Do svých šesti let jsem vyrůstal na Barrandově, na levém břehu řeky Vltavy. Od roka a půl jsem s rodiči a prarodiči jezdil pod stan do osady na levém břehu řeky Sázavy, od roku 1991 žijeme v Černošicích na levém břehu řeky Berounky. Na Barrandově i na Sázavě je řeka na dohled, tady bydlím na Vráži, k řece se musím vydat. Denně kolem Berounky jezdím do Prahy. U Berounky ve Skryjích žije kamarád Pavel Steidl, vynikající kytarista. Velice rád tam za ním jezdím. Voda, řeka a moře jsou pro mne nezbytné jako vzduch, který dýchám. Mám rád procházky podél řeky, miluji splavy, zurčící nespoutanou živou vodu. Mám rád procházky lesem, do kterého máme z domu nějakých osmdesát kroků. A pak tím lesem můžete kráčet třeba na Karlštejn. Mám rád ten klid, vůni a ticho, protkané zpěvem ptáků.
Přináší mi to klid a mír. Lidé zde žijí různí. Mám rád ty usměvavé, veselé, srdečné a laskavé.
Chybí vám něco (ke spokojenému životu)?
Existuje zenová otázka: Co chybí tomuto okamžiku? Procítíme-li odpověď do morku kostí, zjistíme, že nechybí nic. Zastávám postoj, že štěstí nosíme a tvoříme ve svém srdci.
Někdy je to štěstí zavaleno informacemi, jimž se těžko bráníme… Jak by měl člověk zvládat dnešní dobu plnou strachu, co byste mu poradil?
Ať vypne ty přístroje, které nás zavalují negativními zprávami. Ať to na tři až pět dní vypne. A pak ať prozkoumá své pocity, když to opět zapne.
Uplynulá doba zasáhla mnoho lidí. Mluví se o předělu, nutné změně. Jaký je váš názor?
Je to nádherná doba, která nás vrací do prostoru srdce. Protichůdných a matoucích informací je už tolik, že je nemůžeme stihnout ani sledovat. Proto nás tato situace milosrdně navrací do vnitřního ticha, k naslouchání vlastnímu srdci. Znovu objevujeme skutečný zdroj života, to tiché spojení se všemi formami božství.
Čím to je, že se pořád řeší lidské vztahy?
Lidé často neřeší vztahy, nýbrž své zkreslené posuzování vztahů. Vidíme se v onom příslovečném „kouřovém zrcadle“. Kdykoliv rozpustíme onu matoucí mlhu, spatříme se v plném světle jako zářící diamant. Pak mizí potřeba něco řešit. Pak oceňujeme, žasneme a radujeme se ve společné hře.
Vnímám vás jako vyrovnaného a přívětivého člověka, který žije přítomností, životní dění prožívá s lehkostí a třeba ony čtyři dohody jsou pro něj samozřejmostí. Je něco, co byste rád (na sobě) změnil?
Všechno, co chci měnit, prostě měním. Nehoním bycha…
Pro mnoho lidí jste velkou inspirací. Jak byste srovnal Jaroslava Duška před 30 lety a nyní?
Miluji oba.
Vedete rozhovory s velmi různorodými osobnosti. Je někdo, kdo vás v poslední době hodně překvapil, zaujal?
Vybavil jsem si větu z knihy Chatrč, kdy Bůh říká jednomu každému člověku: „A tebe, tebe mám obzvlášť rád.“ Každý mě něčím zaujme. Otevření lidé jsou nádherní.
Někdo si neumí představit Vánoce bez Mrazíka, já bez Pelíšků. Těch hlášek, legrace i scén, které mě dojímají… Jak vzpomínáte na natáčení, co vás bavilo nejvíce?
Natáčení bylo velmi krásné, přívětivé, osvěžující. Ano, tento šťastný film mám obzvlášť rád. Stejně jako mnoho jiných… Vzpomínám pouze, když se mě někdo zeptá, jinak ani ne. Nenořím se příliš do vzpomínek, přítomnost je tak inspirující…
Je nějaká role, kterou byste si s chutí zahrál? Nebo třeba profese, dovednost, jež byste si rád vyzkoušel?
Každou roli chci hrát s chutí. S nechutí raději nic nedělám. Z profesí jsem vyzkoušel nočního strážného, uklízeče, vodárenského dělníka, myče oken, topiče koksem, olejem i plynem, strojníka energetických zařízení, učitele, herce, scenáristu, režiséra, redaktora, moderátora, stavitele, včelaře, řidiče, dřevorubce, snad jsem na nic nezapomněl.
Jak jste prožil letošní Vánoce?
Vánoce byly opět nádherné. Vždy je pro mne darem, když jsme pohromadě s dětmi a vnoučaty. Miluji tu rozmanitou partu.
Co jste v poslední době připravoval po pracovní stránce? A co plánujete v blízké budoucnosti? Na co se můžeme těšit? Ať už v kavárnách, divadlech, na filmovém plátně, jinde…
Přemítám o několika možnostech v různých rovinách. S Pavlínkou Brzákovou pomaloučku pracujeme na další knížce, přemýšlím o sérii přednášek pro Honzu Vojáčka, Lucie Klein Svoboda připravuje několik filmů, v některém si snad zahraju, s Janem Sládkem bych měl v létě natáčet film Robin, uvidíme, zda opět s něčím přijde Marta Ferencová, promýšlím další hosty do Duše K, těším se na několik audioknih, které bych měl někdy natočit. Procházím se s naším psem Grekem, navštěvujeme cukrárnu u Renaty a mudrujeme s hosty o minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Raduji se. Miluji nás.
Liběna Nová
Zdroj:https://idobnet.cz/jaroslav-dusek-pritomnost-je-tak-inspirujici