Quantcast
Channel: Probuzení
Viewing all 771 articles
Browse latest View live

Thovt - Projekt Lidstvo

$
0
0
Knihu Thovt:Projekt Lidstvo jsem koupil jako vedlejší produkt nákupu jiné knihy. Zaujal mě její název a to proto, že jsem v té době shlédl video Michaela Tellingera (zde) a tématu „Lidstvo jako geneticky manipulovaný produkt vyšší rasy“ jsem věnoval podstatnou část svého volného času (kterého není mnoho). Nicméně jsem na tuto knihu pravděpodobně nebyl připraven a tak čekala v knihovně na ten pravý okamžik. Ten přišel před několika dny a musím se s vámi podělit.
Jde o zápis informací channelingu Kerstin Simoné s bytostí Thovt. Ano, víte, že jsem vůči jakýmkoliv channelingům velmi skeptický a na Probuzení nenajdete snad ani jediný.
Při koupi jsem to přehlédnul, a když už jsem knihu držel v rukou, tak jsem ji vracet nechtěl. A to i částečně proto, že mě něčím přitahovala.
Aktuálně mám za sebou asi devadesát stran. Nemůžu říct, že by se něco zásadního změnilo, začal jsem pouze trošku vizualizovat, ale musím říct, že něco je jinak. Pocitově vnímám změnu energií kolem mě. Nevím, jestli je ona knížka příčinou změny energií nebo jejich důsledkem ale zajímalo by mě, zda knížka působí podobně i na jiné.
Se všemi informacemi (i když někdy až příliš omílanými – asi je to potřeba) jsem doposud rezonoval. Rozšiřují a potvrzují mé teorie, kterým jsem nakloněn. Informace od Thovta zapadají do sebe s těmi mými jako ozubená kola. Potvrzují šokující teorie Michaela Tellingera!
Doporučuji knížku každému, koho zajímají mimozemské rasy, alternativní historie lidstva, cesta za pravdou… A to jsem zatím přečetl cca devadesát stran.
MéR


Thovt – projekt lidstvo
KERSTIN SIMONÉ
Už jako dítě projevila jasnozřivé schopnosti. Kromě psaní knih se věnuje aktivně ochraně zvířat a pořádá praktické semináře.
Kontaktu s vyššími frekvenčními úrovněmi se věnuje už asi dvacet pět let. Zpočátku prakticky studovala různé metody channelingu a poté vyvinula svoji vlastní techniku tlumočení.

THOVT
Myšlení a jednání příliš často přenecháváte druhým. Uspokojujete se nepravdami a zkreslenými představami o skutečnosti. Vzápětí se pak vracíte ke každodenním činnostem a spoléháte na informace, jimiž vás krmí vaše média či věda.
Skutečnost, kterou žijete, je vždy zrcadlem kvality vašich myšlenek. Síla myšlenky stvořila váš svět; a je na vás, abyste tuto hru rozluštili a za rouškou zapomnění hlavně poznali pravdu. Přinesli jste si sem všechny nástroje potřebné k tomu, abyste vytvářeli skutečnost. Je to vaše rodové právo a nikdo vám ho nemůže vzít. Tuto schopnost však musíte sami v sobě objevit a správně ji použít. Přesto se mnozí z vás rozhodli pro spánek zapomnění.
Kráčejte s radostí, plní jistoty a důvěry. Nepokoušejte se vydat na tuto cestu s přáteli, neboť každý na ni musí vykročit sám. Samostatně jste vstoupili do této roviny bytí a sami musíte najít i cestu domů!
Nadešel čas velkého probuzení: vždyť nádherná planeta Terra je na cestě vzestupu. Je to doba změn a nové orientace. Probuďte se a konečně získejte znovu svoji svobodu.
Pokud jste si jednou umínili jít cestou poznání, žádná nízká síla vás z této stezky neodvede. Lidé, popravdě, co můžete ztratit? Poznání a vysvobození vašich duší vás povznese na nejvyšší roviny bytí, a světlo Pratvůrce opět pronikne nejjemnějšími částečkami vašich těl.
Skuteční konšelé vaší úrovně bytí mají v první řadě zájem, aby zamezili přílivu kosmických informačních vln na Zemi, které k vám z vesmíru nepřetržitě proudí. Ruší tedy všechny frekvence božského světla a různými prostředky se vám pokoušejí zabránit v tom, abyste reaktivovali svoji božskou 12vláknovou DNA.
Položte si a upřímně si i zodpovězte tuto otázku: Co je rychlejší než světlo? Napadá vás přitom něco? Co může být rychlejší než světlo a která energie ve vesmíru je nejsilnější? Co tvoří a řídí vaše životy? Co formuje vaše rozmanité skutečnosti, vaše reality? Nuže, je to síla myšlenky, a ta vůbec nepotřebuje složité pohonné hmoty.
Všichni jste tedy mimozemšťané. Jste tu proto, abyste v husté hmotě zvýšili svoji frekvenci. Tudíž vás naplňuje hřejivý pocit touhy, jestliže vzhlížíte ke hvězdám.
Zbavte se strachů a osvoboďte svého ducha. Důvěřujte a nepochybujte. Pochybnosti a strachy jsou vašimi největšími nepřáteli. Uvědomte si, že každá negativní událost, okolnosti či emoce vás mají pouze pevněji připoutat k vaší rovině bytí. Proto se vymaňte z labyrintu a transformujte vaše vědomí tím, že přijmete pravdu; a ona se pro vás stane každodenní skutečností.
Skuteční mocipáni této úrovně ztratí na vás vliv v okamžiku, kdy ve svém nitru znovu objevíte vlastní původ. Žádná moc světa nedokáže přerušit volání bytosti, jež si dokonale uvědomila svůj původ.
Neustále se oklamáváte tím, že se nedovedete přijmout, jací jste. Snažíte se měnit svůj zevnějšek a žijete ve strachu, že vás nikdo nebude milovat. Téměř všichni jste orientovaní navenek a nevnímáte zároveň, jak moc si tím škodíte.
Hrají si s vámi, snaží se vám v jakémkoliv ohledu předvádět falešnou realitu, a vy na to dobrovolně přistupujete. Nepátráte po tom, zda jsou věci opravdu takové, jak vám je servírují média nebo předkládá současná věda. Všechno přijímáte jako dané, a tím se stále více vzdalujete pravdě. Jakékoliv informace považujete za správné a reálné.
Všichni jste zde pouze proto, abyste poznali smysl a to, jak tato hra probíhá. Jste to vy, kdo inscenuje svoji realitu. A přestože to, co vám tu říkám, jste už slyšeli mnohokrát, stále ono vědění neuplatňujete. Nadále spíte a svůj život prožíváte skrze ostatní. 
Bytosti, jež v příštích letech nebudou schopny docílit frekvence úrovně planety Terra a páté dimenze, budou nadále existovat v rámci vznikajícího hologramu Země.
Začnete vyzařovat krásu a lásku, neboť v nové dimenzi existují pouze hezké a pozitivní kvality duše. Budete se cítit jako v ráji a v ráji rovněž budete, protože na těchto úrovních neexistují životní okolnosti, jak je znáte teď.
Je jenom na vás, jakou realitu chcete prožít. Světlo a pravda se nacházejí hned vedle vás. Přestaňte o štěstí pouze snít. Vy je totiž můžete prožít, budete-li připraveni jít cestou pravdy.
Stejně jako vy lidé trpím pod vlivem mocných žijících na této úrovni bytí. V současné době se realizuje řada scénářů a já jsem stále více zamořována nejrůznějšími chemikáliemi. Lidstvo bezmyšlenkovitě ukládá do mého těla všechno, čeho se chce zbavit. Znečišťuje moře i vodní tepny a zvířata, jež žijí v proudech mého bytí, kvůli tomu nevýslovně trpí. Jste si vůbec vědomi toho, jak je voda důležitá pro vaše přežití? Jak významná je tato rovnováha v rámci přírody? Pokud ano, ptám se vás: Proč přenecháváte zodpovědnost za svůj domov bytostem, jež váš domov nerespektují? Proč nezacházíte s přírodou i se vším, co patří k vaší realitě, šetrně? (Gaia – Matka Země)
Zbavte se starých přesvědčení a pochybnostem nedejte šanci. Jste svobodní a všehoschopní. Můžete ve svém životě vytvořit cokoliv, nač pomyslíte, a prožívat krásu. Stačí k tomu zaměřená a koncentrovaná myšlenka.
Člověk nemůže ztratit nic, co mu náleží, ani u sebe neudrží nic, co mu nepatří.
Vyvarujte se proto jakékoliv umělé stravy; udělejte si čas a sledujte, jaké látky přijímáte do svého těla. Na obalech čtěte i text vytištěný drobným písmem, a pokud to je možné, vždy si připravujte sami čerstvé jídlo. Věnujte s láskou více pozornosti této předůležité části vašeho života! Zacházejte se svým tělem i tělem vašich dětí s respektem; odstraňte ze své blízkosti veškeré skryté jedy. Vyhýbejte se chemickým přísadám všeho druhu a chovejte se ke svému tělu zodpovědněji.
Mnohé z dětí, jež označujete za duchovně vyspělé, jsou zkrátka jen talentovanými a majícími otevřeného ducha. Takoví byste mohli být rovněž, kdyby vám v tom nepřekážel váš omezující rozum.
Co cítíte, jakmile slyšíte třetí světová válka? Napadá vás atomová válka nebo biochemické zbraně? Lidé, vy skutečně spíte! Válka, z níž máte takový strach, už dávno v plné míře začala. A vy jste uprostřed, jenom jste si toho ještě nestačili všimnout! Tato tichá válka se vplížila do vašeho života zcela jinak, než jste to předpokládali – skrze váš životní styl, způsob komunikace, či to, jak se stravujete nebo dopravujete.
Bytosti lidské rasy žijící na planetě Terra jsou – s výjimkou bytostí žijících na nízkých úrovních – jediné, jež se živí masem těl jiných duší. Je to zvrácenost, která se odehrává jenom na vaší úrovni bytí. Zvířata v naprosté a nezištné lásce souhlasila kdysi s tím, že budou podporovat váš proces uvědomění.

Veškerý text je citací z knihy Thovt – projekt lidstvo, kterou napsala Kerstin Simoné. 



Autor: otevrisrdce.cz, foto: Google.com, www.otevirsdce.cz.
Článek  je možné sdílet v jeho nezměněné podobě, pokud bude připojeno jméno autora, zdroje, aktivní odkaz na http://www.otevrisrdce.cz a celá tato poznámka. Díky!
♥ otevrisrdce.cz


THOVT - Projekt Lidstvo
5. července 2014 v 18:46 | elf |  Super KNIHY
Tuto knihu velice doporučuji mít svoji a prostudovat důkladně, podtrhat a vracet se ke klíčovým myšlenkám o podstatě života a detailech projektu zvaného Lidstvo, který se na planetě Země zvrhnul s následky až do dnešních dní. Thovt vysvětluje, jak se vše stalo a jak v dnešní velice výjimečné době otevírat a rozšiřovat své vědomí. Vysvětluje klíčové informace a postupy, kterak transformací - Vzestupem planety projít. Tuto knihu rozhodně považuji za jednu ze zásadních knih dnešní doby, otevírající skutečně vědomí. Mimo jiné se také vysvětluje využívání krystalů...

Kdo je bytost Thovt

Bytost Thovt je původcem a zakladatelem nauky hermetismu, otcem okultní moudrosti a astrologie, také objevitelem alchymie. Zosobňovala pro lidstvo Velkého Herma Trismegista a učence bohů starého Egypta.

Bytost Thovt měla schopnost přetrvávat na Zemi celá staletí v těle z masa a kostí bez jakýchkoliv známek stáří či smrti. Mnohokrát se vracel Thovt na planetu Terra (Zemi) a šířil zde pravdu, moudrost a lásku. Jeho učení a spisy měly podpořit vývoj lidstva a napomoci mu vzestoupit do vyšších úrovní bytí.

Mnozí se pokoušeli vysvětlit relikty (pozůstatky) dávných dob, ale od podání k podání se ztrácelo stále více důležitých součástí a pravý význam se postupně vytratil. Svým trojrozměrným náhledem není lidský rozum schopen vysvětlit relikty starých časů.

Thovt se kdysi inkarnoval na planetě Terra, aby zde učil bytosti vesmírné moudrosti. Jeho cílem je až do konce věků podporovat svou nekonečnou láskou a vědomostmi lidskou rasu a bytosti zde inkarnované a nepřetržitě je vést k pravé moudrosti.

Zde na planetě Terra se nacházejí brány a pečetě, propojující různé úrovně bytí. Je to místo, kde každá bytost může zvýšit svoji vibrační frekvenci a proniknout branami do vyšších sfér.

Prostřednictvím slov, která vám zde předávám (Thovt), dokážete postupně chápat souhru okolností, událostí a jevů. Jakmile má slova dosáhnou vašich srdcí, naroste vaše vědomí a otevře se vám možnost nového chápání.

Pravda je jednoduchá a jasná. Není k ní potřeba složitých meditačních cvičení či pravidel. Kosmická moudrost je čistá a zářivá. Ať vás moudrost, kterou zde najdete, osvobodí z pout této roviny bytí a umožní vám vystoupat do vyšších sfér!

Jak vše započalo

Na vaší úrovni bytí byla pravda doslovně a zcela překroucena. Žijete v bludné víře, že lidstvo existuje na planetě Terra jenom několik staletí. Věříte vašim učitelům a dějepiscům, že pocházíte z opic. Jaký to nesmysl!

Myšlení a jednání příliš často přenecháváte druhým. Uspokojujete se nepravdami a zkreslenými představami. Je to pouze dokonale zinscenovaná lež vaší společnosti a těch, kteří vás ovládají. Všichni jste ovládáni někým jiným. Jen několik jedinců z vás se vymanilo z těchto pout, čímž vykročilo k svobodné a naplněné realitě.

Mnohé bytosti planety Terra se pokouší prozkoumat smysl svého bytí, ale v důsledku překroucených historických spisů a nesprávných interpretací to není možné - vždy chybí nějaká rozhodující část vědomostí. Tyto části byly záměrně odstraněny, aby znemožnily z této úrovně bytí cestu zpět.

Váš pohled je omezený neboť nejste schopni myslet a cítit multidimenzionálně a vícerozměrně. Vše navlékáte do kazajky "omezených" slov. Váš způsob nazírání vám stojí v cestě. Hleďte, vnímejte a naslouchejte srdcem. Sám rozum nedovolí poznat pravý smysl srdcem.

Některé bytosti vaší sféry měly odjakživa zájem falšovat pravdu. Jednaly vždy v předstihu, aby vám vědomě ztížily osvícení a dokonalé poznání. Odstranily vše důležité a pozměnily formu. "Mocní" vašeho světa uschovali originály a tajná učení daleko mimo dosah "obyčejných smrtelníků".

Lidský rozum má své hranice. Pro pochopení kosmické a geometrické universální pravdy je potřebný stejně neohraničený duch. Zanechte vašeho "lidského myšlení" a zaktivujte srdce - potom pochopíte. Objevte pravé jádro ve vašem srdci. Tento klíč vám nikdo nevezme. Pokud ho budete používat, poznáte pravdu a všechny nejdůležitější a nejvzácnější moudrosti lidstva. Musíte si však dovolit tuto moudrost najít. Nenechávejte už tuto zodpovědnost na druhých, kdo ji zkoumají svým rozumem. Myšlenky a způsob, jak s moudrostí zacházíte, vás většinou vedou do chaosu, projevujícího se na všech úrovních vašeho bytí.

Kdy přes den soustředěně a v klidu a tichu přemýšlíte? Nejste schopni vaše myšlenky zkoncentrovat a zacílit jedním směrem. Byl vám dán i tento druh myšlení, abyste nemohli poznat pravý význam myšlení a sílu, jež je v tom ukrytá. Duch je nejmocnějším nástrojem. Vždyť vytváří veškerou hmotu a kvalitu bytí každého jedince.

Skutečnost, kterou žijete, je vždy zrcadlem kvality vašich myšlenek. Síla myšlenky stvořila váš svět. Přinesli jste si sem všechny nástroje, potřebné k tomu, abyste vytvářeli skutečnost. Přesto se mnozí z vás rozhodli pro spánek zapomnění, hoví si v něm a spokojili se s ohraničenou realitou a nechce se jim hledat.

Jste ve významném bodu svého vývoje, proto vás prosím: Otevřete svá srdce pravdě. Uvolníte tím netušené možnosti a bez zábran překročíte brány moudrosti, které vás vysvobodí z této úrovně bytí a navrátí vám svobodu.

Jste - li připraveni poznat pravdu, ukáži vám cestu do nové úrovně vědomí, která vás vysvobodí z okovů zotročení.

Kráčejte s radostí, plni jistoty a důvěry. Nepokoušejte se vydat na tuto cestu s přáteli, neboť každý na ni musí vykročit sám (svým srdcem). Samostatně jste vstoupili do této roviny bytí a sami musíte najít i cestu domů!

Můžete se touto pravdou dotknout srdcí vašich blízkých, ale zda ji přijmou a přenesou do svého života, je jejich svobodnou volbou. Je to rozhodnutí každého. Pokud jejich srdce zatím nemohou tuto řeč přijmout, nevnucujte jim tyto znalosti. Tolerujte svobodné rozhodnutí každého, kdo chce jít jinou cestou. Není vaším úkolem někoho obracet, silou přenastavovat jejich srdce. Jakmile budou jejich srdce připravena, pak to pochopí a budou těmto věcem otevřeni.

Všichni se nyní můžete vysvobodit z této úrovně bytí! Jděte za tím, co je pro vás důležité a přestaňte žít život druhých. Máte svobodu volby.

Jste připraveni vysvobodit se z okovů této úrovně bytí? Pokud ano, budu vám svítit na cestu a řeknu vám pravdu o vašem bytí v této dimenzi. Otevřou se vám brány do jiných světů a úrovní bytí. Vysvobodí vás to z okovů, které vám byly kdysi nasazené proto, abyste skutečnost neobjevili. Klíč k ní nosíte v sobě, v srdci. Poznejte sílu a moc vaší pravé duchovní síly, neboť ta je nejmocnějším nástrojem v celém vesmíru. Stačí ho jen použít a brány se otevřou! Ať se tak stane! V hluboké lásce, Thovt.

- tolik ukázka informací do strany 24 této knihy. Nyní, v červnu 2014 byla do češtiny přeložena již další kniha neméně klíčová a také ji rozhodně doporučuji: Thovt - Brány Atlantidy.


http://objevto.blog.cz/1407/thovt-projekt-lidstvo

Světlo nebojuje s tmou

$
0
0
Díl V. - Světlo nebojuje s tmou
Milan Vidlák: Ve třetím díle našeho seriálu jsme se bavili o tom, co vše způsobují emoce a jak je rozpoznávat, v minulém zase to, že vyvoláváním emocí námi manipuluje televizní zpravodajství či zábavní průmysl. Opravdu spolu tak úzce souvisí lhaní v médiích a naše emoce?
Tomáš Keltner: Práce s emocemi s sebou přináší jeden obrovský bonus – mimosmyslové vnímání. Skrze emoce je nám vytvářen odlišný pohled na svět – nevidíme realitu, ale vidíme to, co někdo chce, abychom viděli. Tím, že se budeme zabývat emocemi a rozpoznávat je, poroste naše schopnost rozlišit jednotlivé frekvence citu, které k nám přicházejí z našeho okolí. Výsledkem této práce na sobě je určitá iniciace mimosmyslového vnímání, která se projevuje právě tím, že jsem schopen vnímat a jakoby vycítit, že něco přichází a něco se děje. Prostor kolem nás je plný frekvencí, se kterými pracuje řada bytostí, včetně démonů, ale i lidí, kteří dokážou skrze tyto frekvence ovládat jiné lidi. A my poté, co se naučíme rozpoznávat emoce, dokážeme rozeznat i některé frekvence. A to je teprve začátek…
 Jak dokážou s těmito frekvencemi pracovat přítomné bytosti?
Je to velmi jednoduché. Jsou schopné napojit se na naši mysl, naše tělo, a zjistit jeho slabá místa. A těch se dotýkají. Přítomné bytosti dokážou vysílat nebo přesměrovávat frekvence citů k nám takovým způsobem, že vyberou právě tu frekvenci, která se dotkne našeho slabého místa. Naše tělo je něco jako anténa. Je to podobné, jako když sestavuju směrovou anténu z více prvků. Čím více prvků, tím větší zisk, tím anténa dosáhne dál. Stejným způsobem skrze naše slabá místa a naše mindráky je nám naše tělo měněno, mutováno a modifikováno tak, aby se z něj stala řekněme směrová anténa s velkým ziskem určitým směrem. A to je právě směr našeho slabého místa. Postupem času tím, že nepracujeme s emocemi a necháme se ovládat, se z našeho těla stává velmi dobrá anténa právě na frekvence, které se dotýkají našich slabin. A my jsme potom přecitlivělí a velmi snadno ovladatelní a fungujeme už na lehounké „ťuknutí“.
 Takže když je někdo, lidově řečeno, „samonasírací“, a jiný stále pláče, tak to není pouze jeho povahou?
Existují samozřejmě různé druhy reakcí a lidi se dají rozdělit do skupin podle nich a podle povahy. Ale stejně tak bychom je mohli rozdělit, a to by bylo mnohem přesnější, podle typů slabých míst a příčiny jejich vzniku. Většina slabých míst vzniká už v prenatálním období a v raném dětství, v drtivé většině zásahem matky a často i otce, a část slabých míst souvisí s minulými vtěleními. Když má někdo fóbii z pavouků nebo z výšek, přinesl si to z dřívějška, něco to způsobilo. Jinak by z toho neměl strach. Ale pro nás je důležité uvědomit si, že pokud necháme své fyzické tělo jen tak ležet ladem a necháme ho okolí napospas, tak si s ním ty přítomné bytosti začnou hrát – a už je jedno, jestli je to skrze zvýšenou konzumaci určitých typů jídel nebo látek, jestli je to závislost na alkoholu, psychotropních látkách nebo na cvičení jógy, jakákoli závislost je jakási forma posedlosti. To znamená určitá nižší forma přivtělení, kdy nějaká entita nebo její část se nachází v naší blízkosti a koexistuje s námi. A to může pouze v případě, že my ji dotujeme svojí energií.
Takže například sousloví démon alkoholu není až tak daleko od pravdy?
Slovo démon má určitou negativní konotaci, proto raději mluvím o přítomných bytostech, entitách či egregorech. Ne všechny jsou totiž vyloženě negativní. Dokonce v určitém pokročilejším stadiu studia nebo zabývání se sebou přijdeme na to, že i ten samotný název egregor, což v doslovném překladu znamená „strážný anděl“, není až tak daleko od pravdy, protože člověk nacházející se na vyšší úrovni vědomí může vnímat zásahy těchto bytostí jako pozitivní v tom smyslu, že mu ukazují slabá místa, kterých by si sám o sobě nebyl vědom. Protože kdyby si jich byl vědom, už je odstranil. Když tedy někdo přijde a ukáže nám naše slabé místo, byť způsobem, který nás rozhodí a zabolí, dá se to vnímat i pozitivně. Ale tady je třeba být opatrný, protože lze velmi rychle sklouznout do esoteriky a tvrzení, že všechno je dobře. Ono z té nejvyšší úrovně vědomí všechno svým způsobem dobře je, ale tam my ještě zdaleka nejsme. My potřebujeme žít v reálném světě s reálnými věcmi a vzhledem k vektoru naší cesty můžeme věci rozumově rozdělit na ty, které nám spíše prospívají, a na ty, které nám spíše škodí.
Podle úrovně vědomí tedy přitahujeme různé bytosti?
Ano. Zpočátku přitahujeme spíše bytosti, které jsou na primitivnější úrovni – ty vesměs pouze koexistují a žijí z naší energie, a je jim víceméně jedno, jak ji z nás dostanou.
Zastavme se u konkrétního příkladu. Pokud se budu chtít podívat na zprávy České televize, jaký bude rozdíl, jestli umím rozpoznávat emoce, a situací, kdy se ničím takovým nezabývám?
Nejprve řeknu takový jednoduchý příklad. Když si najdeme ve svém okolí nějaký nápis, můžeme se na něj podívat dvěma způsoby. První je ten, že se na nápis podívám a přečtu si ho tak, že se mi v hlavě ozývá hlas, jenž mi ho předčítá. To je hlas mého ega. Druhý způsob je ten, že když se na nápis podívám, tak už při letmém pohledu na něj vím, co je na něm napsáno, nepotřebuju si ho přečíst – kouknu a vím. Přesto mě něco jakoby nutí k tomu ho přečíst. A to samo přečtení už v sobě může skrývat určitou hru, určité podsouvání mi třeba nálady, se kterou to čtu. Tím pomyslným nápisem může být i informace, například ve zpravodajství. Když ji jen vnímám, aniž bych si už v té chvíli na ni tvořil nějaký názor, tak právě díky mimosmyslovému vnímání vím, jestli to je pravda nebo ne. I bez toho, abych měl nějakou rozumovou argumentaci, kterou bych to svoje tvrzení podpořil. Pokud slyším nějakou zprávu ve zpravodajství, pozoruji ji a nehodnotím ji a začínám si uvědomovat: Je to pravda, nebo to není pravda? A vím to, přestože to v tu chvíli ještě nedokážu odargumentovat. A jak to vím? Protože nejsem pod vlivem ega a emoce, která mi řekne, jaké mám zaujmout stanovisko, a dokážu rozpoznat, jestli to dává smysl, jestli si neprotiřečí, jestli se snaží manipulovat. Řekne mi to intuice.
Na druhou stranu, pokud podlehnu emoci, třeba že je někomu ubližováno, tak už je mi vlastně podsouván názor. A ten mi říká: tam se děje něco špatně. A zároveň mi říká, kdo to dělá špatně a kdo je ten dobrý. Například dobře víme, že ve zpravodajství řada záběrů vzniká uměle, na jiných místech, a pak jsou vydávány za autentické. Pokud tomu podlehnu, jsou mi nasazovány pomyslné brýle. A já potom už všechny další věci, které se dějí, hodnotím pohledem skrze nasazené brýle a ztrácím svou vlastní objektivitu. To, že jen pozoruji, neznamená, že se ztotožňuju s tím, co se tam děje, ani že k tomu nezaujmu stanovisko. Teď se bavíme čistě o vnímání informace, zda je pravdivá nebo ne. Proto je klíčová schopnost iniciovat v sobě mimosmyslové vnímání, které máme všichni dané a jehož důležitou vlastností je schopnost uvědomovat si fakta a souvislosti. Na něco se dívám a začínám si uvědomovat, o co vlastně jde. Ne to, co je mi ukazováno a naznačováno, co si o tom mám myslet a jaký postoj bych měl zaujmout. Já třeba ještě nevím, jaká je skutečná pravda, ale poznám, co mi televize chce říct a jak se snaží manipulovat.
To je všechno?
V okamžiku, kdy si začnu uvědomovat fakta a souvislosti, jinými slovy pravdu a její příčiny, následně si začnu uvědomovat nejen lži – to lze velmi brzy –, ale rozliším fakta od hypotéz. To je druhá důležitá mimosmyslová schopnost. Jsou média, která lžou záměrně a téměř pořád. Ale jsou i média, která nelžou schválně. Přinášejí například poměrně mnoho informací, ale řadu jich nelze ověřit. I kdyby byl člověk sám fyzicky na daném místě, stejně by nedokázal říct, co přesně se tam děje, protože nezná všechny souvislosti. Chce to samozřejmě trénink. Praktikováním postupných kroků od sledování emocí v minulosti po jejich zachytávání v přítomnosti se tato mimosmyslová schopnost aktivuje sama od sebe, ale platí zde jedno univerzální pravidlo: pokud mi něco nefunguje, musím se vrátit o krok či několik kroků zpět.
Musím potvrdit, že od té doby, co si emocí všímám a zabývám se víc sebou než okolím, často poznám lháře skoro okamžitě. Přitom dřív jsem věřil každému joudovi, protože mě ani nenapadlo, že by mohlo tolik lidí schválně lhát…
Ano, každý může získat vlastní důkazy. My jsme se celou dobu bavili o rozpoznávání emocí, tam už to začíná fungovat. Ale to není vše. Máme možnost měnit minulost – tím, že změníme něco v minulosti, dokážeme změnit přítomnost. Emoce je svým způsobem prožitek, který je nám uměle podsouván. Respektive my reagujeme a rozčilujeme se nad něčím, co není skutečné.
Tímhle způsobem se dostáváme k regresím a k práci s tím, co bylo v minulosti, ať už v současném vtělení, nebo v předchozích vtěleních. Využijeme síly konkrétní emoce, kdy ve spolupráci se zkušeným terapeutem – a později to člověk dokáže i sám – skrze dotek na své slabé místo vyvoláme emoci, využijeme její energie na přesun v prostoru a dostaneme se do místa, kde se událo něco, co způsobilo ono slabé místo. Třešinkou na dortu je, že na tom místě dokážeme danou situaci pozměnit, a tím pozměníme tehdejší prožitek, který nás skrze různé vazby ovlivňuje v současnosti – například fyzickou nemocí nebo blokem ve vztahu k lidem, penězům, práci, ženám nebo třeba potápění. Tím, že tu situaci jakoby prožijeme znovu a lépe, odpojíme určitou vazbu místa v minulosti k nám do přítomnosti a ono nás to přestane ovládat.
Jak to ale můžu změnit, když už se to stalo?
To, jak se pohybovat v prostoru, je samostatná kapitola, ale jde to a jde to velice dobře. Jednoduchý příklad: Máme situaci, která se nám v životě neustále opakuje a která poukazuje na něco, co máme v životě nevyřešeného. A v okamžiku, kdy situaci, kdy se to stalo poprvé, skutečně změníme, tak ta situace v okamžiku, kdy se nám zopakuje, v nás už nevyvolá emoci, ale pouze vzpomínku na vzorce chování tak, jak jsme je používali, bez vnitřního tlaku k tomu zachovat se opět stejně. Naopak se na to budu dívat jakoby zkušeněji a s nadhledem. Prostě si toho všimnu a pomyslím si: Aha, tak teď bych normálně začal křičet.
Pokud situaci změním a odblokuji, může se to projevit i navenek?
Ano, například se k vám budou chovat lidi jinak. Realita má nekonečně mnoho variant, po kterých my se pohybujeme. A tím, že něco změníme v minulosti, už se nevracíme do varianty, ze které jsme vyšli, ale do varianty, která vypadá sice podobně, ale je trochu jiná. Nejenže se tedy zlepší náš pocit ve stejné situaci, ale dokonce se změní chování lidí kolem nás. A to jak neznámých – například místo aby se prodavačka zamračila, tak se usměje, tak blízkých. Tím, že na sobě vědomě pracuji, totiž rovněž měním svoje frekvenční vyzařování, které přitahuje nebo odpuzuje lidi podle toho, jaké vyzařování mají oni. Tím, že měním sebe, tedy logicky měním i své okolí. Například někteří přátelé odpadnou a objeví se jiní. Záleží pouze na našem nastavení a úrovni vědomí.
Někteří lidé poznají, že jsou manipulováni, i bez práce s emocemi…
Ano, lidi nejsou stejní. Mimosmyslové vnímání je schopnost, která nejde přes rozum. Rozum pracuje se zkušeností jednoho vtělení. Rozum je tady poprvé a je tady jednou. Pracuje pouze s informacemi, které má. Ty se samozřejmě můžou rozšířit pomocí vzdělání a podobně. Ale přesto je empirika rozumu a množina informací omezená. Oproti tomu mimosmyslové vnímání souvisí s duší a naše duše tady není poprvé, ta už zde mnohokrát byla. Je mylný výraz minulé životy, přesnější je minulá vtělení, protože život je jeden – od okamžiku našeho příchodu do téhle reality až do současné chvíle. A ta duše má mnoho vtělení, to znamená, že pracuje se zkušenostmi, dalo by se říct, mnoha rozumů. A může jít o několik vtělení zároveň, nejde to posloupně po ose minulost-přítomnost-budoucnost.
Ve srovnání se smyslovým vnímáním – to je to, co uvidím nebo ochutnám, a okamžitě vím, jestli mi to chutná nebo voní, a poznám to opravdu rychle – mnohonásobně, v řádech tisícinásobků přesněji a rychleji a bezpečněji pozná moje duše skrze mimosmyslové vnímání, jestli je to pravda, nebo to není pravda. Přirovnal bych to ke zkušenosti 60letého učitele, který už odchoval generace a generace žáků a slyšel stovky a stovky výmluv, které byly podobné. Proto je tak důležité naučit se poslouchat vlastní duši.
My se v našem seriálu pohybujeme ve dvou rovinách – v té hmotné popisujeme Systém a jak funguje, a v té nehmotné jak se od něj osvobodit a jak s tím souvisí práce s emocemi… Část čtenářů tuto neoddělitelnost chápe, část na tu duchovnější rovinu reaguje jako býk na rudý hadr. Proč?
Přesvědčit tyto lidi je na jednu stranu velice jednoduché, a na druhé poměrně složité. Klíč je v tom, jestli chtějí, nebo ne. Pokud ne, je to stejné, jako když člověk velice urputně odmítá zodpovědnost za svůj život a své zdraví a je mu neustále omlacováno o hlavu, aby se sebou zabýval. On to odmítá a odmítá, až se dostává do různých situací. Třeba topmanažer, který má nehodu. Zlomí si obě ruce, tři měsíce je připoutaný na lůžko a nemůže psát esemesky ani si hrát s tabletem – je sám se sebou, civí do zdi a musí o sobě přemýšlet. Nic se neděje náhodou, tímhle způsobem jsme tlačeni k tomu, abychom se zabývali sami sebou. Těm, kteří nemají problém s reálnými věcmi, ale mají problém s věcmi pro ně zatím neuchopitelnými, můžeme dát řadu nabídek, čím se zabývat a proč a co pozorovat, ale když to neudělají, nemůžeme je ovlivnit. V tom tkví svoboda učení, které nabízím – nelze jimi skrze něj manipulovat.
Mě zajímá spíš to, proč někdo například usilovně pátrá po iluminátech, ale na druhé straně tak prudce reaguje na to, že je tady něco nehmotného, něco, co není vidět? Proč je ovládne emoce hněvu, když o tom byť jen slyší?
Hraje v tom obrovskou roli strach. Ti, co nejvíc křičí, se nejvíc bojí. Do svého světa by tím totiž vpustili možnost, že jsou tady ještě jiné síly než ty, o kterých vědí, třeba oni tajemní ilumináti. Většinou ti, kteří nejvíc křičí, se i nejvíc bojí. Protože člověk, jenž se skutečně něčím poctivě zabývá a hledá pravdu, přistoupí k tomu vyzkoušet některé jednoduché věci bez toho, aby se rozčiloval. Bruce Lee říkával: „Když se ti nějaká technika nelíbí, tak ji nedělej, ale nejdřív ji pořádně prozkoumej. Protože co když se mýlíš?“ Všem, kteří křičí, že to je nesmysl a že jsme se zbláznili, bych doporučil, ať to nejdřív vyzkouší. Sami uvidí, co všechno se stane nebo nestane.
Ale zároveň jim velmi rozumím. Já sám jsem pragmatický člověk, a tak netvrdím něco, co jsem si sám na sobě neověřil, a rozumím tomu, že jsou skeptičtí. Je to samozřejmě i proto, že pole esoteriky je plné lidí, kteří v lepším případě dělají byznys, v horším jsou podvodníci nebo říkají věci, které mohou i uškodit, takže najít v této oblasti něco hmatatelného a funkčního je obrovská práce. Nedivím se, že na to koukají přes prsty. Proto tady i v knihách uvádím řadu příkladů, které lidi mohou okamžitě aplikovat do svého života a sami začnou dostávat odpovědi. A zároveň nebudou závislí na tom, jestli my jim něco přesně nadefinujeme, třeba že mají před spaním třikrát oběhnout barák a zavýt na Měsíc. Ty věci totiž fungují samy od sebe. Na nás je pouze umožnit, aby se to mohlo dít.
Některým čtenářům bylo v diskusi podezřelé i to, jak je možné, že toho tolik víte. Jak to víte?
Investoval jsem obrovské množství času a energie do rozpoznávání jemnohmotných dějů a bytostí, a pracoval jsem i se svými předchozími vtěleními, přebírám svoje zkušenosti z jiných míst vlastní existence. Samozřejmě je nemožné k určitým informacím dojít z nuly do té úrovně, ve které se teď nacházím, v jednom vtělení. Vždyť se rozhlédněte – některé činnosti, které lidi dovedou a perfektně ovládají, by se nedaly naučit za jedno vtělení, od nuly. Prostě a jednoduše už to někdy věděli či dělali. Mimochodem, kdybych si tohle, co říkám, musel vymýšlet, bylo by to mnohem složitější.
Znamená to, že jsme sice každý měli jinou cestu, ale všichni bez rozdílu mohou probudit své mimosmyslové vnímání a pracovat na tom, o čem mluvíme?
Přesně tak. Každý jsme jiný. Ale já se pouze snažím lidi inspirovat, aby se zabývali něčím důležitým – nepřináším rybu, ale učím rybařit. To je mnohem důležitější a svobodnější. A je zbytečné se zabývat tím, co jsem zač, důležité je zabývat se tím, co říkám. A především sami sebou. A k tomu, jak lidi občas řeší, jestli patřím na tuhle stranu, nebo na tamtu stranu, bych řekl jednu věc: Tady je spousta stran a spousta skupin duší různého původu a každý – úplně každý – k nějaké patří. K jiné patří bankéř a k jiné Ježíš. Nejsou tady osamocení čestní rytíři, jsou tady pouze lidi, kteří jsou tak nevědomí, že ještě nevědí, kam patří. A myslí si, že nikam nepatří. A že všichni ostatní jsou temní a jenom oni jsou ti čistí. Ale nevědomost není světlo, světlo je vědomí. Ti lidi, kteří nejvíc křičí a ukazují prstem na ostatní, že to jsou ti z té temné strany, a kádrují, kdo je s námi a kdo proti nám, a že ten Keltner, protože mluví o některých věcech jinak a sloužil Systému, nemůže být čistý a světlý, tak sami ještě nevědí, že taky někam patří.
Ale mezi námi, ono je úplně jedno, jestli jsem takový, nebo makový, důležité je, jestli to, co říkám, čtenáři může k něčemu být, jestli to může přispět k jeho svobodě, nebo ne. A já netvrdím, že mám všechno vyřešené a nedělám chyby. Naopak. Na otázku, jak to všechno můžu vědět, odpovídám, že proto, že jsem tolikrát chyboval a tolikrát se zmýlil, ale na rozdíl od většiny lidí jsem měl tu vůli, nebo možná mindrák, který mi dal tu sílu, že jsem neustále a s neutuchající vytrvalostí na tom pracoval a hledal správné řešení, když jsem rozpoznal, že to, co jsem udělal, bylo špatně.
Říkal jste, že mimosmyslové vnímání není žádná výjimečná schopnost, že je k dispozici každému. Proč ho tedy tak málo používáme?
Mimosmyslové vnímání je tlumeno jednak skrze přehnané smyslové vnímání, kdy příliš upřednostňujeme rozum. Běžné smysly jsou vstupní informační brána k rozumu – dokud se nedotknu, neuvěřím, a to je základní výhybka toho, proč se nám mnoho věcí nedaří. Jednoduše proto, že nevěříme. Tlumeno je i emocemi, které považujeme za něco pozitivního, tím, že je chceme, že je vyvoláváme. Jenže jak jsme již zmiňovali, právě tak jsme manipulováni těmi, kteří ovládají…
Ve středověku nebyl rozum tak protežován, byl zdůrazňován Bůh, ale zvěrstva se děla stejná…
Vždycky musel být nějaký bůh, ať už to byl diktátor, politický aktivista či svatý otec. Dnes je tím, co dříve bylo náboženstvím, politika. Demokracie, lidská práva, to jsou jeho nástupci. Obrovský nedostatek duchovna vedl i ke vzniku pseudonáboženství a novým stylům, esoterice. Člověk potřebuje něčemu věřit, to vědí všichni, kteří ovládají. Extrém vždy plodí extrém.
Třeba v renesanci ale mimosmyslové vnímání bylo rozvinutější. Jak se zabránilo tomu, aby se lidé stali vědomými a nenechali se ovládat?
Skrze strach. V různých dobách z různých věcí. Z Boha, ďábla, démonů, dneska z hypotéky, z velmocenských ambic velmocí apod. A ti, kteří se nedali, byli upalováni, později odváženi do koncentračních táborů, na Sibiř, do vězení nebo na psychiatrii, to je ideální. Jakmile někdo hovoří o tom, že vidí něco, co ostatní nevidí, tak to má okamžitě nějakou diagnózu. Já jsem četl kdysi pojednání o tom, že nějaký psychiatr si dal práci, probral všechny svaté muže historie a podíval se na ně skrze diagnostiku psychiatrie – Ježíš a Buddha byli například maniodepresivní schizofrenici.
Co ještě brání rozvoji mimosmyslového vnímání?
Například nedostatek spánku a čisté vody, špatné dávkování minerálů, překyselený organismus, protože příliš jíme maso, navíc trápených zvířat z koncentráků, pijeme mléko krav, kterým bereme telata na telecí… Necháváme se očkovat, polykáme prášky, kouříme, pijeme alkohol. Pak je tu wi-fi záření, vysílače různých frekvencí, mobily, to všechno působí na náš mozek, který kolabuje. Nikola Tesla přišel s geniální myšlenkou, že by vůbec nemuselo být vedení skrze dráty, že by energie vznikala v místech, kde je potřeba. A jak dopadl. Je velký rozdíl, jestli spím v místnosti odstíněné od záření, nebo uprostřed velkoměsta. Řada lidí, kteří se i přes všechny překážky postupem času dostávají k mimosmyslovému vnímání a rozšířenému vědomí, prchají z velkoměst. Není to proto, že chtějí zakládat soběstačné farmy a napodobovat indiánské praktiky, ale proto, že už v těch městech nedokážou žít. Mnoho citlivých lidí už se nezvládne pohybovat po nákupních centrech, protože jsou přeplněná emocemi, frekvencemi, runami, symboly a nápisy, které nás ovlivňují.
Naštěstí i tak vědomí nezadržitelně roste. Už nějakých deset dvacet let se totiž nacházíme v místech vesmíru, kde dochází ke skokovému zvýšení vědomí. To je cyklus, kterým Země prochází opakovaně. Ten tlak působí na všechny, jen mnoho lidí zatím netuší, co přesně se s nimi děje. Ale čím rychleji si to lidé uvědomí a čím rychleji na sobě začnou pracovat, tím rychleji ty staré systémy budou kolabovat.
Jenže otázka přece také je, jaký je poměr těch, kteří chtějí ovládat, ať už svět nebo manželku, a těch, kteří chtějí spolupracovat a Systém změnit… A platí automaticky, že vědomý = dobrý?
A jsme zase u těch zájmových skupin. Neznamená, že ten, který toho hodně ví, je dobrý. Na planetě ale začaly probíhat procesy, během kterých se stále více budou vysilovat ti nevědomí a ti, kteří mají špatný záměr – mění se pravidla hry. Vědomí lidé postupně ztrácejí strach, a tím získávají na síle.
To ano. Řekněme ale, že třeba vy jste na nějaké úrovni vědomí, kterou bychom mohli označit za vyšší. Jenže co když vás pouze ovládá něco jiného než toho, kdo je nevědomý?
Ne už kdekým, ale ovládaný být můžu. A proto je tak moc důležité se zabývat sebou a pracovat na svých slabých místech. Protože s rostoucí úrovní vědomí se mění i kvalita přítomných bytostí, které ovládají. Čím ale budeme vědomější, tím víc budou odpadávat ty primitivnější formy ovládání. Je třeba postupovat postupně, tak funguje hromadný vzestup vědomí, nemůže se to stát všechno najednou. Navíc v určité fázi vstupuje do hry ještě něco, co lze nazvat jakousi ochranou. Vzpomeňte si na Hvězdné války a Sílu, která pomáhá rytířům Jedi.
Tahle realita je stvořená někým, Bohem, Architektem, Zdrojem nebo Vesmírem, prostě někým. A ten původní božský princip, princip světla, zní následovně: světlo nebojuje s tmou. To je základní informace a jeden z klíčových zákonů této reality, který byl skrze náboženství překroucen v souboj dobra a zla, temnoty a světla, zastoupené na jedné straně Ďáblem a na druhé Bohem. A to je jedna z největších manipulací, se kterými se lze v náboženství a esoterice setkat.
Jak to funguje?
Je to, jako když vejdete do místnosti, kde je tma. Otočíte vypínačem a rozsvítíte. A v tu chvíli tam je světlo. Tma není. Nedošlo k žádnému boji. Tma totiž není nějaké jiné světlo, světlo tmavé, zlé, nějak změněné, které bojuje s tím správným, světlým světlem. Tma je pouze nepřítomnost světla. A proto se tma nešíří, šířit se může jen světlo. Musíme se jednou provždy zbavit toho, co se nám věky věků snaží říct náboženství a vládnoucí elity. A sice že jediné, co můžeme, je trpět za dědičný hřích a prosit za odpuštění. Je to lež.
My jsme tím světlem a v naší vědomé přítomnosti tma není. A pokud se s ní setkáme vědomě – a vědomí je projevené světlo –, naplníme ji světlem. Setká-li se světlo s tmou, tak nebojuje. Prostě je… A tma prostě není. Nejprve ale musíme pochopit, že světlo k sobě tmu přitahuje, jako můry. Nemůžeme se tvářit, že tma neexistuje a všechno je fajn, jako v té větě „budu se tak dlouho usmívat, až přesvědčím svůj mozek, že jsem šťastný“. To je samozřejmě nesmysl. Esoterika mluví o rovnováze, ale sama ji nežije. Já s oblibou říkám: „Není dobro a není zlo. Spoj ty dva světy a spatříš skutečnost.“ Když budu chtít v každém a ve všem vidět jenom to dobré, vystupuji tím z rovnováhy, protože tím popírám skutečnost. Lidi sami nám určují pravidla. Ale čím víc lidí změní svůj svět, tím rychleji změní i náš společný svět. A to je jediná cesta. Cesta lásky.
Milan Vidlák

Staň se přispěvatelem Probuzení

$
0
0
Milí čtenáři Probuzení,
Jistě jste si všimli, že nové články a videa v posledních měsících přibývají velmi sporadicky, či spíše vůbec.  Není to tím, že bych ustrnul ve hledání pravdy ale spíše tím, že pravdu nyní hledám v zemi a jejích plodech a to tak intenzivně, že na sdílení mi pak už nezbývá příliš mnoho času.
Zvažoval jsem i hibernaci Probuzení ale mám k němu zvláštní vztah a i když sporadicky, tak se jej neustále snažím udržovat při životě. Je to hlavně díky vám, čtenářům. I přesto, že se několik týdnů neobjeví žádný příspěvek, navštěvuje vás denně Probuzení kolem jedné tisícovky, což je těžko uvěřitelné. Proto bych chtěl Probuzení i nadále udržet při životě a naopak mu dát nový impuls. Sám na to nemám (zatím) příliš mnoho času, mé priority jsou aktuálně jiné a tak mě napadlo, že někdo jiný čas možná bude mít.

A tak se ptám vás, čtenářů Probuzení, zda nechcete přispívat zajímavými články, ať už svými autorskými nebo převzatými, které vás obohatily, inspirovaly, zasáhly či jinak konstruktivně ovlivnily. Rozptyl témat je extrémně široký – od duchovní práce na sobě, přes fyzické cvičení, manuální činnosti, výtvarná a jiná umění až po informace o mimozemských a pozemských civilizacích, konspiračních teorií atp. Tématika vám bude zřejmá, když prolistujete archivem Probuzení. Primárním cílem je informovat a inspirovat. A tyto dva faktory by měly být sjednocujícím motivem všech příspěvků na Probuzení.

Zpočátku bude potřeba o jednotlivých příspěvcích diskutovat, aby byl zachován oblak tvořivé energie, kterou aktuálně Probuzení emanuje. Destruktivních příspěvků je na internetu dostatek a cílem je uchovat Probuzení jako stabilní ostrov univerzální lásky. Jakmile si však přispěvovatel vybuduje status ověřeného bloggera, bude přispívat na Probuzení zcela volně.

Originelní výplatní páska
A co za to? Když nepočítám plusové body na univerzálním seznamu za rozvoj Celku tak každý ověřený blogger získá jednorázový plat ve formě knihy od Keltner publishing.

Tak co říkáte? Jdete někdo do toho? Vytvoříme tým?
Když se to nepovede, tak to prostě zase potáhnu sám. Ale věřím, že se někdo ozve. Budeš to právě ty?

Pokud jdete do toho, nebo máte další otázky tak pište na lencher.falprea@gmail.com.


MéR

Musíme nakupovat a vyhazovat pořád dokola. Jsou to ale naše životy, které utrácíme...

$
0
0


José Mujica - Urugayský ex-prezident, znamý také jako nejchudší prezident na světě...
Posted by Masakr TV on 20. září 2015

Lidská moudrost versus Boží moudrost

$
0
0
Nepochopitelná je Boží moudrost, která v člověku vyvolává chaos jeho zaužívaných pravidel, postojů a názorů o tom, co je správné, co je moudré, nebo co je pravdivé. Člověk postaven tváří v tvář Boží moudrosti poznává falešnost svých myšlenkových vzorců a vyčteného světského poznání. Jenže Boží moudrost namísto lidské moudrosti vychází ze Sebe Sama a člověku se dává poznat v jeho Duchu. Proto moudrost Boží spočívá v probuzené lásce lidského srdce, které je následně vyživováno srdcem duchovním. Takto oživené srdce získává všechny potřebné živiny pocházející ze samotného zdroje vší Lásky. Lidské srdce je potom nejvěrnějším obrazem Božího srdce, pro které je jediné takto obrácené srdce, tím nejúplnějším zázrakem.

Avšak, než člověk dosáhne tohoto nanejvýš požehnaného stavu, je neustále konfrontován tisícerým zklamáním v iluzi světa, taven v žáru bolesti, omýván třpytivými kapičkami slz, které jsou tak podobné kapičkám ranní rosy nebo plačícího deště. A tak je Láskou Boží a Jeho svatou Moudrostí neustále vychováván a vyučován stejné lásce a stejné moudrosti, jakou je i On sám od věčnosti.

Můžeme tedy říct, že skutečnou a jedinou moudrostí Boží je moudrost čisté Lásky, která se neustále dává poznat celému stvoření. A co je tedy ještě Láska, kromě toho, že je to Moudrost sama?

Pro člověka je láska písní, která hledá své jednotlivé ztracené tóny v prostoru své duše. Je to místo nejhlubšího odhalení, protože skutečné odhalení znamená přijetí všeho co je, jako své vlastní. Láska je hudba nejvyšší blaženosti ve svém vlastním odevzdání všemu, co je. Láska je pokora, která se sklání před svým nejúplnějším naplněním. Láska je také činná, neboť jen činná láska je láska opravdová. Také si vzpomínám, jak se mi jednou láska jako dítěti odhalila ve zlomku věčnosti. Ještě stále si vzpomínám na to blažené chvění v duchovním srdci. 

Tehdy vyvstala ze srdce také Krása, která stejně jako Láska, zapálila mé srdce ohněm probuzení. A najednou zde stála Země, ne jako místo bolesti a tíživé hmoty, ale jako místo vhodné pro růst a zduchovnění. Vždyť se říká, že i samotní andělové nám závidí naši odvahu vtělit se na místo tak tíživé a temné, a přesto tak jedinečné a důležité pro pokrok, který se člověku nabízí, i když za cenu mnohých strádání a utrpení. 

Moudrost Boží také spočívá v tom, že promlouvá hlasem padajícího podzimního listí nebo pláčem srny, či k nám hovoří v malbě červánků nebo probouzející se jitřenky. To je ona Krása, která se rodí z Boží moudrosti a vrůstá do všeobjímající lásky.

A tak tedy Boží Moudrost používá prostředky pro sebevyjádření a stejné prostředky vložila Moudrost i do duchovního srdce člověka, aby zrcadlila v sobě a sama ze sebe stejnou úplnost, jakou je i Ona sama ve svém nejúplnějším projevu. 

Proto jsme se stali Božími dětmi, abychom se našli zase v Otci! To je to živé semínko zasazené v člověku už při jeho stvoření, které se mu neustále připomíná na pozadí jeho ticha. Proto Moudrost Boží je nejvěrnější ozvěnou v nejúplnější části lidského středu, která je spojnicí mezi člověkem a Bohem, mezi hmotou a Duchem. 


malé srdce

Možná je máte i vy a ani si to neuvědomujete

$
0
0
O čem je řeč? O přivtělených duších.
Rozhodla jsem se psát na toto téma, protože se s tím setkávám víc, než bych si asi přála. Všichni mí klienti ke mně chodí se svými problémy, aby si něco pročistili, pochopili a třeba se i něčemu naučili. Vlastně si už ani nevzpomínám, kdy naposledy jsme rovnou při prvním sezení řešili právě jejich problém klasickou regresní terapií. Nejdříve jsme museli vždy udělat něco jiného. 
Museli se sami přesvědčit, zda náhodou nemají nějakou přivtělenou duši. A taky si ani nevzpomínám, kdy naposledy někdo nějakou neměl. Pokaždé našli v sobě minimálně jednu, v průměru jich bylo čtyři až pět.

Ale od začátku
Kdo jsou přivtělené duše?
V minulém článku jsem psala o zbloudilých duších a jednoduše řečeno - přivtělené duše jsou zbloudilé duše, které se přivtělí. 
Takovým zbloudilým duším je líto, že už nemají svá fyzická těla, nebo se chtějí jen schovat a v těle se cítí v bezpečí, nebo chtějí škodit a ubližovat.

Jak je možné, že se přivtělí? Inu, všechno je energie a naše duše vibruje na určité frekvenci. Řekněme, že vibruje na hodnotě 1.000 jednotek. Zbloudilá duše vibruje na hodnotě nižší, dejme tomu 500 jednotek. My prožíváme třeba nějaký stres - naše vibrace se snižují. Pak se kvůli něčemu naštveme - naše vibrace se zase sníží. Přijde nějaký zármutek - opět se naše vibrace sníží. A pokud tyto negativní věci v sobě tzv. nevyčistíme, pak naše vibrace klesají a klesají až jsou na hodnotě, která odpovídá vibracím zbloudilé duše. Jsou na stejné frekvenci. Stejně jako když naladíte rádio. A tím je umožněno vstoupit zbloudilé duši do těla a může se “zabydlet".

Je znám ještě druhý způsob, jak se mohou přivtělit. Při každé ztrátě vědomí, ať už při narkóze nebo způsobené úrazem, naše duše vždy opouští tělo. Je jedno na jak dlouhou dobu. Tím je dán prostor pro přivtělení.

Vlastní zkušenost k nezaplacení
Ač nerada, tak přiznávám, že nikdo nejsme v naprostém bezpečí před takovým přivtělením zbloudilé duše. Bláhově jsem si myslela, že do mně nemůžou. Teď se tomu směju, ale nebylo mi zrovna nejlépe.

Byla jsem v obchodě a nějak jsem se zamyslela u pokladny. Až se mne paní, co stála za mnou, zeptala, jestli budu konečně platit. Rychle jsem se omlouvala a jak jsem viděla tu řadu čekajících za mnou, začala jsem sama sobě nadávat, jak jsem neohleduplná. Bylo mi ze mně samé mizerně. A tehdy to začalo. Domů jsem se pomalu ploužila. Už to mi přišlo divné. Mám celkem svižnou chůzi a domů jsem měla spěchat. Napadaly mi myšlenky, jako že nic nemá cenu, že mně nic nebaví, že jsem stejně k ničemu a podobné těmto. Ale stejně mi něco říkalo, že taková přeci nejsem. Copak by se mi mohla nálada a hlavně názor na mne samotnou změnit tak z ničeho nic? A naštěstí mi to došlo. Při první možné chvilce jsem se začala kontrolovat, jak jsem to vždycky učila své klienty. A poprvé jsem pocítila, že u mne kontrola tentokrát neprobíhá tak hladce jako kdy jindy. Zaměřila jsem se tedy na místo, kde jsem v sobě objevila blok. Následovaly otázky - Kdo jsi, co chceš, víš, že ubližuješ jak sobě, tak i mně, že čerpáš mou energii, žes měl jít za světlem … Byl to celkem krátký rozhovor, pár minut. Vnímala jsem ho jako muže už postaršího, ale co bylo hlavní - byl naprosto zklamán svým předchozím životem, znuděný, bez cíle, bez elánu a bez špetky dobrého mínění sám o sobě.
Vysvětlili jsme si to hlavní a brzy pochopil, že nejít do světla, byla chyba. Otevřela jsem mu světelný most, požádala jeho průvodce a blízké, aby mu přišli naproti a pomohla jsem mu odejít. Jako mávnutím kouzelného proutku jsem cítila, jak ze mne všechna ta nicota, nuda, nevraživost sjely a byly ty tam. Zase jsem to byla já. Moje duše se zase mohla svobodně roztáhnout v mém těle. Od té doby se kontroluju každý den. Raději, pro jistotu.

Nemusíte je objevit hned
Jen díky tomu, že se znám snad dobře, jsem mohla téměř okamžitě zjistit přivtělenou duši v sobě. Ale když se ptáme s mými klienty jejich přivtělených duší, jak dlouho už jsou v nich, přichází odpovědi v řádech roků i desetiletí. Časem si přivykly jejich náladám, ale i požadavkům. Totiž pokud se přivtělí duše nějakého alkoholika nebo narkomana, pak je jasné, že se jeho chuť na alkohol či drogu přenese i na hostitele. Potíž je ale v tom, že ony nešťastné přivtělené duše chuť alkoholu necítí a slastné pocity po požití drogy také ne.

Nejčastěji ale odvádíme duše nešťastné a zklamané. Duše, kterým jiní ubližovali, bili je, někdy i mučili. Také se najdou takové, co nechtějí komunikovat, trucují a jsou naštvané, že jsme je objevili. Už jsme odváděli i duše, co se bály trestu. Něco provedly (jeden dokonce zabil) a světla se bály. Všechny ale nakonec odešly do světla, tam, kam po fyzické smrti duše patří, aby se znova mohly narodit a třeba už neopakovaly stejné chyby.

Když si pak povídám se svými klienty, co si o tom všem myslí, většinou jsou nejenom překvapeni, že je něco takového možné, ale cítí se jinak. Vždycky lépe. A to je moc dobře. Naše tělo patří jen naší duši. Ta si ho vybrala pro život a žádná cizí duše v něm nemá co dělat.

Ono totiž nejenom že přivtělené duše z nás čerpají naši energii a my se pak cítíme unavení, slabí a může přijít i nějaká nemoc. A nemusí to být jen chřipka, angína, ale i encefalitida, cukrovka, ba dokonce schizofrenie. Ale ony nás velmi ovlivňují. Jsou-li ustrašené, jejich strach se přenáší i na svého hostitele. Jsou-li bojovné a vzpupné, pak jsme konfliktní i my. Jsou-li závistivé, nepřejícné, zlé, i tyto vlastnosti se přenášejí na nás. Šťastná duše se nestane zbloudilou natož přivtělenou, ta jasně ví, že po smrti svého těla patří do světla.

Všechno zlé je ale k něčemu dobré
Třeba já jsem si díky oné cizí duši ve mně uvědomila, jak jsem šťastná, že jsem člověk, který ví, co se svým životem. A v neposlední řadě - jak je skvělé, že se neumím nudit. I mým klientům je většinou jasné, že nebýt na stejné frekvenci, třeba jen na malou chviličku, se strachem, lítostí, závistí, zlobou, vztekem, …, nic takového by se jim nepřihodilo.
Dá se před tím chránit. Všechny to učím. Záleží už jen na nich, jestli svou ochranu kontrolují a obnovují.

Takže jak je to s Vámi a přivtělenými dušemi. Možná je máte i Vy a ani si to neuvědomujete.

S láskou, Vaše Peral

Foto: Vlastní fotografie Peral

Následujte cestu svých předků

$
0
0
Po přečtení možnosti, že dojde k omezení provozu na Probuzení, rozhodl jsem se, že přispěji svým málem do světa pozitivní energie a pokud i tato troška pomůže, budu vnitřně rád, že jsem vrátil něco z toho co sám hojně čerpám a co mi poslední dobou silně pomáhá. Není radostí brát, ale dávat a obdarovávat. 

Ze začátku to bude trošku kostrbaté, protože člověk má tendenci se hlídat. Jeho ego ho nutí neposlouchat srdce a o všem přemýšlet více než je zdrávo. A proto se pokusím přispívat co nejkvalitněji tak, abych zaujal, oslovil a případně i nadchl pár nových mladých, ale i starších duší, které hledají cestu a cítí, že jim v tom současném světě něco uniká. Pokud ze začátku budou v mých příspěvcích hluchá místa, buďte prosím shovívaví. V minulosti jsem hojně přispíval na politická fóra a weby, avšak politika je hodně o emocích. O manipulaci a o "nadzvedávání mandlí" těch, kteří články čtou a potřebují rozproudit krev. Bohužel velká část energií v těchto článcích má popíchnout ego a nabudit emoce. Od té doby jsem vnitřně urazil velkou cestu a došel k závěru, že takovéto příspěvky oslovují bohužel jen slepé oči a hluché uši, které nechtějí procitnout do skutečného života. A má skrytá poselství v  článcích obsažených se míjí účinkem a jen kosa naráží na kámen. 

Proto bych Vám rád pomohl otevřít dveře Vašich duší a nakouknout tak společně do Vašeho nitra, které je dosud ve stínu ega.
Je velká spousta lidí, kteří mají peníze, dalo by se říci výrazně více než potřebují i záviděníhodnou kariéru. Děti jim dělají na oko radost, ale tito lidé se cítí stále jako by jim chybělo něco. A ač se snaží jak mohou, stále více připomínají urousaného psa, který se neustále za něčím žene. Děti, které jim na první pohled dělají radost s nimi však v soukromí pořádně ani nepromluví. Neusmějí se. Každá věc, která vyloudí spokojenému člověku na tváři úsměv oni vnímají jako urážku. Jako výsměch. Žijí v křeči.
Pojďme společně každý den přistupovat k svému životu tak, abychom nejen přijímali, ale i dávali. K poznání života takového jaký skutečně je, přesněji jaký by měl být. Drahá auta, domy na zlatých vršcích a luxus k tomu vůbec nepotřebujete. Toto nitro neudělá šťastným. Většina lidí cítí potřebu hromadit. Kumulovat bohatství bez něhož si neumí představit život. Ve skutečnosti jsou peníze jako háček na ryby. A bohužel se na něm chytí právě ten jedinec, který si po celou dobu myslel, že svůj osud v podobě zlaté udice má pevně v rukách.
Dost často je změna myšlení provázena tvrdým otřesem - vážnou nemocí. Úrazem či ztrátou někoho milovaného. V lepším případě pouze ztrátou majetku. Podotýkám v lepším případě, protože to hlavní pořád zbývá - zdraví, život a lidi, kteří Vás milují a jimiž se můžete obklopit. Ano, některé ztratíte a začnou se Vás stranit. Ale vězte, že i toto má v sobě ukryté semínko Vyššího zájmu o Vás samotné.¨

Proto bych rád mobilizoval síly všech, kteří o tento energetický impuls stojí.  Mohu Vám  poradit na základě svých zkušeností. Každý si však musí najít cestu svojí, která mu zajistí pohodu a klid v duši.

Pojďme se spolu vydat na tiché místo v parku, na louce či v lese. Co nejdál od civilizace, aby jste nebyli rušeni. Neberte si s sebou mobilní telefon a ani jinou technickou vymoženost. Nedokážete-li se od svého telefonu odloučit, vypněte ho. Alespoň na hodinu. Věřím, že nikdo není tak nepostradatelný, že musí být 24 hodin na příjmu. Vyvarujte se toho, aby jste sledovali čas. Počasí a další věci, které Vás omezují. Máte-li dohodnutou nějakou schůzku, kde musíte v určitou dobu být, stihnout nějaké utkání atd. tak odložte svůj výlet na den, kdy budete mít celý den jen a jen sami pro sebe. Kdy nebudete muset řešit, zda přijdete domu za hodinu či za čtyři. Počasí také neřešte. Jen se oblékněte tak, aby Vás nerozhodil a ni vítr, či déšť. Pokles teplot apod. Někdo miluje bouřky, když blesky zaplňují oblohu a hrom rozechvívá každý list. Každému je dáno to, po čem touží. Vezměte si pohodlné boty a oblečení. Takové, které pro Vás znamená určité spojení s přírodou. Které nevadí, když umažete.
Vyhlídněte si nějaké místo z něhož je vidět do krajiny a ideálně naprosto sami, maximálně se svým čtyřnohým miláčkem si najděte pohodlné místo. Můžete jít a sám to silně doporučuji naprosto bez cíle. V mapě si třeba vyhlídněte lokalitu ale samotné místo hledejte nitrem. Ono samo se ozve. Nedoporučuji vybrat si něco na internetu, či v mapě, místo které doporučují ostatní, kteří Vám takové místo popsali, řekli co tam sami cítili atd. Obsahuje toto sdělení řadu rušivých elementů. Nejvíce však obraz, který jste si na základě představ a tužeb vytvořili a tak již jdete s jasným cílem a vidinou co Vás čeká. Většinou pokaždé se stane to, že tato vize umocňovaná Vaším egem přebije volání nitra a energie Vámi projde aniž by jste jí zaznamenaly. Proto vyražte bez příprav a následujte jen volání sami sebe. Čím více budete nepřipravení a čím více budete bez cíle, tím spíše si Vás cíl najde. 
Sedněte si a chvilku jen tak seďte a zhluboka dýchejte. Řekněte nahlas, či v duchu sami k sobě, ke svému nitru, srdci proč jste tady. Co hledáte. Pohlaďte trávu na níž sedíte. Promluvte k ní a řekněte jí, že jí děkujete za to že je, že jste vděční za to, že může nyní hostit Vaše tělo na svém zeleném koberci. A vnitřně vnímejte energii, kterou i tato nepatrná rostlina vydá, když uslyší Váš hlas. Ucítí Vaše pozitivní vibrace. 
Oddejte se tomu okamžiku plným svým srdcem. Nebojte se ho otevřít a nechat vstoupit do něho život. 
Nebojte se přejít ke stromu. Dotknout se ho a promluvit k němu stejně jako k trávě. Pokud ucítíte, že se ho máte dotknout více, obejmout ho, nestyďte se to udělat. Předá Vám takové množství energie, že vnímavější a silnější jedince to může i porazit (obrazně řečeno - ale impuls je neskutečně silný). 

Možná, že někteří z Vás si ťukají na čelo a pochybují o mém zdravém rozumu.Shovívavě mlčím.
Taky jsem byl takový. Taky jsem o těchto věcech pochyboval a myslel si hodně velkou spoustu věcí, které takovéto lidi házely do pytle s nápisem BLÁZEN. Ale věřte, že i já jsem prozřel. Dokažte si, že to zvládnete i Vy. Každý v sobě máme cit k těmto energiím. Jen se musíme jim otevřít a nechat se probudit.

A pokud hned na poprvé to nebude fungovat tak, jak si představujete, jak popisuji v tomto svém kratičkém příspěvku, vězte, že cesta je velmi dlouhá k naprostému splynutí s přírodou a získávání energie ze všeho co nás obklopuje. I já, který se touto cestou vydal před zhruba dvěma roky, jsem na jejím samém začátku a každý den je pro mě svým způsobem novým. A za to jsem rád a neskonale vděčný. Protože není nic krásnějšího než cítit, že vše má svůj řád a smysl a nic se neděje náhodou.

Následujte cestu svých předků a probuďte se. 


eL

Proč pít Yogi?

$
0
0
Vše o nápoji Yogi (Dáta Masala)
Yogi čaj bývá také nazývaný indickým bílým čajem. Představuje směs koření a černého čaje. Z koření v něm najdete skořici, hřebíček, fenykl, pomerančovou kůru, zázvor a bílý pepř. Oblíbenými přísadami jsou také anýz, koriandr, kakao, kardamon či cikorka (složení mého čaje viz výše).
Za propagátora tohoto čaje je považován Harbhajan Singh Yogi, známý také jako Yogi Bhajan. Byl to duchovní mistr, který vyučoval Kundalini Yogu v USA. Traduje se, že v době, kdy sloužil v armádě, se rozšířila vážná epidemie. Bhajan svým vojákům nařídil pít pouze Yogi čaj. Jeho jednotka byla nakonec jediná bez nakažení. Yogi Bhajan tvrdil, že to bylo právě díky Yogi čaji, který čistí játra, krev a oběhový systém.

Pozitivní účinky Yogi čaje
Ajurvédský kořeněný "Yogi"čaj může mít příznivé účinky nejen díky čaji, ale i směsi koření, která je vhodná pro prohřátí organismu. Tím může pomoci při nachlazení, kašli, bolestech krku a dalších projevech chřipky.
Celkově může působit na posílení imunity a jsou mu připisovány antibakteriální účinky. Kromě toho také yogi nápoj podporuje trávení, vylučování a čistí krev.
Yogi čaj má i velmi pozitivní účinky na únavu a slabost. Podporuje mozkovou činnost a pomáhá při bolestech hlavy. Svou sladkostí a vůní vás čaj příjemně uvolní. Zvolněte životní tempo a užijte si posezení u šálku výtečného čaje.
Kvůli koření, které Yogi čaj obsahuje, se nedoporučuje ho připravovat dětem. Není ani vhodný pro těhotné ženy. Koření můžete v některých případech vyvolat i předčasný porod. Vyhnout by se mu měli i lidé mají nemoci žlučníku, srdce či plic.

Tip na přípravu Yogi čaje
Chcete si pochutnat na Yogi čaji? Nechte uvařit 700 ml vroucí vody. Do té pak nasypte 2 čajové lžičky směsi koření a 4 lžičky sypaného černého čaje. Z černých čajů doporučuji volit již zmíněné indické ásámské čaje nebo lámané cejlonské čaje, např. RembengAttabarieNuwara Eliya.
Do čaje přidejte 2 velké lžíce cukru. Takto připravený čaj dvě minuty povařte a poté přilijte 300 ml mléka. Připravený čaj ještě chvíli povařte a po vzkypění mléka hrnec odstavce, čaj zceďte a můžete začít popíjet. Čaj není dobrý vychlazený. Proto ho vypijte ještě za tepla.
Pokud byste měli chuť na opravdu silný Yogi čaj, tak nejprve koření povařte 30-50 minut. Černý čaj přidejte až na posledních pár minut při mírném varu. Nakonec přidejte mléko a nechte vzkypět.


Co je součástí této směsi?


Jak připravit Yogi Masala?
Příprava: do 1 litru vroucí vody vsypeme 1 lžici masaly, 2 lžice černého assámského čaje (případně ještě třtinový cukr - podle chuti). Vaříme 1 minutu, přidáme 0,5 litru mléka, necháme vzkypět a ihned podáváme. Poměry jednotlivých surovin se mohou lišit podle vaší chuti.

Co ovlivňuje kvalitu připraveného čaje?
Může se stát, že některý čaj nemá příjemnou vůni či chuť. Většinou je to způsobeno těmito faktory:
Tvrdá voda. Pokud je voda příliš tvrdá, bude mít čaj nevýraznou tupou chuť, vůně bude slabší. Doporučuji používat měkkou vodu (převařenou, přefiltrovanou).
Nekvalitní voda. Čaj připravený ve špatné vodě bude mít jen slabou vůni a nevýraznou, či dokonce nepříjemnou chuť.
Malá dávka čaje. Při malém množství vyluhovaného čaje je nápoj slabý - s velmi jemnou chutí a vůní. Sotva znatelnou chuť a vůni vylepšíte zvýšením dávky. Mnohé čaje chutnají úžasně při 4g na 150ml.
Vysoká dávka čaje. Naopak při vysoké dávce čaje je výsledný nápoj zpravidla hořký s nepříjemnou vůní (u zelených čajů silná svíravost, rybina). Experimentujte s množstvím vody a použitého čaje.
Dlouhá doba louhování. Jakmile je čaj přelouhován, získá velmi nepříjemnou hořkou svíravou chuť. Sice se vylouhuje maximální množství prospěšných látek, ovšem pití takového čaje nepřináší patřičné potěšení. Ovocné čaje se louhují 8-10 minut, zelené vícenásobně 1-2 minuty, černé 3-5 minut, oolongy 1-3 minuty, puerh čaje 2-10 minut.
Nesourodý čaj. Obsahuje-li čaj různé velké částice, bude i nálev zpravidla s proměnlivou chutí a vůní. Mnoho drobných částic způsobuje hořkost a svíravost. Pro ideální louhování je dobré, pokud jsou všechny lístky stejné velikosti.
Vysoká teplota vody. Zalijeme-li zelený čaj vroucí vodou, je velmi pravděpodobné, že již po 30-60 vteřinách nálev silně zhořkne. Zelené čaje, puerh čaje zeleného typu, bílé čaje a oolongy zeleného typu doporučuji zalévat vodou o teplotě 75-85°C.
Nízká teplota vody. Naopak nízká teplota vody nerozvine všechny vonné složky a čaj tak má velmi slabé aroma. Je důležité, aby teplota vody při louhování příliš rychle neklesala. K tomu je dobré předehřát konvičku, zhong či gaiwan.


http://www.cajovydychanek.cz/zbozi-yogi-masala.html

Radost z maličkostí

$
0
0
Uveřejňuji se zpožděním. Omlouvám se. MéR.

Včera byl první podzimní den. Kolik lidí to vlastně zaznamenalo ? Obávám se, že moc velká spousta to nebude.  Lidi stále více a více zapomínají na život okolo sebe. Jak koně s klapkami na očích se derou vpřed vůči kruté nerealitě, která je jen odrazem skutečného světa. Bohužel téměř každý si v tomto odrazu nalezne to, co není důležité.
Všimli jste si, když ráno jdete do práce, venčíte psa či odvádíte děti do školy či školky, kolik lidí kouká na chodník ? Do země? Na hodinky ? A kolik z nich plnými doušky vdechují ranní vlahý vzduch přes svá chřípí nosu do plic ? Kolik lidí kouká po obloze. Počítá ptáky, či jen tak stojí a rozjímá.
Sám ráno potkávám spoustu lidí, mladých i starých. Lidí co chvátají na vlak, autobus či jen na parkoviště k autu. Rodičů co vedou děti do školy a školky, ale většina z nich je duchem nepřítomná. Rozčilují se, že autobus má minutu zpoždění. Že skla auta se mlží, že se děti loudají a nejdou dostatečně svižně, nebo že ještě za běhu dojídají svačinu a právě si umazaly svrchní část oblečení od marmelády či cukru, co kape či se sype z nějakého průmyslově vyrobeného produktu, kterému dnes říkáme jídlo a v rámci úspory času ho před pár minutami koupili ve stánku který je na trase jejich cesty.
Postřehli jste to ?

Co se snažím říct. Pokud jste i Vy takoví, že nemáte "čas žít", udělejte si ho. Jsou důležitější věci než práce. Něž shon. Užívejte si to, že můžete vést svého potomka do školy či školky. Že se drží Vaší mohutné ruky a čerpá z ní pocit bezpečí a lásky. Pijte plnými doušky tu krásu, že je vedle Vás cupitá tvoreček, který za pár let vyroste v silného člověka. Vždyť je to zázrak. A že nejde stejně rychle jako Vy? Samozřejmě. Vždyť je malý. Přizpůsobte se Vy jemu. On se Vám přizpůsobit nemůže. Pokud Vás někdy rodiče vodili, vzpomeňte si jak jste se cítili, když Vás honili, a když naopak se s Vámi „loudali“.  Rozjímejte ale i při cestě do práce. Snažte se nemyslet na to, že většinu dne strávíte v práci, kde budete řešit věci, které z Vaše pohledu nejsou život, ale jenom hra na život. Přetvářka, honění peněz pro zaměstnavatele a vytváření hodnot, které vlastně ani hodnotami nejsou. Jen čísly v tabulkách. Povzneste se nad to. Záleží jen na Vás, zda se na tomto pachtění budete podílet i duší, či nikoliv. Avšak nyní jste venku. Teprve na cestě. Zaměstnání leží teprve před vámi.

Podívejte se na oblohu a poděkujte Vyšší moci, že se s Vámi dělí o tu krásu. Buďte vděční za to, že můžete být přítomní tomu zázraku jitra, kdy se ptáci probouzejí a začínají svými libozvučnými tóny vítat slunce. Energii života. Vnímejte listy stromů, které pod doteky paprsků žloutnou, červenají a hrají všemi možnými barvami, které pohladí na duši a zahřejí na těle. A budete-li mít pocit, že v chladném počasí, kdy vane studený vítr, a z nebe se snáší krůpěje vláhy, nejde rozjímat a mít pozitivní energii, tak si uvědomte, že déšť je neuvěřitelně silná energie. Je to voda. Základ všeho. Je to životodárná tekutina bez níž bychom tu nikdo nebyli. Poděkujte za déšť. Opět buďte vděční za to, že se s Vámi naše planeta dělí o svojí součást a dovoluje Vám být přítomni neustálého životního procesu, který je zázrakem sám.

Veďte své děti, partnera, ale i kolegu se kterým zrovna jste ráno venku a míříte do práce, do školy k rozjímání a uvědomění si sebe sama. Zastavte se a podívejte se společně okolo sebe a dýchejte.
Vždyť život je krásný a je to zázrak. Vše ostatní je pomíjivé a dá se říct i svým způsobem bezcenné.

Probuďte se a začněte žít. Je to skutečně nádhera.

Autor: eL

Zdravá sebeláska

$
0
0
Prostřednictvím Míly jsem se ve vnímání světa posunula mílovými kroky vpřed. Ona mne učila regresní terapii a i dál ráda jezdím na její semináře. Rozhovor s ní je pro mne pohlazením a připomenutím si, že vše je v pořádku. Peral

Bojím se trestu

$
0
0
Příběh 2.
Odvedení zbloudilé duše

Byl to nešťastný celkem ještě mladý muž. Vnímala jsem jeho přítomnost, pozoroval mne a jen vyčkával. Po nějaké době jsem se na něj zaměřila a promluvila na něj. Byl trochu překvapený, že ho vůbec někdo vnímá. Za tu dobu, co je bez svého těla s nikým nemluvil. Není divu, že byl i ke mně z počátku tak nedůvěřivý. 

Náš rozhovor probíhal zhruba takto:

Peral: "Kdo jsi?"
On: "Cože? Ty o mně víš?"
Peral: "Vím. Už nějakou dobu Tě vnímám. Pozoruješ mne, ale držíš se dál. Nijak na mne nedorážíš."
On: "No, myslel jsem, že jsem něco jako neviditelný."
Peral: "Neviditelný? Jak to myslíš?"

On: ”Víš, už je to dlouho, co jsem s nikým nemluvil. Vlastně nemluvil není to správné slovo. Spíš, jakoby se všichni dívali skrz mne, jako bych nebyl."
Peral: "Ale Ty jsi."
On: "Nejsem si jistý."

Peral: “Ty opravdu jsi, jen už nemáš své fyzické tělo. Vzpomínáš si na svůj život v těle?"
On: “To je právě to."
Peral: “Ty se něčeho bojíš? Ty jsi neviděl světlo, tunel, schody, most, cokoli, co by Tě dovedlo jako duši domů, když jsi opustil svoje tělo?"
On: “Viděl, ale nešel jsem tam."
Peral: “Proč jsi tam nešel?"
On: “ Bál jsem se trestu za to, co jsem udělal."
Peral: “Ty jsi zapomněl, že TAM Tě nikdo nebude trestat? Jen Ty sám sebe teď trestáš, když jsi zůstal tady. Pokud víš, žes něco udělal špatně, pak právě TAM dostaneš možnost vše napravit třeba hned v příštím životě. To záleží jen na Tobě."
On: “To zní moc jednoduše a krásně, než aby to byla pravda."
Peral: “Vím, můžeš mít pochybnosti a nemusíš mi to věřit. Ale jestli souhlasíš, tak Ti teď tady vytvořím světelný most a požádám Tvého průvodce, aby si s Tebou promluvil. Svého průvodce poznáš a věřím, že právě jemu budeš důvěřovat."
On: “Nevím, stále se bojím."
Peral: “To chápu. Ale nic lepšího mne teď nenapadá. Rozhodně je to lepší, než se toulat a trápit se jako zbloudilá duše. A to teď jseš."
On: “Hmm, co se stane pak?"
Peral: “Sám se rozhodněš, jestli odejdeš se svým průvodcem tam, kam patříš. Nejspíš pozve i Tvé blízké, aby Tě u brány přivítali, aby ses tolik nebál."
On: “Tak jo. A Ty budeš se mnou?"
Peral: “Jestli to budeš chtít, tak budu. Ale jen po bránu. Dál už nesmím. Můžu tedy vytvořit most?"
On: “Tak jo."

Vytvořila jsem světelný most a poprosila jeho průvodce, jestli by si spolu mohli promluvit. Nebyl důvod poslouchat a nebo jinak se plést do jejich konverzace. Bylo ale jasné, že se postupně uklidňuje a už se i přestává bát. Pak se spolu vydali směrem k bráně a ani jsem ho nemusela vyprovázet. Cestou se ještě otočil, usmál se a poděkoval. Světelný most jsem zavřela a ucítila, jak mi slzy dojetí plní zavřené oči.

Co k tomu ještě dodat? Možná někoho napadla otázka - Co vlastně provedl? - Někoho okradl? Někomu ublížil? Něhoko zabil? A není to jedno? Už se to stalo. Čas nikdo nevrátí. A on sám už ví, že udělal chybu. Pro něj tak velikou, že ani odejít své duši domů, nedovolil. Nepotřebuji vědět co vlastně spáchal. Sám si určí, jak to odčiní. A třeba právě v dalším životě právě tím, jakou roli si pro tenhle úkol vybere. 

A ještě něco bych k tomu chtěla říci. Jen si, prosím, nemyslete, že jej nějak omlouvám. To v žádném případě. Ono se to totiž jeví tak, že základem a podstatou každé duše je její vývoj. Smyslem každého života je vývoj duše a pokud uděláme chybu, pak v tomto vývoji stagnujeme, nepostupujeme dál ve vývoji. Není to už dostatečný trest? 

S láskou, Vaše Peral

Foto: Vlastní fotografie Peral

Kambo - žába, která vás uzdraví

$
0
0
Jed žáby Kambo – léčebná metoda, kterou v sazebnicích zdravotních pojišťoven nehledejte

Upozornění:
Tento článek v žádném případě není návodem k absolvování této procedury nebo jejím doporučením. Následující řádky jsou pouze shrnutím mých osobních zkušeností a prožitků.

Léčba jedem žáby Kambo
V rámci své cesty objevování způsobů, které mohou přinést fyzické zdraví, jsem vyzkoušel řadu roztodivných metod, nad kterými bude většina lékařů jen nechápavě kroutit hlavou. Tou asi nejexotičtější a zároveň nejdramatičtější bylo léčení jedem z amazonské žáby Kambo.
Tento typ léčby používají některé amazonské kmeny a hlavní roli v něm hraje sekret ze žáby Kambo, který je sbírán dle tvrzení domorodých léčitelů a šamanů vždy se svolením tohoto živočicha. Jak však budete moci vidět v dokumentu České televize, který najdete na konci článku, žába při sbírání jedu nevypadá úplně nadšeně.

Problémy, které může procedura pomoci řešit
Informace o léčbě a doporučení na její výsledky ke mně přišly od několika přátel. Hodně mě zaujaly výsledky týkající se kožních problémů a ekzémů, což je téma, které mě dlouhodobě zajímá. Lidé hovořili o celoživotních ekzémech, které mizí během dnů po léčbě. Další sdělovali, že hlavním účinkem pro ně bylo to, že se cítí celkově mnohem lépe, mají více energie, dokážou bez vyčerpání pracovat více než obvykle a jejich imunita se výrazně lepší.
Při hledání na internetu je možné se dočíst, že jed ze žáby Kambo výrazně posiluje imunitní systém, je účinný proti virům a parazitům, působí proti únavě a depresím, řeší závislosti a v mozku aktivuje jeden z receptorů, který umožňuje uvolnění substance, jež je 40x silnější než endorfin. Takto pomáhá snížit intenzitu bolestí a nepříjemných tělesných vjemů.
To mě samozřejmě nadchlo a podpořilo to moji zvědavost, na druhou stranu mi pár týdnů trvalo, než jsem nasbíral odvahu se na léčení přihlásit. Bohužel jsem si totiž přečetl, co mě asi čeká …
A realita byla opravdu taková, na jakou jsem byl připraven. Byl to jeden z nejdrsnějších zážitků v mém životě.

Proces léčení
Třídenní Kambo setkání bylo zahájeno rozhovory ohledně zdravotního stavu a konzultacemi s léčitelem. Následovaly drobné léčebné zákroky a užívání bylin.
Pokud někdo z účastníků zůstal v blažené nevědomosti, co se odehraje v dalších hodinách, první varovné znamení pro něj přišlo v momentě, kdy jsme obdrželi kýble na zvracení. A nebyly to kyblíky menší velikosti, které se na tomto místě používají při jiných očistných procedurách, ale opravdové zednické kýble. Prý by ty menší nemusely stačit … Každý z odvážlivců byl také vybaven pořádnou haldou papírových kapesníků a bylo mu vysvětleno, kudy vede nejkratší cesta na toaletu.
Velmi důležitou částí, kterou také léčba začíná, je pití vody. Je nezbytné dostat do žaludku minimálně litr, spíše ale litr a půl tekutiny, jelikož po aplikaci sekretu dojde k masivní očistné reakci těla doprovázené silným zvracením.
Další fází je aplikace jedu, která zabere nějaký čas, účastníci mají tedy dostatek času celou proceduru sledovat. Velkou výhodu mají ti, kteří jdou na řadu jako první, jelikož nejsou svědky reakcí lidí, kteří začnou s očistou a nevidí výraz v jejich tváři. Tento pohled by mohl ohrozit jejich další účast.
Já jsem byl naštěstí jako třetí na řadě, takže jsem nestihl začít panikařit, když jsem uviděl opuchlý obličej a vyděšený výraz mé přítelkyně, která právě obdržela svoji dávku.
Léčitel, který prošel tradičním výcvikem této léčby, mi vypálil asi desítku malých ran do kůže, kam začal vtírat připravený sekret. Sekret je aplikován na meridiány a působí tak na energetické dráhy podobně jako EFT terapie. Komfort jaký léčený člověk zažívá u EFT terapie a u Kambo je však naprosto rozdílný.
Po pár sekundách jsem pocítil účinky jedu. Zrychlilo se mi dýchání, projela mnou silná horkost a energie. Začal jsem zhluboka dýchat a přestával vnímat co se děje kolem mě. Během krátké chvíle jsem byl ve změněném stavu vědomí. Přestože mi bylo silně zle, díky energii která proudila skrze mé tělo a vyplaveným mozkových hormonům, jsem se cítil dobře. Jakýmsi zvláštním způsobem jsem si tento divoce vypadající stav užíval.
Po čase jsem si uvědomil, že bych měl plnit instrukce, které zněly: zvracet. Všiml jsem si však, že mé tělo je zkroucené a to včetně mých rukou. Pokusil jsem se zkroucenou ruku strčit do úst, abych vyvolal zvracení, nicméně zkroucená končetina se tam nevešla. Představa, jak visím nad kýblem s pěstí v puse, mě uvedla do hysterického smíchu, který nešel zastavit. Jen okrajově jsem si všiml konsternovaných pohledů kolegů, kteří teprve čekali na svoji chvíli.
Proces skončil zdárně, proběhla silná fyzická i psychická očista a po pár minutách jsem zůstal s pocity neskutečné úlevy ležet na podložce a užíval si stav hluboké relaxace.

Jako po bitvě …
Letmým pohledem po místnosti jsem zjistil, že celý prostor vypadá, jako by do něj někdo hodil granát. Většina lidí opravdu svedla bitvu a vypadala zničeně, opuchle, pomačkaně a bledě. Bylo však fascinující pozorovat s jakým klidem a důvěrou v tento proces celou dobu jednal náš léčitel. Přestože se děly opravdová dramata, někteří lidé upadali do bezvědomí a vypadali, že jsou na hranici kolapsu, náš průvodce s naprostým klidem vše řídil, organizoval a staral se o nás.
Nicméně je nutné zmínit, že tohle ještě zdaleka nebyl konec celé legrace. Procedura se opakovala celkem třikrát, tedy v tuto chvíli jsme měli pár hodin na regeneraci a přípravu na další stejně silnou očistu. Po ukončení všech tří cyklů bylo možno vyžádat si ještě jednu speciální privátní léčbu. Této velkorysé nabídky však nikdo nevyužil a měl jsem podezření, že o ní ani nikdo neuvažoval.
Na závěr zbývá dodat, co mi léčba jedem žáby Kambo přinesla, kromě hodně netradičního zážitku. Je to opravdu těžké posoudit s ohledem na fakt, že v této době jsem kombinoval řadu dalších silných metod a způsobů a účinky se prolínaly. Nicméně vím, že několik dní až týdnů jsem cítil velké množství energie a více radosti v životě.

EFT terapie jako příjemnější způsob léčby
Pakliže Vás lákají možné pozitivní účinky této léčby, ale nejste příznivci dramatických procedur, dopřejte si EFT terapii, která dle mého názoru nabízí podobné výsledky s výrazně příjemnějším průběhem – bez zvracení, bolestí a jizev po těle.

Zde můžete shlédnout dokument české televize o šamanských procedurách. Léčbě žábou Kambo je věnován čas cca mezi 5. – 14. minutou

Lukáš Srbecký,  EFT poradna Brno


Kambo: vědecký výzkum

‘Kambo’, ‘campu’, ‘sapo’, ‘vacino da floresta’, to všechno jsou jména pro výměšek z žáby, který je podobný vosku. Žabka žije na stromech v severozápadní části Amazonského deštného pralesa ( Bolívie, Kolumbie a na hranici mezi Peru a Brazílií). Vědecký název pro ni je ‘Phyllomedusa bicolor’ nebo ‘Giant Monkey frog’. Původně byl tento výměšek používán v padesáti domorodých indiánských kmenech, dnes ho používá kolem třinácti malých kmenů. Domorodí obyvatelé tvrdí, že je kambo zbavuje ‘panemi’ (neštěstí) a obvykle se tímto lékem připravují na lov. Kambo je také velice silným lékem proti hadímu uštknutí, proti malárii i proti dalším epidemiím a nákazám.

Vědecký výzkum kamba: jeho devět silných aktivních peptidů
Vědci se o vlastnosti žabího výměšku začali zajímat v padesátých letech minulého století. Seriózní výzkum žabího výměšku však započal až v 80. letech v Itálii. Italský vědec V. Erspamer z university v Římě, který byl nominován na Nobelovu cenu, o kambo napsal: “Výměšek této žáby obsahuje fantastický chemický koktejl s potenciálem léčebného užití, nepřekonatelný žádným jiným obojživelníkem. Z několika desítek peptidů nalezených v kambu je 7 % bioaktivních.“ To znamená, že v lidském těle spouštějí chemické reakce a spojují se s receptory v mozku. Výzkumníci dodnes našli 9 bioaktivních peptidů se silnými účinky na žaludeční a střevní svaly, žaludeční a slinivkové vyměšování, na cirkulaci krve, na stimulaci kůry nadledvinek i na stimulaci hypofýzy. Phyllomedusin silně ovlivňuje vnitřnosti, střeva a podílí se na hlubokém čištění. Phyllokinin and phyllomedusin jsou účinné cévní rozšiřovače. Způsobují rozšíření krevních cév a tím větší průtok krve do mozku, takže podporují přístup do mozku nejen co jich samotných týče, ale i pro ostatní aktivní peptidy. Caerulein a sauvagine způsobují snížení krevního tlaku, jenž bývá doprovázen tachykardií (zvýšenou tepovou frekvencí). Stimulují kůru nadledvinek a hypofýzu, což přispívá ke zvýšenému smyslovému vnímání i ke zvyšení životní síly. Oba tyto peptidy mají silný utišující účinek na bolest, zvětšují odolnost a zvyšují fyzickou sílu. Obecně pak zvyšují schopnost člověka čelit bolesti a lépe snášet stresové situace. Oba peptidy mají rovněž léčebný potenciál pro pacienty s ledvinovou kolikou, jako podpora trávení, pro pacienty trpící bolestí, způsobenou vnější cévní nedostatečností i pro ty kdo trpí bolestí způsobenou rakovinou. Dermorphyn a deltorphyn jsou účinnými opiovými peptidy, 4000 krát silnějšími než je morfin a 40 krát silnější než je b-endorfiny, které produkuje tělo pro boj s bolestí. Nedávno byl týmem Johna Dalyho z Mezinárodního Institutu Zdraví objeven nový peptid Adenoregulin. Adenoregulin, který působí v lidském těle přes receptory adenosinu (významného neurotransmiteru), je základní součástí pohonné látky ve všech lidských buňkách. Tyto receptory se mohou zaměřit na léčbu deprese, záchvatů mrtvice i na onemocnění jako Alzheimerova choroba. Tyto vědecké výzkumy peptidů otevírají nový pohled na to, jak pracuje lidský mozek.  

Co se děje, když někdo podstoupí léčbu kambem
Podle zjištění mnoha vědců kteří prováděli výzkumy kamba na univerzitách po celém světě, vlastnosti jeho peptidů nabízejí široké možností jejich lékařského využití: léčení mozkových nemocí jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba, deprese, migréna, problémy s cirkulací krve, cévní problémy, nemoci orgánů, kožní a zraková onemocnění, problémy s neplodností u mužů a žen, AIDS, rakovina jater ad. K dalším zajímavým léčebným vlastnostem tohoto výměšku patří jeho protizánětlivý účinek, schopnost ničit mikroby, viry a schopnost léčit infekce. Protože obsahuje těchto 9 peptidů, je kambo nejsilnějším přírodním antibiotikem a anestetikem, které bylo do této doby ve světě objeveno a představuje také nejsilnější přirozený způsob, jak posílit náš imunitní systém. Léčba kambem má krátkodobé i dlouhodobé účinky. Ke krátkodobým účinkům patří stav bdělosti, dobrá nálada, zvýšení odolnosti proti únavě, hladu i žízni, posílení schopnosti snadno se soustředit a klidné mysli, což může trvat několik dnů či týdnů. Ke dlouhodobým účinkům patří posílení imunitního systému, vítězství nad únavou a vyčerpáním a celkové zlepšení zdravotního stavu. Einstein prohlásil, že obvykle využíváme pouze 10 % našich přirozených možností. S kambem se nám otevírá příležitost probudit tělo k jeho plnému přirozenému potenciálu. Lidé kteří tuto ‘vakcínu‘ berou pravidelně neonemocní a mají spoustu energie. Vytváření přirozené rovnováhy posiluje nejvíc imunitní systém, což má preventní účinek v případě obtíží, které přicházejí s viry. Rakovina tak nemá šanci dále růst. Pro dosažení dobrého výsledku se doporučuje absolvovat léčbu pravidelně; v případě těžkých chorob, závislostí nebo v případě intoxikace chemickými léky může léčba kambem pomoci i v rámci klasického léčení. Energie která bude touto cestou vybudovaná kambem tak bude hlubší a její účinek vydrží déle. Když se někdo účastní léčby žábou, tento lék v okamžiku vyhotoví snímek vaší situace a začne pracovat přesně tam, kde je to pro vás nejdůležitější. Pro každého člověka je tudíž průběh léčby i její trvání jiný. Viděl jsem úplné vyléčení některých lidí po jediné kůře (speciálně u lidí s problémy s očima a ušima). V těžkých případech může proces léčení trvat několik měsíců a v některých ojedinělých případech i několik let. Doporučuji vám nechat si udělat před i po léčbě kambem krevní obraz, aby jste viděli, jak se tyto hodnoty během léčení změní. U lidí kteří mají problémy se závislostmi jsou výsledky poměrně rychlé. Můžeme tento výměšek nazývat lékem, ale on vlastně nepracuje jako lék ani jako droga, pouze probouzí tělo k jeho přirozeným funkcím. Naše těla získávají totiž díky kambu možnost vyléčit se sama. Závislost na kambu tedy není možná. Jestliže si uděláte test, aby jste viděli, zda je po kůře s kambo přítomné nepatrné množství této ‘drogy’, nenajdete ve své krvi žádné jeho pozůstatky. Kambo tudíž nelze porovnávat s léky nebo s látkami, které v nás vytvářejí to, co bychom mohli nazvat půjčkou na dluh. Naopak kambo probouzí naše buňky a my se tak stáváme více vědomými. Co kambo udělat nemůže je odstranit zdroj emocionálních bloků. Díky kambo se nám uleví (vyzvracením žlutého stavu z našeho těla), jsme více klidní, avšak kořen problému v našem těle stále zůstává. Na odstranění kořene problému jako jsou například zmíněné emoční bloky, je zde jiný lék a to je Iboga.

Duchovní aspekt kamba
Kambo je čistým živlem ohně. Nepracuje pouze na fyzické úrovni, ale také na úrovni duchovní. Podle indiánů je kambo vůbec prvním ze všech duchů pralesa, s nímiž je třeba jednat s respektem. Ublížení žábě může tohoto zvířecího ducha urazit a výsledkem je pak velká smůla a neštěstí. Duch této žáby nám může během léčby dát užitečné informace o našem fyzickém a duchovním vývoji. Indiáni říkají, že šamani vidí žábu v svých vizích a komunikují s ní. Slyšel jsem od lidí, kteří nikdy léčení kambem neabsolvovali, že byli žábou voláni, zdálo se jim o ní a tímto způsobem byli inspirováni zúčastnit se kambo léčení. Je poměrně běžné získat vhled a porozumění během seance nebo po ní. Vhled nám ukazuje něco, co jsme před tím nemohli vidět, protože to před námi bylo skryto či jakoby zahaleno mraky. Žába nebo to co nazýváme ‘naše přirozená moudrost’ nám ukáže, jaké jsou naše zlozvyky, čemu bychom se měli vyhnout a co bychom měli udělat pro opětovné nastavení naší přirozené rovnováhy - jak bychom měli zlepšit kvalitu našeho života na fyzické i duchovní úrovni. Taková zpráva může být velice jednoduchá. Jednou jsem obdržel tuto zprávu: ‘Podívej, co ti způsobuje káva bez kofeinu!‘ To byla opravdu ošklivá zkušenost, která způsobila, ze jsem si uvědomil, jak toxický tento druh kávy je. Můj kamarád zase rozpoznal určitý model svého chování, který předtím nikdy tak jasně neviděl: kdykoliv cítil nějaké emoce, vždy se snažil začít něco dělat, aby skryl svoje nepříjemné pocity. Poté prošel několika léčeními kambem získal hluboké pochopení. Už nemusel být nervózní a roztěkaný, ale mohl konečně své pocity přijmout a uvolnit se. Kambo pomáhá naší transformaci, potřebným změnám, které pak začneme dělat bez velké námahy, přirozenou cestou. Mnoho z nás si myslí: ‘Chci být lepší‘,  ‘Chci přestat kouřit‘ atd. Tento přístup vytváří vnitřní boj, zkoušíme dosáhnout určitého výsledku vlastní silou vůle. Touto cestou však jen zvětšujeme propast mezi námi. Čím víc se snažíme něčeho dosáhnout, tím víc trpíme. S kambem bere naše přirozená moudrost léčebný proces do vlastních rukou. Najednou víme bez přemýšlení, co je třeba udělat, nebo co v určitých situacích udělat nesmíme. Jsme schopni opustit nezdravé návyky i staré myšlenky, které nás při léčebném procesu činí nepoužitelnými. Asi před půl rokem mě navštívila kamarádka. Po celém těle měla rozšířenou rakovinu. Její situace byla velice vážná a proto jsem začal s intenzivní léčbou pomocí dvojitých dávek dvakrát během týdne. Po několika měsících vypadala zcela jinak. Všichni včetně jejího doktora byli překvapeni, jak dobře vypadá. Cítila se skutečně v dobré kondici, silná a zdravá. Výsledek jejího krevního testu byl poměrně povzbudivý. Rakovina rostla mnohem pomaleji než tomu bylo předtím. V průběhu léčby jsem si u ní často všiml, že se na povrchu objevuje jiná osobnost. Projevovala se jako veliký chudáček, jako opuštěná duše, jako někdo, kdo není schopen si sám pomoci. Když nad ní během léčby převzala tato druhá osobnost kontrolu, měla moje pacientka tendenci k velké rezistenci, stěžovala si a byla na mě rozhněvaná. Na druhou stranu však moje pacientka měla velice silnou osobnost a naštěstí svoji léčbu nevzdala. Jednou jsme spolu přišli na to, kdo to tato druhá její osobnost je. Ukázalo se, že souvisí s její babičkou, jejíž smrt pro mojí kamarádku i pro celou její rodinu byla velice traumatickou zkušeností. Řekl jsem jí, že pokaždé když se k ní tento duch vrátí, může si vybrat buďto mu dovolit, aby nad ní převzal nadvládu, nebo ho naopak poslat pryč.
Udělala to druhé. Hluboce se uvolnila a setrvala s pozorností u svého dechu i když ji duch sváděl, aby si zase stěžovala jaká je chudinka. Tato zkušenost znamenala zásadní zvrat v jejím léčebném procesu s kambem. Nakonec si zvolila spojení jen se svou vlastní energií. Po tomto zásadním obratu se její léčebný proces začal velmi zkracovat a zrychlovat. Neměla již žádnou rezistenci a lék mohl pracovat mnohem účinněji než tomu bylo před tím. Její rakovina mezitím stále trochu rostla a byla to pořád ještě nebezpečná situace. Proto jsme se rozhodli začít vedle kamba i s chemoterapií. Po několika měsících léčby kambem i chemoterapií není v jejím těle po rakovině ani stopy. Nyní je moje kamarádka velice fit. Celý tento proces trval asi 6 měsíců.

Jak s kambem pracují Indiáni
Indiáni získávají tento výměšek z kůže žáby tím způsobem, že přiváží k jejím končetinám provázky a napnou je k bambusovým tyčkám. Poté žábku polechtají a ona začne tuto látku ze svého těla vylučovat. Může to vypadat bolestivě, ale žabce se přitom nikdy neublíží. Indiáni sbírají výměšek z žáby na bambusové destičky a nechávají ho vyschnout na slunci, aby se dal později použít. Poté je žába ve zdraví propuštěna. Před aplikací se výměšek smíchá s pár kapkami vody a lék je připraven k použití. Kůže se nejprve na určitých místech jemně popálí speciální tyčinkou a na ně se pak aplikuje lék ve formě malých kuliček. Jeho ůčinek je okamžitý. Lék proudí v těle lymfatickým systémem. Mnoho šamanů v Amazonii tvrdí, že vědí jak žabí výměšek používat, ale vypadá to, že i tam byl lék někdy zneužit, což vedlo k vážným komplikacím u pacientů. Speciálně dnes, kdy tento lék bude používán lidmi v Evropě, rozhodně neradím s touto léčbou lehkomyslně experimentovat. Ze své vlastní zkušenosti vím, že je velmi důležité projít skutečným výcvikem, který každý kambo terapeut musí absolvovat. Indiáni říkají, že duch kamba si sám vybírá osobu, která je předurčena k tomu, aby s tímto lékem pracovala. Nedoporučuji vám si kambo aplikovat sami, pokud nevíte jak tento lék funguje a pokud nejste v blízkosti kambo-terapeuta,který s ním má zkušenosti. Léčba kambem, stejně jako je tomu u ostatních léků Indiánů z Amazonie, je založena na principu přenosu energie od šamana-léčitele na pacienta. Kambo není pouze technika. Indiáni znají různé cesty, jak tuto vakcínu podávat. V průběhu jedné noci dělají tři až pět aplikací. Mezi aplikacemi jsou vždy přestávky. Někteří z Indiánů mají na svém těle po těchto aplikacích až sto jizviček, které ukazují s velkou pýchou. Tyto dlouhé noční seance inspirovaly moje vlastní ceremonie. Poskytuji tři léčby za sebou s přestávkami, aby se mohlo tělo zotavit. Procesu léčení s kambo napomáhá, když se soustředíme na náš záměr. Nezáleží přitom na tom, zda jde o záměr ohledně úspěšného lovu, což nejčastěji používají Indiáni, nebo zda je oním záměrem uspět při zkoušce či začít dělat ve svém životě něco nového, kreativního. Spojení se tímto způsobem s kambem nás předurčuje k úspěchu. Představte si, že přemýšlíte o něčem, co chcete udělat celé měsíce, ale nejste toho schopni. Nyní po léčení kambem to budete schopni uskutečnit bez jakékoliv námahy.

Historie kamba
Již několik let, možná už téměř celé století se používá sapo mimo Amazonský deštný prales a tento lék tedy není exkluzivně jen pro Indiány. K této změně došlo během minulého století, kdy se mnoho lidí přesunulo z měst do deštného pralesa, aby pracovali v továrnách na zpracování kaučuku. Francisco Gomes, jeden z nejbližších přátel Mestre Irinea, zakladatele církve Santo Daime, byl prvním neindiánem, který žil v amazonském kmeni Katukina, kde se naučil, jak s kambo pracovat. Zpřístupnil tento lék více lidem a přinesl ho do měst v regionu Acre, kde kmen Katukina žije. Kambo se tak začalo v Brazílii používat v komunitě Santo Daime. Dnes je kambo jedním z hlavních projektů této komunity. Vedle tradiční cesty použité kamba Indiány vznikla tímto způsobem nová škola kamba. Takzvaní ‘seringueros’ přizpůsobili tuto medicínu potřebám lidí, jež žijí ve velkých městech. Došlo přitom k několika změnám či omezením, aby toto léčení bylo bezpečné i pro lidí, kteří jsou méně silní než Indiáni, a aby tato medicína mohla fungovat i pro jiný účel než je lov zvěře nebo léčba malárie: není například podávána lidem s těžkými srdečními problémy a těhotným ženám během prvních tří měsíců těhotenství. Kambo není nebezpečným lékem, i když lze najít pár případů smrti v důsledku jeho špatného použití. Ten kdo je pověřen prací s kambem by měl vědět, jak přesně pracuje. Nejdříve to ověřit na sobě samotném samotném a potom na ostatních. Kambo není jen technikou a terapeuti kteří s ním pracují by měli být pečliví. Když je léčba kambem nabízena pouze jako technika, může to pro pacienta vytvořit složitou situaci, jak jsem to mohl často sám vidět. Lidé ztráceli smysly a padali na zem. Já jsem se naučil kambo aplikovat tradiční cestou Indiánů Katukiny. Od člověka, který mě do této medicíny zasvěcoval, jsem se toho velice mnoho naučil. Později jsem však zjistil, že se medicína musí přizpůsobit lidem, kteří jsou s její pomocí léčeni. My nejsme Indiáni a nežijeme v deštném pralese. Když léčba vyvolává u pacientů velice hluboký proces, dochází u nich k traumatickému zážitku. Zjistil jsem, že je to velká škoda. Aby lék mohl působit tak jak má, je rozhodující, aby byl pacient naprosto uvolněn a otevřen tomu lék přijmout. Jsem přesvědčen, že kambo-terapeut by měl být morální člověk, měl by mít upřímný záměr lidi léčit a nedávat jim lék neodborně podle jejich vlastní představy či přání. Je zde také důležitý etický aspekt. Neměli by jsme nikdy zapomenout na to, že tento lék patří na prvním místě Indiánům z Amazonie. Respektování jejich vlastních práv je respektováním ducha kamba zvláště dnes, kdy se tento lék prodává do západních zemí. Pouze Indiáni by měli být těmi, kdo by z toho měli mít prospěch. Domnívám se, že je důležité začít s Indiány rozvíjet férový obchod.

Práva Indiánů
Studie indiánských kmenů, které používají sapo započaly ve 30. letech minulého století. Po roce 1950 se západní vědci začali o tento výměšek zajímat. V 80.letech pak navštívil Matses v Peru antropolog P. Gorman a zdokumentoval svojí vlastní zkušenost s touto léčebnou kůrou. Většina vědeckých informací, které můžete v tomto dokumentu najít, pocházejí z jeho pojednání ‘Hunting magic‘. P. Gorman poslal vzorky této žáby na západní university a poté si farmaceutické firmy nechali patentovat peptidy z kambo. Není překvapením, že globální farmaceutické společnosti projevovaly velký zájem vlastnit tento sliz z žáby tak, jako to dělali i s dalšími léky, které pocházejí z Amazonie (jako to třeba udělala firma Squibb s lékem Captopril), diky čemuž vydělali neuvěřitelné množství dolarů. Ačkoliv některé z peptidů produkovaných touto žábou byly úspěšně reprodukovány v laboratořích a byly patentovány, naštěstí to nevedlo k produkci významného léku.
V roce 2003 kmen Katukina, veden náčelníkem Fernandem, kritizoval zneužití kamba a  obžaloval farmaceutické společnosti, které si peptidy z kambo patentovali. Indiáni se dožadovali práva na tuto medicínu pro kmen Katukina a další Amazonské kmeny. V roce 2004 se aliance mezi Katukiny a Brazilskou vládou zaměřila na zajištění toho, aby prospěch z využití výměšku kamba zůstal v zemi. Od toho okamžiku brazilská vláda zakázala kambo v Brazílii používat a také jakoukoliv publicitu tohoto jmění. Nedávno byla v Peru, kde je použití kamba stále legální, vytvořena nová asociace M.A.T.S.E.S. Dr. Dan Pantome. Cílem této filantropické asociace je podporovat Indiány, kteří žijí v Amazonii a chránit je před spekulacemi. Dr. Pantone napsal: ‘Ochraňovat domorodé lidi z Amazonie znamená chránit deštný prales’. Když se to podaří, nebude docházet k manipulacím nezasvěcenců, kteří chtějí pouze vydělat peníze. Celá oblast, kde Matses žijí byla nedávno prodána mezinárodní naftové společnosti. V 70. letech minulého století byli samotní Matses bombardováni helikoptérami, protože napadali pracovníky, kteří na jejich teritoriu stavěli hlavní silnici. Kulturní změny, kterým jsou domorodé Amazonské kmeny vystaveny jsou tak rychlé, že již nezbývá mnoho času ochránit hluboké znalosti, která jejich kultura přináší. Cílem tohoto článku je připomenout, že je nutně zapotřebí mezinárodní právo na ochranu těchto domorodých lidí, jejich tradic a Amazonského pralesa. Vědomosti těchto indiánů představují drahocenné dědictví lidstva, které dnes již pomáhá mnohým z nás.

Reference:
P. Gorman – Making magic, from Omni, juli 1993.
Ruolo dei peptidi antimicrobici nell’immmunita’ innata’, Universita’ La Sapienza di Roma
Articles and essays.
S. A. (1984) Ph.D. dissertation (Columbia University, New York). 
V. Erspamer, G. F. & Cei, J. M. (1986) Comp. Biochem. Physiol. C 85, 125-137. 
‘Sostanze bioattive: dalla pelle di un anfibio al cervello umano’, Accademia delle Scienze, Universita’ di Roma, La Sapienza, 1987.

Volání přírody

$
0
0
Nastává říjen a to znamená čas říje. Přírodní říše se posouvá k etapě plození a vytváření nového života. Vytváření potomků říše, které jsme součástí,  díky níž a pro níž tu jsme. 

Díky Vyššímu vnuknutí jsme před několika lety koupily dům na "Samotě u lesa", přesněji řečeno v nitru samotného lesa, několik kilometrů od civilizace. A tak jsem se stal  spolu se svou rodinou na každý víkend v roce součást skutečného soukolí, které tu bylo dávno přede mnou a které setrvá pevně věřím i dlouho po mně. 

Díky lesu a díky všemu dobrému co nás potkalo mám možnost slyšet i jelení troubení na vlastní uši, nezprostředkované audio přenosem a v nitru divočiny jako moji předkové v dobách, kdy ještě nebyly auta, letadla, elektřina a nic bez čeho si nyní neumíme představit existovat. 
I má dcera už dorostla do věku, kdy jí to co já miluji začíná něco říkat a tak začala letošní rok se mnou podnikat výpravy do míst, kde jeleny a jejich protějšky - laně, nevyrušuje civilizace tak silně jako jinde a mohou skutečně svobodně žít. 
Příroda se neorientuje podle našeho kalendáře, ale podle svého proudu času, a tak i přesto, že je září, troubení a svolávání samic začalo již nyní.
Nedělního rána jsme si přivstali a ještě před východem slunce jsme vyrazili za jeleny. Po zhruba hodině pomalé chůze se nám příroda odměnila možností dostat se skutečně do nitra dění a nechat se obklopit těmito nádhernými zvířaty. Troubení se ozývalo ze všech stran ve vzdálenosti od 10 - 100m. Kousek od nás zpoza klečí vystoupila Laň doprovázená jelenem následována dalším jelenem. Po chvilce na vzdálenost zhruba 5 metrů od nás vyšel mladší jelen, který se postavil tak, že jsme mohli obdivovat každý jeho detail. Po chvilce k němu doběhl o něco mohutnější a starší další jedinec, který zjevně ho chtěl vyhnat z místa, kde stál. Naneštěstí nás nebo mého psa zvětřili a tak oba vyklidili naše zorné pole a schovali se mezi kleče do močálů, kam jsem se neodvážil již je následovat.
Byl to neskutečně silný zážitek a moc věcí se takovýmto krásám vyrovnat nemůže - mám na mysli věci z běžného materiálního světa. Cítil jsem se, jako by se mě dotklo samotné Bytí. Každá buňka v mém těle jásala. Skutečně jsem vnitřně věděl, že jsem se na těch pár minut stal jejich součástí. Že mě skutečný život dovolil nadzvednout ten šedivý háv a prozřít. 

Avšak tento čas má i stinnou stránku. Myslivce. Údajní lovci, kteří v minulých dobách se o zvěř skutečně starali, znali jí a lovili za účelem obživy popřípadě redukce slabých kusů se nyní z velké části proměnili na vypočítavé vrahy. Vrahy s nejlepším a nejdražším vybavením. Nočním viděním, termovizí, terénními auty a cestou až k místu vraždění. A hlavně s kazatelnou (posed s dveřmi, okny a zateplením) 
Ti méně schopní (omlouvám se, ale toto není lov a s myslivostí nemá nic společného) si ještě přivezou pytel se starým chlebem, mrkví atd. a pravidelně ho vysypávají na jedno místo, ideálně do 50m od kazatelny, aby nemuseli v lese strávit toho svého času příliš a měli oběť jistou. Nic netušící jelen, laň v bláhové naději jde podle čichu a tento svůj omyl zaplatí tím, že druhý den už leží naporcován v mrazáku tohoto pytláka, který pod vědomě nesprávným výkladem myslivosti si obohacuje vlastní kapsu a nenasytný břich. 
Ba co víc, tito "myslivci" jsou značně nepřátelští i k lidem, kteří milují přírodu a nejen po čas říje se pohybují po lese, fotí si zvěř, či jen pozorují dalekohledem tyto krásné tvory, právoplatné krále místní fauny. 

Pokud cítíte volání přírody silněji v těchto měsících a toužíte také spatřit obyvatele říše, kterou většina lidí vidí jen jako zdroj peněz, doporučuji vyrazit v těchto dnech do lesa. Pro vlastní bezpečí si vemte na sebe reflexivní součást - pruh z reflexivní vesty okolo ruky apod. a máte-li čtyřnohého miláčka, mějte ho raději na vodítku. S oblečením, které je dobře viditelné na relativně velkou vzdálenost (červená barva nejideálnější - zvěř jí nevnímá jako my - takže neruší), psíkem na vodítku a dětmi ve své blízkosti neriskujete, že si po Vás přihlouplý vrah beztrestně vystřelí. A zároveň dojde-li k tomu, že Vás některý z těchto nepřátel všeho živého zastaví s otázkou co tam děláte, pamatujte prosím, že les nikomu nepatří, i když zákon říká možná něco jiného.... Není to místo, které je vyhrazené jen pro beztrestné vraždění zvěře, která ještě má své pudy a touhy, jež my jsme vyměnili na mamon a stres. Nemůže Vás jakkoliv omezit, zastavit, či žádat po Vás doklady. Má stejná práva jako Vy a nikdo mu nedal tu možnost Vás jakýmkoliv způsobem omezovat. Připravte se na hloupé řeči, možná i narážky či výhružky, že jakmile pustíte psa z vodítka, tak Vám ho někdo z jeho kolegů zastřelí atd. Uvědomte si, že jediným účelem těchto řečí, je obava, že dnes si nenaplní kapsy, protože Váš pohyb ohrozí jeho nesprávné počínání. Někdo mu uvidí pod ruce. A to oni nechtějí.
Buďte však prosím ostražití, protože těch případů, kdy myslivec střílel po dítěti na červených bobech v domnění, že to je běžící divočák není zrovna málo. Ale i to, nám nesmí bránit stát se součástí života. Probudit se do ráje, který okolo nás je, jen ho nevidíme.
Milujete-li přírodu, nenechte se odradit a jděte nepromeškat možnost vidět na vlastní oči samotný život. 

PS: Papírky, prázdné láhve atd. patří do kapes, či do batohů, ne do lesa.... Děkuji 


eL

O vzdělávacím systému a hackschoolingu

$
0
0
13ti letý Logan LaPlante popisuje, že až vyroste, chce být šťastný a zdravý. V této inspirativní přednášce uvádí, jak mu haknutí vzdělání pomáhá dosáhnout tohoto cíle. Může být šťastný, a pokud bude šťastný, bude i zdravý.
 

Příběh Kláry

$
0
0
Řešený problém: Občasné bolesti a cukání obočí pravého oka po úraze v dětství

Klientka Klára se velmi lehce dostala do hladiny alfa a vybavila si důvod svého problému:
„Je mi osm let, chodím do třetí třídy a jsem celkem rozverné dítě. Bavím se více s klukama než s holkama. Vidím, jak běžím spolu s ostatními spolužáky po tělocviku do třídy. U umyvadla se tlačíme a s jedním kamarádem se vlastně skoro pereme o to, kdo se umyje dřív. On mne odstrkává, že padám na katedru. Zvedám se a zezadu se k němu přikrádám. On mne ale vidí v zrcadle a silně mne odstrčí do boku. Padám hlavou na roh stolu. Vidím rudě a nakopnu ho do zadku, že mne až bolí noha. Hned vím, že jsem to neměla dělat. Sedám si a skláním hlavu do rukou. Dělám, že brečím. Přichází učitelka,odvádí mne do ředitelny. Tam chvilku čekám na sanitku. V nemocnici mi šijí hlavu a pak můžu odejít domů. 

Mám strach, co tomu řeknou rodiče, hlavně maminka. Je nemocná a já ji stále přidělávám problémy, když se peru. Ale když otevírá dveře, pláče a objímá mne. Odpoledne pak přichází spolužák se svými rodiči se omluvit. Necítím, že bych potřebovala, aby se omlouval. To já bych se měla omluvit za to, že jsem ho tak nakopla. Muselo ho to bolet víc. Jenže mlčím a neomluvím se.
Obočí se hojí a se spolužákem jsme kamarádi dál.“

Tuto událost jsme prošly několikrát. Postupným procházením se pocity strachu z výčitek rodičů i vlastní výčitky vytratily a procházení události se pro Kláru stalo nudnou a sama událost nepotřebnou. Bylo potřeba zkontrolovat, zda tato událost byla primární událostí, která způsobuje problémy. Proto terapeutka dává pokyn: „Najdi starší událost, kdy jsi měla zraněné pravé obočí.“

„Vidím rozkvetlý jabloňový sad. Procházím se a hladím ta kvítečka. Aha, tak proto miluju rozkvetlé jabloně! Kolem mne pobíhají dvě strakaté dogy. Jsem dívka, je mi asi 16-17 let, na sobě mám světlé bohatě zdobené šaty, dlouhé hnědé vlasy mám rozpuštěné. Ten sad je vedle hradu, kde jsme s mou sestrou. Rodiče už nemáme. Sestra je o něco starší a já se ji bojím. Když vidím, že je na blízku, schovávám se za závěsy nebo utíkám do kuchyně. Tam si moc ráda povídám s naší starou kuchařkou. Je to taková baculatá moc hodná paní. Ta jediná mne objímá." (Klára poznává v kuchařce svou babičku z tohoto života, která zemřela, když bylo Kláře 6 let a velmi těžko její ztrátu nesla.) "Moje sestra není zlá, i když jen křičí a trestá, je jen moc nešťastná a smutná.

Je ráno, ležím v posteli. Rozrazí se dveře a 5 strážných mne vytahuje z postele. Zavazují mi oči a vlečou po schodech někam dolů. Smýkají se mnou, padám a odřu si ruce i nohy. Zvedají mne pod paží, až to bolí. Skoro mne nesou, cítím, jak mi kotníky brnkají o schody. Jeden ze strážných se drží vzadu. Ostatní ho honí – Dělej, dělej, paní to nařídila. Jestli cekneš, vyříznem ti jazyk. - Prosím za něj, ať nic nedělá, že je to v pořádku. 

Někam mne zavřou. Je zde tma, chladno, smrdí zatuchlina. Tak proto nemám ráda vlezlé vlhko. 

Dny plynou, nevím, kdy je noc a kdy den. Nemám strach, vím, že to jednou skončí. Odevzdaně čekám na smrt. Jen je mi líto, že jsem nemilovala. Našla jsem způsob, jak to přežívat. Baví mně představovat si, jaké by to bylo žít, vdát se, mít děti, … 
Někdy mám pocit, že mne někdo sleduje, něco zaskřípe na dveřích a slyším kroky. Někdy opravdu za mnou někdo chodí. Je to ten mladý strážce, co se držel bokem. Mám ho ráda. Povídáme si spolu a on mi někdy i přes zákaz donese trochu vody a chleba." (Klára v onom mladíkovi poznává svého muže, se kterým mají opravdu krásný vztah.) "Přemlouvám ho, aby mi pomohl to trápení skončit. On nakonec svolí, když si slíbíme, že v příštím životě budeme zase spolu. 

Donese v džbánu jedovatého hada.
Sedím opřená o zeď, jsem slabá, nemohu už vstát. Jen se sesunu dolů a nastavím hlavu tomu hadovi. Prosím ho o pomoc. Je to vysvobození. Velké bílé zuby se zakusují do pravého obočí a já cítím úlevu. Děkuji hadovi, slábnu a cítím, jak mne opouští život.

Slyším ještě dusot bot na chodbě. Mého přítele chytili a já mu už nemůžu pomoci. Ležím a had se plazí pryč.

Už všechno vidím svrchu. Mé tělo leží nehybně. Přicházejí dva strážní, jeden do mého těla dloubne a vidí ránu na hlavě. Druhý chytá hada za ocas a dá ho zpátky do džbánu, přiklopí pokličku. Do dveří vchází má sestra," (Klára v ní poznává svou sestru i tomto životě) "usmívá se, chci ji obejmout, říci jí, že se na ni nezlobím, že ji miluji, že tak je všechno v pořádku, ale nejde to. Něco mne táhne do světla. 

Vznáším se, vidím nádvoří, celý hrad, v sadu už zrají jablka, je mi líto, že tak brzy odcházím. Za řekou jedou dva jezdci na koních. Vše se ztrácí, jsem už moc vysoko.

Cítím se tak volně, svobodně a v bezpečí. Vím, moc dobře vím, že jdu domů. K někomu se blížím. Poznávám ho. Je to můj průvodce. Je v krásném bílém rouchu, svítí už z dálky. Usmívá se a ten úsměv mne objímá. Je pro mne rádcem, autoritou, učitelem, ale nikdy mne nekárá. Komunikujeme spolu jen myšlenkama, stačí pomyslet a ten druhý to ví.

Vítá mne zase doma. Říká, že příště bych si měla dát víc pozor na své tělo. Je škoda zemřít tak mladá. O svou duši se nikdy nemusím bát, ta nikdy nepřejde na stranu zla, ale tělo si musím chránit.
Říká, že to nevadí, že jsem nestihla to, co jsem chtěla. Mám životů, kolik jen budu chtít a nic není špatně. Všechno je v pořádku.“

Klára teď ví, že cesta neoplácet zlo zlem je správná, ale příště už nesmí být jako němá, schovávat se nebo utíkat. Musí se zlu postavit.

 S láskou, vaše Peral



Zákon Matky Země na schválení v parlamentu

$
0
0
Vláda prezidenta Moralese vyšla vstříc indiánským etnikům,
jež tvoří většinu bolivijské populace.
Mnohé kmeny ztotožňují Zemi přímo s božstvem. Foto Erprofe, flickr.com
Bolívie přijme první zákon na světě, který dá přírodě stejná práva jako lidem. Takzvaný Zákon Matky Země již schválila centrální vláda, ekologové, zástupci domorodých etnik i levicový prezident Evo Morales. Nyní má projít parlamentem. 
Jádro zákona samotného tvoří jedenáct nově přiznaných práv Matce Zemi. Jsou mezi nimi právo na život a existenci, právo na pokračování životních cyklů a procesů bez lidského zásahu, právo na čistou vodu a vzduch, právo na rozmanitost či právo nemít geneticky upravenou buněčnou strukturu.
Právem s potenciálně nejvýznamějšími dopady, které bolivijská příroda získá, je podle tematických komentářů právo „nebýt zasažena velkými stavbami a infrastrukturou, která by ohrozila vyváženost ekosystémů a místních domorodých komunit“. Na jeho základě se předpokládá schválení nových sociálně-ekologických opatření, jež mají umožnit kontrolu znečištění a důslednější regulaci průmyslu.
„Je to historický krok. Země je matkou nás všech,“ prohlásil bolivijský viceprezident Alváro García Linera. „Zákon zakládá nový vztah mezi lidmi a přírodou, harmonii, která musí být zachována, aby se zajistila její regenerace,“ dodal.
Zákon, který je součástí kompletní přestavby bolivijského právního systému po změně ústavy v roce 2009, je nejvíce ovlivněn filosofií a myšlením andských domorodců a jejich spirituálním světem. Ten považuje božstvo Země známé jako Pachamama za střed veškerého života. Lidé jsou v něm vnímáni jako rovní všem ostatním organismům.

Co to přinese?
Podle agenturních dopisovatelů není doposud jasné, jak bude implementace zákonů v praxi vypadat. Bolivijská vláda má v plánu vytvořit ministerstvo Matky Země a úřad ekologického ombudsmana. Komentátoři ale upozorňují, že nové zákony jsou velmi abstraktní a jako takové se dají velice snadno ohýbat. V této souvislosti zároveň vyslovují obavy, že budou využívány pouze účelově a důsledky industriálního podnikání v zemi dostatečně nezmírní. 
Mezi důslednými ekology a obhájci práv přírodních národů má ovšem zákon velkou podporu. Bolívie totiž už dlouho trpí znečištěním z místních dolů a dalších průmyslových komplexů, které se nedaří v rámci platného práva omezit. 
„Současné zákony nejsou dostatečně silné,“ prohlásil Undarico Pinto, předák jedné z velkých sociálních organizací, která pomáhala s vytvářením zákona. „Udělá to průmysl transparentnějším. Umožní to lidem jeho regulaci jak na národní, tak na regionální a místní úrovni,“ dodal.
Zákon samotný by měl být schválen bez větších problémů, protože Moralesova strana Hnutí k socialismu má většinu v obou komorách parlamentu. Vláda bude nicméně muset najít kompromis mezi místními a sociálními organizacemi, které po zákonu volaly, a těžebním průmyslem, z něhož do státní pokladny každoročně přiteče půl miliardy dolarů (přibližně 85 miliard korun).
Indiánské kmeny a přírodní etnika tvoří dle přehledů agentury Reuters 62,4 procenta bolivijské populace. Podobný podíl původních obyvatel žije i v Ekvádoru. Zde pronikla práva Země do ústavy, jejich formulace je ale stručná a velmi obecná. 
Pozorovatelé rovněž připomínají, že právě v Ekvádoru abstraktní zákony nezabránily průmyslu v tom, aby zničil podstatnou část na ropu bohaté ekvádorské Amazonie. 

...kráceno
více u zdroje:
http://denikreferendum.cz/clanek/10048-bolivie-prizna-prirode-stejna-prava-jako-maji-lide

O nemocích a duši

Život mezi životy

$
0
0
Rozhovor s Michaelem Newtonem o práci v hlubokém hypnotickém transu. O vzpomínkách lidí na čas strávený mezi životy a o našem nesmrtelném bytí. Právě díky jemu jsem našla svou metodu TPD – Terapie Paměti Duše. Všechny knihy, které u nás vyšly mne nasměrovaly tou cestou, kterou teď jdu. I když on i jeho žáci po celém světě používají hypnózu, mně se daří jak u mne tak u mých klientů všechny vzpomínky ať už na minulé životy, tak hlavně na čas mezi jednotlivými životy, vyvolat bez hypnózy v hladině alfa. Momentálně vypracovávám skripta pro další terapeuty, kteří se budou TPD zabývat.

Peral

Videl jsom to zajtra - Julia Sellers

$
0
0
Videl som to zajtra je knižná prvotina Júlie Sellers, ktorá bola napísaná v priebehu dvoch týždňov.
Jej názov VIDEL SOM TO ZAJTRA nie je náhodný. Kniha totiž pojednáva o človeku, ktorý vidí veci z budúcnosti. Je to skutočný príbeh muža žijúceho mimo tela a zároveň fascinujúce rozprávanie o človeku, ktorý si pamätá svoje narodenie aj svoju smrť.
Sú v nej spracované autentické mimotelové zážitky a astrálne cestovanie muža, ktorý svoj čas trávi mimo tela.
“Kniha opisuje skutočný príbeh Michaela, Američana z Washingtonu D.C., s ktorým žijem už viac ako 20 rokov a ktorý je zároveň otcom mojich dvoch detí. Od ostatných sa odlišuje tým, že žije mimo tela. Vychádza z tela a cestuje. A to všetko pri plnom vedomí.”
Júlia na 200 stranách prináša svedectvo z prvej ruky o tom, čo znamená nachádzať sa a existovať, ale hlavne fungovať mimo tela.

Predslov
S P. M. H. Atwater, uznávanou americkou odborníčkou na mimotelové zážitky, zážitky blízko smrti a iné paranormálne javy, som prvý krát komunikovala minulý rok, keď sme si vymenili zopár dôležitých mailov o Michaelových mimotelových zážitkoch. P.M.H. mi vtedy naznačila jej teóriu o tom, čo sa s Michaelom vlastne odohráva, keď je mimo tela, za čo som jej vďačná.  O to vďačnejšia som však P.M.H za to, že sa rozhodla napísať krátky úvod k tejto knihe, ktorý uvádzame nižšie v plnom znení.

Niekoľko názorov na tému mimotelových zážitkov očami P. M. H. Atwater, L.H.D.
Jednou z kategórii, ktorá mimotelové zážitky zažíva často sú aj deti.  Je to hlavne vtedy, keď trpia nečinnosťou, alebo sú ponorené hlboko do vnútra svojej mysle, kde hľadajú útočisko. Je to však aj vtedy, keď trpia nejakou chorobou, respektíve majú vysoké horúčky. Rodičia sa na mimotelové zážitky vlastných detí zvyčajne dívajú s nedôverou a odmietajú ich, namiesto toho aby sa svojho dieťaťa jednoducho spýtali nasledovné: čo sa ti to práve prihodilo, kde si to bol, čo si videl a čo si počul? Tým, že rodičia deťom ukážu (o ich mimotelové zážitky) záujem a nie výčitky a posmech, dokážu si u dieťaťa vybudovať pocit dôvery, ktorý sa v budúcnosti bude zväčšovať a pomôže dieťaťu zvýšiť nielen jeho sebadôveru ale aj sebavedomie.
Príliš veľké množstvo náboženských lídrov a predstaviteľov odmieta mimotelový zážitok ako niečo, čo je falošné, predstierané, alebo len nepatrného významu. Ľudia z oblasti medicíny reagujú podobne, a taktiež učitelia. Aj z toho dôvodu si potom dieťa udržiava (mimotelové zážitky) pre seba ako tajomstvo, alebo sa dokonca obáva, že s ním niečo nie je v poriadku. Ak nás teda veda za posledné desaťročia vôbec niečomu naučila tak tomu, že mimotelové zážitky skutočne existujú a zažívajú ich ľudia v každom veku. Na to aby ste ich zažili nemusíte byť špeciálne nadaní, predurčení, alebo nejakým spôsobom zakliati.  Najnovšie vedecké technológie totiž ukázali, že mimotelové zážitky sú vlastne zručnosťami, ktoré sa dajú naučiť v rámci spôsobilostí, ktoré sú pre človeka úplne prirodzenou súčasťou. Či už sú mimotelové zážitky spontánne, alebo naučené, tvoria skrátka súčasť toho, čo nazývame iným aspektom ľudského bytia.
V rámci môjho výskumu, ktorý trvá približne 40 rokov a je venovaný fenoménu tkz. zážitkov blízko smrti, môžem povedať, že najrozšírejenejší element, ktorý ľudia v rámci týchto zážitkov zažívajú-  a to bez rozdielu na to, či je to dieťa alebo dospelý- je to, že výstúpia z (vlastného) tela a pozorujú ho buď zvrchu alebo z jednej zo strán. A nielen to. Vidia vtedy veci, ktoré za normálnych okolností vidieť nie je možné. Väčšina tvrdení pochádzajúcich od ľudí s mimotelovými zážitkami je možné overiť výpoveďami nezávislej tretej strany. Môžem tiež konštatovať, že od roku 1966, kedy som po prvý krát začala skúmať zmenené stavy vedomia, mystické stavy a transformačné procesy, mimotelové zážitky boli neoddeliteľnou súčasťou akýchkoľvek zmien (normálneho) stavu vedomia.
Mohla by som rozprávať o mnohých mimotelových zážikoch, či už mojich vlastných alebo iných. Niektoré su dosť zábavné, iné zase nadmieru dôležité. Takým bol aj môj mimotelový zážitok, v rámci ktorého som bola schopná stáť (mimo tela) po boku mojej najstaršej dcéry- vlastne to bolo priamo na operačnej sále - keď ju operovali v Portlande (v štáte Oregon, USA), zatiaľ čo ja som sa fyzicky nachádzala v Harrisonburgu, štáte Virginia. To, čo som vtedy videla a počula (mimo tela) spolu s dcérou, bolo potvrdené zdravotnou sestrou v pooperačnej izbe.
O niečom podobnom pojednáva aj téma tejto knižky: je o mužovi, ktorý objavil nový aspekt svojej vlastnej existencie. Týmto aspektom je schopnosť opustiť svoje vlastné telo a cestovať na rôzne miesta.

URYVKY z knihy
Ľudia žijú aj po smrti.
Podľa Michaela, keď človek fyzicky opustí svoje mŕtve telo, až do chvíle, pokiaľ nevstúpi do nového tela, je prakticky živý. Stále je schopný cítiť bolesť. Alebo rôzne traumy. To, že opustí svoje telo tu na Zemi, neznamená, že je mŕtvy. Väčšina ľudí vstupuje po smrti do nových tiel. Niektorí po smrti trpia traumami zo svojich minulých životov. Niektorí sa po smrti dostanú do vyšších stupňov bytia. Do fyzického tela späť na Zem sa už nevrátia. Väčšina však po smrti čaká na svoju ďalšiu cestu vo forme nového tela späť na Zem. Niektorí ľudia trpia určitými chorobami dokonca aj po smrti svojho fyzického tela. Choroby majú nemateriálny pôvod. Bolesť možno cítiť aj na úrovni energetického tela. Choroba vlastne vzniká na tejto rovni skôr, než sa pretaví do fyzického tela. Vôbec nezáleží na tom, že je telo už dávno po fyzickej smrti. Bolesť sa nespája s hmotou a fyzičnom. Pokiaľ sa človek nenarodí v novom tele, môže ju cítiť stále. „Viem to na sto percent. Pozoroval som to mnohokrát na vlastné oči“, hovorí Michael.

Keď chlieb najskôr zjete, až potom kúpite.
Raz ma Michael požiadal, aby som mu kúpila špeciálny druh slovenského chleba. Má ho rád, keďže v USA taký nepredávajú. Samo o sebe by na tejto prosbe nebolo nič zaujímavé. Až na to, keby ten chlieb nebol zjedol v rámci mimotelového zážitku už týždeň pred tým, ako ma o jeho kúpu požiadal. Mimo tela ho teda zjedol skôr, ako som mu ho stihla kúpiť a priniesť. V reálnom živote však chlieb očakával až v tom týždni, v ktorom som ho kupovala a priniesla mu ho hmotne. Prežil teda budúcu udalosť mimo tela skôr, ako vôbec mohla nastať v prítomnosti.
Michael je už na takýto spôsob prežívania situácií zvyknutý. Prežije dvakrát za sebou s rozličnými časovými odstupmi jednu a tú istú udalosť. Je to však, ako sám hovorí, extrémne náročné na psychiku. Niekedy môžu nastať situácie, kedy si nie je istý, či to, čo zažíva práve teraz, je prítomnosť. Alebo, či prežíva budúcnosť mimo tela. Zdá sa, že jeho telo tým, že zažíva vlastnú budúcnosť najskôr v rámci mimotelového zážitku, až potom hmotne, teda reálne, funguje v akomsi časovom sklze. Preskakuje tým časové horizonty z prítomnosti do budúcnosti či minulosti.  A naopak,  dokáže cestovať časom a v čase bez akejkoľvek námahy, prípravy, meditácie, cielenej intencie, či špeciálneho tréningu. Inými slovami, veľa vecí, ktoré sa majú odohrať v budúcnosti, vidí spiatočne. Najskôr ich vidí, až potom sa odohrajú. Pre neho to však znamená, že ich prežije dvakrát. Udalosti k nemu prichádzajú akoby z budúcnosti. Budúcnosť teda ovplyvňuje prítomnosť. Niečo, čo sa ešte neodohralo v hmote, je už dávno pripravené v budúcnosti. Odohralo sa to v nehmote. Na vyššej, nehmotnej frekvenčnej úrovni, vyššej dimenzii, jemnejšej energetickej úrovni. Jednoducho, na úrovni kvantovej energie. Energia predchádza hmotu. Budúcnosť formuje prítomnosť. Dôsledok predchádza príčinu.

Videl som to zajtra.
Niekedy, keď mi Michael povie “videl som to zajtra” pochopím, že to, o čom rozpráva, sa ešte nestalo v hmotnom reálnom svete. On to už ale videl v rámci svojho mimotelového zážitku. Michael prežíva prítomnosť, minulosť a budúcnosť bez toho, aby v nich videl nejaký rozdiel. Prítomnosť, minulosť a budúcnosť sa totiž rozdeľujú len v hmote. Ľudia, obmedzovaní telom, pociťujú plynutie času ako prítomnosť, minulosť a budúcnosť. Michael však väčšinu času trávi mimo tela. Preto nevníma rozdiel medzi prítomnosťou, minulosťou a budúcnosťou. Niekedy sa vráti späť do tela a rozpráva sa so mnou o veciach, ktoré zažil v budúcnosti. O tom, čo prežil v budúcnosti, sa však so mnou rozpráva ako o minulosti. Teda ako o niečom, čo mám prežité už aj ja. Samozrejme, že ja pritom nemám najmenšieho tušenia, o čom rozpráva. Keďže to, o čom rozpráva, som ešte nezažila. Prežitie tejto budúcnosti ma ešte len čaká. Tak, ako aj Michaela v hmotnom svete. On si prežije v hmotnom tele ešte raz to, čo už zažil mimo tela.
Michael je presvedčený, že určité časti minulosti sa dajú vrátiť späť. A zmeniť. Iné časti z minulosti sa zmeniť nedajú. Najzaujímavejšie je, že už si tak zvykol na existenciu mimo tela, že niekedy nerozpoznáva, kedy je mimo tela a kedy je v hmotnom fyzickom tele. Keď sa s niekým vtedy rozpráva, nevie, či je to budúcnosť alebo prítomnosť.

Vidím, cítim, počujem, ochutnávam a dotýkam sa na diaľku.
Michael mimo tela nepotrebuje oči. Vidí cez dotyk, pach, vôňu, ale aj chuť a zvuk. Predmety rozpoznáva na diaľku. Na diaľku je schopný zistiť tvar predmetu. Či je niečo guľaté alebo hranaté, môže zistiť cez cit. Nepotrebuje hmat. Okrem toho vie na diaľku určiť teplotu predmetu. Či je teplý, horúci alebo studený. Na diaľku sa dá určiť aj chuť predmetu. Bez toho, aby si ho ochutnal. Alebo sa ho dotkol jazykom. Každý predmet možno na diaľku aj počuť. Každý vydáva svoj vlastný zvuk. Buď vo forme ultravibrácií, infravibrácií, alebo v bežnom zvukovom spektre.
Mimo tela dokáže určiť aj hustotu predmetu na diaľku. Tiež, či je mäkký alebo tvrdý. Nemusí sa ho dotýkať. Hustota úzko súvisí s váhou predmetu. Aj tú vie určiť na diaľku. Bez váh a dotykov. Bez toho, aby si ho poťažkal.
Mimo tela, v rozšírenom stupni vedomia, sa vlastne dotýka všetko všetkého. Keď sa človek nachádza mimo tela, dotýka sa všetkého bez dotyku. Na diaľku. Nie iba to. Mimo tela človek na diaľku vidí, počuje, ochutnáva, cíti a rozpoznáva všetko o predmete bez toho, aby ho mal pred sebou, pozoroval ho alebo sa ho dotýkal. Ak potrebujete opísať nejaký predmet, ktorý sa nachádza na druhom konci sveta, stačí sa naň rezonančne naladiť. Okamžite sa stanete jeho súčasťou. Cítite jeho zloženie, skupenstvo, teplotu, farbu, veľkosť a ostatné charakteristiky. Akoby ste do neho vstúpili. A na chvíľu sa ním stali. Ste vlastne ním. Zároveň aj samým sebou. Vnímate oboje. Ste celok a zároveň aj jeho časti. Ste samým sebou ako samostatné indivíduum, ale ste aj ostatnými ľuďmi a predmetmi, ktoré vás obklopujú. A ste zároveň aj jeden nedeliteľný celok. Je to veľmi zvláštny pocit byť dvoma predmetmi naraz. Alebo v jednom momente sa nachádzať v dvoch rozličných ľudských telách.
 „Keď sa nachádzam mimo tela,  orientujem sa iba na základe mimozmyslového vnímania. Orientujem sa cez dotyky na diaľku. Sú vlastne niečo ako pocity a city. Moje vedomie, teda energetické kvantum, je rozliate v priestore. Cez pocity zachytáva informácie o pozorovanom objekte či osobe na diaľku“, vysvetľuje Michael.
Pokračuje: „Je to podobný princíp, ako zviera, ktoré v noci nevidí a predsa sa vie orientovať. Vibračno-oscilačná energia, ktorá je súčasťou môjho tela, ale zároveň je aj rozliata v širšom priestore, má schopnosť pokrývať moje videnie, cítenie, hmat, chuť, sluch a čuch. Fyzické oči, uši, nos, jazyk a kožu pri dosiahnutí určitého vibračno-oscilačného pulzu vo vašom tele nemusíte používať. Rezonančne sa totiž napojíte na vyšší rytmus pulzovania. Ten vám odkryje svet mimozmyslového vnímania“.
Mimo tela sa proste dokážete rezonančne napojiť na akýkoľvek proces, predmet, či osobu, ktorá vás zaujíma. Ak vás zaujíma, aký je to pocit byť určitým predmetom, zvieraťom, rastlinou, či človekom, stačí sa napojiť na rezonančný pulz ich morfogenetickej mriežky, teda poľa. Na ich vibračno-oscilačnú signatúru. Dostanete sa tak do tela osoby, alebo predmetu, ktorý vás zaujíma.
Takto môžete prežiť a na vlastnej koži pocítiť napríklad aj pôrod nejakej ženy. Stačí, ak sa do procesu pôrodu napojíte na energetickej úrovni. Na úrovni čisto len vibračno-oscilačných frekvencií. Ste to schopný prežiť, precítiť a pochopiť mimo fyzického tela. Len na čisto energetickej úrovni. Čo prežívate, cítite presne tak, ako by sa to dialo vo vašom tele. Ako by sa to odohrávalo vám.
Michael tento proces rozšírenia vedomia mimo tela a jeho následné napojenie sa, naladenie sa na predmet, osobu, či proces záujmu, využíva prakticky sústavne. Takto vie zažiť, ale hlavne precítiť, nálady, stavy, myšlienky a pocity iných ľudí. Na tej najvyššej úrovni. Tak, ako keby ich prežíval on sám osobne. 

Minulosť aj budúcnosť ovplyvňujú prítomnosť.
Minulosť, prítomnosť a budúcnosť nie sú oddelené. Na jemnej úrovni, čiže v priestore, kde sa vlny pohybujú rýchlosťou svetla a vyššou, sú spojené do jedného. Všetko sa odohráva v jednom momente. Minulosť sa síce v našom časopriestore už odohrala, ale aj napriek tomu sa dá spoločne s budúcnosťou až na určité výnimky zmeniť. Zmeniť sa dá pomocou intenzívneho zámeru, ktorý je založený na cite. Nie na emócii alebo myšlienke. Tie sú elektromagnetického pôvodu. Podstatný je cit, ktorý má pôvod vo vibrácii. Ak je zámer založený na cite dostatočne silný, ak ho dokážete precítiť tak, ako keby to, čo chcete ovplyvniť sa už stalo, máte šancu na úspech.
Niekedy sa budúcnosť ovplyvniť, teda zmeniť, nedá. A to v prípade, ak sa časopriestorová energetická signatúra toho, čo ovplyvniť alebo zmeniť chcete, nachádza v určitej časti svetelného spektra. Čiže, ak prešla horizont alebo hranicu, na ktorej sa nachádza oranžová farba. Tej zodpovedá vlnová dĺžka 590 až 640 nanometrov.
Keď ste mimo tela, nielen, že vnímate časopriestor a teda prítomnosť, minulosť a budúcnosť úplne inak, ale zároveň, aby ste videli, nepotrebujete fyzické oči. Teda zrak. Oči sú vám prakticky prekážkou. Vidíte a pozorujete cez dotyk, čuch, sluch a chuť. A to všetko na diaľku. Nemusíte daný predmet ochutnať, ovoňať, alebo sa ho dotknúť.
Aj ľudí možno, rovnako ako predmety, opísať na základe ich charakteristickej chute, vône, zvuku a svetla, ktoré vysielajú. Ľudské telá môžu cítením, myslením a emóciami, ovplyvniť energetickú signatúru vlastnej telovej mriežky. Môžu meniť zvuk, chuť, vôňu a farby, ktoré do prostredia šíri ich fyzické telo. Ak ste nahnevaní, vychádza z vášho tela iná vôňa, chuť, zvuk a farby, než keď ste láskaví a šťastní. Forma vašej energetickej signatúry, mriežky, sa mení. Človek nachádzajúci sa mimo tela, v stave vyššej frekvenčnej pulzácie, dokáže všetky tieto zmeny vo vašom tele zachytiť. Keď ste mimo tela a pozorujete nejakého človeka z diaľky, ste schopní zachytiť jeho vôňu, chuť, farby-svetlo-žiaru, hustotu, náladu a myšlienky. Aj celkový vnútorný stav jeho vedomia. Sú ľudia, čo voňajú ako ruže alebo iný druh kvetov. Chutia sladko, kyslo alebo horko.
Entity vyšších frekvencií, ktoré bežní ľudia nedokážu zachytiť, vydávajú tiež rozličné vône. Ak ste presvedčení, že zrazu cítite nejakú sladkú vôňu, povedzme ruží, a vo vašom okolí žiadne nie sú, zrejme ste zachytili prítomnosť nejakej vysokofrekvenčnej entity. Nemusíte ju vidieť. Stačí, že jej prítomnosť cítite ako vôňu. Napríklad aj cigaretový dym. Niekedy ide o melódiu, chuť, ale aj zvláštny dotyk. Akoby chladného osviežujúceho vánku s mentolovou príchuťou na tvári, čele či rukách.
Geometrická forma vašej energetickej signatúry, mriežky vibračno-oscilačných vĺn, tvoriacich základ vášho hmotného tela, sa dokáže meniť podľa nálady. Podľa rozmýšľania. Či myslíte konštruktívne alebo deštruktívne. Odvíja sa aj od svetonázoru. Či ste veriaci a podobne.
Keď je vaša myseľ zameraná na city lásky, radosti, a vďačnosti, energetická signatúra vášho tela má tvar šesťuholníka. Tento tvar je jeden z najprospešnejších. Udržiava harmóniu. Zabezpečuje celkové psychické a fyzické zdravie. Pri návaloch hnevu, nenávisti a depresie, sa tvar mení. S ním sa mení aj celkový psychický stav človeka. Jeho fyzické zdravie. Na ňom totiž závisí. Človek správaním, náladami a myslením, dokáže ovplyvniť vlastné zdravie.

Písmenká rozpoznávam iba cez tvar vzduchu vôkol mňa. Fyzické oči mi nefungujú.
Listujem v denníku a hľadám informácie o ďalších Michaelových zážitkoch.
„Mimotelové zážitky mám od útleho detstva. Pamätám si, že som opúšťal telo už ako batoľa. Mimo tela sa dostávam často. Niekedy každý deň. Inokedy s menšími prestávkami. Niekedy na dlhšiu, inokedy zase na kratšiu dobu. Niekedy zostávam mimo tela celé dni. Niekedy opúšťam telo veľmi rýchlo a jednoducho. Dalo by sa povedať, na želanie. Inokedy zase proti svojej vôli. Jednoducho, som vytiahnutý z tela automaticky. Neočakávane. A vtiahnutý veľakrát do situácií, či procesov, ktoré vôbec nechcem vidieť. Môžu mať neželaný a stresujúci obsah. Prípadne obsah, ktorý ma vonkoncom nezaujíma.
Intenzita mimotelových zážitkov ďalej závisí aj od počasia, ročného obdobia, dňa, mesiaca, geografického miesta, časového obdobia, či konkrétneho roku. Niektoré roky totiž majú zvýšenú aktivitu solárnych búrok a intenzívnejšieho žiarenia. Mimotelové zážitky môže dokonca ovplyvniť aj konkrétna hodina, nálada, ľudia v okolitom prostredí, ich zmýšľanie, city, emócie. Aj vek a pohlavie. Aj to, či už prešli alebo neprešli prvým pohlavným stykom. Hlavne u žien. Energia vyžarovaná u žien, ktoré sú ešte panny, je úplne odlišná od tých, ktoré už nie sú.
Niekedy mám problém vrátiť sa späť do tela. Niekedy sa vrátim do tela plynule. Bez problémov a automaticky. Zdá sa, že pri návrate do tela, existuje nejaký zvláštny mechanizmus. Nie je mi celkom jasný. Hoci som v tele, mám niekedy pocit, ako keby som sa do neho nevrátil úplne. Ako keby nejaké kvantum energie zostalo rozliate v priestore. Vtedy mávam časový sklz niekoľko minút. Je to akoby ste žili v ozvene, či v spomalenom alebo zrýchlenom filme. Je to podobný pocit, ako keď ste v jaskyni. Poviete niečo a stena vám to prostredníctvom ozveny zopakuje. Počujete tak dvakrát. Čosi podobné zažijete, keď si pustíte dva televízory vedľa seba. Pričom, jeden je najnovší model, teda HD prenos. Druhý je nejaký starší model, ktorý HD nepodporuje. Keď si pustíte naraz rovnaké programy, povedzme nejaký film, tak ho vidíte dvojmo, len s časovým sklzom niekoľkých sekúnd. To, čo ste videli na staršom type televízneho prijímača, vidíte o niekoľko sekúnd na HD prijímači.  Časový sklz, ktorý zažívam, aj keď som vo fyzickom tele, vzniká podľa mňa preto, že v tele sa nenachádzam úplne. Niekedy, keď sa vrátim do tela, nedarí sa mi nabehnúť na rovnaké fungovanie ako ostatní bežní ľudia.
Keď ste mimo tela, dostávate sa do rozličných dimenzií. Nie sú však podľa môjho názoru vzdialené milióny kilometrov, či svetelných rokov. Ako to predpokladajú vedci. Vlastne sú na dosah ruky. V tom istom priestore ako my. Len v inom priestorovom záhybe, ohybe. Priestor je ako labyrint. Každý ohyb a záhyb má vlastný rytmus pulzovania. Naše vedomie ho vníma rozličnými spôsobmi. V závislosti od toho, na akej vibračno-oscilačnej frekvencii je nastavené. Nastavenie tejto frekvencie ovláda človek sám svojím vedomím. Aj keď väčšina z nás, si toho vôbec nie je vedomá. Naše hmotné telo nedokáže medzidimenzionálny priestor zmyslovo vnímať. Musí dosiahnuť určitú vibračno-oscilačnú frekvenciu. Tá mu bránu do tohto priestoru otvorí. Človek musí emitovať vlny len určitej vlnovej dĺžky. Ak sa nachádzate v astrále, v dimenzii o jeden stupeň vyššie, než je tretia, tamojšie frekvencie nie sú až tak vysoké. Návrat do tela je oveľa jednoduchší. Ťažšie to ide pri návrate z dimenzie oveľa vyššej. Čím vyššie postúpite, tým do väčšej hĺbky sa dostanete. Keďže výška vo fyzickom svete vlastne znamená hĺbku v nehmotnom. Tým ťažšie sa potom dostanete späť do tela. Niekedy, keď sa zobudím, ak vôbec vlastne spím a snívam, neviem, ktorý je rok. Keďže bežne prechádzam z prítomnosti do minulosti a do budúcnosti. Žijem v rôznych realitách. Niekedy mám problém určiť, ktorá z tých realít je vlastne skutočná. Čiže uskutočňujúca sa v hmote.
Hmota neexistuje. Čo reálne existuje, sú len vlny. Sú vibračného a oscilaného, teda vibračno-oscilačného charakteru. Majú rôznu intenzitu, frekvenciu a teda vlnovú dĺžku. Hmota nie je nič iné, ako  hologram vytvorený samotnými ľuďmi. Ich interakciami s okolím. Spôsobom, ako nazerajú, vnímajú a pozorujú svet okolo. Teda to, čo je pozorované. Nálada, city, emócie a myšlienky pozorovateľa menia, čo pozoruje.
Často svoje mimotelové zážitky nedokážem kontrolovať. Aspoň si myslím, že to nedokážem. Nikdy som sa však o to, nejako špeciálne nepokúšal. Všimol som si, že sú aj dni, kedy mimotelové zážitky nemám. Naopak, niekedy ich mám absolútne šokujúce. Neznášam napríklad lietať v lietadle. Vo vysokých výškach sa okamžite dostanem mimo tela. A to aj proti vlastnej vôli. Jednoducho v takýchto výškach nie je možné udržať sa v tele. Potom, ako sa počas letu dostanem mimo tela, väčšinou pozorujem žraloky a obrovské morské kosatky. Dosahujú dĺžku aj niekoľko desiatok metrov. Zaujímavé, že sa s niektorými rybami komunikovať dá, s inými nie. Žraloky patria k druhu rýb, s ktorými je komunikácia prakticky nemožná.
V rámci mimotelových zážitkov ma však znepokojuje jedna vec. Ide konkrétne o to, že nie som adekvátne schopný opísať, čo mimo tela vidím a zažívam. Svoje mimotelové zážitky neviem dostatočne opísať. Ani o nich písať. Viem, že moje problémy s písaním, ktoré sa prejavili ešte v predškolskom veku, majú priamy súvis s mimotelovými zážitkami. Ide o to, že keď sa nachádzate mimo tela, vaše svaly sú oslabené a ruka nie je schopná udržať prstami pero. Teda ani písať. Dokázal by som toho toľko povedať. Ľudia však nevedia, ako so mnou komunikovať na úrovni mysle. Čiže telepaticky. Mohol by som ľudí učiť. Vysvetliť im rôzne nové vedecké teórie. Môj problém spočíva v tom, že slovami nedokážem vyjadriť informácie, ktoré som nadobudol. Všetky získané informácie dokážem vyjadriť iba základnými myšlienkami. Alebo opornými bodmi. Vnímam ich totiž v jednom celku. Cez symboly, geometrické tvary, farby a žiarenie. Čo vnímam, sa niekedy nedá dostatočne vyjadriť rečou. Neexistujú na to žiadne použiteľné výrazy v bežnom  jazyku. Jadro myšlienok, ktoré mám uložené v tele, nedokáže prostredníctvom mňa nikto prečítať. Tieto informácie nemám uložené v mozgu. Informácie, ktoré nasávam, sú uložené vo vnútri môjho tela. V mojom duchu. V mojom bytí.
Mozog je úplne malý pán v porovnaní s ľudským vnútorným bytím. Mozog nie je riadiace centrum, ako sa domnievajú vedci. Keď sa nachádzam tu na Zemi, mám problémy s očami. Nečítam cez oči. Viem, že to znie bláznivo. Čítam však iba cez dotyky, pocity, city a cez myšlienky druhých ľudí. Vidím cez dotyk na diaľku. Cez chuť, vôňu a zvuky. Keď píšem na počítači, písmenká rozpoznávam len cez ich tvar a formu vzduchu, ktorý je v priestore. Keďže fyzické oči mi nefungujú. Mám ich akoby vypnuté.

Človek je schopný vidieť a počuť aj cez myšlienky, hmat, čuch, chuť, tvar a formu priestoru. Väčšinu času trávim mimo tela. Zvykol som si. Nie je to už pre mňa žiadny problém. Keď sa vrátim späť do tela, niekedy narážam do stien. Moje pozemské oči sú pre mňa dosť veľkým problémom. Neviem, čo si s nimi počať. A ako ich používať. Nefungujú. Sú mi prakticky zbytočné”.

Modlitba

$
0
0
Modlíte se ve své úzkosti a bídě,
Kéž byste se také modlili v plnosti své radosti a ve dnech hojnosti
Neboť co jest modlitba než to, že se rozpínáte do živoucího prostoru
A je-li pro vás útěchou vylévat do prostoru svou temnotu,
Nechť je pro vás radostí vylévat tam i svítání svého srdce
A umíte-li jen lkát, když vás duše volá k modlitbě
Měla by vás k ní stále pobízet, byť by jste i plakali, až byste jednou přišli se smíchem

Chalíl Džibrán
Meditace o naději
Viewing all 771 articles
Browse latest View live