Quantcast
Channel: Probuzení
Viewing all articles
Browse latest Browse all 771

Tajné společnosti a jejich moc ve 20. století - Jan van Helsing

$
0
0

Jan van Helsing - Tajné společnosti (a jejich moc ve 20. století aneb jak se nám
vládnout světu, část první)

Mnoho loží kazí kaši.
Svobodné zednářství je jednou z nejstarších organizací. Dnes ještě existují papyrusy, které byly
objeveny při vykopávkách v roce 1888 v libyjské poušti, popisující tajná setkání takovýchto cechů
2000 let před Kristem. Tyto cechy se podílely již na stavbě Šalamounova chrámu a měly asi funkci
dnešních odborů, ale zabývaly se již tehdy mystickou tradicí.
Jako cíl zednářství je udávána vnitřní proměna skrze duchovní zdokonalení lidí v hluboké úctě před
bohem. Tohoto boha nazývají, neboť zednáři patří různým náboženstvím, „ Velkým stavitelem
celého světa“.
Další odkazy najdeme v egyptské knize mrtvých a u boha jménem Toth, který byl kdysi velkým
mistrem. Velmistr je běžným titulem pro nejvyššího vůdce. Duchovní vědění zednářů nahrazeno
symboly, alegoriemi a rituály, které rovněž slouží komunikaci. (tajná řeč pomocí symbolů např.:
zednářské podání ruky, pyramida, pentagram, užívání čísel 3,7,13 a 33 v erbu, emblémech a
v dnešní době ve firemních znacích a názvech.)
Nejdůležitějším symbolem v mnoha organizacích včetně zednářských je zástěra. Zástěra, která byla
v počátku velmi jednoduchá a prostá, byla skrze kněží Melchisedeka 2200 let před Kr. zaměněna za
bílou jehněčí kůží a tak se používá dodnes. Ve starém Egyptě byli bohové, kteří podle starých tradic
létali „božskými bárkami“ (UFO), v egyptském chrámovém malířství představováni se zástěrou.
Právě tak nosili později knězi zástěru jako symbol oddanosti „létajícím bohům“ a jako znamení
autority v zastoupení bohů mezi lidem. Již 3400 roků př. Kr. nosili členové „ Bratrstva hada“
( způsob vzniku viz. Dodatek (3)) zástěru, aby ukázali svou pokoru před bohy, kteří přišli s
„létajícími koly“ z nebes. Že je původní používání zástěry známo dnešním nižším stupňům
jednotlivých loží, je pochybné.
Před rokem 1307 byli templářští rytíři s johanitskými rytíři a částečně také rytíři německého
řádu (oba posledně jmenování byly svým původem dobročinné řády) řídícími silami v pozadí
křižáckých válek proti muslimům. Tyto řády byly navzájem znepřátelené, ale přesto společně
bojovali za křesťanství.

Není žádná náhoda, že existují o templářích a s nimi souvisejícím dějinným a okultním pozadím
nejasnosti, neboť tyto nejasnosti byly cíleně rozšiřovány – jmenovitě během posledních 150 let.
Tajemství o templářích nepotřebuje být žádným tajemstvím, protože takovým bylo uděláno. A to
sice zájmovými kruhy a mocnými, kteří jediní ze svého pohledu samozřejmě měli a mají zájem, aby
udrželi pravdu v temnotě. Tak se stalo, že templáři se dostali do podivného osudového společenství
se svým pánem, Ježíšem Kristem. Přesně jako jeho učení bylo obráceno do svého opaku, tak tzv.
„Starý zákon“, proti jehož zákonům bojoval, porazil křesťanství – tak to byl také duch templářského
řádu obrácen. V obou případech to byl ten samý příklad zfalšování. V novějších a nejnovějších
časech se vytvářejí jen, jak je známo, různé „neo-pseudo-templářské řády. Pod nimi lze najít jistě
lidi dobré vůle, ale také šarlatány a sluhy přesně toho boha, proti kterému staří templáři bojovali.
Úplně směšné je sloučení jména a ducha templářů se svobodozednářskými komponenty. A přesto se
to stalo (viz. templářský stupeň ve svobodozednářském yorském ritu).
U počátku templářského řádu stáli dva hluboce věřící muži: Hugo de Payns a Geoffroy de Saint-
Omer, jeden Frank a jeden Norman. S toho se vytvořil malý kroužek přátel, zanícených společnou,
středověku vlastní silou víry, kterou si je dnešní člověk sotva schopen představit. Během vánočních
oslav roku 1117 se tedy v Jeruzalémě uzavřel malý kruh zájemců, který vytvořil malou skupinku
k ochraně poutníků. Jejich jediným přáním přitom bylo, aby sloužili pánu Ježíši Kristu a jeho víře.
Tato skupina samotná se sestávala od nynějška z devíti rytířů a měla kromě ochrany ještě významné
finanční prostředky.

Na jaře intervenovala tato skupina u krále Balduina I Jeruzalémského a u patriarchy. Jejím úmyslem
bylo velebit poznání (vědění). Brzy nato se směli rytíři, jejichž obydlím byl do té doby „Německý
dům“ jeden z Němci používaných špitálů, zřídit vlastní sídlo na místě bývalého chrámu1. Ačkoliv
jim to vyneslo jméno „templářští rytíři“, oni sami používali místo toho „Bratři z opravdového
chrámu Krista“ čímž se mínil „vnitřní chrám duše“
Historie templářů by jistě proběhla docela jinak a s vysokou pravděpodobností úplně nezajímavě,
kdyby se ruinách chrámu neobjevil nález hodný povšimnutí, s kterým si rytíři nejdříve nevěděli
rady. Byl to pozůstatek hebrejského spisku, jen malý útržek, jehož obsah měl brzy pro rytíře a
historii řádu rozhodující význam. Právě ony psané útržky byly předány vysoko vzdělanému Etiennu
Hardingovi, který také obstaral jejich překlad. To se ukázalo jako prvotní náraz pro všechno co
následovalo. Neboť z nálezů se vylíhly fragmenty zprávy hebrejského špiona (Eschaimina), který
na objednávku kněží podal zprávu o jednání „proklatého Mamzera (zkurvysyna)) Ježíše“a jeho
„rouhání proti bohu Izraele“. A to co tam stálo k přečtení, dokonale odporovalo všeobecně
kázanému učení. Ježíš Kristus měl podle toho označit hebrejského boha „ Jahweho – Jehovu“ jako
satana a židům předhodil, že sami učinili z ďábla svého jediného boha. Jasné stopy o tom se
nacházejí ještě v dnes v Janově evangeliu v Novém zákoně, kde říká Ježíš Židům: „Máte ďábla za
otce“ (Jan 8,44). Muselo se tedy uskutečnit násilné zfalšování pravdivého Kristova učení.
Zde si musíme opět pokusit představit silnou víru každého rytíře, aby bylo možno si představit šok,
který je potkal. Bůh o kterém učila církev jako „ o otci Krista“, byl podle Kristových vlastních slov
ďábel, kterého přišel na zem potírat. Studium Bible ozřejmilo velice rychle zdravému lidskému
rozumu jednoduchých rytířů, že Ježíšovo učení a takzvaný Starý zákon byly opačnými protiklady a
tedy nebylo možné, aby patřily jeden k druhému. Mimo to nazývali Židé svého boha nikoliv otec,
ale Jahve a „EL SCHADDAI“. El Schaddai byl ale oním Šejtanem, který byl pojmenován jako
„ padlý – zavržený anděl“! (Schaddeim = zvrhlost, EL – velký anděl. El je často mylně překládáno
jako bůh. „Bůh“ ale znamená v staroorientálních jazycích „IL“).
Když se v roce 1128 podařilo oficiálně založit řád, měl již malý kruh templářských rytířů tajemství,
za jehož ochránce se považovali rytíři od Bernharda z Clairvaux až do jistého stupně: byla to vůle
obnovit Kristovu pravdu. Ještě vládli pouze pochybnosti - brzy ale měli získat jistotu. Na tuto vůli
by se mělo pohlížet jako na naivní pobožnost skupiny rytířů, kteří slouží svému pánu Ježíší Kristu a
jehož pravé učení chtěli znovuobjevit. Nebylo nic agresivního v této vůli, neboť oni se neupsali
žádnému Zlu. Byl to Bernhard, který jim objasnil, že jejich ambice se nemají setkat se žádnou
vzájemnou láskou a že pro ně bude chytřejší, když nebudou mluvit otevřeně o tom co si myslí.
V následujících letech se nenašli žádné další důkazy o prapůvodním učení Krista.
Templářský řád se zabýval především válečnými úkoly. Tajemství přežívalo brzy jen ve
vzpomínkách několika, především provensálských bratří. Praktické povinnosti v Orientu
ponechávaly jen málo prostoru a času, starat se o tajemství.
Byl to nejspíše blízký kontakt k islámu, který dodal nový impuls. Několik dopisů, které byly
napsány Ali Ibn Abu Thalibem (Iman Ali), padly do rukou jednomu templářskému oddílu při útoku
na Damašek. Ali zde podává zprávu o dodatečném zfalšování koránu, které je srovnatelné se
zfalšováním evangelií. Tyto papíry se dostaly do Provence[2], kde s tím opět ožila stará myšlenka,
chtít vypátrat Kristovu pravdu.

A nyní to šlo rána za ranou: provensálská komturie[3] získala dokument, který s největší
pravděpodobností povstal z kruhu katarů[4]. Tak se není třeba podivovat, když se templáři později
odmítli, účastnit na „křížové výpravě“ proti katarům. Jednalo se o kus prapůvodního Janova
evangelia, sepsaného heretikem[5] Marcionem roku 94 po Kristu. Přiložený byl dopis s přesným
vylíčením životního příběhu Marciona. Na tomto místě budiž pouze zmíněno, že Marcion vyvolal
v letech 90-130 nejvýznamnější, čistě křesťanské hnutí, které se zhroutilo teprve po jeho
zavraždění. Marcion, který se ještě setkal s apoštolem Janem, učil, že Ježíš Kristus sám byl
ztělesněním-realizací boha , že to nebylo dáno žádným božským otcem Jehovou, nýbrž že právě
židovský bůh byl satan. Dále učil, že Ježíš hlásal lidem o vlastním uskutečnění boha, že to vyžaduje
pouze dobrou vůli každého jednotlivce a tedy žádný chrám a také žádnou církevní organizaci.
Z toho se vyvinul „řád v řádu“ regulérní spiklenecká společnost marcionitů. Byli to
především Provensálci a Němci, kteří tvořili tuto zvláštní formaci uvnitř templářského řádu. Většina
templářských rytířů v onom čase jistě netušila, co znamenala reorganizace řádových kruhů a
přetvoření od rovnoramenného kříže k „rytířskému kříži.“ V počátcích nebyly dnešní typické
rytířské kříže, jaké používaly brzy v podobných formách také jiné řády, ještě k dispozici. Také
templáři nosili na svých bílých pláštích původně docela jednoduchý červený kříž. Teprve vliv
marcionitského pozadí vytvořil „ marcionitský kříž“ – trnový kříž – symbol templářů!
V ranných křesťanských dobách byl trnový kříž poznávacím znakem Marcionitů, byl to
„ kříž heretiků“ Jak je známo, měl Jan Evangelista vytvořit s trnů kříž pro nejsvatější matku Marii.
Červený trnový kříž zvolil poté Marcion jako označení čistého křesťanství. Rytířský kříž templářů
je tak pro zasvěcené symbolem Marcionovým. V pozdějších časech byl vytvořen ještě „ dvojitý
trnový kříž“ templářských tajných učenců. Ve stejný čas se objevil také bojový pokřik templářských
rytířů, který zněl „ Ať žije bůh lásky!“ (Vive dieu Saint-Armour!), z čímž jediným se započal obrat
ke Kristu a odmítnutí starozákonního boha pomsty. Velká většina lidí – jak mimo tak uvnitř řádu –
nebyla do pozadí toho všeho zasvěcena. Čas se ještě nejevil pro to zralý, ještě se čekalo na další
nezvratné plně potvrzující dokumenty z raně křesťanských dob. Takovéto dokumenty se měly najít.
Ovšem na vedlejších cestách, které jedině přicházely v úvahu bylo příliš mnoho prostoru. Budiž
dostatečným zjištěním, že dva templářští rytíři našli ve zbytcích ruin starého Kartága prastarou
skrýš Marcionitů. Nehledali tam ovšem náhodou, nýbrž ve stopách Marciona, který se velmi dlouho
zdržoval na tomto místě. Co objevili, byly ovšem nejen samotné zlomky originálů evangelických
písem Jana a Matěje, ale i starý kartáginský spis o víře a stvoření světa včetně pravděpodobného
Marcionem zhotoveného řeckého překladu. A v tomto spisu, „Ilu Ascheře“ se poznaly pravé
podklady pro učení Ježíše Krista.

Z templářského proroctví, pocházejícího z roku 1236, je zde důležité uvést, že příchod říše
světla je slibován do „země půlnoci“ (Německa), a jako nejvhodnější průkopníci jsou vybráni
templáři. Proroctví se naplnilo, když dva po spisech marcionitů pátrající rytíři v oblasti starého
Kartága kráčeli naproti ženskému zjevení a právě ono toto poselství přineslo. Na podkladě této vize
byl založen klášterní komplex – Berlin, tedy severní hlavní město “ nového Babylonu.“
Kterou víru, jaký postoj ducha a jaký světový názor zastupovali tedy skutečně templáři.
Středověký západ spočíval na třech pilířích: na židovsko-křesťanském náboženství, na
starozákonním povolení úroků a na něm stojícím peněžním a obchodním hospodářství a na principu
absolutního panství. Tyto tři sloupy chtěli templáři strhnout, jakmile by k tomu dozrál čas a jejich
rostoucí možnosti.
Tedy: eliminovat židovsko-křesťanskou církev a místo toho vystavět ranou křesťanskou věřící
společnost s vyloučením všech starozákonních komponentů. Výsledkem toho tedy revoluci
v peněžním a hospodářském systému a zákaz úroků. Likvidace absolutistických monarchií a
výstavba aristokraticko-republikánského pořádku. Již z tohoto je jasné, že vládnoucí síly musely
zakročit a zničit templáře.
Po pádu Jeruzaléma, který znamenal konečné vítězství muslimů, uprchnuli rytíři řádu
johanitů ze Svaté země a usazovali na různých středomořských ostrovech, jejichž jména používali
ve svém titulu.Tak se jmenovali nejprve „Rytíři z Rhodu“ a později „Rytíři z Malty“. Vyvinuli se
v obdivuhodnou vojenskou a námořní moc Středomoří, až byli roku 1789 poraženi Napoleonem.
Roku 1834 bylo přeneseno hlavní sídlo do Říma a dnes jsou známi jako „Suverénní a vojenský řád
z Malty“ (SMOM[6]) (Maltézský kříž).
(Členem jsou mezi jinými, zemřelý, Wiliam Casey (exšef CIA v letech 1981-87), Alexander Haig
(bývalý ministr zahraničí USA), Lee Iacocca (předseda koncernu Chrysler), James Buckley (Rádio
Svobodná Evropa), John McCone ( v časech Kennedyho šéf CIA), Alexandre de Marenches
(vedoucí francouzské tajné služby), Valerie Giscard d´Estaing ( exprezident Francie).
Templářští rytíři, ale neskončili tak dobře, neboť se jim nepodařilo, aby ochránili Svatou zemi.
Proto byli od roku 1307 rozkazem Filipa IV. zvaného Sličný, podporovaného Vatikánem
pronásledováni. Byli nařčeni ze satanských a dalších praktik a to, protože Filip neustále žárlil na
moc a privilegia templářů. Proto uprchnuli templářští rytíři z Francie, aby hledali ochranu
v jistějších oblastech Portugalska, Anglie a Skotska, kde byla moc Vatikánu menší. Tam se jich část
zapojila do již existujících svobodozednářských loží a pracovala pod novou identitou pro
protestantskou reformaci, aby se pomstili za pronásledování katolickou církví.
Další část templářů obnovila řád v Portugalsku a změnila jeho název na „ rytíři Krista“ a byla
papežem Clementem V. rehabilitována. V Portugalsku dosáhli templářští rytíři nově velké moci.
Filip IV. nechal 18. března 1314 jejich velmistra Jacquese de Molay upálit na hranici před
katedrálou Notre Dame.
Dvě další instituce z dob křížových výprav byly řády františkánů a dominikánů. Františkáni[7]
převzali oděv opásaný provazem, který nosilo egyptské bratrstvo v El Amarna, a tonsuru a jevili se
jako velmi humánní. Naproti tomu dominikáni byli nástrojem té nejšedivější instituce, kterou snad
lidstvo vymyslelo – katolické inkvizice.
Ve čtrnáctém století se poprvé na svět vynořilo nejvýše zasvěcené „ Bratrstvo hada“ a jejich vědění,
pod latinským názvem „Illuminati“[8] a to sice v Německu. ( starobiblické slovo pro hada je
„nahash“, odvozuje se od slovního kmene NHSH, což znamená „ rozluštit, zjistit“, latinsky
„illuminare“ znamená „ osvětlit, poznat, vědět“.) Jedním z nejdůležitějších větví Illuminátů
v Německu byli mystičtí rosekruciáni, kteří byli založeni počátkem 9. století císařem Karlem
Velikým. První oficiální lože byla založena roku 1100 ve Wormsu. Rosekruciáni se odlišovali tím,
že tvrdili, že znají nauku o původu (mimozemském) lidstva a tajné egyptské učení. Dále byli známi
pro svou práci s mystickými symboly a alchymií. Spojení mezi rosekruciány a Illumináty bylo
velice úzké, což mělo za následek, že vzestup v tajných iniciačních řádech často vedl k přijetí mezi
Illumináty.

Důvod pro to, že rosekruciáni mohli být tak těžko stíhaní, leží v tom, že každá velká větev bratrstva
108 let po založení pracovala veřejně a potom zůstal 108 let v klidovém stavu. Tyto měnící se fáze
vytvářely dojem, že řád jako by časem zmizel a zjednodušoval tak působení bratří.
Mnozí autoři uvádějí jako rok vzniku řádu rosenkruciánů 1614, kdy bylo v Hessensku zveřejněno
písmo, které vyhlásilo jejich existenci a zvalo k účasti. V tomto čase nastala opět jedna z fází
„vnějšího působení“. Spis, který vyzýval lidi, k opuštění falešných učitelů jako papeže, Aristotela a
Galena ( populárního lékaře antiky), vypráví příběh fiktivní osoby „ Christiána Rosenkreuze“,
skrze kterého mělo symbolicky dojít k založení řádu. Ten je dnes většinou mylně považován za
pravého zakladatele. 108-letý cyklus proměn měl tedy úplný úspěch.
Rosenkruciáni jsou dnes rozdělení do mnoha větví, které se vyvíjejí k jednomu positivnímu řádu a
jako cíl stanovili duchovní a duševní spasení jedince ( např. AMORC = Alter Mystischer Orden der
Rosenkreuzer)[9].
Illuminati a rosenkruciáni byli hlavní silou za vlnou náboženských pohybů v letech moru.
Mezi ně patřili mezi jinými „ Gottesfreunde“[10] , kteří naproti tomu hlásali apokalyptické učení a
absolutní poslušnost vůdcům. Celkové hnutí bylo později předáno „ řádu sv. Jana“ , který je v knize
Alberta MacKeye „Encyclopedia of Freemasonary“[11] označen jako „svobodozednářská
organizace s tajnou misí“.
Jednou s osobností, která měla úzký vztah k Illuminátům a rosenkruciánům, byl Martin
Luther, což dával našincům najevo svojí osobní pečetí. ( růže a kříž se svými iniciálami,
podobnými jako pečeť rosenkruciánů).
To bylo v časech, kdy katolická církev stála pod vedením papeže Lva X., syna Lorenza di Medici.
Lorenzo di Medici byl šéfem bohatého mezinárodního florentského bankovního domu a jednu
generaci před ním byla rodina Medicejských skrze papeže Jana XXIII. pověřena úlohou, vymáhat
pro papeže daně a desátky. To dopomohlo Medicejským k tomu, že se stali nejbohatším a
nejvlivnějším bankovním domem Evropy.
Lutherova vzpoura proti působení katolické církve byla oprávněná, neboť ta se stala více
předmětem podnikání, než místem víry. Nejdůležitější vedoucí osobností reformace byl tehdy
„ Philip der Grossmütige“, který v Marburgu založil „ Evangelickou univerzitu“ a organizoval
politickou alianci proti katolickému císaři Karlu V..
Po Lutherově smrti byla společnost jeho vyznavačů podporována sirem Francisem Baconem, který
byl nejvyšším vůdcem rosenkruciánů v Anglii. V časech krále Jakuba I. byl Bacon koordinátorem
projektu autorizované protestantské anglické bible. Tato verze, která se stala známou v roce 1611
jako „Bible krále Jakuba“, je dnes nejužívanější biblí anglicky hovořícího světa.
Protireformace byla vedena jedním novým bratrstvem, Společenstvím Ježíšovým, lépe známým
jako jezuité. To bylo založeno Ignácem z Loyoly a bylo militatní, katolickou tajnou společností
s tajnými rituály, symbolikou a zasvěcovacími stupni ( přísaha pro 2 stupeň požadovala smrt pro
všechny svobodné zednáře a protestanty). Jezuité byli vysláni do Anglie, aby tam bojovali proti
kacířství protestantismu. Pátrali velmi pečlivě, aby trestali kacíře, což znamenalo, že svobodní
zednáři museli velice opatrně chránit svá tajemství, aby nepřišli o život.
Svobodní zednáři pracovali v absolutním utajení v Anglii, Skotsku a Irsku a věnovali největší
pozornost lidským právům a protestantismu. Jeden z velmistrů svobodných zednářů byl, vedle
velmistra templářů, přítomen při podpisu MAGNA CHARTA [12] a různé lože byly rovněž
odpovědné za protestantské hnutí v Anglii a Německu.
V roce 1717 začala londýnská lože svobodných zednářů pracovat veřejně, neboť Anglie již byla
dostatečně bezpečná. To je doba, která je v mnoha učebnicích dějin označená jako prapůvod
zednářského hnutí. Oficiálně ano, ale jejich tajná činnost začala o tisíce let dříve, a jak již bylo
zmíněno, nemělo by utajení žádný smysl, kdyby dnes každý věděl, co kdy a kde svobodní zednáři
dělali.

Z veřejné činnosti „ Londýnské lože“ zavládlo zděšení mezi ostatními zednářskými lóžemi a tyto
obvinili Londýňany ze zrady. Poté co vzrušení opět opadlo, začali se svobodní zednáři šířit po celé
Evropě a v Novém světě. Později na sebe ukázali v Novém světě prostřednictvím „ Prohlášením o
nezávislosti“ a „ Bostonskou čajovou party“[13], která byla organizována bostonskou
svobodozednářskou lóží.
Např. John Locke používal svobodozednářské podklady, když psal ústavu z nabídky koloniální Jižní
Karolíny, která se později stala pevností zednářů. Právě tak ukazují spisy sira Francise Bacona
filosofii zednářů.
Prohlášení nezávislosti a bylo sepsáno a podepsáno téměř výhradně svobodnými zednáři. George
Washington a většina jeho generálů byly zednáři. Je skutečností, že bez působení svobodných
zednářů by dnes žádné Spojené státy neexistovaly.
Mudrci ze Sionu[14].
Další tajná organizace s extrémním vlivem usilovala především o kontrolu Anglie. Bohatí
židovští rabínové, kteří byli náboženskými a politickými vůdci rozvráceného židovského lidu,
sjednotilo svojí sílu v jedné skupině, která byla známá jako „mudrci se Sionu“. (Sionisté se
považovali za „spasitelskou“ elitu židovstva a očekávali, budou s jejich cíli solidární. Manfréd
Adler:“ Synové temnoty“ 2.díl).
Od roku 1640 do 1689 plánovali „ Mudrci ze Sionu“ v Holandsku „anglickou revoluci“
(svržení Stuartovců z britského trůnu) a půjčování peněz různým odštěpeným stranám. Roky
předtím již měli užívat svůj vliv, aby Viléma Mlčenlivého německého vévodu s rodů pánů z Nassau
a Oranže pozvedli k vedení holandské armády a později měli vliv i na Viléma II. prince
Oranžského.
Zaranžovali setkání mezi ním a Marií, nejstarší dcerou vévody z Yorku a sestrou krále Karla
II Anglického s níž se oženil a měl syna Viléma III za kterého se později provdala Marie II dcera
Jakuba II. (bratr Karla II)[15]. Nyní byly holandský a britský královský dvůr propojeny. Díky
pomoci whigů[16] jedné z nejvlivnějších stran v Anglii a Skotsku vytlačili z trůnu Stuartovce r.
1688 a Vilém III. Oranžský byl jmenován králem Anglie.
Vilém III. Který měl být svobodným zednářem, založil v tom samém roce „Oranžský řád“,
který byl antikatolický a jako cíl měl upevnění protestantismu v Anglii. Řád existuje ještě dnes a má
v Irsku, kde je nejsilněji zastoupen a silně rozdmýchává náboženskou válku, asi 100.000
přívrženců.
Král Vilém III. zapletl rychle Anglii do nákladné války proti katolické Francii, co Anglii silně
zadlužilo. Nyní přišla Vilémova pomsta „an den Weisen von Zion“[17] při které přemluvil s pomocí
agenta Williama Pattersona britskou pokladnu, aby si půjčila 1,25 milionu britských liber od
židovských bankéřů, kteří mu pomohli do jeho pozice.
Neboť státní zadlužení již prudce rostlo, nezbylo vládě nic jiného, než souhlasit s podmínkami.
Podmínky půjčky byly následující:
1. Jména věřitelů zůstanou tajná a je jim povoleno zřídit centrální banku „ Bank of England“
2. Ředitelům uvedené banky je povoleno nahradit měnu ve zlatě za papírové peníze
3. Je jím povoleno zapůjčit za každou uloženou libru ve zlatě 10 liber v papírových penězích
4. Je jím povoleno, aby ke konsolidaci národních dluhů, pojistili dlužnou částku přímým
zdaněním obyvatelstva.
Tak byla zřízena první soukromá centrální banka, Bank of England
Tento způsob bankovních obchodů umožňoval 50% plus při investici banky ve výši 5%. A
anglický lid zato musel zaplatit. Věřitelé neměli nikdy zájem, aby se půjčky zaplatily. Protože
pomocí zadlužení mohli mít vliv na politické události. Anglický národní dluh vzrostl z 1.250 000
liber v roce 1694 na 16.000 000 liber v roce 1698.
Po Vilémovi III převzal rod hannoverských britský královský dvůr, což přetrvalo dodnes,
neboť Windsorové vznikli v přímé linii z královského rodu hannoverského. ( k Hannoverským
patřili všichni monarchové až do r. 1091, než si Edward VII vzal dánskou princeznu Alexandru a
jméno Hannover se změnilo v „Sachsen – Coburg – Gotha“, jméno Edwardova německého otce.
17. června 1917 se změnilo toto jméno v titul Windsdor, které se udržuje dodnes). To že mnozí
Angličané nebyli právě šťastni z německého panství v Anglii, je pochopitelné, a tak se tvořily
mnohé organizace, aby opět dosadili na trůn Stuartovce[18]. Z důvodu této hrozby nenechali
hannoverští v Anglii žádné stálé a trvalé polní vojsko a pronajímali si potřebné vojenské oddíly ze
svého vlastního německého vévodství a od německých přátel. Ty byly přirozeně placeny z britské
státní kasy, co zase bylo vhodné pro židovské centrální bankéře. Množství žoldnéřů dodal princ
Vilém IX. Z Hessenska a Hanau, který byl právě přítelem Hannoverských.
[1]chrám = tempel
[2] kraj v jižní Francii, ve středověku samostatná státní jednotka
[3] komturie – organizační jednotka v rytířských řádech, její velitel nosil titul komtur.
[4] kataři – z řeckého „katharos“ – čistý, náboženské hnutí, které se objevilo v jižní Francii
počátkem 13.st.. Jeho kořeny sahají do jižní Itálie a především Bulharska, kde existovala sekta
bogomilů, která uznávala dualitu dobra a zla a zapracovala tuto orientální nauku do křesťanského
učení. Kataři prohlašovali Nový zákon za jediný pramen víry. Přívrženci této sekty byli prostí lidé i
šlechta (nejsilnějším rodem byli vévodové z Toulousse, kteří ovládali větší část jihozápadní
Francie). Hnutí katarů se stalo impulsem ke zřízení inkvizice. Roku 1209 vyhlásil papež Innocenc
proti katarům křížové tažení pod vedením francouzského krále Filipa Augusta II., kterému trvalo
dvacet let než hnutí katarů zlikvidoval.
[5] heretik – odpadlík, kacíř, označení příznivce křesťanských směrů, které neuznávala oficiální
církev. Toto označení se týkalo např. ariánů, nestoriánů, katarů, a dalších
[6] Souveräner und militärischer Orden von Malta
[7] řád založil roku 1209 František z Assisi
[8] pozn. překladatele: prosím čtenáře aby rozlišoval slovo Illuminát a Iluminát v textu,
protože obě mají zásadně odlišný význam.
[9] starý mystický řád růže a kříže
[10] přátelé boží
[11] encyklopedie svobodného zednářství
[12] velká charta
[13] r. 1773 naházeli v Bostonu američtí usedlíci z odporu proti clům anglické koruny na dovoz
zboží (především čaje) do Ameriky náklad několika lodí z čajem do moře. Tím se datuje počátek
americké revoluce.
[14] Weisen von Zion
[15] Pozn. překladatele – posloupnost oranžského rodu - Vilem I. Oranžský zvaný Mlčenlivý
(1533-1584) – holandský místodržitel, jeho vnuk Vilém II obdržel titul Prince Oranžského a jeho
syn Vilém III. se stal anglickým králem.
[16] Whigové – přívrženci britské politické strany založené v roce 1679 sympatizovali
s aristokracií. Byli nepřáteli Stuartovců a jejich dohoda s toryi vynesla na trůn Viléma Oranžského
[17] pravděpodobně slovní hříčka Weisen von Zion lze přeložit jako 1. Mudrci ze Sionu nebo 2.
Způsoby ze Sionu
[18] od r. 1371 vládnoucí rod ve Skotsku, který převzal v roce 1603 i anglický trůn a to až do roku
1714

Stavění osvobozuje
V roce 1567 se rozdělili angličtí svobodní zednáři do dvou velkých loží, „Yorské“ a „Londýnské“ .
Nejdůležitějším obdobím dějin svobodného zednářství byl přece jen začátek 17. Století, kdy se
jejich charakter změnil ze společenství cechovního na tajné, mystické a okultní. Lože se otevřeli
také pro „nestavitelé“, což mělo za následek, že v roce 1700 pocházelo téměř 70% svobodných
zednářů z jiných povolání.
24 června 1717 se setkali zástupci čtyř velkých britských loží a založili anglickou velkoloži, která
se také nazývala „mateřskou světovou loží“.
Nový systém zasvěcovacích stupňů měl tři stupně „ učedník, tovaryš a mistr, takzvané modré
stupně (v Německu johannský stupeň).
Velkolože byla rozhodující pro to, aby Hannoverští zůstali na anglickém trůně a propůjčila
hannoverskému Fridrichu, princi Waleskému oba první stupně. V pozdějších generacích
hannoverské královské rodiny měli někteří členové dokonce úřad velmistra (Augustus Fridrich, král
Jiří IV., král Edward VII. A král Jiří VI.).
Přesto měli nepřátele. Po svržení Jakuba II r. 1688 zakládali příznivci Stuartovců různá
sdružení, mezi jinými militantní „jakobity“[1], aby přivedli Stuartovce opět na trůn.
K podpoře jeho syna Jakuba III. se založila nová větev svobodných zednářů „ Skotská templářská
lože“ (založená v roce 1725 Andrewem Michaelem Ramseyem), která přijala dřívější templáře. Tato
lože měla ještě vyšší stupně než mateřská lože v Londýně, s tím, se pokoušela přetáhnout tamější
členy.
R. 1736 potom byla založena „ Skotská velkolože“, která rovněž na minimum omezila
cechovní činnost do popředí posunula mystiku. Ve skotských ložích bylo velmi úzké spojení
svobodného zednářství a templářství a později bylo zavedeno propůjčování templářských stupňů.
Jak je vidět, máme zde dva svobodozednářské systémy, které stály nepřátelsky proti sobě,
Hannoverské v Londýnské mateřské loži a stuartovce ve skotských templářích. Kdopak mohl být
ten třetí neznámý, který mohl mít na sporu zájem?
Snad ne Ilumináti?
Rodina Rothschildů
Mnohé hádanky obklopují právě rodinné centrum mezinárodního bankovního obchodu, dům
Rothschildů.
V roce 1750 nabyl Mayer Amschel Bauer bankovní obchody svého otce ve Frankfurtu a změnil své
jméno na Rothschild ( podle červeného štítu[2] , který visel nad vchodem do obchodu a byl
znamením vítězné revoluce Židů ve východní Evropě.)
Mayer se oženil a měl 5 synů a 5 dcer. Jména synů byla Amschel, Salomon, Nathan, Kalman
(Karl) a Jakob (James). Jeho nástup se urychlil, když se dostal do přízně prince Vilhelma IX.
Z Hessenska a Hanau, v jehož přítomnosti se zúčastnil na setkání německých svobodných zednářů.
Tento princ Wilhelm, přítel Hannoverských, měl značné finanční příjmy s půjčování hessenské
žoldnéřské armády anglickému králi z rodu hannoverských. To byly ty samé oddíly, které později
bojovali s Georgem Washingtonem v bitvě ve Valey Forge. Rothschild byl Wilhelmovým osobním
bankéřem.
Když princ Wilhelm musel díky politickému neklidu utéci do Dánska, nechal mzdu 600 000
liber pro žoldnéře v Rothschildově bance v úschově. Nathan Rothschild ( Mayerův nejstarší syn),
vzal poté tyto peníze do Londýna, aby s nimi právě otevřel banku. Peníze, které sloužili jako
pojistka, přišli do Východoindické společnosti. Nathan vydělával tenkrát čtyřnásobný profit pomocí
zápůjčky formou papírových bankovek, vévodovi z Wellingtonu, který s nimi financoval své
vojenské operace. Profit vznikl právě z pozdějšího ilegálního prodeje zlata, které mělo sloužit jako
jistota.
To bylo prapůvodem gigantického majetku rodiny Rothschildových. Nyní se odstartoval
mezinárodní bankovní obchod, ve kterém otevřel každý syn jednu banku v jiné zemi. Amschel
v Berlíně, Salomon ve Vídni, Jakob v Paříži, a Kalman v Neapoli.
Salomon Rothschild byl členem svobodných zednářů.
Mayer Amschel Rothschild napsal svoji závěť, ve které ukázal, jak by se mělo
v budoucnosti zacházet s rodinným majetkem. Majetek se má spravovat prostřednictvím mužů a
nejstarší měl mít rozhodující hlas v případě nejednotnosti a v důležitých rozhodnutích. Všechny
přehledy o kontech musely být drženy v absolutní tajnosti, zvláště před vládami.
V r. 1773 měl Mayer Amschel Rothschild tajnou schůzku v domě Rothschildů v židovské
ulici ve Frankfurtu s 12 nejzámožnějšími a nejvlivnějšími židovskými finančníky (Mudrci ze
Sionu), aby vypracovali plán, jak by se mohlo kontrolovat plné bohatství světa.
Podle výroku Herberta G. Dorseye se mělo mluvit mezi jiným o tom, že zřízení Bank of England
již umožnilo značný vliv nad anglickým majetkem, avšak pro absolutní kontrolu požaduje, aby byla
vytvořena předloha pro kontrolu světového bohatství. To se potom v hrubých rysech dodržovalo.
Podle podkladů Dorseyových a Wiliama Guy Carra „ Pawn in the Game“[3] je to plán, který
se konečně stal známý jako „ Protokoly sionských mudrců“. Původ protokolů leží tedy vlastně o
století zpět, ale měly být Rothschildy nově rozpracovány a tak dosáhli svého vlastního významu.
Tyto protokoly byly až do roku 1901 drženy v tajnosti, až padly do rukou ruského profesora S.
Niluse. Ten je zveřejnil pod názvem „Židovské nebezpečí“. Viktor Marsden je přeložil v r. 1921 do
angličtiny pod názvem „ The Protocols of the learned Elders of Zion“[4].
Je 24 protokolů, z kterých uvádím pouze 12 a to v silně zkrácené formě. Díky překladu
z angličtiny se možná odlišují od originálních textů, přesto je obsah reprodukován věrně. Kompletní
sbírka protokolů ukazuje současnou situaci našeho světa.
Protokoly sionských mudrců.
1. 1. Kontrola peněz
…. „Kontrola národů se zajistí pomocí výstavby obrovských soukromých monopolů, jako
rezervoárů obrovského bohatství na kterém se Goyimové (Ne-židé) stanou závislými….
…. a tím společně se státními úvěry, musí vzít za své, ve spojení s politickým úpadkem…
…. Hospodářské krize k poškození nepřátelských států, prostřednictvím stažení peněz z oběhu.
Skrze nahromadění velkého soukromého kapitálu, který je tím státu zabaven, bude tento stát
donucen půjčit si od nás ten samý kapitál jako půjčku. Půjčky zatíží stát úroky a udělají z nich
bezmocné otroky. Místo aktuálních daní požadovaných po lidu, přijdou tito k našim bankám žebrat.
Cizí půjčky jsou pijavicemi a neexistuje žádná možnost jak je z těla státu odstranit, než ony samy,
buď odpadnou, nebo je stát setřese. Ale gojimské státy je nesetřesou, nýbrž přiloží vždy nové a
musí na to bez odporu dojít zmaru.
Díky státnímu zadlužení se stanou státní úředníci podplatitelní a tím padnou ještě více do
naší kontroly…..
Odpovídající poznámka k dnešní situaci:
Státní dluh státu, spolkových zemí a krajů Německa dosáhl v roce 1992 kolem 1.300.000.000.000
DM

1. 2. Kontrola tisku
… „Budeme s tiskem zacházet následujícím způsobem:
slouží k pobuřování a k zapálení lidových vášní…. A veřejnost nemá ani nejmenší ponětí, komu tisk
ve skutečnosti slouží…. Mezi novinami budou také takové, které na nás budou útočiti a které jsme
ale sami založili a které budou napadat výhradně takové body, které jsme již dali do pořádku…
….žádné oznámení se nedostane bez naší kontroly na veřejnost. Toho se již nyní také
dosáhlo, nebo dosáhne nejdále až budou noviny celého světa soustředěny v několika málo
zpravodajských agenturách. Tyto agentury budou od nás kontrolovány a předají veřejnosti jen to,
co my schválíme….
… naše noviny budou všech možných odstínů, aristokratické, socialistické, republikánské,
dokonce anarchistické, přirozeně jen tak dlouho, než padne ústava….
…. Všichni pošetilci, kteří uvěří, opakujíce řádky z novin ve vlastním hnízdě, budou ve
skutečnosti opakovat naše mínění nebo takové, jaké si přejeme,…..“
Odpovídající poznámka k dnešní situaci
Pokud se vezme v úvahu přehled „Trilaterální komise“ na konci knihy, jsou již téměř všechny
zpravodajské agentury světa samotné kontrolovány skrze Trilaterální komisi – CFR (tato organizace
bude popsána dále)
3. Rozšíření moci.
… „na veřejnosti budeme přítelem všech…
….budeme všechny podporovat, anarchisty, komunisty, fašisty,…. a speciálně dělnictvo. Budou nám
věřit a tím se stanou vhodným nástrojem….“
4. Kontrola víry
….vezmeme lidem opravdovou víru. Budeme měnit nebo odstraňovat základní pilíře duchovních
zákonů …… Neexistence těchto zákonů bude zeslabovat víru lidí, neboť náboženství již nebude
moci více objasňovat souvislosti ….
….Tyto mezery budeme vyplňovat pomocí materialistického myšlení a matematickými propočty …..
1. 1. Prostředek pro zmatení
…. Abychom dostali veřejné mínění do našich rukou, musíme zavést stádium zmatení-zmýlení…..
…budeme k tomu mezi jiným používat tisk, který bude prezentovat lidem tak mnoho různých názorů,
že ztratí přehled v labyrintu informací…..
….. tím dojdou k názoru, že to nejlepší je, aby neměli žádné speciální (politické[5] ) mínění …
1. 2. Touha po luxusu
…. „“Abychom zesílili ruinování průmyslu Gojimů, budeme mezi Gojimy přednostně rozšiřovat
touhu po luxusu. Obyčejný člověk si nemůže nepřát si přepych, neboť budeme standardně zvedat
ceny, aby pracující musel pracovat stejně tolik jako dříve, aby dosáhl požadovaného …
… až když pochopí systém, bude v něm již zajat….“
1. 3. Politika jako nástroj
…“ Díky našemu vybuzení liberalismu ve státních organismech se bude měnit celá politická
tvářnost…
… ústavnost není nic jiného než vysoká škola nejednotnosti, nedorozumění, hašteření a stranických
nálad, jedním slovem: škola všeho toho, co slouží tomu, aby se zničila vlastní osobnost státního
režimu…
… ve věku republik budeme nahrazovat vládce prostřednictvím karikatury vlád, s prezidentem
z lidu, ze středu našich loutek, našich otroků…
… budeme používat otevřené volby jako prostředek k tomu, aby nám dopomohly na světový trůn,
tím dáme i tomu nejslabšímu z lidu zdání, že působí pomocí setkávání se a sdružování na vzhled
státu…
…. současně budeme likvidovat význam rodiny a její výchovné působení a právě tak odstraňovat
možnost pro samostatné osobnosti…..
… je dostačující, ponechat lid jistý delší čas sebevládě (demokracii), aby se proměnil v chaos
vytvářející lůzu…
… moc lůzy je slepá, nesmyslná a nerozumná síla, vždy ovlivňovaná násilím některé strany. Slepec
ale nemůže řídit slepce, bez toho aby se nezřítil do propasti. Pouze někdo, kdo je od narození
vychováván jako nezávislý vládce, má pochopení pro politickou abecedu….
… náš úspěch bude ulehčen tím, že my v našem styku s lidmi, které potřebujeme, budeme vždy
působit na citlivé stránky lidské přirozenosti: peníze, vášně a nenasytnost po lidských a
materiálních statcích…“
1. 4. Kontrola výživy.
….“ Naše moc závisí také na trvajícím nedostatku potravin. Zákon kapitálu vyvolává hlad, který
ovládá pracující jistěji, než dokázala šlechta se svou zákonnou královskou mocí…..
….. nedostatek, závist a nenávist, které se tak vyvolají, budeme hýbat masami….
..ale vlastník půdy nám může být nebezpečný, neboť je samostatný. Proto ho musíme za každou
cenu o jeho půdu oloupit. To bude nejlépe dosaženo, tím že se zmnoží náklady spojené
s vlastnictvím půdy….. tím budou polnosti zatíženy dluhy!“
1. 5. Funkce válek.
…. „Abychom dali podnět těm, kteří hladovějí po moci k jejímu zneužití, budeme věnovat všechny
síly nepřátelství jednoho s druhým. V celé Evropě a prostřednictvím evropských vztahů také
v ostatních světadílech, musíme vyvolat vření, spory a nepřátelství….
…. Musíme být v pozici, abychom čelili každému odporu skrze válku se sousedními zeměmi. Kdyby
se tento soused přesto měl odvážit, že by se společně postavil proti nám, potom jim musíme vyvolat
odpor pomocí světové války…..“
1. 6. Kontrola vzdělávání
„ Gojimové nedostanou návod k praktické aplikaci historických pozorování bez předsudků, nýbrž
teoretické zmínky, bez jakéhokoliv kritického vztahu na následující události…
…. Připustit pro každou hru jako hlavní věc, že jsme je přemluvili, akceptovat požadavky vědy….
….. se zřetelem k této skutečnosti jsme vyvolali neustálým působením našeho tisku slepou důvěru ve
vědecké teorie. Tito intelektuálové budou Gojimům vychvalovat své poznatky….
… tím bude lid stále více odvykat, aby sám přemýšlel, aby si vytvářel vlastní názor, a bude
nakonec mluvit tónem, jakým si mi přejeme, aby mluvil…“
Komentář:
Citát Wiliama Coopera: „ They just tell you what they want you to know“ (Říkají Vám pouze to,
co si myslí, že byste měli vědět.)
1. 7. Kontrola svobodozednářských loží
…… „Budeme ve všech zemích Země zakládat a množit svobodozednářské lože, abychom přivábili
osobnosti, které mohou vynikat nad veřejnost nebo to už udělali…
…. přivedeme všechny tyto lože pod naše centrální vedení, které známe pouze my samy a které je
ostatním ze zásady neznámé….
…kdo nebo co může přemoci neviditelnou moc? Přesně taková je naše moc…. Nežidovští svobodní
zednáři nám slepě slouží jako kulisa pro nás a naše cíle. Ale plán konání naší moci zůstává pro celý
lid, ano stejně jako pro zbytek našeho bratrstva neznámým tajemstvím….“
1. 8. Smrt
…“ Smrt je nevyhnutelným koncem všeho, proto je lépe tento konec přiblížit těm, kteří stojí v cestě
naším cílům“
Poznámka spisovatele:
O protokolech sionských mudrců, bylo již mnoho napsáno, pozitivního stejně jako
negativního. V Německu kde přece na pohled vládne svoboda tisku a slova, je zakázáno je
prodávat, nebo rozšiřovat. To je pravděpodobně založeno na tom, že Adolf Hitler právě je použil
k podpoře svého „antižidovského smýšlení“, na které se později ještě podrobně podíváme. Jako
autoru této knihy mi jde nejméně o to, zda to jsou Rothschildové nebo sionisté, kteří současně
používají protokoly, nýbrž mi jde o princip využití. Zde jsme předložili plán, který ukazuje, je se
musí provést to, aby se svět zotročil. Jedno kdo za tím stojí, plán je okamžitě použitelný. Tak jako
na konci knihy bude ještě velmi intenzivně předloženo, není důležité KDO protokoly aplikuje, ale
jaký princip za tím stojí a že UŽIVATELÉ s tím začali!
Dalším prostředkem, aby se dosáhl tento cíl, je to, rozdělit svět na otrockou společnost
východu a vládnoucí rasu západu. Toho se dosáhne tím, jak napsal R. Steiner[6] ve své knize
„ Základní sociální požadavky naší doby“, že mezi vírou východu a vědou západu nedojde k žádné
syntéze. To má za následek, že ateističtí vědci nemají zájem o náboženství východu a naopak vřící
východu odmítají vědu západu.
[1] jakobit – přívrženec královského rodu Stuartovců, posledním vládnoucím stuartovcem byl Jakub
II., který byl roce 1688 sesazen. Podle jeho jména se vžilo označení jakobit. Nezaměňovat
s jakobínem s doby Velké francouzské revoluce.
[2] rot = červený, schild=štít
[3] Pěšec ve hře
[4] Protokoly mudrců ze Sionu
[5] pozn. překladatele – myslím, že to lze uplatnit obecně. Kolik dnes existuje tzv. esoterické
literatury a duchovních směrů, které si navzájem odporují. Jaký asi je pohled obyčejného člověka,
který se k tomuto tématu dostane?
[6] ideolog nacistického hnutí
Strikte Observanz
Německo bylo v 18. století centrem evropského templářského svobodného zednářství (to nemělo
nic společného nebo jen velice málo s původní ideologií templářských rytířů). Rytířské stupně byly
zapojeny do svobodozednářského systému „Strikte Observanz“ , což znamenalo, že zasvěcení
museli přísahat přísnou poslušnost svým vyšším stupňům. Vůdce, který byl označován jako
„neznámý vyšší“ a užíval titul „rytíř červeného pera“, byl věrný skotským stupňům a tím také
Stuartovcům (viz kap. Mudrci se Sionu).
Sotva desetiletí po zasvěcení Fridricha Velkého byl „strikte Observanz“ a jeho „skotský stupeň“
převzat téměř všemi německými svobodnými zednáři.
Fridrich měl enormní užitek a profit z konfliktů, ke kterým přispívalo „skotské svobodné
zednářství“ v Anglii.
Jeho cílem byla vojenská expanze Prusů a podporoval proto Jakobity proti Hannoverským a
později také při velké invazi do Anglie v roce 1745 .
Potom se spojil zase s Angličany a profitoval z jejich těžkostí a přitom jim pronajímal německé
vojáky. (Také zjevně četl Machivelliho ).
To byl jeden z největších gaunerských činů v dějinách Evropy: malá skupina německých knížat
svrhla anglický trůn a posadila na něj Hannoverské. Potom využili svého vlivu, aby Anglii zapletli
do války a tím pustili žilou státní pokladně, když jí (Anglii) pronajali německé vojáky. Zadlužení
pomohlo zase židovským bankéřům a tím Iluminátům na jejich cestě za světovládou.
Bavorští Ilumináti Adama Weishaupta
Adam Weishaupt byl vychován v jezuitském klášteře a zde dosáhl naposledy titulu profesor
kanovník. V průběhu let došel poté k tomu, že se s katolickými názory dostal do těžkostí a proto se
stal osobním žákem židovského filosofa Mendelssohna, který ho obrátil ke gnosticismu . V r. 1770
měl být potom Weishaupt kontaktován bankéřem (lichvářem) (Rothschildem) se kterým se krátce
před tím seznámil, aby na jeho objednávku založil „Tajný řád bavorských Iluminátů“ v Ingolstadtu.
Krátké vysvětlení:
Weishauptovi bavorští Ilumináti nejsou zaměnitelní s ILLUMINATI, tedy skupinou osob, které
jsme sledovali dříve. Opravdoví Illuminati měli, jak již padla zmínka, být infiltrováni v
Mesopotámii „ Bratrstvem Hada“ a nevystupovali nikdy na veřejnosti pod jménem, ale vždy pouze
osobně. Jméno Illumináti užíváme v této knize mezi jiným proto, že se tento pojem, pojmenování
této skupiny osob, která je činná za vnějšími kulisami, mezi našinci již zdomácněl. Adam
Weishaupt využil přesto to samé označení ( Illumináti) pro svůj řád, jehož cíle byly podobné těm,
které měli již delší čas činní Illumináti ( pokud možno, aby způsobil s označením skupiny Illumináti
na veřejnosti nově zmatek mezi badateli). Abych předešel záměně, budu vždy Weishauptovu
skupinu nazývat „bavorští Ilumináti“ a ostatní jako „Illumináty“ .
„Bavorští ilumináti“ byli vystavěni v soustředných kruzích (obalech, systém cibule). Byla to
schopnost zasvěcených, udržet si pro sebe tajemství , kterou museli osvědčit, aby byli připuštěni do
ještě užšího kruhu a tím i k ještě hlubším tajemstvím. Jen ti, kteří se nacházeli v nejvnitřnějším
kruhu, samém jádru, znali skutečné cíle „bavorských Iluminátů“. Členům nižších stupňů bylo
řečeno , že neexistují žádné vyšší stupně a současně byla držena v tajnosti existence velmistrů, jako
v systému „strikte obzervanz“ . Bavorští Ilumináti byli rozdělení do 13 stupňů, které představovaly
13 stupňovou pyramidu Iluminátů na dolarové bankovce.
Od jezuitů odkoukali systém špionů a zpravodajů, aby členy, kteří měli titul „patriarchů“
přezkoušeli ze slabosti. Tento způsob řádové politiky umožňoval dosadit patriarchy do pozic, ve
kterých budou moci nejlépe využít svůj talent. Očernění bylo používáno jako taktika k ujištění se,
že se žádný patriarcha nepokusí odvrátit od řádu. Weishaupt rozuměl tomu, jak získat pro bavorské
Ilumináty nejlepší a nejjasnější hlavy z oblasti vysokých financí, průmyslu, výchovy a literatury.
Používal podplácení pomocí peněz, sexu, aby získal kontrolu nad osobami, které se již nacházeli na
velmi vysokých pozicích. Když s tím byl již jednou úspěšný, využíval Weishaupt vydírání, aby
získal jistotu, že si uchoval kontrolu nad vůdčími osobnostmi v neštěstí. Pomocí adeptů (vyšších
stupňů) začali bavorští Ilumináti uvažovat také o lidech z vlády. Přirozeně v pozadí, za kulisami.
Tito experti rozuměli tomu, jak ovlivňovat vládnoucí politiky, aby přijali takovou formu politiky,
která byla vhod bavorským Iluminátům. To ale bylo zařízeno tak šikovně, že ti kterým se radilo,
věřili, že to byli oni sami, kdo přišel na tu myšlenku, podle které jednal.
Důvod, který byl zadán pro existenci bavorských Iluminátů, bylo eliminovat všechny zlé poměry
společnosti, aby se lidé vrátili zpět ke svému přirozenému a šťastnému stavu. Neboť to znamenalo
zdolat monarchii a církev, získali tím proti sobě nebezpečné protivníky. A opět znovu se tak
ukázalo, že udržování tajemství bylo nejdůležitějším nařízením řádu.
Oč se skutečně mělo jednat ve Weishauptově iluminátské ideologii, poznáme nejlépe v
dokumentu, který je známý jako „NOVÝ ZÁKON SATANŮV“ a který byl bavorskými Ilumináty
přísně hlídán. Použil jsem na tomto místě tento dokument naprosto cíleně, neboť jsou vždy lidé
kteří pochybují o pravdivosti Protokolů Mudrců ze Sionu. Snad se podaří těmto čtenářům lépe
přijmout tento plán a způsob jednání, když se nebude požívat slovo „žid“. Široké veřejnosti je tento
dokument zpřístupněn teprve od roku 1875, když byl jeden kurýr bavorských Iluminátů na své jízdě
z Frankfurtu do Paříže zasažen bleskem, a při té příležitosti mohla být zajištěna část těchto
informací jako širokosáhlé spiknutí.

Uvnitř bylo následující:
… že prvním tajemstvím, jak řídit lidi, má být ovládnutí veřejného mínění, aby se tak dlouho
zasévaly roztržky, nedůvěra a protichůdné názory, až se lidé v tomto zmatku již více nevyznají a
přesvědčí se , že je lépe, nemít ve věcech řízení státu žádný osobní názor. Musí se zažehnout
masové vášně, a dosáhnout vzniku neduchovního, špinavého a nechutného písemnictví (tisku).
Současně má být úlohou tisku, dokazovat neschopnost těch, kteří nejsou Ilumináty, ve všech
oblastech státního a náboženského života.
Druhé tajemství tkví v tom zabývat se všemi slabosti lidí na špici , všemi špatnými zvyky,
vášněmi, a chybami až si přestanou jeden s druhým rozumět. Především musí být likvidována síla
(moc) osobností, protože není nic nebezpečnějšího než jim jí dát. Ta když je vybavena tvůrčí
duchovní silou, má moc dokázat více než miliony lidí.
Prostřednictvím závisti, nenávisti, hašteřivosti a válek, skrze strádání, hlad a rozšířením nákaz
(např. AIDS) mají se stát všechny národy zdrcenými, aby již neviděli žádné východisko, aby se
kompletně podmanili panství Iluminátů. Je-li stát vyčerpán vnitřními převraty nebo se ocitne skrze
občanskou válku v moci nepřátel, tak je to v každém případě posvěcený konec a potom je v naší
moci.
Národy si mají zvyknout na to, aby brali klam (lesk) za pravou minci, aby se spokojili s
formálnostmi (vnějšími okolnostmi), aby se honili pouze za radovánkami, aby se vyčerpávali
věčným hledáním něčeho nového a nakonec následovali Ilumináty, což bude dosaženo pokud se
masám dobře zaplatí za poslušnost a pozornost.
Pomocí mravní zkázy společnosti mají lidé ztratit veškerou víru v boha.
Prostřednictvím cíleného zpracování slovem a písmem a obratným zacházením budou masy
řízeny podle vůle Iluminátů.
Vlastnímu myšlení se musí lidé odnaučit skrze výchovu k světovým názorům a existující
duchovní síly musí být odchýleny na hloupé zrcadlové šermířství prázdného řečnictví .
Svobodomyslné názory stran musí být prostřednictvím mluvčích Iluminátů tak dlouho pošlapávány
až lidé zmalátní a vznikne u nich odpor ke všem řečníků všech stran. Naproti tomu státní ideje
Iluminátů budou lidem vnucovány neúnavně, aby se jim znemožnilo vrátit se k vlastnímu vědomí
(chápání)
Masy jsou slepé, pošetilé a bez vlastního úsudku a nesmí spolu hovořit do řízení státu, nýbrž musí
být řízeny spravedlivou, ale neúprosnou přísností a bezpodmínečnou mocí (násilím). Světovláda
může být dosažena jen oklikami, prostřednictvím podvracení bočních pilířů každé skutečné
svobody – svobody slova, volebního pořádku, tisku, svobody osobnosti a především výchovy a
vzdělávání lidu – pod nejpřísnějším utajením veškeré činnosti.
Pomocí cíleného podrývaní bočních pilířů státní moci musí být vlády tak dlouho sužované, jak již
dnes jsou, aby kvůli své moci obětovali mír.
V Evropě se musí rozdmýchávat osobní a národní rozpory, rasová a náboženská nenávist, aby
vznikly nepřekonatelné roztržky, tak že žádný křesťanský stát nenajde podporu, protože se musí
obávat každého jiného státu a spolek proti Iluminátům tak nemůže být úspěšný.
Na ostatních kontinentech se mají rozsévat rozepře, neklid a nepřátelství, a učit tím státy strachu a
lámat tím každý odpor.
Každá státní instituce musí plnit v životě státu důležitou úlohu, aby prostřednictvím poškození
jedné takové (instituce) celá státní mašinérie vázla (stagnovala). Jako prezidenti mají být zvoleni ti
z řad otrocky poddaných miláčků Iluminátů, jejichž minulost vykazuje nějaké temné body, které je
udělá věrnými vykonavateli pokynů Iluminátů. Tím by se Iluminátům umožnilo vysvětlovat jinak
zákony a měnit ústavu.
S propůjčením práva prezidentům, vyhlásit válečný stav, se dostane veškerá ozbrojená moc do
rukou Iluminátů.
„Nezasvěcení vládci“ naproti tomu mají být zdvořile s pomocí povinností v přijímacích a
zastupitelských orgánech odchýleni od podrobné práce ve státní správě. Díky prodejnosti nejvyšších
státních úředníků se mají vlády svrhnout pomocí přijetí zahraničních půjček do dlužnického
postavení vůči Iluminátům s tím , aby své státní dluhy citelně navýšili.
Díky vyvolaným hospodářským krizím, ve kterých jsou všechny dostupné peníze neočekávaně
staženy z oběhu, má být dosažen úpadek peněžního hospodářství u „NE-Iluminátů“.
Finanční mocí dosáhnout samovlády v obchodě a průmyslu, aby pomocí peněz získala průmyslovou
a politickou moc. Vedle Iluminátů a na nich závislých milionářů, policie a vojáků smí existovat již
jen nemajetní.
Se zavedením všeobecného a rovného volebního práva má být dosaženo samovlády (diktatury)
většiny. Pomocí návyku na myšlenky sebeurčení se zničí význam rodiny a její výchovný význam.
Pomocí výchovy na špatných principech a lživém učení má být mládež zblbnuta, svedena a
zkažena.
Spojováním se stávajícími a založením nových svobodozednářských loží, mají na cestě rozptýlené
organizace dosahovat požadovaných cílů. Nikdo nezná jejich cíle a nejméně ta hovada mezi NEIlumináty,
která byla dovedena k účasti v otevřených svobodozednářských ložích, aby se jim tam
nasypal písek do očí.
Pomocí těchto prostředků mají být národy donuceny, aby nabídly Iluminátům světovládu. Nová
světová vláda se jim musí jevit jako deštník a dobrodinec, kterému se dobrovolně poddají (UNO ).
Protiví-li se nějaký stát, musí být k válce proti němu popichováni jeho sousedé. Chtějí-li se ním tito
spojit, musí se rozpoutat světová válka.“
(CORALF : Maitreya, přicházející světový učitel, Konny-Verlag, 1991, S 115ff)
Jak lze jednoduše rozpoznat, jedná se v případě „ Nového zákona satanova“ o téměř stejný obsah
jako v případě „ Protokolů siónských mudrců, jen Židé zde byli nahrazeni Ilumináty. Neboť jsme již
dříve sledovali, na čí objednávku Adam Weishaupt bavorské Ilumináty založil, nechá se také zpětně
vysledovat, odkud „ Nový zákon Satanův“ přichází.
Spiklenci poznali sílu a vliv již existujících svobodozednářských loží a pouze je začali podle plánu
infiltrovat a dosáhli nad nimi kontrolu (§ 11 Protokolů..)
Lože, které byly potom infiltrovány, byly označeny jako „ LOGEN DES GROSSEN ORIENTS“
(Lodges of the Grand Orient).
Známý francouzský řečník, markýz de Mirabeu, který se ocitnul skrze svůj marnotratný způsob
života v silném zadlužení byl také kontaktován prostřednictvím Weishaupta na objednávku
židovských lichvářů. Mojžíš Mendelsohn seznámil poté Mirabeua s paní Žida Herze a došlo k tomu,
že ta byla více k vidění s Mirabeem než se svým vlastním mužem. Nyní byl Mirabeau v pozici, že
se skrze vydírání a dluhy dostal do absolutní kontroly bavorských Iluminátů. V následujícím byl
Mirabeau důvěrně seznámen s iluminismem. Bylo mu určeno, aby přemluvil, vévodu orleánského,
který byl velmistrem francouzských svobodných zednářů, aby „ modré lože“ převedl do Velké
orientální lože.
Mirabeau seznámil v roce 1773 vévodu orleánského a Talleranda s Weishauptem, který je zasvětil
do „Velké Orientální“ – svobodných zednářů.
Když byla 1. Května 1776 podepsána americká deklarace nezávislosti, dokonal Adam Weishaupt
svůj dobře vymyšlený plán, dokončil oficiálně řád bavorských Iluminátů. Toto datum se chybně
zadává jako datum založení. Nejdůležitějšími roky řádu bylo ale šest roků před oficiálním
založením.
Členy řádu byli mezi jinými Johann Wolfgang Goethe, vévoda Karel August výmarský, vévoda
Ferdinand z Braunschweigu, svobodný pán z Dahlbergu (generální poštmistr Thurnů a Taxisů),
svobodný pán von Knigge a mnozí další….
V r.1777 byl Weishaupt zasvěcen do svobodozednářské lože „Theodoer des Guten Rates (Theodore
of Good Council) v Mnichově a netrvalo dlouho, než byla celá lože infiltrována.
16. července 1782 byl zpečetěn svazek svobodných zednářů a bavorských Iluminátů ve
Wilhelmbadu. Tento pakt spojil nyní dohromady asi 3.000.000 členů vedoucích tajných společností.
Dohoda kongresů ve Wilhemsbadu způsobila přijetí Židů do loží, neboť tito měli do té doby jen
malá práva.
Přes kontrolu bavorských Iluminátů měl nyní Rotschild také přímý vliv na jiné tajné lože.
Ne mnoho z toho, co bylo během tohoto jednání ujednáno, přišlo na veřejnost, neboť všichni
přítomní se zapřísáhli k absolutnímu udržování tajemství. Comte de Virieu jeden ze svobodných
zednářů na kongresu byl dotazován, zda by nemohl odhalit některá usnesení. Ten odpověděl:
„Nebudu ti je svěřovat. Mohu ti jen říci, že je to vážnější, než si myslíš. Spiknutí, které je zde v
běhu, je tak perfektně vymyšleno, že pro monarchie a církev není žádného úniku.“
Jiný účastník hrabě Saint Germain, varoval později svou přítelkyni Marii Antoinettu před
vražedným komplotem, který měl svrhnout francouzskou monarchii. Nešťastným způsobem nebyla
jeho rada vyslyšena.
Některá tajemství přesto poté začala na několika slabých místech prosakovat, což mělo za výsledek,
že 11. října 1785 nechal bavorský kurfiřt provést razii v domě pána von Zwack, Weishauptova
hlavního asistenta. Přitom byly objeveny mnohé dokumenty, které popisovali plán bavorských
Iluminátů na „NOVÝ SVĚTOVÝ POŘÁDEK (Novus Ordo Seclorum).
Bavorský kurfiřt na základě toho rozhodl, že tyto dokumenty zveřejní jako „ Originální spisy řádu
a sekty Iluminátů“. Tyto spisy byly poté tak široce jak to bylo možné, rozšířeny, aby varovali
evropské monarchy. Weishauptovi byl odebrán titul profesora a spolu s vévodou Sachsen-Gotha,
dalším členem iluminátského řádu zmizel. Tím ponechali volnou cestu víře, že řád Iluminátů byl
zlikvidován, což jim umožnilo, nadále pracovat v tajnosti a později pod novým jménem vystoupit.
Během jednoho roku vstoupila poté na veřejnost „ NĚMECKÁ JEDNOTA“ a šířila propagandu
Iluminátů mezi existujícími čtenářskými společnostmi. Zde se poté zrodil známý postulát:
„Liberté, Egalité, Fraternité“
Evropští monarchové si nebyli tohoto nebezpečí vědomi, což mělo za následek, že se dostala do
chodu Francouzská revoluce a z ní povstaly vlády teroru.

Bitva u WATERLOO.
To byl ten největší tah rodiny Rothschildů, která do této doby vybudovala perfektní špionážní a
kurýrský systém po celé Evropě.
20. 6. 1815 podal jeden z jejich agentů, který dorazil přímo z bitevního pole, Nathanu Rothschildovi
informaci o porážce Francouzů. Poté Nathan pospíchal nejrychlejším možným způsobem na
londýnskou burzu, předstíral, prodejem části svých akcií „anglický consul“, že Anglie válku
prohrála. Fáma se tak silně rozšířila, že na základě to většina akcionářů z paniky, aby nepřišli o
všechno, stejným způsobem prodali své akcie „anglický consul“. Když po několika hodinách klesla
hodnota akcie na pět centů za dolar, nakoupil Nathan neočekávaně zase všechny akcie za cenu
„namazaného chleba“. Krátký čas poté dosáhla zpráva o výsledku války do Londýna. Během
sekund vystřelil kurs „consul akcií“ nad původní hodnotu a později stoupal ještě výše.
Napoleon měl svoje Waterloo a Nathan získal kontrolu nad anglickým hospodářstvím. Přes noc se
již předtím gigantický majetek Rothschildů dvacetkrát zvětšil.
Po porážce měli Francouzi viditelné problémy, zase se postavit na nohy a podepsali v roce 1817
značné půjčky s francouzskou bankou Ouvrard a s Baring Brothers s Londýna, avšak ne s
Rothschildy. Když v následujícím roce Francie potřebovala opět úvěr, nechali Rothschildy opět stát
mimo.
To jim (Rothschildům) ani trochu nelíbilo a proto vyzkoušely všechny možné triky, aby vládu
pohnuli k tomu, aby jim přece jen přenechala nějaký obchod, ale marně.
5. listopadu 1818 se pak stalo něco docela neočekávaného. Poté co předtím kurs francouzských
vládních dluhopisů celý rok pravidelně stoupal, začal náhle nepřetržitě padat. To způsobilo napjatou
atmosféru na dvoře krále Ludvíka XVIII. Jediní kdo v této době nebyli zarmoucení, nýbrž se smáli,
byli bratři Rothschildové Kalmann a Jakob. Neboť v říjnu 1818 nakoupili s pomocí svých
neohraničených rezerv a svých agentů obrovské množství francouzských vládních dluhopisů, které
byly emitovány (vydávány) jejich rivaly bankou Ouvrard a Baring Brothers. Díky to kurs dluhopisů
stoupal. 5.11.1818 začali poté s tím, že vrhli na ohromné množství dluhopisů na otevřené trhy v
hlavních obchodních centrech Evropy, aby tak přivedly trh do „stavu paniky“.
Tím se jako úderem blesku změnil obraz a Rothschildové se stali „jedničkou“ ve Francii. Získali
plnou pozornost francouzského dvora a to nejen v peněžních záležitostech.
V Paříži převzal Dům Rothschildů po porážce Francouzů kontrolu Francie a v Londýně měl Nathan
Rothschild díky kontrole „Bank of England“ přímý vliv na britský parlament.
Svobodní zednáři v Americe
Poté co rosenkruciáni r 1694 založili první kolonii ( dnes Pensylvanie), otevřeli také svobodní
zednáři svou první loži se svolením mateřské lože v Anglii.
Založení USA je výsledkem staletí trvající tajné práce svobodných zednářů. Americká válka za
nezávislost byla organizovaná a řízená svobodnými zednáři, právě tak ústava byla napsána a
podepsána svobodnými zednáři. Asi třetina amerických prezidentů byli svobodní zednáři. Právě tak
široce jsou zastoupeni v kongresu a senátu. Americká pečeť s pyramidou a vševidoucím okem na
zadní straně a fénixem na straně přední ( r. 1841 nahrazen mořským orlem), se státními znaky
hvězdnou zástavou v originále se 13 pruhy a 13 hvězdami jsou staré a důležité svobodozednářské
symboly, které byly vytvořeny na zakázku Rotschilda a umístěny Adamem Weishauptem, ale tato
symbolika pochází až ze starého Egypta. Koncept pyramidy Iluminátů na dolarové bankovce vznikl
u Filipa Rotschilda, jako jeho oblíbený Ayn Rand odhalený v jeho knize „Atlas Shrugged“.
Když skončila válka za nezávislost, oddělily se americké svobodozednářské lože od mateřské
anglické lože a založili vlastní Velkou americkou loži. Ta vznikla z „Yorského ritu“, který obsahuje
deset stupňů ( desátý je templářský) a ze „Skotského ritu“, který je rozdělen do 33. stupňů.
Mnozí svobodní zednáři věří, že nad 33. stupeń žádný další neexistuje. Ve skutečnosti ale budou
členové 33. stupně zasvěceni do stupňů Iluminátů (§ 11 Protokolů).
Všechny evropské lože „Velké orientální“ byly již perfektně kontrolovány bavorskými Ilumináty.
Američtí svobodní zednáři v této době nebyly ještě infiltrováni Weishauptovými Ilumináty. To se
stalo teprve později.
Odpovídající poznámka k nynější situaci:
Je nutno vědět, že pravděpodobně nejméně 90% dnes organizovaných svobodných zednářů nemá
nejmenší pojem, jakým směrem je jejich nejvyšší vedení, které je spojené s Ilumináty vede.
Svobodní zednáři, tak jako jiné organizace, jsou využívány jako krycí plášť pro další rozšiřování
vlivu Iluminátů. Lyndon LaRouche popisuje dále:
„ místní svobodozednářské lože ukazují navenek to, co dělají většinu času. (Členové) jsou většinou
z panských kruhů, sledují obecně prospěšné cíle, užívají tajemný stisk ruky a jiné tajné spojovací
hokusy pokusy. Mezitím co společně pracují, míní, že si často mohou hrát jako lokální osobnosti
města. To je dobré, pro obchod a dobré pro kariéru. Také manželky získají správné sociální styky a
dozvědí se snad nejnovější tlachy ze sousedství. Ale na špici do vypadá úplně jinak. Jednoduchý
bratr z lóže nemá žádnou představu o tom, co se na špici děje… (Neue Solidarität“ 10. Března
1993)
Také je zajímavé zmínit se o tom, že zatímco se svobodní zednáři z Pruska postavili do služeb
Američanů, jiní němečtí svobodní zednáři podporovali Angličany a měli z toho obrovský profit.
Téměř 30.000 vojáků ze šesti německých států a z toho polovina z Hessenska-Hanau, bylo
pronajato anglické vládě. V mnoha bitvách bojovalo v anglickém polním vojsku proti Američanům
více německých než anglických vojáků. V bitvě u Trentnu bojovali například jen Němci.
Jak to vypadalo s finančními záležitostmi v USA.
President USA Benjamin Franklin a Thomas Jefferson se postavili nepřátelsky proti myšlence na
soukromou centrální banku na kontrolu americké měny. Po B. Franklinově smrti 1790 nastoupil do
pozice ministra financí agent Rotschildů Alexander Hamilton. Ten založil „ First National Bank of
the United States“ první centrální banku Ameriky. Ta byla vybudována podobně jako „Bank of
England“ a kontrolována Rotschildy.
V roce 1811, když vypršela smlouva Banky a USA, bylo americké hospodářství již tak
destabilizováno, že tato smlouva nebyla pro následujících pět let obnovena. Rotschildové využili
svůj vliv na anglický parlament tak široce, že Anglie požádala o vrácení kolonií. To vedlo k válce v
letech 1812-14. Během války byly Spojené státy opět tak silně zadluženy, že jim nic jiného nezbylo,
než nově požádat bankéře (centrální banku) o půjčky.
V r. 1836 za prezidenta Andrewa Jacksona, byla (banka) opět odmítnuta, ale v roce 1863 dostala
svojí koncesi zpět, a stala se v roce 1913 „ Federal Reserve Bank“, dnešní centrální banka Ameriky
(podrobnosti následují).
Nathan Rotschild získal v r. 1812 po smrti Mayera Amschela rozhodující hlas k dispozicím s
rodinným majetek. V této pozici otevřel v Londýně banku „ Nathan Mayer Rothschild & Sons
Bank“, s pobočkami ve Vídni, Paříži a Berlíně. Tento bankovní obchod operoval pomocí akciových
trhů, půjček a jistých vlád, řídil určité ostatní banky, železnice, ocelárny, zbrojovky a další. V
Americe byli „N.M Rotschild & Sons“ řízeny prostřednictvím „Khun Loeb & Co. J.P.Morgan &
Co.“ a „Augusta Belmonta & Co.“.
Nathan udržel tuto pozici v rodinném klanu, až do roku 1836, kdy byl na rodinném setkání otráven.
Důvodem k setkání byl oslava svatby jeho syna Lionela Rotschilda. Mnozí říkají, že Nathan byl
popraven, neboť byl otráven kvůli rodinnému majetku.
Jeho syn Lionel byl velmi úspěšný jako šéf „N.M Rotschild & Sons“ a byl konečně zvolen do
britského parlamentu.
Jakub (James) Rotschild z pařížské pobočky byl správcem rodinného majetku od r. 1836 do 1868.
On byl tím dalším na řadě po Nathanovi.
Rotschildové ve svém svazku s bavorskými Ilumináty reprezentovaly finanční moc v pozadí
sionismu a později komunismu a osnovovali a financovali mnoho revolucí a válek.
Například Rotschildové financovali také obě strany amerického občanské války v letech 1861-65. V
prosinci 1860 až květnu 1861 vyhlásilo 11 států, jejichž hospodářství bylo založeno na zachování
otroctví své vystoupení z Unie a vyhlásilo společně Konfederaci. To vedlo k válce za odštěpení v
dubnu 1861 proti zbývajícím státům ze severu Spojených států. Důvody, které vedly k občanské
válce, byly téměř výhradně vytvořeny a vyprovokovány Rotschildovými agenty. Jedním z těchto
provokatérů byl George Bickley, který povolal k životu „ Rytíře zlatého kruhu“. Tak nechal dům
Rotschildů rozmazávat skrze Bickleyho a jeho rytíře nevýhody Unie na straně konfederovaných
států. Ve zbylých státech Unie nechali Rotschildové propagovat skrze „ J.P.Morgana“ a „ Augusta
Belmonta“ opětovně přednosti Unie.
Londýnská Rotschildova banka financovala Sever a pařížská banka Jih. Obrovský kšeft pro
Rotschildy. Když financujete obě strany a obstaráváte je zbraněmi, můžete jen vyhrát. Ztratili pouze
Američané, státy Severu a Jihu ( Machiaveli nechá pozdravovat).
Stalo se, že prezident Lincoln, který tuto hru prohlédl a který v letech 1862-63 odmítl, aby se platily
Rotschildům obrovské úroky. Předložil poté kongresu návrh nechat vytisknout „Green Back“-
dolary, aby se zaplatili unionistické jednotky.
To přirozeně nezapadalo do plánů Rotschildů, což mělo za následek, že nechali Lincolna jejich
agentem Johnem Wilkesem Boothem 14. dubna 1865 zavraždit. John W. Booth byl později
prostřednictvím „Rytířů zlatého kruhu“ osvobozen z vězení a zbytek svého života strávil velmi
příjemně, díky tučné výplatě Roschildů, v Anglii.
Po Lincolnově smrti byly „Green Back dollars“ opět staženy a za směšnou cenu vyplaceny centrální
bankou Morganů, Belmontů a Rotshildů.
Karel Marx.
Odnož bavorských Iluminátů, k{erá byla známa až do těchto časů jako „SVAZ
SPRAVEDLIVÝCH“ (Leaque of the Just) a vznikla z nejúspěšnější revolucionářské tajné skupiny
Francie „Společnosti čtyř ročních období“ získala s Židem Mosesem Mordechaiem Marxem Levi
(alias Karl Marx) a jeho přítelem Fridrichem Engelsem, synem průmyslníka, dva nové členy, kteří
pro ni napsali Komunistický manifest. Část manifestu vznikla přímo v jejich hlavách, větší část
manifestu byla ideologie „Svazu spravedlivých“ a jiných francouzských tajných společností, které
povstali revolucionářsky proti Francii.
Gary Allen k tomu uvádí:
Ve skutečnosti byl komunistický manifest v běhu již mnohé roky předtím, než se jméno Karl Marx
stalo tak široce známým , aby se mohlo použít pro autorství této revoluční knihy. Vše, co Marx ve
skutečnosti vykonal, bylo, že principy modernizoval a kodifikoval ty samé revolucionářské plány,
které byly sepsány před sedmdesáti roky zakladatelem bavorských iluminátů Adamem
Weishauptem.
(„Die Insider“ str. 32)
„Boji proti kapitalismu“ nyní již nic nestálo v cestě. Marxovi se podařilo díky jeho intelektuálním
schopnostem, image svazu k jistém stupni tak změnit, že se tento poté v roce 1847 přejmenoval na
SVAZ KOMUNISTŮ“.
Zde se stalo velice zřejmým, jak vytvořili bavorští Ilumináti v Anglii a Americe na jedné straně
„kapitalistický“ systém a na druhé straně to „antikapitalistické“ řečeno komunistické, aby podle
Machiavelliho využili vzniklý konflikt, udrželi lidstvo ve stálém sváru a z toho vyplývajícím
zmatku.

Plán na světovládu
Weishaupt zemřel roku 1830 ve stáří 82 let. V roce 1834 převzal vedení bavorských Iluminátů
GIUSEPPE MAZZINI a držel tuto pozici až do své smrti v roce 1872.
Během doby, kdy vedl bavorské Ilumináty korespondoval Mazzini se satanistou Albertem Pikem,
který byl „Suverénním velmistrem starého a přijatého skotského ritu svobodných zednářů“ jižní
jurisdikce USA a pozdějším zakladatelem KU KLUX KLANu. Pike byl Mazzinim jmenován
vedoucím operací bavorských Iluminátů v USA. Jako TOP-Ilumináti pracovali Pike a Mazzini
společně. Pike převzal theosofické aspekty jejich operací a Mazzini politiku. Když se
svobodozednářské lože Velké orientální lože dostali na základě Mazziniho revolučních aktivit v
Evropě do bojkotu, prezentoval (Mazzini) Pikeovi geniální plán.
V jednom dopise z 22. Ledna 1870 psal Mazzini Pikoeovi:
„ Musíme všem spolkům dovolit, aby jako dříve dále pracovali se svými systémy, se svými
centrálními organizacemi a různým způsobem korespondence mezi vysokými stupni toho samého
ritu, se současnými organizačními formami. My ale musíme dosáhnout super-ritu, který má zůstat
neznámý, a do kterého budeme povolávat podle naší volby zednáře vysokých stupňů. S ohledem na
naše spolubratry musíme tyto muže podrobit tomu nejpřísnějšímu utajení. Tímto nejvyšším ritem
budeme řídit celé svobodné zednářství, bude to mezinárodní centrála, která bude tím mocnější, že
její vedení bude neznámé.
(„Occult Theocracy“, Lady Queenborough, S 208,209 a „Insider“ Garyho Allena.)
V tomto případě se má jednat o elitu z 33. stupně skotského ritu. Ideologii těchto stupňů najdete v
příští kapitole.
V dopise z 15.srpna 1871 ukazuje Pike vůdci Iluminátů Mazzinimu v hrubých rysech plán dobytí
světa ve třech světových válkách a cestu ke zřízení „Nového světového pořádku“.
Prvá světová válka měla být inscenována, aby se carské Rusko dostalo pod bezprostřední kontrolu
bavorských Iluminátů. Rusko mělo být poté využito jako „ Buhmann“ , aby se široce podpořili cíle
bavorských Iluminátů.
Druhá světová válka měla být vyrobena manipulací s panujícími názorovými rozdíly mezi
německými nacionalisty a politickými sionisty. Tím mělo dojít k rozšíření ruské oblasti vlivu a
založení státu Izrael v Palestině.
Třetí světová válka měla podle plánu vyplynout jako výsledek názorových rozdílů, které Ilumináti
vyvolali mezi sionisty a Araby. Bylo naplánováno celosvětové rozšíření konfliktu.
Částí třetí světové války je rovněž vypustit na sebe nihilisty a ateisty, aby se vyprovokoval sociální
převrat, který by dosáhl nikdy nevídané brutality a bestiality.
Po zničení křesťanství a ateizmu by byla lidem naproti tomu nabídnuta pravá „ Luciferova
doktrina“ a tak by se zabily dvě mouchy jednou ranou.
Odpovídající poznámka k současné situaci.
Díky Rusku jako „ Buhmannu“ byly požadovány západními národy mezinárodní svazky, do kterých
by ze svobodné vůle nevstoupili ( NATO, OSN). Právě tak umožnilo ruské impérium jako světový
nepřítel vzkvétaní obchodu se zbraněmi, což opět pomohlo mezinárodním bankéřům.
Na tomto místě je možno ještě poznamenat, že v pozadí druhé světové války mohl být docela jiný
scénář, než jaký se vyučuje v historických knihách.
Na tomto místě se musí ještě o něco hlouběji pohlédnout na ALBERTA PIKEA a „Skotský ritus
zednářů“. „Oficiálně“ povstal svobodozednářský řád „skotského ritu v roce 1801 v USA se skupiny
„toryovských“ přívrženců. Ti se zabývali již dříve nekřesťanskými popř. satanskými praktikami.
Od roku asi 1840 stojí organizační struktura amerických svobodných zednářů pod přísným
dohledem „skotského ritu. Skotský ritus dělí iniciační stupně až do 33 stupně. Především se
rozděluje na jižní soudní moc v Arkansasu a severní v Bostonu.
Skotský ritus jako prostředek strategie britské KORUNY“ ( bylo vysvětleno v předchozí kapitole)
prováděl v polovině minulého století vytrvalou ofenzívu vraždami a rasistickým terorem proti USA
a sousedním státům. Nejdůležitějšími událostmi toho bylo americké obsazení Mexika v mexické
válce v letech 1846-8, vzpoura přívrženců otroctví respektive občanská válka v letech 1861-5 a
polní tažení, které vedl Ku klux Klan proti novému budování jižních států.
„Rytíři zlatého kruhu“ založení Georgem Bickleyem se zde objevili poprvé v Cincinnati pod
vedením KILIANA van RENSSELAERSE. „Zlatý kruh“ měl zřídit nové otrokářské impérium s
centrem na Kubě. Jejich cílem bylo pobít nenáviděné katolické hispánce, aby mohli být nahrazeni
černými otroky, kteří měli rychle přijet z Afriky. To byla prvá „severoamerická dohoda o volném
obchodu“. Pečeť „rytířů zlatého kruhu“ byla ta samá jako u „maltézských rytířů“ , tedy „maltézský
kříž“. „Rytíři zlatého kruhu“ nakonec zmizeli.
Albert Pike založil v roce 1867 v Nashville „ Řád rytířů Ku klux klanu“ byl „velkým drakem“ a
tedy vůdcem Ku klux klanu. ( řecky kyklos = der Kreis). A tak se zde opět objevili „rytíři zlatého
kruhu“.
KKK použil rovněž maltézský kříž jako emblém a byl veden prominentními svobodnými zednáři.
Pokud se sledují rasistické a lidmi opovrhující cíle KKK a člověk se podívá zpětně na "„vnitřní
existenci“ jeho zakladatelů a členů, musí se skutečně ptát, zda se skutečně jedná o druh „Člověk“.
Mezi jiným postupuje KKK násilnicky vpřed, aby uchvátil volební právo černých občanů a aby jim
odepřel právo na držení zbraní, aby zničil školy, kde se vzdělávají černošské děti a životní
podmínky černých dostal na úroveň, které by se rovnali otroctví.
V roce 1843 byl židovskou obcí vytvořen nezávislý řád „B´NAI B´RITH“. B´nai B´rith“ židovská
tajná lože, se počítá ke svobodozednářským ložím. B´nai B´rith znamená asi tolik jako „Synové
svazu“ a povznáší požadavek na vládu židovstva. Ačkoliv se většina loží tohoto řádu nacházela na
severu USA, podporovala B´nai B´rith otevřeně Konfederaci. Mnoho mluvčích řádu na Severu
hlasovalo hlasitě pro otroctví a po občanské válce byly činní ve věci konfederace.
Odpovídající poznámka k dnešní situaci.
S B´nai B´rith související „ ANZI-DEFAMATION LEAGUE“ (ADL) odstartovala nedávno
kampaň, aby očernila vedoucí černé politiky jako antisemitisty. Tím měly být zažehnuty rasové
konflikty a měla být negativně ovlivněna positivní stanoviska židovských Američanů, která byla
positivně naladěná pro černé. ADL, která je v otevřeném spojení se skotským ritem, navenek
vystupovala také proti KKK, ale hlasitě bránila sochu Alberta Pika (zakladatele KKK), která ještě
dnes stojí ve Washingtonu.
Zde bych chtěl ukázat výřez s projevu A. Pikea ze 4. července 1889 k nositelům 32. stupně
„skotského ritu“.
My uctíváme boha, ale to je bůh, který je zbožňován bez pověr. Náboženství svobodných zednářů
by nás všechny zasvěcence vyšších řádů mělo dovést k čistotě Luciferova učení. Kdyby Lucifer
nebyl bůh, byl by potom Adonaiem (Kristem), jehož činy svědčí o krutosti, nenávisti k lidem … a
odpírání vědy, pomlouván?
„Ano Lucifer je bůh a bohužel je bohem taky Adonai“
Neboť věčný zákon říká, že není světla bez stínu, krásy bez ošklivosti, bílé bez černého, neboť
absolutno muže existovat pouze ve dvou bozích…. Proto je učení satanismu kacířstvím. A pravé
čisté filosofické náboženství je víra v Lucifera, boha světla, který je postaven Adonai na roveň. Ale
Lucifer, bůh světla a dobra bojuje za lidstvo proti Adonai, bohu temnoty a zla“
Tento citát je konec konců k nahlédnutí v angličtině a francouzštině v Pikeových hlavních aktech
v knihovně skotského ritu ve Washingtonu D.C.. Pike byl podle jeho vlastního výroku satanista a
agent „britské koruny“ popř. „CITY“ . Pike propůjčil v roce 1867 prezidentu Spojených států
Anderewu Johnsonovi 4. až 32. stupeň skotského ritu. 39. den po uvedení prezidenta Theodora
Roosevelta do úřadu, který byl také anglofilským rasistou a svobodným zednářem, byl postaven
památník Alberta Pikea ve Washingtonu D.C. a tam stojí dodnes.
Odpovídající poznámka k dnešní situaci.
Vidíme, že hierarchický pořádek nepovoluje nikomu jinému svobodnou vůli kromě „vůdce“ a
„nejvyšších“. Aby dosáhla nejvyšších stupňů, musí příslušná osoba splnit úkoly, které jí byly
přiděleny nejbližším vyšším stupňem.
Příklad:
Ukáži čekateli na příští stupeň bílou knihu, ale řeknu mu, že je černá. Nyní se ho zeptám, jakou
barvu kniha má. Řekne-li bílou, propadl, řekne-li, ale černou, je mu dovolen přístup k dalšímu
vyššímu stupni a tím k mnoha novým úkolům, které by měl právě tak bez vůle následovat, jako
tento.předešlý.
Bije do vás očí, že podle tohoto principu jsou vybudovány všechny hierarchie světa? Že všechny
školské systémy, téměř všechna náboženství, včetně křesťanského, islámského, hinduistického,
buddhistického, mormonů, svědků Jehových, scientologů….. jsou přesně tak vybudována? Vlastní
názor popřípadě svobodný vývoj a samostatné myšlení není povoleno, pouze následování úkolů,
které člověk dostal od „vyššího“.
Zda je to, jako ve výše uvedeném příkladě u Pikeho, s luciferskou doktrínou pro 33. stupně nebo s
dogmaty křesťanské a islámské církve vůči svým věřícím, v tom nečiní žádný rozdíl.
SOUČASNÍCI, KTEŘÍ SE VZDAJÍ „CELÉHO VĚDOMÍ “ SVÉ SVOBODNÉ VŮLE A SVÉ
VLASTNÍ ODPOVĚDNOSTI, TO PŘENESOU NA JINOU OSOBU, ORGANIZACI NEBO
JINÉHO VŮDCE, NEJSOU HODNI TOHO, ABY SE S NIMI JEDNALO LÉPE. NEBOŤ MI
DNES SKUTEČNĚ, A SPECIÁLNĚ V NĚMECKU“, NEJSME NIKÝM „NUCENI“ KE
VSTUPU DO NĚJAKÉ ORGANIZACE NEBO CÍRKVE.
Jak tomu uvedl Anatol France:
„I V PŘÍPADĚ, ŽE HLOUPOST VYSLOVÍ PĚT MILIONŮ LIDÍ, PŘESTO TO ZŮSTANE
POUZE HLOUPOSTÍ!“
Odpovídající poznámka k dnešní situaci.
Prezidenta USA Billa Clintona (bývalého guvernéra Arkansasu) se to týká též:
Ve svém velkém článku o Ku Klux Klanu nás informuje „Nová solidarita o tom, že farář
W.O.Vaught byl zednářem 32. stupně skotského ritu (tedy „mistrem královských tajemství“)“. On
byl duševním učitelem a vlastním pěstounem Clintonovým a společně s ním i pracoval. Jako
guvernér Arkansasu, státu ve kterém je pevně zakořeněný duševní odkaz Alberta Pikea, podporoval
Clinton trest smrti, a mnohé nechal i vykonat.
V praxi to znamená exekuci na chudých a černých. Jak nedávno sdělil Vaughův syn, byli v tom
Clinton a Vaught zajedno, že jim jejich náboženské pochopení povolovalo zabíjení vězňů a
nenarozených dětí (zvláště černých dětí).
Clinton je právě tak členem „Council on Foreign Relations“ , „Trilaterální komise“, Bildbergerů
(jejichž význam bude ještě objasněn) a po dobu života členem svobodozednářského řádu „ De
Molay“
Jacques de Molay byl posledním velmistrem řádu templářů, který byl 18. 3. 1314 v Paříži upálen.
Podle řádové literatury byl „ ŘÁD DE MOLAY“ řízen vysokými zednáři a skládal se mladíků ve
věku 14 až 21 let, kteří byli vychováváni podle sedmi ctností: lásce k rodičům, ctnosti,
zdvořilosti,kamarádství, čistotě (myšlenek, slov,a činů), věrnosti a lásce k vlasti. Jak dalece to
odpovídá realitě je ponecháno vlastní úvaze.
Předtím než se budeme blížeji zabývat Anglií, musí být nejprve objasněny některé pojmy.
QUEEN - královna je hlavou státu, anglické královské rodiny s britskou koloniální říší, s
Londýnem jako hlavním městem, který je spravován jedním ministerským předsedou a jedním
kabinetem užší rady.
V Londýně existuje, podobně jako Vatikán v Římě, separátní nezávislý stát, CITY. City je
označována jako nejdražší čtvereční míle světa, zabírá v srdci Londýna 2,7 čtverečního kilometru.
Uvádí se, že má 4500 obyvatel 500.000 pracovních míst. Ale vedením City je „The Crown“
(Koruna), která se sestává s 13 mužů a král City má nad sebou LORDA MAYORA. Zde se nachází
nejbohatší a nejmocnější hospodářské instituce Anglie, jako Rothschildy řízená Bank of England,
Lloyd´s of London, londýnská akciová burza, kanceláře vedoucích mezinárodních hospodářských
koncernů, tak jako „Fleet Street“, srdce novinářského a nakladatelského světa. CITY nepatří Anglii.
Není podrobena ani monarchům ani vládě britského parlamentu. City je pravá vláda Anglie, neboť
královna stejně jako premiér a kabinet podléhají Lordu Mayorovi poslouchají ho. Vnější fasáda
premiéra a kabinetu se usilovně snaží vzbudit dojem, jako by oni určovali, jak se bude hrát, zatímco
ve skutečnosti jsou pouhými loutkami City.
Odebere-li se královna na návštěvu City bude vyzvednuta Lordem Mayorem u „Temple Baru“
symbolické brány města. Pokloní se mu a požádá o svolení, aby směla vstoupit do jeho soukromého
a suverénního státu. On jí povolí vstup, přičemž ji odevzdá státní meč. Při takových státních
návštěvách předčí Lord Mayor ve svém slavnostním oděvu s řetězem, jednoduchý „služební oděv“
omezené královské společnosti. Poté provádí královnu, která kráčí dva kroky za ním, skrze město.
Založení „Bank of England“, jak jsme již krátce sledovali, uskutečnil William Patterson, který byl
agentem City. Podle provedení - vývodů Des Griffinových je City kontrolována Rothschildovým
impériem.
Abychom se vyvarovali nedorozumění, musíme poznat, že ve Velké Británii existovala dvě
odděleně jednající impéria. Jedním byla britská koloniální říše pod královskou rodinou a tím
druhým impérium Koruny. Všechny kolonie s bílým obyvatelstvem (Austrálie, Kanada, Nový
Zéland a jižní Afrika) podléhali autoritě anglické vlády. Všechny ostatní kolonie (Indie, Egypt,
Bermudy, Malta, Singapur, Hong Kong, Gibraltar a kolonie ve střední Africe) byly soukromým
majetkem Koruny, takzvané korunní kolonie. To ale nemá znamenat, že by společně
nespolupracovaly. Během expanze anglických kolonií získala BRITISH EAST INDIA COMPANY
(BEIC) obrovský majetek opiovým obchodem. BEIC založila „Inland mission“ jejíž hlavní úlohou
bylo, aby učinila levnou čínskou pracovní sílu závislou na opiu, aby tak získala trh pro své zboží.
Britská královská rodina byla byla z obrovských příjmů tak očarována, že poté s BEIC
spolupracovala. Královský dvůr zdanil producenty opia v Indii. Kolosální množství opia bylo
naloďováno na „China Tea Clippers“ a přibližně 13% hospodářských příjmů Indie pod panstvím
Koruny pocházelo s prodeje čistého bengálského opia do Číny pod jejím dohledem.
Přirozeně nechtěl královský dům, aby se tento „stínový obchod“ dostal na veřejnost. Proto do této
věci zatáhli britskou tajnou službu. Jednalo se o „BRITISH MILITARY INTELLIGENCE
DEPARTMENT“ (MI-6) a „SECRET INTELLIGENCE SERVICE“ (SIS).
Historie MI-6 jde zpátky až do doby Alžběty I , kdy byl pokladníkem oddělení „Dirty Tricks“
MI-6 sir Francis Walsingham. Díky staletým zkušenostem platí MI-6 za nejlepší tajnou službu
světa.
BEIC vedla pohotově závod o opiový trh celé století, než čínská vláda roku 1829 kouření opia
zakázala.
Od roku 1791 až do roku 1894 stoupl počet koncesovaných opiových plantáží pod dozorem
britské Koruny z 87 na 663. To vedlo v konečných důsledcích k opiové válce v Číně.
Roku 1729 založila BEIC „Výbor 300“ (Comitee of 300) na nakládání z mezinárodními
bankovními a komerčními záležitostmi ( Komise 300 je dnes jednou z nejdůležitějších tajných
organizací a řídí rovněž „světovou vládu“). Je to tzv. ELITA z City. Tento „Výbor 300“ vyvinul
později taktiky, jak vyšachovat čínský anti-drogový zákon.
Lord INCHCAPE založil „ P&O společnost pro paroplavbu“ a byl taky jediným zakladatelem
„Hongkongské a šanghajské banky“, díky kterým byl opiový obchod skrýván. Další britské banky
zamotané do drogového obchodu jsou: The British Bank of the Middle East, Midland Bank,
National Westminter Bank, Barclays Bank, The Royal Bank of Canada a Baring Brothers Bank.
Všechny tyto banky jsou prostřednictvím „Výboru 300“ spojeny s Rothschildovými bankami.
Když byla budována Harrimanova železnice, aby spojila Kalifornii a východem USA, byly tisíce
čínských levných dělníků přepravovány loděmi na stavbu železnice. Mnozí z nich byli závislí na
opiu a tak se rozšířilo omamné jedy do USA. HARRIMAN založil své železničářské impérium díky
půjčkám od „N.M. Rothschild & Sons Bank“ z Londýna.
Existují dobré důvody, domnívat se, že čínští na opiu závislí dělníci byli nasazeni cíleně, aby se trh
s omamnými látkami rozšířil do USA.
Odpovídající poznámky k současné situaci.
„Nová Solidarita“ psala ve svém vydání z 8. září 1993 v kapitole „ Královna a omamné jedy“
Je to již rarita a vzácné a příjemné překvapení, když se najednou objeví v britském tisku zprávy o
královském dvoře, které se blíží pravdě. V posledním týdnu soutěžila takováto zpráva na prvních
stranách ctihodných londýnských „Timesů“ z 27. srpna 1993, se zajímavostmi ze světové politiky.
Nadpis „ Královská rodina byla „high“ in Highlands “ Článek skotského časopisu „Leopard“, který
spočívá na bědlivě pátrající zprávě, odhaluje, že drogy a omamné jedy patří k samozřejmé výbavě
britské královské rodiny.
Podle originálních dokumentů potvrzuje „Leopard“, že královna Viktorie a její doprovod např.
Churchilova a Rothschildova rodina, pravidelně objednávali v lékárně v Highlands větší krabice
kokainu, heroinu a jiných omamných jedů. Timesy potvrdili to samé. S požitkem formulují:
“královna Viktoria , vládkyně s přísným obličejem, známá svým „ we are not amused“ (To
nepovažujeme za veselé), zdá se měla objednat pro královskou domácnost a zemském sídle v
Balmoralu (Skotsko) dostatek kokainu a heroinu, aby držela celé skotské údolí v Highlands „high“.
Podklady z lékárny „ukazují, že „královští“ a jejich hosté byli pravidelně zásobováni značným
množstvím kokainových a heroinových roztoků.“
Skull & Bones
Nyní se podíváme na mocnou organizaci Iluminátů v USA , řád Skull & Bones. Jeho vlastní
členové jej nazývají „řád“ a je znám již více jak 150 let jako místní skupina německé tajné
společnosti. Jiní ho nazývají „ Brotherhood of Death“ (bratrstvo smrti). Tajný řád Skull & Bones
(Lebka a kosti) byl zaveden roku 1833 díky Wiliamu Huntingtonu Russelovi a Alphonsu Taftovi na
universite v Yale. Russel je přinesl ze svých studentských let v Německu roku 1832 do Yalu. Řád
byl zapsan do Russelova poručnictví.
William Russell se stal r. 1876 členem shromáždění státu Connecticut a od roku 1862 generálem
národní gardy. Alphonso Taft se stal ministrem války, potom zastupujícím generálem a od roku
1884 vyslancem USA v Rusku. Alphonsův syn se stal později nejvyšším soudcem a poté
prezidentem Spojených států.
Je to stará tradice, znázornit na náhrobní kameny svobodných zednářů mistrovského stupně lebku a
zkřížené kosti, jde také o ritus templářských rytířů z roku 1127 po Kristu. Pravděpodobně pochází
jméno řádu z této tradice.
Yale je jedinou univerzitou se společnostmi, které jsou přístupné pouze „seniorským“ ročníkům.
Další dvě společnosti Yalské univerzity jsou Scroll & Key (svitek a klíč) a Wolf´s Head (vlčí hlava).
Kandidáti jsou výhradně bílí, mužského pohlaví, protestanti a pocházejí obyčejně z velmi bohatých
rodin. Často byli již jejich otcové členy řádu. Během posledních let studia se nazývají rytíři na
později v životě se stávají patriarchy.
Opětovná setkání patriarchů se konají v „Deer Island Club“ v New Yorku. Tento klub povolán k
životu patriarchou Georgem Douglasem. „Deer Island club“, stejně jako Russel Trust (Russelova
správa), jsou řízeny a spravovány výhradně patriarchy.
Překvapením jsou nejdůležitější zástupci „EASTERN LIBERAL ESTABLISMENT“
(Establishment východního pobřeží), kteří byli členy této společnosti. (Dle Gary Allena je
Establisment východního pořeží náhražka finanční, politické, akademické a mediální mafie, která je
ovládána Rockefellery.)
Jednou z bank, které se to týká je „ W.A.HARRIMAN COMPANY“. Její zakladatel Averall
Harriman byl zasvěcen do řádu Skull & Bones v roce 1913. Ve dcacátých letech byl hlavním
podpůrcem Rusů s penězi a diplomatickou pomocí. Harriman dělal další finanční podporu
prostřednictvím RUSKOMBANK, první sovětské komerční banky. MAX MAY, víceprezident
„Guaranty Trustu“ a člen Skull & Bones, se stal prvním víceprezidentem Ruskombank. „Guaranty
Trust“ byl kontrolován skrze „J.P.MORGAN & Co“ (partnerská banka N.M. Rothschild Bank).
Mezi partnery J.P.Morgan byli členové Skull & Bones. Harold Stanley byl zasvěcen v roce 1908,
Thomas Cochran 1904. Prapůvodní kapitál pro „Guaranty trust“ přišel od Whitney Rockefellera,
Vanderbilta a Harrimana, všechno rodiny s členy v řádu Skull & Bones.
Percy Rockefeller byl jediným Rockefellerem, který byl přijat. On reprezentoval investice
rockefellerů do „Guaranty trustu“ a byl jeho ředitelem 1915-1930.
Malé shrnutí výše jmenovaných bank
„N.M. Rothschild & Sons Bank“ má hlavní sídla v Londýně, Paříži, Vídni a Berlíně. Rothschildové
kontrolují až do současnosti dějiny City v Londýně, tím britské korunní kolonie a anglickou vládu.
Právě tak francouzskou vládu, Komisi 300, bavorské Ilumináty, a tím všechny Iluminátům
podřízené tajné lože Evropy a USA. Skrze své zástupce, kterými jsou Khun Loeb Bank ředitel
Jacob Schiff, August Belmont & Co. Bank aj.P. Morgan & Co Bank v USA a M.M. Warburg
Gesselschaft v Hamburgu a Amsterdamu vybudovali mezi jiným Rockefellerovo „ Standard Oil
Imperium“, Harrimanovi železnice a Carnegieho ocelárny a kontrolují tím již největší část
amerického hospodářství.
Zde vyjmenované banky jsou nejmocnější na světě a všechny jsou kontrolované Rothschildy. A to
jsou teprve skromné začátky Rotschildova imperia, jak bude hned konstatováno.
Pozadí bolševické revoluce
Kvůli mnoha antižidovským zákonům v Evropě byli mnozí Židé bez pozemkového vlastnictví a
proto nucení trvale cestovat. V každé zemi kde se zastavili, vytvořili ze sebe většinou uzavřenou
jednotku.
Koncem 19.století bylo caristické Rusko jedinou skutečnou překážkou Iluminátů ke kontrole světa.
V roce 1881 založil Theodor Herzl " sionistické hnutí" v Oděse, v Rusku, aby vytvořilo pro židy
mateřskou vlast v Palestině.
V roce 1916 byl zvolen na setkání lože B´nai B´rith v New Yorku za předsedu sionistického hnutí v
rusku Jacob Schiff, prezident banky Khun Loeb Co. Bank.
13.července 1917 přišel do USA Žid Leon Trotckij (dříve Bronstein) a obdržel americký pas. Byl
příležitostně spatřen, jako vcházel do palácové rezidence Jacoba Schiffa.
Na setkáni mezi Trockým a Schiffem byly ujednány sionistické nepokoje v Rusku, stejně jako
teorie, která měla zabránit nepovedenému svrhnutí cara. Jacob Schiff financoval trénink "trockého
rebelů", kteří pocházeli většinou z východního konce New Yorku a jejichž trénink proběhl na
pozemcích " Rockefellerovy Standard Oil Company" v New Jersey. Když byly dostatečně vycvičeni
v guerillové válce, opustili Trockého rebelové, vybaveni od Jacoba Schiffa 20 miliony dolarů ve
zlatě, USA. Jeli na lodi S.S.Kristianfjord" do Ruska, aby tam uvedli do pohybu "bolševickou
revoluci"
Trockij a Lenin byli oba dva skrze Bruce Lockharda spojeni s "Komisí 300"
…a dost, tak to je se svobodou v Americe
Koncem 19. století odstartovaly banky, které byly kontrolovány Rothschildem, velkou kampaň,
dostaly pod svou kontrolu bohaté americké hospodářství. V roce 1900 poslali Rothschildové dalšího
agenta do USA, PAULa WARBURGa, aby spolupracoval s „Khun Loeb & Co. Bank“. Označme si
toho „Rothschildova“ agenta velmi dobře, on to bude, kdo bude splétat ještě mnohé další organizace
dohromady! Jacob Schiff a Paul Warburg odstartovali kampaň na zřízení „FEDERAL RESERVE
BANK“, jako pevně zřízenou soukromou centrální banku Ameriky.
Jacob Schiff seznámil r. 1907 newyorskou obchodní komoru v jedné řeči :
„pokud nebudeme mít žádnou centrální banku s dostatečnou kontrolou nad získáváním půjček,
potom zažije tato země nejostřejší a nejpronikavější peněžní paniku svých dějin“
(„Die Absteiger“ Des Griffin)
Řečeno, uděláno, uvrhli poté USA do měnové krize, z níž vznikla panika na kapitálových trzích,
která zruinovala životy desítek tisíc lidí v celé zemi. Panika na newyorské burze přinesla
Rothschildům vedle mnoha miliard US dolarů také požadovaný úspěch. Mazaně vymyšleno, panika
se využila jako argument, aby se nyní konečně zřídila centrální banka, aby se vyvarovalo událostem
jako tato. Paul Warburg řekl potom bankovní a měnové komisi:
„to první co mi přišlo v té panice na mysl, že potřebujeme národní clearingovou (centrální)
banku…“
(Die Insider“ Gary Allen)
Konečná verze rezoluce, která zavedla „FEDERAL RESERVE BANK“ (soukromou centrální
banku Ameriky), se objevila na soukromém pozemku J.P.Morganů, na Jekyll Island v Georgii.
Přítomni na setkání byli podle pátrání Herberta G. Dorseye následující: A. Piatt Andrew, senátor
Nelson Aldrich, Frank Vanderlip, (prezident Khun Loeb Bank), Henry Davidson, (senior partner
J.P.Morgan Bank), Charles Norton, (prezident Morganovy First National Bank), Paul Warburg a
Benjamin Strong, (prezident Morganova bankovního trustu).
Zavedení FEDu v roce 1913 umožňovalo nyní mezinárodním bankéřům upevnit jejich finanční
moc v USA. Paul Warburg se stal prvým předsedou „New York Federal Reserve Bank“.
Rezoluci FEDu následoval 16. dodatkový článek americké ústavy, který umožňoval pouze
kongresu, aby uložil daň na soukromé příjmy občanů USA. To byl následek, podle kterého vláda
USA nesměla již více tisknout žádné vlastní peníze, aby mohla financovat své operace.
To bylo poprvé v dějinách USA od jejich založení, že lid musel zaplatit daň z příjmu.

Nejdůležitější držitelé akcií FEDu byly:
1. Rothschildovy banky z Londýna a Paříže
2. Lazard Brothers Bank z Paříže
3. Israel Moses Seif Bank z Itálie
4. Warburg Bank s Amsterdamu a Hamburgu
5. Lehmann Bank z New Yorku
6. Khun Loeb Bank z New Yorku
7. Rockefellers Chase Manhattan Bank z New Yorku
8. Goldman Sachs Bank z New Yorku
Člen kongresu Charles Lindbergh popsal již tehdy nově ustavenou Federal Reserve Bank díky její
peněžní moci jako „neprůhlednou vládu“.
Jak vlastně funguje Federal Reserve Bank ?
„Komise pro otevřené trhy“ FEDu produkuje „Federal Reserve Noten“ (dolarové bankovky). Tyto
bankovky budou poté zapůjčeny vládě USA za obligace ( dlužní úpisy), které slouží FEDu jako
jistota. Tyto obligace jsou drženy dvanácti bankami FEDu, které naproti tomu odebírají roční úroky.
Odpovídající poznámka k současné situaci.
V roce 1982 vyčíslil finanční úřad USA dlužnou částku na 1.070.241.000.000,- USD. FED tedy
sesbíral jen v jediném roce úroky od amerických daňových poplatníků okolo 115.800.000.000,-
USD. Tento úrokový kapitál jde docela sám do pokladny FEDu a tím do mezinárodních
soukromých bank.
V roce 1992 byly obligace, které držel FED v hodnotě okolo 5.000.000.000.000,-USD a úrokové
splátky daňových poplatníků stouply stejně. A celý tento majetek má FED, vytvořený tím, že vládě
USA půjčuje za vysoké úroky peníze, které FED stojí pouze poplatky za barvu a tisk. To je největší
podvod v dějinách USA a sotva to někoho napadne. K tomu přidejme, že FED má, díky obligacím
vlády USA, zástavní právo na veškeré státní a soukromé pozemky USA v Americe. Nespočetná
soudní řízení byla zatím bez výsledku v tom, aby vrátily zpět zákon o „Federal reserve“. Právně
neexistuje pro občany USA žádná cesta, jak dostat zpět peníze, protože FED není žádným
oddělením vlády USA, nýbrž soukromým zařízením. FED není údajně povolen podle ústavního
práva a tím není oprávněna jeho existence. Devět států USA již proto vedlo státní proces, aby byl
FED zrušen.

Rotschildova odtahová služba
V každém čase dějin byli králové a jiní diktátoři proslulí tím, že vydávali více, než mohli vyrvat
svému lidu na daních. Národy a vlády si pak půjčovaly potřebné peníze od bank. A jak vymáhaly
tyto banky své peníze zase zpět, když vláda nemohla nebo nechtěla zaplatit? Řešení se nazývá
válka.
Vládně- finanční obchod funguje jako kreditní institut, který půjčuje peníze klientovi, aby si mohl
koupit auto. Nemůže-li klient jeho měsíční splátky splácet, nechá se auto jednoduše odtáhnout.
Nějakým jiným autem. Při vládním financování je to přesně to samé. Nelze půjčit peníze jen jedné
jediné zemi. Musí se udělat to samé s nepřítelem této země. Ten co půjčuje si musí zajistit, že obě
země jsou přibližně stejně silné tak, že v případě konfliktu bude hrát financování rozhodující úlohu.
Neplatí-li tedy jedna země, bude věřitel této země skrze jinou vyhrožovat válkou, pakliže by tato
země znovu měla odmítnout zaplatit, nechá ji věřitel skrze jinou zemi „odtáhnout“ jako válečnou
kořist (viz. Machiavelli).
Již téměř 160 let pracuje dům Rothschildů podle tohoto konceptu (§ 9 protokolů)
Nathan a jeho bratři začali tuto hru začátkem posledního století v Evropě po úspěchu z
napoleonských válek. Od té doby se vyvíjelo v Evropě něco, co bylo známo jako „ rovnováha
moci“. Aby sílilo jeho postavení „neviditelného pána“ Evropy, musel dům Rothschildů vytvořit dvě
mocenské skupiny téměř stejné síly, aby byla zaručena „rovnováha moci“. Rothschildové si museli
zaručit, že všichni králové A mohou být hrozbou pro všechny krále B. Přirozeně se financovali obě
dvě strany. Nyní byla třeba třetí moc, která by sloužila jako zajišťovací policie, kdyby nějaká země
chtěla vytancovat s řady. Touto zemí byla Nathanova Anglie, která nyní obsadila pozici
svrchovanosti v Evropě. Výsledek války se dal vždy předpovědět tak, že se sledovalo na kterou
stranu se přiklonila Anglie. Anglie se vždy nacházela na konci na straně vítězů. Anglie nebo správně
řečeno Koruna připravila jednu svého druhu efektivní „královskou odtahovou službu“, aby moc
domu Rothschildů dosáhla takového rozsahu, aby to na přelomu století znamenalo, že kontrolují
polovinu majetku celého světa.
Cecil Rhodes a jeho rytíři kulatého stolu (The Round Table)
Gary Allen k tomu uvádí ve své knize „Die Insider“:
Organizace „ The Round table“ vznikla na základě životního snu zlatého a diamantového magnáta
Cecila Rhodese, který toužil po novém světovém pořádku. Jeho životopisec Sarah Milinová, to
pojmenovala o něco konkrétněji jako „ strohé přání po světovládě“. Profesor Quigley k tomu
zveřejnil „uprostřed roku 1890 měl Rhodes osobní příjem alespoň milion liber šterlinků ročně, které
tak štědře vydával, že jeho konto bylo většinou přetažené…
„Rhodesovo spojení se spiknutím s cílem uskutečnění světovlády bude doloženo v řadě testamentů,
které Frank Aydelotte ve své knize „ American Rhodes Scholarship “ popisuje: tím to znamená, že:
….. v prvém testamentu objasňuje Rhodes podrobně svůj cíl: expanze britského panství po celém
světě (s angličtinou jako světovou řečí)…. Vytvoření jedné tak velké moci, že je potom každá válka
nemožná a podpora zájmů lidstva. Ve „Vyznání víry“ (část testamentu) se rozvádí tuto myšlenku.
Modelem pro jeho tajnou společnost bylo Společenství Ježíšovo (jezuité), ačkoliv se zmiňuje i o
zednářích…
Gary Allen píše dále:
Za povšimnutí stojí, že tvůrce tohoto umění tajných společností byl Adam Weishaupt, onen
pověstný filosof, který 1. května 1776 založil řád bavorských Iluminátů s cílem spiknutí za
kontrolu světa. Role weishauptových bavorských Iluminátů v zastoupení tezí o panství hrůzy
(hrůzovládě) je nesporná a dlouho platili techniky (bavorských) Iluminátů jako model pro metodiku
komunistů. Také Weishaupt vzal struktury Společenství Ježíšova jako předobraz a přetvořil tento
kodex do zednářských pojmů.
Aydelotte pokračuje“ „ V roce 1888 udělal Rhodes svůj třetí testament…, a přenechal vše LORDU
ROTHSCHILDOVI (svému finančníkovi při podnikání v dolech) s doprovodným dopisem, který
obsahuje „písemnou substanci toho, co mezi námi bylo domluveno“. To, jak se domníváme,
povstalo z jeho prvního testamentu a „Vyznání víry“, neboť Rhodesovo postskriptum uvádí: „ Se
zřetelem na naznačené otázky vezměte zřízení jezuitů, je-li k mání.“
Patrně ze strategických důvodů byl Lord Rothschild později z předních řad systému odstraněn.
Profesor Quigley odhaluje, že lord Rosebury „ v zastoupení svého tchána lorda Rothschilda byl
přijat do tajné skupiny a v Rhodesově příštím (a posledním) testamentu o poručnictví byl jmenován.
Tajná společnost byla vystavěna podle spikleneckého vzoru v kruzích zevnitř. Profesor Quigley
informuje o tom, že centrální jádro bylo založeno v březnu 1891 z Rhodesových peněz. Organizace
byla řízena „pro Rothschilda“ lordem Alfrédem Milnerem…. The Round Table pracoval za
kulisami na nejvyšších úrovních britské vlády. Ovlivňoval vnější politiku a reakce Anglie v první
světové válce.“
William Bramley píše o skupině „Round table“:
Rhodes se nacházel nepochybně na správné cestě. Dosáhl-li by svého cíle, umožnilo by to zřejmě
množství negativních následků …. síť „Bratrstva hada“ by nevznikla. Pomocí světové řeči by
mohla být napravena ta negativní působení, o které jde v příběhu o stavbě babylonské věže, jak se
stalo, že lidé mluví různými řečmi. Pokud se má pomoci pocitu světoobčanství, přispělo by k tomu,
překonat formy národního socializmu, aby se pomohlo rozpoutání válek. Něco šlo přesto složitě.
Věřil svým cílům o možnosti uskutečnění sítě korupčního „ bratrstva hada“. Tím se postaral Rhodes
o poslední instituce, které promptně padly do rukou, které tyto instituce s úspěchem měly využít k
tomu, aby lidstvo s úspěchem potlačili.
Jak se připravuje světová válka ?
Sjednocení německých států pod Bismarckem narušilo „rovnováhu moci“ , která se v Evropě
vytvořila již před dvěma stoletími. Do r. 1871 se Anglie těšila z ovládaní evropského kontinentu.
Tato svrchovanost byla opakovaně napadána Španělskem a Francií , ale Anglie zůstala i nadále
vítěznou. Posílení Německa, díky získání kolonií a vybudování vojenské moci, představovalo
závažnou hospodářskou a vojenskou hrozbu pro Ilumináty, ale také pro Anglii samotnou a její
ovládání Evropy.
Mezinárodní bankéři, kteří byli v tomto čase dalece vyloučeni z hospodářského rozvoje Německa
hledali způsob jak působit proti a omezovat a kontrolovat Německo. Mezitím byla mezi lety 1894 a
1907 uzavřena řada státních dohod, kterými se sjednotilo Rusko, Francie, Anglie a další národy pro
případ války proti Německu.
Nadále to byla úloha pro „ Výboru 300“, aby připravila základnu pro první světovou válku. Ze
skupiny „Kulatého stolu“ povstala frontová organizace „RIIA“ ( Royal Institute for International
Affairs = Královský úřad pro mezinárodní záležitosti). RIIA, která je také známá jako „ Chattam
House“ měla mezi zakládajícími členy mezi jinými i Alberta lorda Greye, šedou eminenci MI-6,
Lorda Toynbeeho. Spisovatele H.G. Wellse, vedoucí „kulatého stolu“ Lorda Alfréda Milnera a
objevitele tzv. geopolitiky H.J. Mackindera.
RIIA dostal od „ Výboru 300 “ zakázku přesně nastudovat, jak by se mohla inscenovat světová
válka.
Osobně tím byli pověřeni lord Northcliff, lord Rothmere, oba členové „ Výboru 300“ a Arnold
Toynbee z MI-6.
Tento výzkum se prováděl ve Wellington House, kde pořádali brainstorming - sezení , aby se
vyvinuly způsoby a techniky, se kterými by se mohlo mínění veřejnosti měnit tak, aby sama
vyvolala válku.
Američtí „ specialisté “, jako Edwards Bernays a Walter Lippman byli při tom právě tak. Lord
Rothmere užíval své noviny jako nástroj, aby vyzkoušel své „ social conditioning“ techniky na
národu.
Po šestiměsíčním testovacím období, konstatovali, že 87% veřejných názorů se vytvořilo bez
toho, aby o nich racionálně a kriticky přemýšlelo. To bylo to co potřebovali. Na základě toho byly
na anglickou pracující třídu nasazeny rafinované propagandistické techniky, aby se usvědčila v tom,
že její synové museli být po tisících vysíláni na smrt.
Z americké strany řekl US- prezident Theodore Roosevelt (26. Prezident) ve svém volebním
programu v roce 1912:
„ Za viditelnou vládou sedí na trůně neviditelná vláda, která lidu neslíbila žádnou věrnost a nezná
žádnou odpovědnost. Je úkolem státních úředníků, aby zničili tento bezbožný svazek mezi
zkorumpovaným obchodem a zkorumpovanou politikou.“
(Dieter Rüggeberg: „ Geheimpolitik“ S. 75)
První světová válka z pohledu Iluminátů ?
Při pohledu z venku se nacházel svět počátkem 20.st. v míru. Ale pouze z vnějšku, neboť za
kulisami se již delší dobu konali přípravy na krvavou lázeň, kterou neměl svět tak rychle
zapomenout. Iluminati správně odhadli, že na to aby mohli úspěšně provést svůj plán na
uskutečnění „Nového světového pořádku“, museli vyvolat to nejhorší zpustošení, aby žádný národ
nezůstal nezasažen.
Mnozí historici jsou si jistí, že podnětem k válce byl triviální střet mezi Rakouskem a Srbskem.
Zavraždění rakouského následníka trůnu vévody Franze Ferdinanda a jeho ženy Sofie srbskými
atentátníky z okultní tajné společnosti „Černá ruka“ v Sarajevu mělo za následek první světovou
válku.
To pouze využili ti mocní za kulisami, aby vyvolali světovou válku, kterou Albert Pike
předpověděl již před 40 lety.
Neboť hrubý průběh bitev je všeobecně znám, chci se zde blíže podívat pouze na ruskou stranu.
Rusko bylo, ačkoliv mělo největší armádu světa, pro velký střet vybaveno uboze. Před vypuknutím
bojových akcí v roce 1914 přislíbila britská Koruna Rusku plnou pomoc vojenskou podporu v
případě války. S počátkem války klesla tato pomoc na 10% předválečných objemů. Finanční
monopoly chtěly zjevně, bez rozporů s Pikeovým plánem, dostat Rusko do velmi nebezpečné
situace.
V tom samém čase, kdy již miliony Rusů padli v bitvách války, dosáhli agenti ROTHSCHILDU
toho, že již tak špatný stav Ruska se ještě zhoršoval. Protože filosofie Iluminátů žije z bídy a
nejistoty, měla jejich snaha úspěch, uvolnit jeviště pro revoluci, která se měla následovat po
porážkách utrpěných od Němců.
Revoluce vypukla v únoru 1917, car byl svržen a vládu převzala provizorní vláda vedená princem
Jiřím Lubowem. Přesto se jim nepodařilo, obrátit list k národní zkáze.
Zde bych si přál pokračovat až na místě kapitoly „Pozadí bolševické revoluce“, jak Trockij a jeho
rebelové s 20 miliony US dolarů ve zlatě opustili na lodi Kristianiafjord New York. Jejich parník,
který pronajal JACOB SCHIFF, byl zastaven 3.dubna 1917 kanadskými úředníky v Halifaxu v
Novém Skotsku. Zdálo se, že plán Iluminátů byl odsouzen ke ztroskotání. Zde nechal Jacob Schiff
působit svůj vliv a vliv jeho iluminátských přátel ve vládě USA a Anglie a tak mohla jízda již krátce
nato pokračovat. Po příjezdu do Evropy, odcestoval Trockij přímo do Švýcarska, aby se tam sešel
Leninem, Stalinem, Kaganovičem a Litvinovičem, aby se mohly objasnit jednotlivosti strategie.
Zde by mohlo být snad docela zajímavé poznamenat, že špičkový zástupci a agenti všech ve válce
zúčastněných národů se mohli otevřeně setkávat v neutrálním Švýcarsku. Švýcarsko bylo vytvořeno
v jeho současné podobě již v roce 1815 jako následek Vídeňského kongresu. Byla mu přislíbena
trvalá neutralita.
Náhoda?
Nebo se to hodí do plánu jednotlivým z války žijícím stranám, mít jedno takové bezpečné místečko
ve středu Evropy?
Nyní měli před sebou spiklenci přece jen jednu otázku, jak by měli dostat ze Švýcarska všechny
vzbouřence i s vybavením do Ruska. Odpověď dal Rotschildův agent a vedoucí německé tajné
policie Max Warburg, když je všechny naložil do zapečetěného železničního vagónu a obstaral
bezpečný průjezd až k ruským hranicím. Když vlak poprvé zastavil v Německu, nastoupili dva
němečtí důstojníci, kteří ho eskortovali. Ti dostali nařízení od generála Erika Ludendorfa.
Max Warburg byl bratrem Paula Warburga, který byl prvým předsedou Federal Reserve Bank.
V červenci utrpěl komplot podporovaný mezinárodními bankéři počáteční protiúder a Lenin s
několika dalšími musel uprchnout do Finska. Ale v listopadu 1917 byli již definitivně úspěšní.
Když současně pozorujeme finanční podporu, která následovala po výcviku v New Yorku, nebyl to
také žádný div. Během krvavé občanské války, která následovala bolševickou revoluci, byl Lenin
nesporným vůdcem politických Aktivit a Trockij organizoval vojenskou větev organizace, tedy
„Rudou armádu“. Jméno „ Rudá armáda“ nebylo žádné špatné pojmenování nebo náhodně
vyhledané jméno. Bolševická „ Rudá armáda pod vedením Trockého byla smrtícím nástrojem
Rotschildů (rotes Schild ) vládnoucích mezinárodních bankéřů. Bylo to jen k tomu všemu dobře
padnoucí, že nesla rudou etiketu nebo znak.
Mezitím se stalo historickou skutečností, že většina Leninem vedených rebelů byli židé. Právě tak
psaly Timesy, 29.března 1919, že zajímavou vlastností bolševického hnutí je vysoké procento
neruských prvků ve vedoucí skupině. Z ca 30 komisařů a vedoucích, kteří představovali centrální
aparát bolševického hnutí nebylo méně než 75% židů.
Podle psaní generála A. Nechvolodova zjistila francouzská tajná služba, že Jacob Schiff měl předat
dalších 12 milionů USD přímo ruským revolucionářům. Nechvolodov jmenoval rovněž Felixe
Warburga, Otto Khana, Mortimera Schiffa, Jerome H. Hanauera, Maxe Breitunga v USA a Maxe
Warburga, Olafa Aschburga a Jivtovského v Evropě jako další financovatele bolševické revoluce.
Velvyslanec ruského impéria v USA Bakchmatjev vyprávěl, že po bolševickém vítězství v letech
1918 až 1922 bylo převedeno 600 milionů rublů ve zlatě z Ruska na „ Khun Loeb Bank“ v New
Yorku.
Kniha „Zapečetěný vlak“ od Michaela Pearsona dokládá, že Němci na základě podkladů
německých zahraničních úřadů dali k dispozici na propagandu v Rusku až do 5 února 1918 celkem
40 580 997 marek. Ve stejném dokumentu se uvádí, že říšská pokladna uvolnila den po Leninově
převzetí moci okolo 15 milionů marek pro Rusko.
Krvavý masakr milionů Rusů a zotročení dalších milionů zajímal mezinárodní bankéře na jejích
cestě za světovým panstvím jen málo.
OCHRANA – bývalá ruská tajná služba
Bolševická revoluce nebyla podporována pouze z USA a Německa. OCHRANA - aparát tajné
služby založený posledními cary, povstal s vícerých organizací tajných služeb, která se svými
tajnými agenty, dvojitými agenty, tajnou policií a policejními agenty převzala všechny běžné
zpravodajské funkce. Ochrana byla přesto velmi subversivním a kriminálním spolkem, což práci
Iluminátů ještě zjednodušilo.
Obrovské množství peněz teklo přes mezinárodní banky, mezi jiným Alfréda Milnera, který později
převzal skupinu „Round Table“, od Ochrany, která již silně podvracela bolševické hnutí. Agenti
Ochrany se prosakovali do nejvnitřnějších kruhů bolševické strany a ovládali mnoho jejích aktivit.
Tato infiltrace byla tak silná, že roku 1908 z pěti členů petrohradské komise bolševické strany byli
čtyři agenty Ochrany. Ti směřovali peníze, které přicházeli od mezinárodních agentů, bolševikům,
aby mohli dále přemoci své silné protivníky menševiky a sociální stranu. Dva agenti Ochrany byli
jako vydavatel a finanční vedoucí činní v Pravdě[1] a podporovali ji v jejích začátcích.
Jak je známo, byl členem Ochrany i Josef Stalin, neboť byl důležitým spojovacím článkem
mezi carskou policií a bolševiky.
V roce 1917, poté co byl svržen car, byla sice Ochrana oficiálně zrušena, ale pod jménem ČEKA
byla do roku 1921 budována jako tajná služba, která měla desetkrát tolik členů, jako předtím
Ochrana[2]. V roce 1920 se změnil název na GPU, potom OGPU a v roce 1934 NKVD: Tábory
byly součástí sovětského hospodářství a téměř polovina dobývaného zlata a chromu byla získána
nucenou prací obyvatel koncentračních táborů.
KZ´s[3] stáli až do roku 1950 přibližně 4 miliony lidských životů.
Během 1. světové války samotné přišlo o život již 10 milionů ruských vojáků a o milionech civilistů
se docela mlčí. A během vlády komunistického systému bylo zaknihováno do roku 1950 cirka 40
milionů mrtvých. Součtem těchto čísel získáme již tolik mrtvých, kolik vykazovalo staré NSR
obyvatel to jsou pouze čísla, která jsou veřejně přístupná.
Když se stala z NKVD dnešní KGB, byla v roce 1982 s 90.000 štábních důstojníků a 175.000 mužů
pohraničních vojsk největší tajnou službou světa a ještě 10 let jí měla jí zůstat.
GOSBANK ruská centrální banka fungovala podle stejného principu jako Federal Reserve Bank.
Vytvářela právě tak peníze z „ničeho“ a byla snem každého finančního kapitalisty. Gosbank
kontrolovala sovětské finanční obchody snad ještě silněji než , než je to zvykem u centrálních bank
západních zemí, neboť všechny transakce mezi sovětskými podnikatelskými subjekty se odvíjely
přes Gosbank. Tímto způsobem mohla Gosbank všechny probíhající peněžní obchody, na kterých se
podíleli sovětské podniky, kontrolovat.
Ruská ropa.
Po bolševické revoluci koupil Standard Oil - Rockefeller od Rusů 50% obrovských kavkazských
naftových polí, ačkoliv oficiálně byly zestátněny.
V r. 1927 postavil Standard Oil první Rafinerii v Rusku, poté udělal s Rusy smlouvu , o obchodním
využití této nafty v Evropě a nechal „natéci“ bolševikům 75 milionů USD.
Balfourova deklarace
Zavedení režimu vlády pod Geogem Lloydem v Londýně přineslo viditelnou změnu v oficiální
politice proti sionismu. To se docela vyplácelo, než nový ministr zahraničí Arthur Balfour
2.listopadu 1917 napsal Lionelu Rothschildovi následující dopis:

Milý Barone Rothschilde,
Je mi velkým potěšení doručit Vám jménem vlády jeho veličenstva následující vyhlášení
sympatií k židovskému sionistickému snažení, které bylo kabinetu předloženo a jím odsouhlaseno.
Vláda jeho veličenstva sleduje s laskavostí založení národního domovského státu židovského lidu
v Palestině a bude se zastávat nejlepšími silami za uskutečnění tohoto cíle.
Přitom je jasné, že se nebude konat žádné jednání, které by mohlo být na újmu civilních a
náboženských práv stávajících nežidovských společenství v Palestině nebo právům a politickému
statusu Židů v jiných zemích. Byl bych Vám velmi vděčen, kdybyste toto prohlášení na vědomí
sionistické federaci.
S přátelským pozdravem
Arthur James Balfour

To nejzajímavější je, že v tomto čase, kdy byl napsán tento dopis, byla Palestina ještě v držení
Turecka. Zde slibuje jeden národ zemi, která patří druhému národu, tomu třetímu.
O několik let později byly Turci poraženi a Anglie získala kontrolu nad Egyptem a Palestinou a
Francie nad Libanonem a Sýrií.
Rothschildovým podílem na tomto obchodu bylo, že využil svého vlivu v USA, přetáhl tuto zemi
na stranu spojenců v první světové válce a to v čase, kdy se spojencům vedlo proti Německu a
Turecko velmi těžko.
Také Amíci „chtějí“ bojovat.
Hlavní opěrný bod sionistů v Berlíně pod vedením soudce Louise D. Brandeise byl přenesen do
New Yorku.
Další důležití agenti Rothschildovy banky byli Colonel Edward M. House a Bernard Baruch.
Zapamatujte si toto jméno velmi dobře, také bude hrát ještě několik důležitých rolí. Baruch byl
nástrojem úspěšné prezidentské kampaně prezidenta Woodrowa Wilsona. Colonel House byl
prezidentův nejužší rádce, který sestavil rovněž kabinet podle Rothschildových zájmů a prakticky
řídil celý „State Department“. To bylo veřejné, že prezident Wilson se stal pod vlivem Colonela
House perfektní Rothschildovou loutkou. To potvrdilo také docela jasně to, že nevyužil právo veta
proti usnesení o „Federal Reserve“ a žádal kongres o souhlas, vést válku proti Německu.
Kongres souhlasil také kvůli „velkému tlaku“ lidu. Neboť to byla manipulace to samou
propagandistickou technikou „social conditioning“[4] Wellingtonova institutu RIIA, jako to
zafungovalo již dříve v Anglii.( téma „praní mozků“ je popsáno přesně v různých knihách vědců
Thomase E. Beardena a Prestona B. Nicholse „Montauk Projekt“, speciálně montaucká židle, která
byla zkonstruována na základě vývoje ITT.)
Této propagandě asistoval právě Colonel House. V roce 1916 využil Colonel house svůj silný vliv
společně s držiteli akcí „Federal Reserve“ aby pomocí propagandy a prezidenta Wilsona,
Rothschildovy loutky, přesvědčil americký lid o tom, že je jeho svatou povinností, „pojistit“ svět
pomocí demokracie. Krátce nato vytáhli Američani do války. Ilumináti prodali Woodrowa Wilsona
americkému lidu se Sloganem, že reprezentuje novou svobodu.
První světová válka byla pro iluminátské bankéře velmi dobrým obchodem. Bernard Baruch se stal
předsedajícím „ válečného průmyslového výboru“, zvětšil svůj počáteční majetek z 1 milionu na
200 milionů USD.
Další akcí Woodrowa Wilsona na příkaz Colonela house bylo, že objasnil Kongresu, že je nutností,
zformovat Svaz národů (Spojené národy?), se kterých se později mělo stát OSN.
Další rozhodující krok Iluminátů k světovládě.
Des Griffin popisuje první světovou válku z pohledu Iluminátů následovně.
1. Americká zahraniční politika neutrality , kterou G. Washington tak výřečně obhajoval ve
svém poselství na rozloučenou a která se dočkala své porážky v Monroově doktríně, byla
mrtvá. Tím vznikl precedens – ačkoliv díky příšernému podvodu – že Amerika mohla být
využita jako vojenský nástroj v rukou mezinárodních bankéřů.
2. Carské Rusko, již mnoho let písek v očích finančních monopolů, bylo odstrčeno z dráhy
světové politiky. Jako předpověděl již před 47 lety Hlavní Iluminát Albert Pike ve svém
známém dopise Manzzinimu.
3. První světová válka měla způsobit zúčastněným zemím státní zadlužení v astronomické výši,
které, bylo jak vidno, věcí předem organizovanou a na scénu připravenou. „Válečné jeviště“
se osvědčili jako vysoce „lukrativní“ pro jejich manažeři a ostatní, kteří je financovali.
(Die Absteiger S. 147)
To, že také jednání o Versailleské smlouvě proběhlo podle Rothschildova plánu, bylo přirozené. Na
americké straně stanul Woodrow Wilson , Rothschildova loutka, se svým poradci a
Rothschildovými agenty Colonel Housem a Bernardem Baruchem. Na straně Anglie přesněji řečeno
„ Koruny „ stál Lloyd George, člen „Výboru 300“ se svým poradcem sirem Philipem Sassoonem,
přímým potomkem Amschela Rothschilda a členem „ Privy council“ (tajné státní rady). Francie
měla jako delegaci ministerského předsedu Clemenceua a George Mandelu. Mandel rozený
Jerobeam Rothschild, který byl často označován jako „Disraeli“ Francie, kolo perfektně ukončil.
Colonel House, který byl nejčastěji tázaným mužem na Versailleské mírové konferenci. Jednou se
dokonce stalo, že Clemanceau přišel k Housovi, právě když u něj byl prezident Wilson. Wilson
musel poté opustit místnost, aby se House a Clemenceau mohli nerušeně bavit.
Smlouva byla popsána Philipen Snowdenem následujícím způsobem:
„Smlouva měla usmířit lupiče, imperialisty a militaristy. Je to smrtelný úder všem ostatním, kteří
doufali, že konec války přinese mír. To není žádná mírová smlouva, nýbrž prohlášení pro další
válku. Je to zrada na demokracii a padlých ve válce. Smlouva přenáší skutečné cíle spojenců na
denní světlo.“
Lloyd George k tomu uvádí:
„Máme písemný dokument, který nás garantuje válku do dvaceti let…… Když uloží lidu (Německa)
podmínky, které jsou nemožné splnit, potom je nutí k tomu, aby buď porušili smlouvu nebo vyhlásili
válku.“
A my jsme mezitím zjistili, kdo byla ta skupina osob za Versailleskou smlouvou a které cíle
sledovala. Mnozí ignoranti snad můžou dále pravdivost „ Protokolů siónských mudrců“ popírat, ale
přítomnost Rothschildových agentů na Versailleské smlouvě nemůže být ani při nejlepší vůli
vysvětlena jako náhoda.
Rockefellerovo ministerstvo pro zahraniční záležitosti (CFR)
Ilumináti podněcovali první světovou válku, aby následnými efekty zřídili světovládu. Klaplo-li by
to již po první světové válce, mohla by se ta následující ušetřit. Po příměří z 11. listopadu 1918
přijeli W. Wilson a jeho poradce Colonel House do Evropy, doufajíce, že zde bude možné vytvořit
světovládu ve formě spojených národů. 14 Wilsonových bodů ztratilo ale díky stejnému rozdělení
dluhů na efektivitě a plán se nezdařil. Proto se Colonel House setkal s členy britské tajné organizace
„ The Round table“. Tím se stalo zřejmým, že k dosažení tohoto cíle, se musí jejich systém stát
velmi rozsáhlým. Jakmile se v Anglii povolala k životu RIIA, došlo se k rozhodnutí, také v USA
založit čelní organizaci. Během „mírové (!) konference“ v Paříži v roce 1919 svolal Colonel House,
který fungoval jako hostitel pro skupinu „The Round Table“, ty nejjasnější hlavy z Wilsonova
„ mozkového trustu“ dohromady, aby se sestavila skupina, která měla objasňovat mezinárodní
záležitosti.
Tato skupina poté přešla z Paříže do New Yorku a stala se z ní „Council on Foreign Relations“
(CFR) CFR se sestává z Američanů a má jako RIIA „The Round Table“ svou řídící organizaci.
CFR je dnes společně s „Trilaterální komisí“ nejvlivnější organizací USA v pozadí. Právě tak stojí
CFR s „The Round Table“ za J.P.Morgan & Co. Bank. Proto není nic udivujícího, že J.P.Morgan
sám sehrál zásadní roli při jejím založení.
"Nejvnitřnějším kruhem“ CFR je řád SKULL & Bones.
[1] časopis bolševické strany
[2] podle „Černé knihy komunismu“ se jednalo o miliony členů
[3] koncentrační tábory - gulag
[4] sociální úprava
Přípravy na Druhou světovou válku
6. února 1929 přijel Montagu Norman předseda Bank of England do Washingtonu, se „poradil“
s ministrem financí USA Andrewem Mellonem. Poté zvýšil FED hlavní úrokovou sazbu.
1. března 1929 nechal Paul Warburg zveřejnit ve finančním časopise „Financial Chronicle“:
„Pokud se povolí, aby se orgie neomezených spekulací příliš rozšířily….. potom je totální krach
jistý“
Ti kteří tomu rozuměli, se potichoučku stáhli z burzy zpět a investovali do zlata a stříbra. Des
Griffin k tomu uvádí:
„Na podzim 1929 byl tedy čas na to, kdy měli mezinárodní bankéři stlačit knoflík, aby se mašinérie
dostala do pohybu, který vedl ke 2. Světové válce. Poté co oni sami prostřednictvím svých agentů a
jejich přátel na uměle nafouknuté vlně „akciového nadšení“ vyprodali (své akcie), strhli
mezinárodní bankéři celý systém na zem a svrhli Spojené státy do obrovské deprese. V následujících
letech se zpomalil hospodářský vývoj všude ve světě, až prakticky nic nešlo.“
(Die Abstieger S. 177)
Všeobecné zoufalství z deprese využili Ilumináti velmi šikovně, aby nakoupili pozemky a firmy za
halířovou cenu. Právě tak jim to dalo dobrou příležitost, aby získali ještě hlubší vliv na americké
hospodářství a CFR začalo podle plánu přetahovat do svých řad důležité lidi z vlády, hospodářské
bose, tiskové manažery a vysoký vojenský personál.
Adolf Hitler nabízí výpomoc
Jak jsme právě sledovali, byl německý vývoj po Versailleské smlouvě již předem určený, tím, že se
po Německu požadovali splátky reparací ve výši 123 miliard marek ve zlatě a ročně 26% z hodnoty
německého vývozu- Krach německé měny pod tlakem reparací byl předvídatelný – chronická
inflace.
V tomto chaosu vyhlásilo Německo moratorium na všechny splátky reparací v hotovosti a to sice
na další dva roky. Vítězné mocnosti odmítli návrh a odhlasovali 9. Ledna 1923 tři ku jedné – Anglie
hlasovala na pokyn City „NE“ – že se Německá říše opozdila s věčnými dodávkami. Nato obsadili
11. Ledna 1923 francouzské a belgické oddíly Porúří. Poté ale němečtí pracující vyvolali generální
stávku, což ukázalo obsazení jako neúspěch. Jednotky opustily tuto slepou uličku, když Německo
vyhlásilo souhlas s kompromisním řešením, které je známé jako DAWESův plán.
Dawesův plán byl navržen J.P.Morganem, Rothschildovým společníkem a měl Německu
poskytnout v prvních čtyřech letech půjčky ve výši 800 milionů USD. Dawesův plán se minul
účinkem, protože Německu narostli reparační splátky. Byl vystřídán Youngovým plánem (podle
Morganova agenta Owena Younga): za účelem lepšího plundrování založili mezinárodní bankéři ve
Švýcarsku „ Banku pro mezinárodní bankovní vyrovnání“. Tím se mohly jednoduše provádět
splátky reparací z první světové války tak, že se pohledávky z konta jedné země u této banky,
zaknihovali na jinou zemi, která měla svoje konto také u této banky. Také tady zase jednou sbírali
bankéři smetanu z poplatků a provizí.
Profesor Quigley uvádí:
„Stojí za povšimnutí, že tento systém (Dawesův a Youngův plán) byl zřízen mezinárodními bankéři,
a že půjčování peněz Německu bylo pro tyto banky vysoce ziskové.“
Toto je jeden z nejlepších příkladů pro machiavelistický systém. Na jedné straně podpořili bankéři
válečné strany a nyní ještě také půjčují peníze na splátky reparací Němcům. Je jedno jak a co by
Německo dělalo, bylo již předem jasné, od koho by si mělo (popřípadě muselo) peníze půjčit. Byla
to jedna a ta samá skupina, která první světovou válku naplánovala, financovala, řídila a měla z ní
prospěch.
A přece ta hra jde dál. ještě se měly uskutečnit velké plány a cíle – na řadě byla válka číslo 2.
Ohromné částky amerického kapitálu, které pod zástěrkou Dawesova a Youngova plánu tekly do
Německa od roku 1924, tvořily základ na vybudování Hitlerovi vojenské mašinérie.
Jak to uvedl Dr. Anthony C. Sutton v „Wall street a Hitlerova říše“:
Odpracovaný příspěvek amerického kapitalismu Německu na přípravu války před rokem 1940 nelze
popsat jinak než jako fenomenální. Bylo to nepochybně rozhodující pro vojenskou přípravu
Německa. Nejsou daleko důkazy, že nejvlivnější sektor amerického hospodářství byl nejen seznámen
s podstatou nacistického hnutí, nýbrž mu také, kde to bylo možné (a výhodné), poskytoval ze
zištnosti pomoc, s plným vědomím, že na konci by mohla být válka, do které by v Evropě byly
zataženy i USA…
Vymlouvání se na nevědomost se neslučuje s fakty.
Velmi svědomitě zdokumentované důkazy o tom, že americké banky a průmyslové kruhy se vysoce
rozhodujícím způsobem podíleli na nástupu Hitlerovi Třetí říše, se mezitím stali veřejně
přístupnými. Jsou k nalezení v protokolech a zprávách z jednání vlády[1], které byly zveřejněny
v různých senátních a kongresových výborech z let 1928-46. Mezi nejdůležitější se počítá: House
Subcomitee to Investigate Nazi Propagand 1934 (Podvýbor Kongersu pro výzkum nacistické
propagandy), zpráva o kartelech, vydané House temporary National Economic Committee, 1941
(dočasný Národní hospodářský výbor kongresu ) tak jako Sente Subcommitee on War- Mobilization
1946 (Senátní podvýbor pro mobilizaci).“
Část této fascinující historie je odkryta historikem G. Edwardem Griffinem:
V letech před 2.světovou válkou vznikl MEZINÁRODNI KARTEL s těžištěm v Německu, který
kontroloval chemický a farmaceutický průmysl v celém světě. Měl účast v 93 zemích a byl jednou
z nejmocnějších hospodářských a politických sil všech světadílů. Jmenoval se I.G.FARBEN.
I.G.F. existuje jako zájmové společenství popřípadě jako společný zájem nebo jednodušeji Kartel
….Až do vypuknutí 2.světové války se vyvíjel I.G.Farben jako největší průmyslový koncern Evropy
a největší chemický podnikatelský subjekt světa a byl částí kartelu s gigantickou velikostí a mocí,
což nastalo jedinkrát v celých dějinách.“
I.G.Farben vyvíjel v roce 1926 metodu jak získávat benzín z uhlí a roku 1929 uzavřel licenční
smlouvu se „Standard Oil“ (Rockefeller). Ten vydal za 546 000 kmenových akcií I.G. Farbenu
více něž 30 milionů USD. O dva roky později podepsal I.G.Farben s Alcoa Aluminium dohodu[2].
I.G. Farben produkoval asi polovinu německého benzínu. Později se postavili rafinerie vně KZś[3]
a nechali jejich obyvatele dřít jako nucené pracovní síly, zatímco se v rafineriích produkoval plyn
pro plynové komory. I.G.Farben byl největším koncernem kontrolovaných Rothschildem pumpoval
obrovské peněžní zdroje do německého hospodářství, a speciálně později také do SS.
V představenstvu I.G.Farbenu byli mezi jinými Max a Paul Warburg (Federal Reserve), kteří osadili
velké banky v Německu a USA. Dalším členem správní rady byl C.E. Mitchell ze správní rady
„Federal Reserve“ a „National City Bank“ a H.A.Metz z „Bank of Manhattan“.
Hermann Schmitz prezident I.G. Farbenu patřil rovněž ke představenstvu „Německých Bank“ a
„Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb“.
Také Averell a jeho bratr Roland HARRIMAN ( v roce 1917 zasvěcený do Skull & Bones) silně
vypomáhali s financováním nacistů. To se dělo skrze UNION BANK. Právě tak podporovali
dceřinné společnosti ITT a General Electric přímým způsobem říšskoněmecké SS.
James Martin šéf referátu pro hospodářskou válku na ministerstvu spravedlnosti vyšetřoval
strukturu nacistického průmyslu a informoval jako „All Honorable Men[4]“ o následujícím:
„Spojovacím článkem mezi Hitlerem a peněžními barony Wall Streetu byl Hjalmar Horace Greeley
Schacht prezident německé říšské banky, jehož rodina byla již dlouhé roky propojena s finanční
elitou. Schacht byl tou chytrou hlavou za Youngovým plánem (plán opětovné výstavby od
Morganova agenta Owena Younga) a za „Bankou pro mezinárodní platební vyrovnání“. Schachtem
koncipovaný plán fungoval perfektně a pomohl zarazit výbušnou špici událostí Výmarské
republiky[5]. Dr. Fritz Thyssen, německý průmyslník, vyprávěl, že se obrátil na nacionálně
socialistickou stranu teprve poté, kdy došel k přesvědčení, že boj proti Youngovu plánu byl
nevyhnutelný, když by se mělo zabránit úplnému krachu Německa…. Přijetí Youngova plánu a jeho
finanční principy zvyšovalo nezaměstnanost výše a výše, až bylo kolem 1 milionu nezaměstnaných.“
Úrodná půda, která pouze potřebovala, aby ji SPOLEČNOST THULE využila se svým nástrojem
Adolfem Hitlerem.
Po finančním krachu v roce 1931 byl německý průmysl blízko bankrotu. Fritz Thyssen se připojil
oficiálně k národně socialistické straně a podporoval Hitlera. Velká část jeho majetku skrze „BANK
VOOR HANDEL“, kterou dále kontrolovala „UNION BANK“. Die „Union Bank“ byla spojením
Thyssena s Harrimanem. Letmý pohled na seznam ředitelů ukazuje, že z 8 ředitelů byli čtyři z řádu
SKULL & BONES a dva národní socialisti.
Harriman financoval současně sověty i nacisty skrze „ BROWN BROS HARRIMAN BANK“.
Jeden z jeho nejužších spojenců byl PRESCOTT BUSH, otec George Bushe[6], exprezidenta USA.
Oba Prescott i Bush, jsou členy Skull & Bones.
Až do roku 1936 bylo zapojených přes 100 amerických firem do výstavby německé vojenské
mašinérie. Mezi jinými General motors, Ford, International Harvester a Du Pont. Motivy těchto
investorů bylo v každém případě všechno jiné než krátkodobé obchody, neboť smlouva mezi těmito
firmami a německou vládou byla taková, že nesměli odvézt z Německa ani fenik.
Profit by vznikl až pět let poté, kdy Japonci zaútočili na Pearl Harbor a tím bylo USA zataženo do
2.světové války. Jak vidíte, bylo vše až do té doby naplánováno do detailu. A přece to věděli jen
našinci.

Poslední události zde budou ještě jednou shrnuty Des Griffinem:
Mezinárodní bankéři a jejich agenti vyvolali poměry, které vedli k 1.světové válce, vyrvali z války
finanční kořist, financovali ruskou revoluci a uchvátili kontrolu nad touto širou zemí, manipulovali
s poválečnými událostmi v Evropě způsobem, který vedl ke stavu (podle slov Edwarda Stantona),
jehož následkem se finančně „posadili do nebe“, využívali americké peníze, aby dostali obrovské
provize, vyzbrojili německý průmysl „nejnovějším technickým vybavením“, aby se vyvinul na pozici
druhého nejlepšího ve světě. Tito monopolisté bez skrupulí využili pro své manipulace Němce a to
takovou měrou, že si vlastně vysloužili nehynoucí nenávist, během toho co vystavěli německý
průmysl, současně ovládli německé obyvatelstvo, připravili cestu, po které mohl vystoupit na
politické jeviště „silný muž", který by získal masy pro „svou“ věc, v rámci které slíbil svobodu od
finančních zlodějů. Německo 30 let bylo bylo časovanou bombou vybudovanou mezinárodními
bankéři, která čekala na osobu jako Hitler, který vkročil na scénu a aby získal kontrolu..
(Des Griffin „Die Absteiger“ S. 176)
[1] Regierunghearings - Regierung = vláda (něm.), hearings = slyšení, audience (angl.)
[2] Alig-Abkommen ?
[3] koncentrační tábor
[4] všeobecně vážený muž?
[5] Republika v Německu v letech 1918-33
[6] Otec současného prezidenta George Bushe.
Abych vnesl trochu světla do tajemstvím opředené “Třetí říše” a role Adolfa Hitlera, musím zde
začít trochu z daleka. Jako Němci jsme všude na světě, a zvláště po posledních útocích na ubytovny
žadatelů o azyl, stále popř. ještě srovnáváni s Třetí říší. Přesto však sotva někdo zná skutečné
tehdejší pohnutky. Člověk sice všude slyší o “arijské rasové nauce” a “židech v plynových
komorách”, přece ale ani procento lidí neví, kde mají tyto skutečnosti svůj původ. V učebnicích pro
německé děti se vypráví něco o zlém Adolfu Hitlerovi, který zdánlivě, podpořen cílenou
propagandou a davovou hypnózou, zavinil sám tyto události. Není zde ale nic o tom, od koho
převzal svoji ideologii, kdo ho dosadil do jeho pozice a především kdo ho financoval. Knihy, které
by to bývaly mohly odhalit, byly spojenci zcela vědomě odstraněny nebo zakázány a to mimo jiné
přispívá k tomu, že je naše historie dodnes zahalena temným, mystickým závojem. Proto pokládám
za více než nutné vnést trochu světla do této temnoty. I když se teze těchto lidí mohou mnohým zdát
příšerné. Zde najdete v každém případě ten “pravý materiál”, o kterém můžete poté diskutovat.
Mezi léty 1880 a 1890 se setkaly mnohé osobnosti, mezi nimi některé z nejlepších hlav Anglie, a
založily “UZAVŘENÝ ŘÁD ZLATÉHO ÚSVITU” (The Hermetic Order of the Golden Dawn).
Členové “Zlatého úsvitu” se rekrutovali v prvé řadě z lóže anglického SVOBODNÉHO
ZEDNÁŘSTVA a ze SPOLEČNOSTI ROSENKRUCIÁNŮ. “Zlatý úsvit” byl do jisté míry špička
tehdejších esoterických svobodných zednářů (relativně pozitivní) v Anglii a jejich nejvnitřnější a
nejtajnější kruh.

Členy byli mimo jiné:
FLORENCE FARR; nositel Nobelovy ceny za literaturu W. B. YEATS; BRAM STOKER (autor
Drákuly); GUSTAV MEYRINK (autor “Golema” a “Zelené tváře”); ALEISTER CROWLEY
(nejznámější mág v posledních sto letech, který později sklouznul k černé magii, zakladatel církve
Thelema a držitel 33. Stupně svobodných zednářů skotského ritu), RUDOLF STEINER (zakladatel
antroposofické nauky, svobodný zednář skotského ritu, vůdce “Theosofické společnosti”
v Německu, velmistr řádu Iluminátů “ORDO TEMPLI ORIENTIS” (OTO) a velmistr větve
“MYSTERIA MYSTICA AETERNA”, opustil však později “Zlatý úsvit” kvůli rozdílným
názorům).(73)
Steiner odepřel vstup do “Zlatého úsvitu” okultistu Trebisch-Lincolnovi, což mu bylo později
připsáno na vrub.
V roce 1917 se sešli ve Vídni okultista BARON RUDOLF VON SEBOTTENDORF,
Gurdijeffův[1] žák KARL HAUSHOFER, vojenský letec LOTHAR WAIZ, prelát GERNOT z tajné
“Společnosti dědictví templářských rytířů” (Societas Templi Marcioni) a MARIA ORSIC,
transcendentální médium ze Záhřebu. Intenzivně se zabývali “Zlatým úsvitem”, jeho naukami,
rituály a zvláště jeho vědomostmi o asijských tajných ložích. Zvláště Sebottendorf a Haushofer byli
zkušení cestovatelé po Indii a Tibetu a byli velmi ovlivněni jeho naukami a mýty. Karl Haushofer
navázal během první světové války kontakty s jednou z nejvlivnějších tajných společností Asie: se
“ŽLUTÝMI ČEPICEMI”. Tu založil v roce 1409 buddhistický reformátor Tsongkhapa[2].
Haushofer byl zasvěcen a přísahal, že spáchá sebevraždu, pokud by se “poslání” nezdařilo.
Kontakty mezi Haushoferem a Žlutými čepicemi vedly k tomu, že byly ve dvacátých letech
v Německu vytvořeny tibetské komunity.
Při tomto setkání ve Vídni doufali tito čtyři mladí lidé, že se dovědí něco o tajných textech
TEMPLÁŘSKÝCH RYTÍŘŮ o zjevení a také o tajemném bratrstvu “PÁNOVÉ ČERNÉHO
KAMENE”. Prelat Gernot byl ze “Společnosti dědictví templářských rytířů”, která podle mých
vědomostí představovala jedinou skutečnou templářskou společnost. Jedná se o potomky templářů
z roku 1307, kteří svá tajemství až do dneška přenášeli z otce na syna. Prelat Gernot jim prý
vyprávěl o vstupu do nového věku – o přechodu z věku Ryb do věku Vodnáře. Mluvilo se o tom, že
náš sluneční rok je rozdělen na dvanáct měsíců podle dvanácti oběhů Měsíce a stejně tak je doba
oběhu Slunce kolem velkého Centrálního slunce (podle starých mýtů “Černé slunce”) rozdělena na
dvanáct časových úseků. Ty prý, s přesností kuželovitých pohybů Země na základě sklonu zemské
osy, určují věk světa. Jeden “kosmický měsíc” tak odpovídá 2 155 rokům, “kosmický rok” pak asi
25 860 rokům. Podle tvrzení templářů nás ale čeká nejen běžná změna věku, ale i konec jednoho
kosmického roku a začátek zcela nového. Díky dokončení 25 860 let přechází země z věku Ryb,
které je nejslabší na vyzařování, do věku Vodnáře, které je na vyzařování nejsilnější. Podle indoarijské
definice konec “Kali-Yugy[3]”, věku hříchu. Všechny změny věku vedly k politickým,
náboženským, společenským a také geologickým převratům největšího rozsahu. Tato fáze přechodu
ze starého do nového věku je označována podle mezopotamských nauk jako “tři dvojité kroky
Marduka”,[4] časové rozmezí o 168 letech, přičemž ve středu této fáze můžeme prý na Zemi
očekávat počáteční setkání s ILU-paprsky, božským zářením.
Po pečlivých výpočtech přišli templáři s 4. únorem 1962 jako datem setkání tohoto paprsku. Proto
můžeme časový střed této 168-leté fáze přechodu a také roky 1934 a 1990 vypočíst jako zvlášť
důležité události.
Jako hlavní část těchto rozhovorů lze považovat pozadí jednoho místa v Novém zákoně, Matouš 21,
43. Zde mluví Ježíš k ŽIDŮM: “Boží království vám bude odňato a bude dáno JINÉMU národu,
který ponese jeho ovoce.”
Úplný text, který se nachází v archivu “Societas Templi Marcioni”, o tom mluví mnohem jasněji.
Především ale: Toto slovo Ježíše obsahuje, že Ježíš zcela konkrétně řekl, který “jiný národ” myslí.
Mluví totiž ke Germánům, kteří slouží v římské legii, a říká jim, že jejich národ je vyvolen. To bylo
to, co chtěli Sebottendorf a jeho přátelé definitivně vědět: germánský, tedy německý národ byl
pověřen vytvořením Říše světla[5] na Zemi. Jako místo pro příchod paprsku byl oznámen
Untersberg u Salzburgu.
Na konci září 1917 se Sebottendorf setkal v Untersbergu s příslušníky PÁNŮ ČERNÉHO
KAMENE, aby obdržel moc černofialového kamene, po kterém byla tajná společnost pojmenována.
“Páni černého kamene”, kteří vznikli v roce 1221 z templářské společnosti a vedl je Hubertus Koch,
si dali za cíl bojovat proti zlu ve světě a vybudovat křesťanskou Říši světla. Tato temná bojující síla
se projevila ve Starém zákoně jako “Bůh” skrze Mojžíše a jiná média, počínaje slovy: Jehova na
Abrahama, hebrejsky: “Ani ha El Schaddai”, přeloženo: Já jsem El Schaddai – “zvrhlý anděl
(Schaddai El) – satan” (viz původní Herderův překlad bible, První Mojžíšova 17,1).
Tímto poznatkem bylo pro Sebottendorfa vše vyjasněno: Schaddai, starozákonní bůh, je ničitel,
odpůrce Boží. Jeho stoupenci slouží zničení země, přírody, lidstva. A stoupenci byli Hebrejci –
židovský národ.
To také Ježíš vysvětlil v Janově evangeliu 8:30-45 bez okolků. Ježíš zde mluví k Židům:
“Odpověděli mu (Židé): “Náš otec je Abraham.” Ježíš jim řekl: “Kdybyste byli děti Abrahamovy,
jednali byste jako on. Já jsem vám mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít.
Tak Abraham nejednal. Vy konáte skutky svého OTCE.” Řekli mu: “Nenarodili jsme se ze smilstva,
máme jen jednoho Otce: Boha.” Ježíš jim řekl: “Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť
já jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. Proč mou
řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo. Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá.
On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak
než lhát, protože je lhář a otec lži. Já mluvím pravdu a proto mi nevěříte.”
Mnoho lidí se dnes ještě tak naivně ptá: Pročpak Hitler postupoval právě proti Židům? Doufám, že
Vám to poslední řádky ozřejmily. Podle názoru SPOLEČNOSTI THULE, na základě které později
vznikly DAP, NSDAP, SS atd., to byl židovský národ, který byl starozákonním bohem
“JEHOVOU” pověřen “založit peklo na zemi”, příčinou, proč je svět znovu a znovu zaplétán do
válek a roztržek.
Lidé z Thule se přesně vyznali v židovském bankovním systému a protokolech sionských mudrců a
cítili se povoláni, v souladu se zjevením Sajaha[6] bojovat proti tomuto národu a zvláště proti
židovskému bankovnímu systému a systému lóží a vytvořit na zemi Říši světla.
(Jak vidíte, byli tito lidé neschopní zpracovat příčiny, jak je naučil sám Pán Ježíš Kristus – totiž
změnit svět láskou k tvoření, k sobě a svému bližnímu (a “bližní” může zrovna tak náležet k jiné
rase nebo vyznání). Vzdali se své vlastní zodpovědnosti a přenesli ji na viníka – SATANA. Byli ve
své nenávisti tak slepí, že si ani nevšimli, že použili stejné zbraně jako údajný satanský bůh
JEHOVA, proti kterému chtěli bojovat. Těmto lidem však už mělo být známo, že člověk nemůže
míru dosáhnout válkou. Poznámka autora.)
Okolo BARONa RUDOLFa VON SEBOTTENDORFa se vytvořil kruh, který se přes “Germánský
řád” v roce 1918 v Bad Aiblingu zformoval do “SPOLEČNOSTI THULE”. Vedle praktik “Zlatého
úsvitu”, jako tantra, jóga, a východní meditace, patřila vědecká magie, astrologie, okultismus a
templářství k tématům, které se pokusili spojit s politikou.
Společnost Thule věřila podle zjevení Isais na příchod Mesiáše, “Třetího Sargona”, který měl
Německu pomoci ke slávě a nové arijské kultuře. Nejdůležitější členové byli podle Dietricha
Brondera (“Bevor Hitler kam”) a E. R. Carmina (“Guru Hitler”) následující:
1. Baron Rudolf von Sebottendorf, velmistr řádu
2. Guido von List, mistr řádu
3. Jörg Lanz von Liebenfels, mistr řádu
4. Adolf Hitler, Führer, říšský kancléř a vrchní SS-Führer
5. Rudolf Hess, Führerův zástupce a SS-Obergruppenführer
6. Hermann Göring, říšský maršál a SS-Obergruppenführer
7. Heinrich Himmler, Reichsführer SS a říšský ministr
8. Alfred Rosenberg, říšský ministr a NS-Reichsleiter
9. Hans Frank, Dr. h. c., NS-Reichsleiter a generální guvernér v Polsku
10. Julius Streicher, SA-Obergruppenführer a Gauleiter von Franken
11. Karl Haushofer, Prof. Dr., generalmajor ve výslužbě
12. Gottfried Feder, Prof. Dr., státní tajemník ve výslužbě
13. Dietrich Eckhart, šéfredaktor “Völkischer Beobachter”
14. Bernhard Stempfle, Hitlerův zpovědník a důvěrný přítel
15. Theo Morell, Hitlerův osobní lékař
16. Franz Gürtner, mnichovský policejní prezident
17. Rudolf Steiner, zakladatel antroposofické nauky
18. W. O. Schumann, Dr. a profesor na T. U. v Mnichově
19. Gräfin Westrap
a další

Společnost Thule se později rozdělila na dvě části, na esoteriky (z řečtiny: esoteros = vnitřní), ke
kterým se počítal Rudolf Steiner, a na exoteriky (z řečtiny: exoteros = vnější), jejichž vedení převzal
později Adolf Hitler. Mnozí autoři tvrdí, že exoterici pořádali mj. tajné soudní jednání a odsuzovali
lidi k smrti. Hitler nechal v každém případě Steinera a jeho stoupence později sledovat a ty, které
dopadl, nechal zabít.(75)
Jedny z nejdůležitějších nauk, které silně působily na Společnost Thule, byly ario-germánské
náboženské konstrukce “Wihinei” filozofa Guida von Lista, nauka o světovém ledu Hanse
Hörbigera (Glazial-Kosmologie) a obrat k anti-starozákonnímu prakřesťanství (Marcioniterium).
Nejužší kruh se v každém případě spiknul proti světovému židovství a svobodnému zednářství.
Několik autorů tvrdí, že ve společnosti Thule existovala ještě docela jiná ideologie. Nechci Vám ji
upírat, i když nemůže být označena jako “neotřesitelná realita”. Je ponecháno čtenáři, aby ji
posoudil.

V krátkosti historie “THULE”:
“ULTIMA THULE” bylo prý hlavní město poprvé Árijci osídleného kontinentu. Ten se nazýval
“HYPERBOREA” a byl prý starší než Lemuria a Atlantis (ty byly obydleny vyššími kulturami a
později zanikly). (Ve Skandinávii existuje pověst o “Ultima Thule”, báječné zemi vysoko na severu,
kde slunce nikdy nezapadá u kde prý žili předci arijské rasy.)
Hyperborea prý tehdy ležela v Severním moři a v průběhu doby ledové se potopila. Má se zato, že
obyvatelé Hyperborei kdysi přicestovali ze sluneční soustavy Aldebaran, která je hlavní hvězdou
v souhvězdí Býka, a byli asi čtyři metry velcí, bílí, blond a modroocí. Neznali prý žádné války a
stravovali se vegetariánsky. (Hitler ostatně též). Obyvatelé Hyperborei byli podle údajných textů
Thule technicky velmi pokročilí a létali prý s “Vril-ya”, s letadlem, které je dnes označováno jako
“UFO”. Tyto létající kotouče byly prý díky dvěma proti sobě rotujícím magnetickým polím schopny
levitace, enormní rychlosti a vzdušných manévrů, které lze i dnes pozorovat u tzv. UFO, a
využívaly prý tzv. sílu Vrilu[7] jako energetický potenciál, popř. pohonnou hmotu), tzn. čerpaly
(bezplatně) energii z magnetického pole Země, jako např. tachyonový konvertor kapitána Hanse
Colera nebo jako Oliverem Cranem vyvinutý “vesmírný kvantový” motor.
Když HYPERBOREA začala klesat, vykopali prý její obyvatelé pomocí velkých strojů obří tunel
do zemské kůry a usídlili se pod himalájskou oblastí. Tato podzemní říše se pak jmenovala
“AGARTHA” nebo “AGARTHI” a její hlavní město bylo nazýváno “SHAMBALLAH”. Peršané
nazývali tuto podzemní říši “Ariana” nebo “Arianne”, zemí původu Árijců. (Na tomto místě je třeba
také poznamenat, že Karel Haushofer tvrdil, že Thule vlastně byla Atlantida, a na rozdíl od jiných
výzkumníků Indie a Tibetu řekl, že se obyvatelé Thule-Atlantidy, kteří přežili, rozdělili do dvou
skupin, na dobré a zlé. Jedni, kteří se nazývali podle své věštby Agarthi, byli ti dobří a usadili se
v oblasti Himaláje, druzí se podle svých slov jmenovali Shamballah, byli zlí, chtěli si podrobit
lidstvo a přesunuli se západním směrem. Tvrdil, že mezi lidmi z Agarthi a Shamballah probíhá
tisíciletí starý boj, ve kterém později pokračovala Společnost Thule se Třetí říší jako zástupci
Agarthi proti zástupcům Shabmballah, svobodným zednářům a sionistům. To bylo pravděpodobně
také jejím posláním.)
Vládce této podzemní říše prý je “Rigden Iyepo”, král světa, se svým zástupcem na zemském
povrchu, Dalajlamou. Haushofer byl přesvědčen o tom, že podzemní říše pod Himalájemi je místem
původu arijské rasy, o čemž se údajně přesvědčil během svých několika cest do Indie a Tibetu.
Znakem Thule byl prý doleva se otáčející hákový kříž. Podle výpovědí tibetských lámů a Dalajlamy
osobně ještě dnes existují lidé z Agarthi. Podzemní říše, která zakotvila téměř ve všech východních
naukách, se pak během tisíciletí rozšířila pod celým zemským povrchem, s obrovskými centry pod
Saharou, pohořími Matto Grosso a Santa Catarina v Brazílii, Yucatan v Mexiku, Mt. Shasta
v Kalifornii, pod Anglií, Egyptem, Československem ... (76)
Především Hitler si prý přál, aby byly objeveny vstupy do podzemní říše Agarthi a aby byl navázán
kontakt s potomky arijských “božských lidí” z Aldebaran-Hyperborei. V pověstech o podzemní říši
se mluví mimo jiné o tom, že prý na zemském povrchu dojde ještě k jedné světové válce (3. světové
válce), která se však bude konat prostřednictvím zemětřesení, jiných přírodních katastrof a posunem
zemských pólů, díky čemuž zemřou dvě třetiny lidstva. Po této “poslední válce” se prý pak různé
rasy z vnitřku Země znovu sjednotí s lidmi, kteří přežijí na povrchu, a nastolí tisíciletý “ZLATÝ
VĚK” (věk Vodnáře). Podle toho chtěl Hitler s arijskou panskou rasou vytvořit vnější “Agarthi”
nebo “Ariana” na území Německa. Během existence “Třetí říše” byly proto podniknuty dvě velké
expedice SS do Himalájí, aby byly nalezeny příslušné vstupy. Další expedice zkoumaly Andy,
pohoří Matto Grosso na severu a Santa Catarina na jihu Brazílie, Československo a části Anglie.
Dále někteří autoři tvrdí, že lidé z Thule věřili, že Země je nezávisle na podzemním systému tunelů
a měst ještě DUTÁ, s dvěma velkými vstupy na severním a jižním pólu. Lidé se odvolávali na
přírodní zákonitosti, “jak v mikrokosmu, tak v makrokosmu”. Krevní, tělní nebo oční buňka,
kometa nebo atom má jádro a dutinu, kde se odehrává vlastní život, dutinu, kterou obklopuje
“corona radiata”, obal. Z toho bylo usouzeno, že Země musí být postavena na stejném principu. I
drúzy hornin to prý potvrzují, že se zde jedná o dutinu s vlastním vnitřním životem.
Podle toho je i Země dutá – což se prý ostatně shoduje i s výpověďmi tibetských lámů a Dalajlamy
– a má jádro (nukleus), tedy centrální slunce, které vnitřku propůjčuje rovnoměrné klima a stálý
sluneční svit.
Podle těchto tvrzení se prý vlastní život naší planety odehrává uvnitř – panská rasa žije uvnitř a
mutanti na vnějším povrchu – a to je prý také důvodem, proč na jiných planetách naší sluneční
soustavy neobjevíme život, protože i zde žijí jejich obyvatelé uvnitř. Hlavní vstupy se prý nalézají
na severním a jižním pólu, skrz ně svítí centrální slunce a vytváří “aurora borealis”, tzv. polární záři.
Uvnitř prý zemská hmota zabírá více místa než vodní masa. Podle tvrzení polárního výzkumníka
Olafa Jansena a jiných je prý voda uvnitř sladká, což by mohlo vysvětlovat, proč ledové masy
Arktidy a Antarktidy jsou ze sladké a ne ze slané vody. Na tomto místě je zajímavé poznamenat, že
tento názor týkající se stavby Země je dále podporován polárními výzkumníky Cookem, Pearym,
Amundsenem, Nansenem, Kanem a admirálem E. Byrdem. Všichni totiž měli stejné, podivné a se
stávajícími “vědeckými” teoriemi se neshodující zážitky:
Všichni potvrdili, že se vítr za 76. stupněm šířky oteplil, ptáci létali nad ledem ve směru na sever,
také zvířata, jako např. lišky, dělala stejnou věc. Nalézali pestrý a šedý sníh, který, když tál, ukázal
pyl z květů a v jiném případě sopečný popílek. V obou případech se naskýtá otázka, odkud přišel
pyl nebo sopečný prach na severní pól, protože na veřejně přístupných mapách není zanesena žádná
sopka. Dále se část výzkumníků dočasně nalézala v nějakém sladkovodním moři a naproti tomu
všichni podávají zprávu o tom, že v určitém čase během cesty viděli dvě slunce. Mimo to byli
nalezeni mamuti, jejichž maso bylo ještě čerstvé a jejichž obsah žaludku z části obsahoval ještě
čerstvou trávu.
(Pokud by Vás téma duté Země a zážitky různých polárních výzkumníků dále zajímaly, je
k dispozici několik knih v níže uvedené literatuře.)[8]

Poznámka autora:
Teorie, že Země je dutá, zůstala dosud pro veřejnost pouze teorií, přestože někteří autoři a polární
výzkumníci tvrdí, že tam byli a, jako admirál E. Byrd, pořídili početné fotografie. Nelze popřít, že
polární výzkumníci měli velmi podivné, dosud nevysvětlitelné zážitky, což ukazuje na to, že zde jde
o něco neobvyklého. Stejně tak přece teorie, že Země má žhavé jádro, zůstala pouze teorií. Proti
však stojí skutečnost, že existuje podzemní, lidmi zhotovený systém jeskyní a tunelů. Ty může
člověk najít téměř v každé zemi a dokazují svými z větší části ještě existujícími světelnými zdroji
(zeleně mihotající světlo, které je tím světlejší, čím hlouběji proniká člověk do tunelu), hladce
vybroušenými stěnami a neznámými stroji, které byly ukryty jako v případě Boyton Canyonu
v Sedoně v Arizoně, technicky vysoce rozvinutou, miliony let starou kulturou. O tom existuje
příslušná literatura, kterou můžete rovněž najít na konci knihy.
Lidem ze Společnosti Thule však tyto mýty o “duté Zemi” zřejmě stačily, aby za touto věcí vážně
šli. Proto byla během druhé světové války provedena přinejmenším jedna expedice do Antarktidy.
(Přesnější informace následují).
Abych ukázal, že historie arijských obyvatel Hyperborei asi nepocházela jen tak z ničeho, chtěl
bych uvést dva příklady: Když přišli španělští dobyvatelé pod vedením Pizarra v roce 1532 do Jižní
Ameriky, označovali je místní obyvatelé jako Vicarocha (bílý muž). Podle legendy místních
obyvatel jde o panskou rasu bílých lidí, kteří přišli před staletími z nebe v “létajících talířích”. Ti
dlouho panovali části tehdejších měst a pak zmizeli se slibem, že se vrátí. Když pak přišli bílí
Španělé, považovali je domorodci za navrátivší se Vicarochas a přenechali jim proto zpočátku své
zlato.
Něco podobného se stalo v Tibetu a jiných regionech Himalájí, když sem přišli první bílí
cestovatelé. Ti byli užasle sledováni Tibeťany a tázáni, pročpak prý přicházejí odspodu (od úpatí
hory), když jinak přicházejí ze shora.
Slyšeli jste někdy jako Němci něco o těchto věcech? Ne?
To je k politování, protože ideologie říšskoněmeckého vedení byla založena na tématu El Schaddaie
a z toho plynoucího pronásledování Židů, na zjevení Isais, na templářství a možná na tom, co jsem
právě vyprávěl. Tato témata byla základem všech akcí, včetně započetí druhé světové války. Jsou
dvě možnosti, jak zacházet s tím, co zde bylo ukázáno:
1. Považujete celou elitu Třetí říše za duševně vyšinutou a závislou na drogách a jednoduše celou
věc ignorujete nebo
2. Dáte si tu práci a pokusíte se zjistit, zda snad přece jen není na těchto příbězích něco pravdivého.
Abyste však našli literaturu na toto téma, musíte si dát tu práci a opustit tzv. “svobodné Německo”,
protože zde byla spojenci důkladně vymýcena.
Poznámka autora:
S ohledem na radikální pravicové aktivity v SRN bylo na jedné straně jistě vhodné zakázat mnohé
spisy, které otevřeně a z části dost primitivně provolávaly násilný rasismus. Aby však bylo možno
pravdivě reprodukovat politické a také náboženské dění minulosti a současnosti, nesmí být tyto
informace zatajeny.
Ještě však nebylo řečeno dost o těchto tajemných skutečnostech. Jak Vám ukážu, začala být
říšskoněmecká špička na základě těchto mýtů velmi aktivní.
V říjnu 1918 pověřil Sebottendorf své bratry z lóže KARLa HARRERa a ANTONa DREXLERa,
aby založili nějaký dělnický spolek. Ten se později přeměnil na DAP (Deutsche Arbeiterpartei =
Německá dělnická strana). Časopis Společnosti Thule byl “Völkische Beobachter” (= Národní
pozorovatel) a byl přímo převzat NSDAP, která se vyvinula z DAP.
V říjnu 1918 přichází mladý okultista a esoterik ADOLF HITLER (původně Adolf Schicklgruber,
Hitler bylo dívčí jméno jeho matky) do Thule-DAP a projevuje se zde jako dobrý řečník. Trevor
Ravenscroft popisuje v “Der Speer des Schicksals”[9], co věděl i Hitlerův přítel z mládí WALTER
JOHANNES STEIN, pozdější poradce svobodného zednáře WINSTONa CHURCHILLa: “Hitler,
který byl už ve věku 20 let silný přívrženec mysticismu, se pokoušel s pomocí drog dosáhnout
vyššího stavu vědomí. Díky vídeňskému knihkupci PRETZSCHEmu, který byl stoupencem
germánského mysticismu a z něho vyplývající nauky o arijské panské rase, získal Hitler základní
kamen svého budoucí obrazu světa a přišel díky němu na chuť halucinogenní droze “Peyotl”,
jakožto prostředku pro dosažení mystického osvícení. V tomto období přišel Hitler také do styku s
“PROTOKOLY SIONSKÝCH MUDRCŮ”, což ho ještě posílilo v jeho odporu k Židům.”
Protože Hitler byl už jako mladý muž závislý na drogách, není překvapující, že bral celý život silná
narkotika. Podle deníku jeho osobního lékaře DR. THEODORa MORELLa byly Hitlerovi celých
šest let druhé světové války podávány různé prostředky proti bolestem, uklidňující prostředky,
strychnin, kokain, derivát morfia a další drogy.(76A)
Hitler byl angažován Společností Thule-DAP jako volební řečník a učil se později díky
antibolševistovi a členu Thule DIETRICHu ECKARTovi správně psát a mluvit. Eckart přitáhl
Hitlera k tomu, co později představoval. Byl jím uveden na mnichovskou a berlínskou scénu a začal
téměř plně přejímat názory Společnosti Thule.
V roce 1924, kdy byl Hitler po nepodařeném mnichovském puči ve vězení v Landsbergu, trávil
s ním Haushofer denně hodiny, během kterých Hitlerovi předával své teorie a plány. Mezi knihami,
které od něho Hitler dostal, byla kniha lorda Bulwer-Lyttonse “THE COMING RACE”, jejíž příběh
je téměr identický s výše uvedeným o pod zemí žijící vysoce vyspělé arijské rase. Také v knize
Bulwer-Lyttonse hrají podstatnou roli létající lodě ve tvaru talíře. K tomu přišlo ještě vydání knihy
Ferdinanda Ossendowskiho: BEASTS, MEN AND GODS, která podala veřejnosti legendy o
Agarthi a Shamballah. Hitler byl plně zaujat hledáním podzemní říše a Thule-arijskou rasovou
naukou.
HAUSHOFER a RUDOLF HESS převzali politické školení Hitlera. V Landsbergu použil Hitler
Haushoferovy teorie, Rosenbergovy myšlenky a politickou propagandu a promíchal je do jednoho
celku. Rudolf Hess se postaral a správnou formulaci a převzal psaní na stroji. Tak vznikla Hitlerova
kniha “MEIN KAMPF”.(78)
Jakou roli hrál ve Třetí říši mysticismus a okultismus ukazuje také vliv KARLa HAUSHOFERa,
který byl označován jako “největší magik německé říše”. O Haushoferovi se říká, že měl “věštecké
nadání”, jehož přesnost mu pomohla k jeho bleskurychlému vstupu do mocných okultistických
kruhů předválečného Německa.
Jack Fisherman k tomu píše v “The Seven Men of Spandau”[10], že mimo jiné také Rudolf Hess
byl zcela zaujat Haushoferovými myšlenkami. To ukazuje i neobvyklý Hessův let do Anglie. Jeho
příčinou byl Haushoferův sen, ve kterém se “objevil Rudolf Hess, jak kráčí halami anglických
zámků a přináší mír mezi dva největší nordické národy”. A protože Hess byl přesvědčen o přesnosti
Haushoferových proroctví, bez odporu následoval tento sen.
Kolik bylo využito z magického vybavení Společnosti Thule je také patrné z následujících řádků:
Pozdrav Společnosti Thule “Heil und Sieg” převzal Hitler a udělal z něho “Sieg Heil”. Tento
pozdrav, ve spojení s zdvihnutím paže, je magickým rituálem, který se používá k vytvoření
voltů[11]. O magických voltech a jejich použití psal podrobně Franz Bardon.(78)
Franz Bardon, nazýván také Frabato, byl mně nejznámější německý magik (1909-1958)[12]. Hitler
nabídl Franzi Bardonu vysoké funkce ve své vládě v případě, že mu pomůže svými magickými
schopnostmi vyhrát válku. Kromě toho mu měl Bardon prozradit adresy zbývajících 98 z 99 po
světě roztroušených lóží. Když mu odepřel svou pomoc, byl vystaven strašnému mučení. (Frabato,
Franz Bardon, str. 173)
Nejen na německé straně byly použity magické obřady pro politické účely. Znamení vítězství
Angličanů, roztažené prsty, byly do roku 1940 známy pouze svobodným zednářům nejvyššího
zasvěcení. Když se svobodný zednář WINSTON CHURCHILL v roce 1940 obával, že se Anglie
stane obětí Hitlerovy úspěšné magie zdvižené ruky (německý pozdrav), poradil mu jeho rádce
v magii, satanista Aleister Crowley, postavit se tomuto nebezpečí na odpor magií roztažených prstů.
SS, nazývaný také “ČERNÝ ŘÁD”, byl všechno jiné než policejní oddíl. Byl to řádný náboženský
řád s hierarchickým členěním. Brutální nacistická strana a svatý řád? Tato představa se zdá směšná,
dokud člověk nezjistí, že to nebylo v dějinách poprvé, kdy byl svatý řád zodpovědný za mnoho
ohavných činů. Jezuité, ale také Dominikáni, kterým podléhala katolická inkvizice ve středověku,
jsou toho nejlepším příkladem. ČERNÝ ŘÁD byl praktickou realizací esoterických a okultních
představ o víře Společnosti Thule. Uvnitř SS existovala další tajná společnost, elita a nejužší kruh
SS, totiž SS “ČERNÉ SLUNCE”. Černé slunce je velké centrální slunce, centrální praslunce, kolem
kterého obíhá naše slunce a které je znázorněno rovnoramenným křížem. Ten byl používán na
letadlech a pancéřových vozidlech Třetí říše. Z tohoto hlediska ho také používali templáři,
rosenkruciani a mnoho dalších starých lóží.(79)
Společnost Thule a pozdější SS “Černé slunce” spolupracovali úzce nejen s tibetskou kolonií
v Berlíně, ale také s tibetským řádem černé magie. Hitler měl stálý kontakt s jedním tibetským
mnichem se zelenými rukavicemi, který byl označován jako “strážce klíče”. Ten prý znal vstup do
Agarthi (Ariana).(80)
Když 25. dubna 1945 našli Rusové v jednom berlínském sklepě šest mrtvých Tibeťanů ležících
v kruhu, byl uprostřed tohoto kruhu právě ten se zelenými rukavicemi. Vypadalo to, jakoby byli
spáchali kolektivní sebevraždu. Po vstupu Rusů do Berlína 2. května 1945 byly objeveny mrtvoly
více jak 1000 lidí, kteří jednoznačně pocházeli z himalájského regionu a bojovali na německé
straně. Co dělali Tibeťané v německých uniformách vzdáleni tisíce kilometrů od své země?
Nespočetní mladí muži byli v době Třetí říše vzděláni “Černým sluncem”, zasvěceni ve
Wewelsburgu a posláni do Tibetu, aby zde přežili a připravili se na velký závěrečný boj na konci
tohoto století.
Podle tvrzení Franze Bardona byl Adolf Hitler také člen lóže F.O.G.C. (Freimaurerischer Orden der
Goldenen Centurie[13]), který je vlastně znám jako “99. lóže”. Z těchto 99 loží je každá na jiném
místě na světě a každá má vždy 99 členů. Každá lóže podléhá jednomu démonu a každý člen má
osobního démona pro sebe. “Obchod” spočívá v tom, že démon pomáhá osobě dosáhnout peníze a
moc, za to je mu duše této osoby po smrti povinna sloužit. Navíc je každý rok jeden člen obětován
démonu lóže a jeden nový člen je proto pak do lóže přijat. Členi těchto 99 lóží jsou také hospodářští
a finanční bosové největšího kalibru. Lóže F.O.G.C., popř. 99 lóží patří podle mých vědomostí mezi
ty nejnebezpečnější, proti nimž je satanismus, jako “Church of Satan” od Antona La Vey’s, o kterém
se dozvídáme z médií, ještě neškodný.
Franz Bardon potvrdil, že Hitler a řád Thule byly vnějším nástrojem skupiny tibetských černých
magiků.
Jen ten, komu je tohle známo, rozumí této větě z Hitlerovy řeči z 30. ledna 1945:
“V tomto boji nezvítězí “vnitřní Asie”, ale Evropa – a na špici onen národ, který jeden a půl
tisíciletí zastupoval a v budoucnu bude zastupovat Evropu jako mocnost proti Východu: naše
velkoněmecká říše, německý národ!” (Citát z “Hitler-Reden und Proklamationen 1932-1945” od
Maxe Domaruse).
Také o místě, kam se poděl Hitler, existuje mnoho mýtů. Podle tvrzení Franze Bardona a Miquela
Serranose (bývalý chilský velvyslanec v Rakousku) odletěl Hitler díky pomoci 99. lóže do jižní
Ameriky. Také mrtvola, která byla nalezena a jejíž chrup byl falešně identifikován Hitlerovým
zubařem, byla prý nastrčena 99. lóží. Jeden velký německý list 5. května 1979 zveřejnil, že
v jihoamerické džungli bylo nalezeno Hitlerovo osobní letadlo. Také podle tvrzení Josepha Greinera
(“Das Ende des Hitler-Mythos”) odstartoval Hitler 30. dubna 1945 se svým letadlem z Berlína-
Tempelhofu. Nejpravděpodobnější ale je, že Hitler, když přežil, prý využil výsledky
“SPOLEČNOSTI VRIL”, aby opustil Německo. Zda tenkrát Hitler zemřel nebo ne – zatím je to
docela určité!
Karl Haushoffer, poté co nedokončil úspěšně své poslání, zabil nejprve 14. března 1946 svou ženu a
poté sám spáchal “Hara Kiri”, jak přísahal ŽLUTÝM ČEPICÍM.
Celá teoretická a praktická výstavba Třetí říše byla z německé strany iniciována a řízena
SPOLEČNOSTÍ THULE. Peněžní prostředky pocházely od mezinárodních bankéřů. Lůno, ze
kterého všechno pocházelo, je stále ještě plodné, protože Společnost Thule, popř. její odnože, dnes
ještě existují.
Další tajná skupina, která zvěstovala příchod arijského mesiáše a ke které patřil Hermann Göring,
finanční šéf nacistů, byla “SPOLEČNOST EDELWEISS”[14]. Ta však zde nemá další význam.(82)
[1] Gurdief - zakladatel sufijské mystické sekty
[2] Tibetská mahajánská budhistická sekta se které patří i dalajlámové
[3] černý věk
[4] nejvyšší bůh starých Sumerů a Babyloňanů
[6] Sajaha-Offenbarung
[7] (Vril = éter, ód, prana, chi, kosmická síla, orgon ..., ale také z akademického “vri-IL” = “jako
nejvyšší Božství” = rovný Bohu
[8] v češtině se asi nejpodrobněji rozepisuje J. Bergier v knize Jitro kouzelníků.
[9] Kopí osudu - vyšlo i v českém jazyce
[10] Sedm mužů ze Špandavy
[11] zur Bildung von Volten
[12] pozn. překl. František Bardon - světově známý představitel magie a kabaly, byl českého
původu, narodil se na sev. Moravě a zemřel v padesátých letech v komunistickém žaláři. Jeho díla
vyšla v poslední době i v češtině včetně jeho životopisu Frabato.
[13] Řád svobodných zednářů zlaté legie
[14] Edelweiss - protěž alpská
Společnost VRIL aneb "Ne vše dobré přichází shora"
Společnost VRIL se vlastně svým tématem a oblastí zájmu tak docela nehodí k našemu jinak více
politickému tématu, je však asi nejzajímavější tajnou společností, která kdy existovala. Proto ji zde
jednoduše MUSÍM zmínit. O Společnosti Vril neexistuje v Německu jediná kniha a také všechen
ostatní materiál, který by na spojení takových jmen mohl odkazovat, byl spojenci úspěšně
odstraněn. Ale jak uvidíte, všechen materiál nezmizel. A činí mi to zvláštní potěšení odkrýt zde toto
téma, protože můžete zjistit vlastníma očima, které mocné kruhy “ne-německého” původu mají
zájem na tom, aby bylo toto dění drženo před německým národem v tajnosti.
Karl Haushofer založil před rokem 1919 druhý řád, “Brüder des Lichtes”[1], který byl později
přejmenován na “SPOLEČNOST VRIL”. V té se také spojili templáři “PÁNOVÉ ČERNÉHO
KAMENE” (PČK), kteří vznikli v roce 1917, a “ČERNÍ RYTÍŘI” z elity Společnosti Thule a SS
“ČERNÉ SLUNCE”.
Nejjednodušeji může být rozdíl mezi touto společností a Společností Thule vyjádřen tak, že
Společnost Thule se věnovala materiálním a politickým věcem a Společnost Vril byla v podstatě
orientována DRUHÝM SMĚREM. Přece zde ale zůstávají mnohé styčné body mezi oběma
společnostmi, jako např. Atlantida, Thule, Gilgamešův “Ostrov blažených”, praspojení mezi
Germány a Mezopotámií, ale také staré posvátné věci jako “die Externsteine” nebo “der Hausberg
von Stronegg” byly předmětem společného zkoumání.(83)
V prosinci 1919 se setkal užší kruh lidí ze Společností Thule, Vril a PČK v jedné k tomuto účelu
pronajaté myslivně v Ramsau u Berchtesgadenu. Mimo jiné bylo mezi nimi medium Maria Orsitsch
a ještě další, které je známo jen jako Sigrun. Maria získala mediální cestou spojení v tajném
templářském písmu – médiu zcela neznámém jazyku – s technickými údaji pro stavbu létacího
stroje. Telepatické zprávy přišly podle tvrzení ve spisech Společnosti Vril ze sluneční soustavy
Aldebaran, kterou můžeme najít v souhvězdí Býka vzdálenou od nás 68 světelných let.
Na tomto místě bych chtěl prezentovat krátké shrnutí těchto zpráv, které obdrželi telepati
Společnosti Vril a které byly podkladem pro všechny další akce společnosti:
Sluneční soustava Aldebaran je prý vzdálena od Země 68 světelných let a její slunce obíhají dvě
obydlené planety, které tvoří říši “SUMERAN”. Lidstvo sluneční soustavy Aldebaran se prý
rozdělilo na panský národ “světlých božích lidí” (Árijci) a různé jiné lidské rasy, které se vyvinuly
díky negativním mutacím těchto “božích lidí” v důsledku klimatických změn na jednotlivých
planetách. Tyto rasy barevných mutantů prý dosáhly pouze nízkého stupně duševního rozvoje. Čím
více docházelo k promíchávání ras, tím více prý upadal duševní rozvoj těchto národů, což mělo za
následek jejich neschopnost získat technologii vesmírných letů jejich předků a vlastnoručně opustit
planety v okamžiku, kdy se slunce Aldebaran začalo rozpínat. Proto prý byly tyto nižší rasy, zcela
závislé na panské rase, evakuovány vesmírnými loděmi a dopraveni na jiné obyvatelné planety. Přes
tyto rasové rozdíly se však rozdílné rasy zcela respektovaly a nezasahovaly si navzájem do
životního prostoru, ani tak zvaní boží lidé ve vztahu k jiným rasám, ani naopak. Každý jednoduše
respektoval, že jiní mají vlastní vývoj (na rozdíl od Země).
Panská rasa “světlých božských lidí” pak prý začala asi před 500 miliony lety kolonizovat jiné
planety, poté co došlo k expanzi slunce Aldebaran a k z toho vyplývajícímu nárůstu teplot, který
učinil planety neobyvatelnými. Proslýchá se, že v naší sluneční soustavě nejprve osídlili planetu
Mallona (také Maldek, Marduk nebo mezi Rusy nazývaná Phaeton), která prý tenkrát existovala na
místě dnešních asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Poté Mars, o jehož vysoce vyspělých
obyvatelích svědčí města pyramid a známá tvář Marsu, které byla získána v roce 1976 díky sondě
Viking. Lze se domnívat, že panští lidé ze Sumeran-Aldebaran přišli v tomto období také poprvé na
Zemi, na což ukazují zkamenělé stopy bot staré kolem 500 milionů let a také podpatkem
rozšlápnutí, zkamenělí trilobiti, na Zemi tehdy žijící a před 400 miliony let vyhynuvší pravěcí raci.
Lidé ze Společnosti Vril byli názoru, že tato rasa z Aldebaranu později, když se Země pomalu stala
obyvatelnou, přistála v Mezopotámii a vytvořila vládnoucí kastu SUMERŮ, kteří byli označováni
jako světlí, bílí boží lidé. Dále dospěli telepati ze Společnosti Vril k poznatku, že sumerština je
nejen identická s řečí Aldebaranů, ale také aldebaranština-sumerština zní jako nesrozumitelná
němčina a také frekvence mluvení obou jazyků – němčiny a sumerštiny – je téměř stejná.
Zda tato tvrzení o Aldebaranu odpovídají skutečnosti je otázkou, stavební plány a technické údaje,
které obdrželi telepati ze Společnosti Vril, byly však tak přesné, že vedly k jedné
z nejfantastičtějších myšlenek, kterou lidé asi kdy vymysleli: ke stavbě “věčného létacího stroje”!
[2]
Dozrával koncept nějakých “jiných znalostí” (dnes bychom řekli “alternativní formy energie”).
Trvalo přes tři roky, dokud nebyl vzat projekt útokem. V této první fázi “jiné techniky” nebo “jiné
vědy” uspořádal Dr. W. O. Schumann, člen Společnosti Thule a Vril, přednášku, z které jsou zde
uvedeny některé věty:
“Ve všem a v každém známe dva principy, které určují věci dění: světlo a tma, dobro a zlo, tvoření a
ničení – stejně jako známe u elektřiny plus a minus. To vždy znamená: buď – nebo!”
“Oba tyto principy – konkrétně označeny jako tvořící a ničící – určují také naše technické
prostředky ...”
“Všechno ničící je satanského původu – všechno budující božského původu ... Každá technika
založená na principu výbuchu nebo také spalování může být proto označena jako satanská technika.
Nastávající nový věk bude věkem nové, pozitivní, božské techniky! ...” (z říšskoněmeckého tajného
archivu SS).
Ve stejném období pracoval vědec VIKTOR SCHAUBERGER na podobném projektu. Jan Kepler,
jehož nauk Schauberger využíval, byl držitelem tajné nauky pythagorejců, jejichž vědomosti byly
převzaty a drženy v tajnosti prostřednictvím TEMPLÁŘSKÝCH RYTÍŘŮ. Byly to vědomosti o
“IMPLOZI” (imploze v tomto případě = využití potenciálu vnitřního světa ve vnějším světě). Hitler,
tak jako lidé ze Společnosti Vril a Thule, věděl, že božský princip je stále budující, tedy
konstruktivní. Technologie, která je naproti tomu založena na explozi a je proto destruktivní, je proti
božskému principu. Proto chtěli vytvořit technologii, která je založena na IMPLOZI.
Schaubergerova nauka o vibracích (princip řady vyšších tónů = monochord) navazuje na vědomosti
o implozi. Zjednodušeně můžeme říci: IMPLOZE místo EXPLOZE! Podle energetických drah
monochordu a implozivní techniky se člověk dostane do oblasti antihmoty a tím ke zrušení
gravitace.

V létě roku 1922 byl postaven první létající stroj ve tvaru talíře, jehož pohon byl založen na
implozivní technice (die Jenseitsflugmaschine). Skládal se z kotouče o průměru osm metrů, nad ním
se nalézal paralelně umístěný kotouč o průměru šest a půl metru a pod ním další kotouč s průměrem
sedm metrů. Tyto tři kotouče měly ve středu otvor 1,8 m, do kterého byl zamontován 2,4 m vysoký
pohonný agregát. Dole vybíhalo prostřední těleso do kuželovité špičky, z ní pak kyvadlo sahající do
spodního patra starající se o stabilizaci stroje. V aktivním stavu se horní a spodní kotouč točily proti
sobě nejspíše za účelem vytvoření elektromagnetického rotačního pole.
Jaké výkony tento první létající talíř přinesl, není známo. V každém případě s ním bylo po dobu
dvou let experimentováno, předtím než byl demontován a uložen pravděpodobně v závodech
Messerschmidt v Augsburgu. Pomoc s financováním tohoto projektu se vynořuje pod kódem “JFM”
v účetnictví více německých průmyslových podniků. S jistotou vzešla z tohoto létacího stroje
pohonná jednotka Vril, která je však formálně uváděna jako “Schumannův SM-levitátor”.
V principu prý tento létající stroj vytvářel kolem sebe a v blízkém okolí extrémně silné pole, které z
jím obklopeného prostoru spolu se strojem a jeho uživatelem vytvořilo na okolním kosmu zcela
nezávislý mikrokosmos. Toto pole by bylo při své maximální síle zcela nezávislé na všech jej
obklopujících vesmírných silách a vlivech – jako třeba gravitace, elektromagnetismus a záření,
stejně jako hmota každého druhu – a mohlo by se libovolně pohybovat uvnitř každého gravitačního
a jiného pole, aniž by účinkovalo nebo bylo pocítěno jakékoli zrychlení.
V červnu 1934 byl VIKTOR SCHAUBERGER pozván HITLERem a nejvyššími zástupci
Společnosti Vril a Thule a od té doby s nimi spolupracoval.
Hodina vzniku prvního takzvaného německého UFO udeřila poté, po tomto prvním neúspěchu,
v červnu 1934. Pod vedením Dr. W. O. Schumanna vzniklo první experimentální kulaté letadlo RFZ
1 na území německé letecké továrny Arado v Brandenburgu. Při svém prvním a současně
posledním letu vystoupalo kolmo do výšky kolem 60 m, začalo se pak ale minutu ve vzduchu
potácet a tancovat. Pro řízení použité zařízení Arado 196 se ukázalo jako zcela neúčinné.
S námahou se podařilo pilotu Lotharu Waizovi znovu dovést RFZ 1 na zem, vyskočit a odběhnout
od něj, než se začalo chovat jako káča (dětská hračka), pak se převrhlo a roztrhlo. To byl konec
RFZ 1, ale začátek letounů VRIL.
Ještě před koncem roku 1934 bylo dokončeno RFZ 2, které mělo pohon Vril a “magnetoimpulsní
řízení”. Měřilo 5 m v průměru a mělo následující letové znaky: opticky splývající obrysy při
narůstající rychlosti a pro UFO typická barevná světla. Podle stupně pohonu červená, oranžová,
žlutá, zelená, bílá, modrá a fialová.
Fungovalo tedy – a mělo prý v roce 1941 před sebou ještě osud hodný povšimnutí. A sice bylo
nasazeno jako dálkové průzkumné letadlo během “letecké bitvy o Anglii”, když se německé
stíhačky ME 109 ukázaly jako nezpůsobilé pro transatlantické průzkumné lety kvůli příliš krátkému
doletu.

Na konci roku 1941 bylo vyfotografováno nad jižním Atlantikem, když bylo na cestě na pomocný
křižník Atlantis v antarktických vodách. Důvod, proč nemohlo být nasazeno jako stíhací letadlo,
spočíval v tom, že RFZ 2 mohlo provést díky svému impulsnímu řízení pouze změny směru o 90°,
45° a 22,5°. Neuvěřitelné, budou si někteří myslet – právě tyto pravoúhelné změny směru jsou zcela
typické pro vzdušné chování tzv. UFO.
Po úspěchu malého RFZ 2 jako dálkového průzkumného letadla dostala Společnost Vril vlastní
pokusné území v Brandenburgu. Na konci roku 1942 vzlétl lehký ozbrojený létající talíř “VRIL-1-
Jäger”. Měl v průměru 11,5 m, byl jednomístný, měl jako pohon “Schumannův levitátor” a
“magnetoimpulsní řízení”. Dosahoval rychlosti od 2 900 do 12 000 km/h, mohl provádět při plné
rychlosti změny letu v pravém úhlu, aniž by to bylo na újmu pilotům, byl nezávislý na počasí a měl
stoprocentní schopnost létat ve vesmíru. Bylo postaveno 17 kusů Vril 1 a bylo také více
dvojmístných, skleněnou kopulí vybavených variant.
V tomto období rovněž vznikl vlastní projekt, V-7. Pod tímto označením bylo postaveno více
létajících talířů, ale s konvenčním tryskovým pohonem. Podle podkladů ANDREASe EPPa vznikl
RFZ 7, kombinace levitujícího létajícího talíře s tryskovým pohonem. Pracovaly na něm vývojové
skupiny SCHRIEVER-HABERMOHL a MIETHE-BELLUZO. RFZ 7 měl průměr 42 m, havaroval
ale při přistání v Spitzbergenu. Později byl ale RFZ 7 vyfotografován nedaleko Prahy. Podle
výpovědi Andease Eppa měl být tento vybaven atomovými hlavicemi a bombardovat New York.
V červenci 1941 postavili SCHRIEVER a HABERMOHL kolmo startující kulaté letadlo
s tryskovým pohonem, které však vykazovalo těžké nedostatky. Přesto byl ale vyvinut další
“elektrogravitační talíř” s tachyonovým pohonem,[3] který byl úspěšný. Po něm následoval RFZ 7
T, postavený Schrieverem, Habermohlem a Belluzem a rovněž řádně fungující. Létající talíře V-7
však bylo možno ve srovnání s talíři Vril a Haunebu popsat spíše jako druh hračky.
Uvnitř SS existovala skupina SS-E-IV (= ENTWICKLUNGSSTELLE IV DER SCHWARZEN
SONNE = odbor vývoje IV Černého slunce), která se zabývala získáváním alternativní energie, jejíž
hlavním úkolem bylo učinit Německo nezávislým na zahraniční ropě. SS-E-IV vyvinula
z existujícího pohonného zařízení Vril a z tachyonkonvertoru[4] kapitána Hanse Colera
“POHONNÉ ZAŘÍZENÍ THULE”, které bylo později označováno jako THULETACHYONATOR.
V srpnu 1939 startoval první RFZ 5. Byl to středně těžce vyzbrojený létající talíř se zvláštním
jménem “HAUNEBU I”. Měl posádku osm mužů, měřil v průměru 25 m, dosahoval ze začátku
rychlosti 4 800 km/h a později 17 000 km/h. Byl vyzbrojen dvěma 6 cm kanony KSK[5] v otočných
věžích a čtyřmi MK 106 a měl vesmírnou schopnost 60%.
Na konci roku 1940 byl také dokončen “HAUNEBU II”. Průměr se pohyboval od 26 do 32 m a
výška mezi 9 a 11 m. Mohl nést posádku od 9 do 20 osob. Byl poháněn Thule-Tachyonatorem a
dosáhl těsně nad zemí rychlosti 6 000 km/h. Byl schopen letu do vesmíru a měl dolet 55 letových
hodin.

V tomto období už existovaly plány na VRIL-7-Grossraumschiff (= velká vesmírná loď) o průměru
120 m, měl převážet celé posádky. Krátce nato byl připraven “HAUNEBU III”, nejlepší kousek ze
všech talířů s průměrem 71 m, vzlétl a byl také nafilmován. Mohl nést posádku o 32 mužích, měl
délku letu přes 8 týdnů a dosáhl rychlosti přinejmenším 7 000 km/h (podle podkladů z tajného
archivu SS až 40 000 km/h).
Virgil Armstrong, bývalý příslušník CIA a zelený baret ve výslužbě, popisuje německé letouny
během 2. světové války, které přistávaly a startovaly vertikálně a mohly letět do pravého úhlu.
Jejich rychlost byla změřena až na 3 000 km/h a měly laserové zbraně (nejspíše tzv. KSK kanony),
které mohly prorazit čtyřpalcové pancéřování.
Profesor J. J. Hurtak, ufolog a autor “Die Schlüssel des Enoch”[6], popisuje, že se Němci zabývali
stavbou něčeho, co spojenci označovali jako “zázračný zbraňový systém”. Hurtakovi se dostaly do
rukou protokoly, které popisují průběh dvou věcí:
1. výstavbu vesmírného města “Peenemünde” a
2. přesun nejlepších techniků a vědců z Německa.
Zmíněno bylo také přesnější zkoumání tzv. “FOO-FIGHTERS” (ohnivá koule). Stavba a nasazení
těchto létajících objektů bylo okolo roku 1942 už CIA a britské tajné službě známo, nebylo však
správně doceněno. Foo-Fighter bylo vlastně označení spojenců pro všechny německé svítící létající
stroje. Zvláště se ale asi jednalo o dva vynálezy, které spadaly pod pojem Foo-Fighters: létající
želva a mýdlová bublina, dvě úplně rozdílné věci, které však byly spojenci zhodnoceny jako spolu
související. “LÉTAJÍCÍ ŽELVA” byla vyvinuta SS-E-IV ve Wiener Neustadt. Její vnější forma
připomínala želví krunýř.
Byly to letecké sondy bez posádky, které měly způsobit rušení elektrického zapalování u
nepřátelských ozbrojených sil. Měly zabudovány rozvinuté elektronkové lampy, které byly SS
označovány jako Todesstrahlen (= smrtelné paprsky). Účinné vyřazení zapalování však zpočátku
nefungovalo příliš dokonale. Později byla tato technika dále vyvíjena a znalec UFO by mohl
potvrdit, že vyřazení zapalování, výpadek elektrických zařízení je jedním z typických příznaků
v okamžiku, kdy se objeví UFO. Wendell C. Stevens, pilot US Air Force během 2. světové války,
popisuje Foo-Fighters jako šedozelené nebo červenooranžové, které se přibližovaly k letadlům až
na 5 m a pak zde zůstaly. Nenechaly se ani setřást, ani sestřelit a přinutily letku z části k obratu nebo
přistání.
Docela jiná věc byly často jako Foo-Fighters označované mýdlové bubliny. Zde se jednalo o
jednoduché balóny, v kterých se nacházely tenké kovové spirály sloužící k rušení nepřátelských
leteckých radarů. Úspěch této myšlenky byl asi malý – pokud nepřihlížíme k psychologickému
účinku.

Na počátku roku 1943 byla také plánována mateřská loď tvaru doutníku zvaná “STROJ
ANDROMEDA” (dlouhá 139 m), která měla být postavena v Zeppelinových loděnicích. V ní mělo
být převáženo více leteckých lodí tvaru talíře pro dlouhé lety.
Okolo vánoc 1943 se uskutečnilo důležité setkání SPOLEČNOSTI VRIL v lázních Kolberg u
Severního moře. Toho se zúčastnila i média Maria a Sigrun. Hlavním tématem tohoto setkání byl
“PODNIK ALDEBARAN”. Média získala přesné údaje o obydlených planetách okolo slunce
Aldebaran a začala se vypracovávat cesta tam. 2. ledna 1944 se uskutečnil rozhovor mezi
HITLERem, HIMMLERem, Künkelem (Společnost Vril) a Dr. Schumannem (Společnost Vril), ve
kterém šlo o PROJEKT VRIL. Chtěli se dostat na Aldebaran s vesmírnou lodí Vril-7 skrze
dimenzionální kanál nezávislý na rychlosti světla. Podle tvrzení Ratthofera se měl uskutečnit v zimě
roku 1944 první letecký test dimenzionálního kanálu. Ten se prý málem stal katastrofou, protože
fotografie po tomto letu ukazují Vril-7, na kterých vypadal “jakoby byl na cestě 100 let.” Vnější
potah působil silně zestárle a byl na více místech poškozen.
14. února 1944 byl testován pilotem Joachimem Roehlikem v Peenemünde pod projektem V-7
nadzvukový vrtulník zkonstruovaný Schrieverem a Habermohlem, který byl vybaven 12
turboagregáty BMW 028. Kolmá stoupavost činila 800 m za minutu, dosáhl výšky 24 200 m a
rychlosti 2 200 km/h při horizontálním letu. Mohl být také poháněn nekonvečním zdrojem energie.
Nedošlo však k jeho nasazení, protože Peenemünde bylo v roce 1944 bombardováno a také
přemístění do Prahy už nic nepřineslo. Protože dříve, než mohly být létající talíře nasazeny, obsadili
Američané a Rusové Prahu.
Britové a Američané objevili během obsazení Německa na počátku roku 1945 v tajných obrazových
archivech SS mimo jiné také fotografie typů Haunebu II a Vril I, stejně jako stroje Andromeda.
Rozhodnutí prezidenta Trumana v březnu 1946 vedlo k tomu, že válečná komise USA vydala
povolení ke sběru materiálů o experimentech s vyspělou technologií. Díky operaci “PAPERCLIP”
byli do USA soukromě přemístěni v tajnosti pracující němečtí vědci. Mezi nimi VIKTOR
SCHAUBERGER a WERNER VON BRAUN.
Zde ještě jednou krátké shrnutí vyvinutých strojů, které měly být sériově vyráběny:
První projekt byl veden Prof. Dr. Ing. W. O. Schumannem činným na TH Mnichov, v jehož rámci
bylo až do začátku roku 1945 postaveno údajně 17 lodí tvaru disku o průměru 11,5 m, které prý
vykonaly 84 testovacích letů, tzv. “VRIL-1-JÄGER”. Přinejmenším jeden VRIL-7 a jedna velká
vesmírná loď VRIL-7 jménem “ODIN”, která prý v dubnu 1945 s částí vědců a členů lóže Vril
odstartovala z Brandenburgu na Aldebaran.
Druhý projekt vedlo oddělení vývoje IV SS, které nechalo stavět až do začátku roku 1945 tři různé
typy velkých letadel tvaru zvonu:
HAUNEBU I, 25 m v průměru, byly postaveny dva exempláře a vykonaly celkem 52 testovacích
letů (cca 4 800 km/h).
HAUNEBU II, průměr až 32 m, bylo postaveno sedm exemplářů a provedeno 106 letů
(cca 6 000 km/h).
Typ Haunebu II byl skutečně již plánován pro sériovou produkci. Pro letecké firmy Dornier a
Junkers byla prý vypsána soutěž, která byla ukončena na konci března 1945 ve prospěch Dornieru.
Oficiální označení tohoto těžkého letadla prý znělo DO-STRA (= Dornier-STRAtosphärenflugzeug
= stratosférické letadlo Dornier).
HAUNEBU III se 71 m v průměru bylo postaveno jen jednou a vykonalo přinejmenším 19 letů
(cca 7 000 km/h).
A ve formě plánů existoval “STROJ ANDROMEDA”, 139 m dlouhá mateřská loď s hangáry pro
jeden Haunebu II, dva VRIL I a dva VRIL II.
Dále existují podklady, že velká vesmírná loď VRIL-7 odstartovala po svém dokončení na konci
roku 1944 a několika testech už k prvnímu, ještě na Zem omezenému nasazení:
1. Přistání v Salzkammergut u Mondsee, s pokusem o potopení kvůli zjištění pevnosti pláště proti
tlaku,
2. pravděpodobně od března do dubna 1945 proběhlo z bezpečnostních a strategických důvodů
umístění Vril-7 v “Alpském opevnění”, odkud poté odlétl do Španělska, aby odtud převezl důležité
uprchlé říšskoněmecké osobnosti do jižní Ameriky a “NEUSCHWABENLANDu” (vysvětlení
následuje) do zde během války založených tajných říšskoněmeckých opěrných bodů,
3. bezprostředně poté prý Vril-7 odstartoval na tajný let do Japonska, o kterém však dále není nic
známo.
Co se stalo s letadly po válce?
Nelze zcela vyloučit, že došlo k výrobě malé série Haunebu II. Různé fotografie UFO, které se
vynořily po roce 1945 s docela typickým vzhledem těchto německých strojů, dávají této možnosti
za pravdu.
Mnozí říkají, že část z nich byla potopena v hornorakouském Mondsee, jiní říkají, že prý odletěly
do jižní Ameriky nebo tam byly převezeny po jednotlivých částech. Zde je jisté, že i když se letadla
bezpodmínečně do jižní Ameriky nedostala, byla zde přinejmenším postavena nová podle plánů a
bylo s nimi létáno, protože důležitá část této technologie byla použita při “experimentu Phoenix”
v roce 1983, který byl následným projektem “experimentu Philadelphia” z roku 1943. (Zde se jedná
o experimenty US-NAVY s teleportací, materializací a cestováním v čase, které byly úspěšnější, než
byste si představili ve vašich nejodvážnějších snech. Také o tom existuje dostatek materiálu, aby
s ním byla naplněna nová kniha, nepatří však přímo k našemu tématu. Viz seznam literatury).
V roce 1938 byla provedena německá EXPEDICE DO ANTARKTIDY s letadlovou lodí
Schwabenland. Přitom bylo prohlášeno za německé území 600 000 km
2
, “Neuschwabeland”[7].
Oblast bez ledu s horami a jezery. Celé flotily U-Bootů (ponorek) typu 21 a 23 byly později na cestě
do Neuschwabenlandu. Až do dneška je pohřešováno přes 100 německých ponorek, které byly mj.
vybaveny Walterovým Schnorchelem (větrací roura), který jim umožnil zůstat pod vodou více týdnů,
a lze se domnívat, že uprchly s rozloženými létajícími talíři nebo přinejmenším se stavebními plány
do Neuschwabenlandu. Opět se lze silně domnívat, protože testovací lety byly úspěšné, že tam
létající talíře přímo na konci války odletěly.
Tato domněnka se může mnohým zdát asi trochu odvážná, existují však silné odkazy pro to, že to
tak mohlo být.
A zde se naskýtá otázka, proč spojenci pod vedením ADMIRÁLA E. BYRDa provedli v roce 1947
INVAZI do ANTARKTIDY. Proč měl Byrd k dispozici téměř 4 000 vojáků, válečnou loď, plně
vybavenou letadlovou loď a kompletní zásobovací systém, když to přece měla být pouze expedice?
Měl k dispozici osm měsíců, musel ji však už po osmi týdnech a vysokých a nikdy nezveřejněných
ztrátách letadel přerušit. Co se stalo?
Admiral Byrd prohlásil potom před tiskem, že “to byla hořká skutečnost, že v případě nové války je
třeba počítat s útoky letadel, které mohou letět od jednoho pólu k druhému.” Dále se vyjádřil, že
tam existovala pokročilá civilizace, která společně s SS používala její vynikající technologie.(84)
Norbert Jürgen-Ratthofer píše o místě, kde se později nalézaly stroje Haunebu, ve své knize
“Zeitmaschinen”[8] následující:
“Létající talíře Haunebu I, II a III a Vril-I zůstaly, ale v květnu 1945 beze stopy zmizely... V této
souvislosti je nanejvýš zajímavé, že říšskoněmecké Haunebu III odstartovalo po svém devatenáctém
testovacím letu 20. dubna 1945 z “Neuschwabenlandu”, obrovského tehdy oficiálně
říšskoněmeckého území ve východní Antarktidě, k vesmírné expedici na Mars, o jejímž zakončení
však není nic známo... O jeden rok později, v roce 1946, však náhle způsobily značné rozčilení
spojenců na východě i západě početné úkazy světelných objektů neznámého a jednoznačně umělého
původu nad Skandinávií.
Opět o rok později, v roce 1947, se objevoval nyní nad severní Amerikou až do padesátých let stále
rostoucí počet bezpochyby inteligencí řízených světelných létajících objektů s většinou kulatým,
diskovým až zvonu podobným tvarem, někdy ale také “neznámé létající objekty”, krátce UFO, tvaru
doutníku.”

Dále se píše, že tyto “UFO” se zpravidla nepodobaly říšskoněmeckým strojům. V tomto bodě jsem
jiného názoru. Dobře zdokumentovaný fotografický materiál dokazuje, že zvláště verze Haunebu II
byla po roce 1945 dokonce často vídána. Když se budete jako já desetiletí probojovávat světem
UFO, zjistíte také, že v mimořádně vysokém procentu případů, kdy došlo k osobnímu kontaktu
s pasažéry tzv. UFO, se jednalo o zvláště hezké exempláře druhu “Arijců”, blond a modrooké, kteří
mluvili plynně německy nebo nějakou jinou řečí s německým přízvukem (pro odborníky zmiňuji
případy Adamski 1952, Cedric Allingham 1954 a případ Howard Menger 1956).
Vypráví se také, že existují barevné fotografie létajícího talíře s posádkou, který přistál a znovu
odstartoval a měl namalován hákový kříž, které byly pořízeny v sedmdesátých letech nějakým
nočním hlídačem v západním Německu.
O výše uvedených létajících strojích existuje výborný filmový a fotografický materiál, například 60
min. dokumentace “UFO-Geheimnisse des 3. Reiches” (MGA Austria-Royal Atlantis-Film GmbH).
Stejně tak materiál Američana Vladimira Terziskiho, který předvedl tříhodinovou přednášku
s fotografiemi německých talířů, stavebních plánů a německých podzemních základen na UFOkonferenci
ve Phoenixu v Arizoně v září 1991. Zajímavý je také materiál, který shromáždil italský
velitel vzdušných sil Renato Vesco ve své knize, a dále kniha Rudolfa Lusara: Die deutschen
Waffen und Geheimwaffen des Zweiten Weltkrieges und ihre Weiterentwicklung[9], J. F. Lehmanns
Verlag, Mnichov 1971.
Rozumíte už, proč je téma UFO ve sdělovacích prostředcích, zvláště v Německu, odbýváno jako
podvod? Na základě německé historie je jasné, proč se média a zpravodajství kontrolované
Ilumináty skrze sionisticko-anglo-americkou lobby nebojí žádných nákladů, aby odradila německé
občany od pátrání v této oblasti.
Zde se naskýtá otázka, odkud měly německé tajné společnosti Thule a Vril vědomosti pro stavbu
těchto leteckých strojů? Stejně tak vědomosti v genetické technologii, v které Němci opět byli o
hodně vpředu před jinými národy?
Podle tvrzení Herberta G. Dorseyho a jiných vědců prý byl velkou pomocí vedle stavebních plánů
Společnosti Vril, získaných skrze telepatický kontakt s mimozemskou civilizací, intaktní pohon
nějakého mimozemského létajícího talíře, který se zřítil v roce 1936 ve Schwarzwaldu. O tom však
nejsou žádné důkazy, dosud žijící očití svědci mlčí.
Přece však jsou v Americe, a sice větší množství. Protože ve stejném čase hlásili Američané celou
řadu pádů, které také nemohly být zcela udrženy v tajnosti. K tomu se dostaneme teprve později.
Zpět k politickému dění. Vedle skutečnosti, že I.G. Farben podporoval Hitlera, byl jeho kartelový
partner, Standard Oil (Rockefeller), proti nacistům. Nebo například společnost Ford Motor
Company vyráběla pro americkou armádu, zároveň však vyráběla v Německu vojenská vozidla pro
nacisty. Firmy Ford a Opel (dceřiná společnost General Motors, která je kontrolována firmou J.P.
Morgan) byly obě největšími výrobci tanků v Hitlerově Německu.
Bez ohledu na to, jak by válka dopadla, tyto společnosti již předem získaly. Podle tohoto principu
pracovaly ve 2.světové válce mnohé firmy.
Proč se člověk nedočte nic o těchto věcech v učebnicích nebo encyklopediích? Zvláště v Německu,
kde přece zdánlivě panuje svoboda tisku a je vyučována pravda?
To záleží mj. na tom, že Rockefellerova nadace vydala v roce 1946 139 000 amerických dolarů za
účelem prezentace oficiální verze 2.světové války veřejnosti, která zakrývala celou výstavbu
nacistického režimu americkými bankami, stejně jako okultisticko-mystické pozadí nacistů. Jedním
z hlavních dárců peněz byla vlastní Rockefellerova firma Standard Oil Corp.(85)
[1] Bratři světla
[2] Jenseitsflugmaschine
[3] tachyony - hypotetické částice
[4] Tachyonenkonverter
[5] Kraftstrahlkanonen - paprskomety
[6] Henochův klíč
[7] Nové Švábsko
[8] stroje času
[9] Německé zbraně a tajné zbraně 2. světové války a jejich další vývoj

Druhá světová válka
Ačkoli byly napsány stovky knih o tragédii druhé světové války, ví pouze málo lidí něco o
skutečném pozadí dosud nejnákladnější ze všech válek.
Historie této války, jak je popsána v oficiálních knihách v Německu, USA, Anglii a Japonsku, je jen
málo podobná se skutečnými důvody a cíli této války. Co je napsáno, je pravda, polovina pravdy
však byla vynechána.
“Tvůrci image kontrolovaných masmédií vykonali pěknou práci, údajně za účelem informování a
vzdělání. Jsou spoluvinni, že se myšlení veřejnosti dostalo do stavu, který lze skutečně označit jako
“bezmocný zmatek”, co se druhé světové války týče.” (Des Griffin, Die Absteiger, str. 205)
Pomalu ale jistě přichází nyní pravda přece jen na světlo a ukazuje nám jasný obraz vlastního dění.
To, co o této válce víme, jsou historické údaje. Kdo, kdy, kde, s kým ... udělal. Přece však ti, kteří
mají nitky skutečně v rukou, nejsou nikdy zmíněni.(86)
Podle paktu uzavřeného mezi Hitlerem a Stalinem mělo být Polsko rozděleno na dvě poloviny, což
Hitler 1. září 1939 proměnil v čin. Podle smluvních podmínek (ve smyslu Iluminátů) podepsaných
dvacet let před tím byla Anglie a Francie zavázána vstoupit do konfliktu na straně Polska. Po
zahájení války byl Chamberlain, který byl označen jako zbabělec, nahrazen ex-sionistou a
svobodným zednářem CHURCHILLem. Ten byl lepším spoluhráčem, který také hned přikázal
vzdušný útok na Německo. Protože Němci s útokem Anglie nepočítali, nebyli na něj také
připraveni. To, že se Německo chtělo vyhnout válce s Anglií, bylo zřetelné z více skutečností.
To lze vyrozumět z jedné Hitlerovi řeči z roku 1933, ve které upozorňuje, že komunismus ve svém
plném rozvoji by možná mohl zahrnovat také Britské impérium. V tomto případě, říká Hitler, by
pomohl zničit Brity, pokud by byl povolán.
Mimo jiné nechaly německé oddíly evakuovat Angličany 10. května 1940 na pláži Dünkirchen
jejich 335 000 vojáků.(87) Kromě toho se Hess pokusil letem do Anglie dosáhnout sjednocení obou
nejsilnějších nordických národů. Avšak Winston Churchill byl dobrý známý BERNARDa
BARUCHa, který pomohl také Woodrowi Wilsonovi a Rooseveltovi do jejich prezidentských pozic.
BARUCH byl také ten, kdo přesvědčil Churchilla, aby podpořil vytvoření státu Izrael. Nato dal
Churchill 23. května 1939 pokyn koloniálnímu ministrovi lordu Lloydovi, aby stáhl anglické
vojenské oddíly z Palestiny a vyzbrojil a organizoval Židy k jejich vlastní obraně.(88)
(Pokračování později).
Co se stalo v Americe ?
Velká část Američanů nechtěla být zatažena do žádné další války, Ilumináti si však o tom mysleli
něco jiného. Americký prezident FRANKLIN DELANO ROOSEVELT (32. prezident) byl velmistr
svobodných zednářů, člen CFR, s nímž byla jeho rodina, podobně jako s “Výborem
300”[1].spojena. Jeden z jeho nejbližších spojenců byl také BERNARD BARUCH a měl
přinejmenším osm let spojení s COLONELem HOUSEm. Jak je vidět, měli Ilumináti již svého
muže na místě a ten jim poděkoval tím, že vydal protiústavní zákon, který totiž přikazoval přinést
všechno zlato v soukromém vlastnictví do bank před koncem dubna 1933 (pod pokutou $10 000
nebo 10 let vězení nebo obojí). Zlato bylo proplaceno $20,67 za unci. Poté co byla jeho větší část
stažena, stoupla cena zlata na $35 za unci. Osoby, které disponovaly potřebnými informacemi, měly
své zlato v zahraničních bankách a prodaly ho přirozeně později za vyšší cenu.(89)
Prezident Roosevelt Japonce k válce vyprovokoval, protože 26. listopadu 1941 vyhlásil válečné
ultimatum, ve kterém požadoval, aby Japonci stáhli všechny vojenské oddíly z Indočíny a Číny
(Mandžuska).
To je historická skutečnost, avšak dobře střežené tajemství. Rooseveltovo válečné ultimatum bylo
úmyslně americkému kongresu až do útoku na Pearl Harbor utajeno. Všichni se na tom shodli, že
Japoncům nezbyla žádná jiná možnost než válka. Sami Japonci udělali téměř vše, aby válce s USA
zabránili. PRINC KENOYE, premiér Japonska, opakovaně žádal o to, aby se sešel s Rooseveltem
ve Washingtonu nebo Honolulu a našli nějakou alternativu. Později byl dokonce ochoten
uposlechnout požadavky USA, aby se vyhnul válce, Roosevelt však vícekrát odmítl s ním mluvit,
protože válka s Japonskem byla už dávno naplánována – stejně jako s Německem.
Současně Roosevelt prohlásil k americkému lidu:
“Mluvím k vám, matkám a otcům, abych vás ujistil. Už jsem to řekl dříve a budu to říkat pořád a
pořád znovu: vaši chlapci nebudou vysláni do žádné zahraniční války.”
K tomuto podvodu na národu nemáme slov.(90)
To že by Japonci nejprve zaútočili na Pearl Harbor, bylo americké armádě už známo předem z více
pramenů.
1. Americký velvyslanec v Tokiu, JOSEPH GREW, napsal v dopisu Rooseveltovi 27. ledna 1941,
že v případě války mezi Japonskem a USA by byl Pearl Harbor prvním cílem útoku.
2. Člen kongresu DIES předal prezidentu Rooseveltovi v srpnu 1941 nejen informaci o Pearl
Harboru jako cíli útoku, ale také strategický plán útoku s mapou. Byl přinucen k mlčení.(91)
3. K tomu lze připočíst, že americké tajné službě se podařilo v roce 1941 rozluštit diplomatické a
také vojenské kódy Japonců. Roosevelt a jeho poradci znali předem přesné datum, čas a cíl útoku.
(92)
AL BIELEK, jeden ze dvou lidí, kteří přežili “experimenty Philadelphia” mi vyprávěl, že byl
tenkrát také přidělen na Pearl Harbor, byl však týden před útokem stažen, protože měl později
s Nikolou Teslou pracovat na “experimentech Philadelphia”. Jemu bylo také tenkrát řečeno, že byl
odvezen kvůli útoku. Byl příliš cenný, než aby tam zemřel.
Samotnému Pearl Harboru to však bylo sděleno až dvě hodiny před útokem a proto na něj přirozeně
nebyl připraven. Zanikl bez slitování. To bylo to, co si Roosevelt přál, protože nyní mohl označit
Japonce jako “lstivé svině” a USA musely za tento útok učinit odplatu.
Kdo až dosud nechce akceptovat, že je třeba více, než být jen dobrým politikem, aby se člověk stal
prezidentem nebo spolkovým kancléřem, tomu snad otevře oči následující příklad. Mluvím zde o
pozdějším americkém prezidentovi DWIGHTu D. EISENHOWERovi.
Aby zajistili úspěch jejich hanebného podniku, museli mít Ilumináti sobě poddaného vazala na
postu vrchního velitele celých spojeneckých vojsk v Evropě. Pro tento úkol vyhledaná osoba byl
vrchní poručík Dwight D. Eisenhower. Jeho kariéra v americké armádě je více než jen zajímavá, je
to fascinující studie o tom, co se může stát průměrnému vojákovi, když má za sebou ty “správné”
lidi. Eisenhower byl totiž také přítel Bernarda Barucha.
V březnu 1941 byl povýšen na plukovníka. O tři měsíce později byl velitelem 3. americké armády.
Další tři měsíce uplynuly, když se stal brigádním generálem. 12. prosince stejného roku byl uveden
na nejvyšší úroveň do válečného plánování ve Washingtonu. 16. února 1942 byl povýšen na
zástupce štábního velitele oddělení válečného plánování. Uplynuly opět pouze dva měsíce, kdy
převzal vedení. Po dalších třech měsících obdržel velení nad “European Theatre of Operations”.
Měsíc na to byl povýšen na generálporučíka a o šest měsíců později na generála “s pěti hvězdami”.
24. prosince byl pak konečně vrchním velitelem v Evropě.(93)
Poté co byla německá armáda vyhnána z Říma, byla americká armáda generála MARKa CLARKa
zastavena, ačkoli mohla lehce osvobodit Jugoslávii, Vídeň, Budapešť a Prahu.
Místo toho byla část jejích vojáků stažena do Normandie, což stálo život asi 100 000 lidí a mělo
dramatické dopady na budoucí podobu východní Evropy.
Proč?
Na konferenci spojenců v Quebecu v roce 1943 byla na nátlak generála GEORGE C.
MARSHALLa učiněna dohoda ve jménu pozice Ruska. Je v ní uvedeno, že “... pozice Ruska po
válce má být dominující ...”
Muži, kteří vedli USA navenek – Roosevelt, Marshall, Eisenhower – měli striktní pokyny od svých
“velitelů”, jak můžete vyrozumět také z dalšího příkladu, vést závěrečnou fázi války tak, aby co
nejvíce podporovali cíle Iluminátů podle “protokolů sionských mudrců”. Proto byl ponechán ruské
armádě dostatek času se rozšířit.
Německo chce kapitulovat
Zeti prezidenta Roosevelta, COLONELu CURTISu B. DALLovi děkujeme za to, že historie
komandera GEORGE EARLEho vyšla na světlo. Earle byl bývalý guvernér státu Pennsylvania,
americký velvyslanec v Rakousku (1935-39) a v Bulharsku (1940-42). Později byl Rooseveltův
osobní námořní atašé v Istanbulu, když ho na jaře roku 1943 navštívil velitel německé tajné služby
ADMIRÁL WILHELM CANARIS. Canaris řekl, že “bezpodmínečná kapitulace, jak je požadována
Amerikou a Anglií, je pro německé generály nepřijatelná. Kdyby však americký prezident dal
jednoduše na srozuměnou, že by akceptoval čestnou rezignaci německých vojsk, bylo by možné to
zařídit. Německá vojska by pak byla podle odpovídajících pokynů přemístěna na východní frontu,
aby zde bojovala proti blížící se Rudé armádě.”
Po tomto setkání měl Earle jedno ještě delší s německých velvyslancem FRITZem VON
PAPENem, který mu dal najevo to samé. Earle v prvním okamžiku ještě uvažoval, jestli slyšel
dobře, pak ale pochopil, že to od těchto mužů bylo skutečně míněno vážně, a poslal ihned dopis
Rooseveltovi. Nestalo se nic. Poslal další dopis. Zase nic. Když pak po několika dnech Canaris opět
přišel, aby se zeptal na Rooseveltovu odpověď, nemohl mu Earle žádnou dát. Poté Earle poslal
zprávu s nejvyšší naléhavostí do Washingtonu a zase se nic nestalo. Vždyť Earle a také Canaris
nemohli vědět, že kapitulace Německa vůbec není žádoucí. Roosevelt osobně zakázal komanderu
Earlemu v dopise z 24. března 1945 zveřejnit cokoli o této události.(95)
Americká podpora Sovětů během války
Důležitým stavebním kamenem k porozumění dění během války je jedna velmi výrazná kniha, které
se straní všechna velká média, filmoví producenti a většina knihoven: “From Major Jordans
Diaries” (Z deníků majora Jordana).
JORDAN byl válečným veteránem první světové války a získal díky svým válečným zkušenostem
post “Lend Lease” (půjčit, pronajmout) exportéra a spojovacího důstojníka s Rusy. První dva roky
sloužil v Newarku v Montaně a od 10. května 1942 v “United Nations Depot No 8, Lend Lease
Division, Newark Airport, Newark, New Jersey, International Section, Air Service Command; Air
Corps; US Army”.
MAJOR RACEY JORDAN byl spojovací osobou mezi USA a Rusy. Byl velmi překvapen vlivem
ruského plukovníka ANATOLIJe KOTIKOVa na Rooseveltova asistenta HARRYho HOPKINSe.
Pokaždé, když Sověti něco potřebovali, i speciální příslušenství, stačilo aby Kotikov zavolal
Hopkinsovi a došlo k dodávce. Později byly Jordanovi nápadné černé kufry, které byly téměř u
všech dodávek, a on byl zvědavý. Je to dobrodružná historie, jak se mu později podařilo pár těchto
kufrů otevřít. Našel papíry o jaderném reakci, list se seznamem materiálů na cestu do Sovětského
svazu, u něj dvě libry uranu 92 a deuteria. V tom čase nevěděl, co to znamenalo. Jordan později
napsal deník s přesnými údaji o této a dalších událostech. na Sibiři se mimo jiné zřítilo peněžní
letadlo, v kterém se nalézaly tiskové desky, papír a jiný materiál, s kterým mohli Rusové tisknout
stejné okupační peníze pro Německo jako USA!
Díky dohodě“Lend Lease” bylo Stalinovi dodáno z USA 20 000 letadel, téměř 400 000 nákladních
automobilů, dvakrát tolik tanků než měl na začátku války, lokomotivy, automobily, potraviny, stejně
jako tajný materiál atd.
Proč poskytly USA Rusům ve druhé světové válce tak masivní pomoc? A to bylo pouze pár
příkladů.
Ilumináti byli tvůrci rudého režimu. Přesně věděli, co dělali. Sovětské Rusko byl jasně znatelný
nástroj v jejich plánu (protokoly) zotročit celý svět v novém světovém uspořádání.
[1] Komitee der 300

Protokoly se musí naplnit
A přesně to co Německu, když se chtělo vzdát a bylo odmítnuto, se stalo i Japonsku. Japonci
bezpodmínečně kapitulovali v březnu 1945. V tomto měsíci poslal japonský vrchní velitel sdělení
na americké velvyslanectví v Moskvě, ruské velvyslanectví v Tokiu a do Pentagonu ve
Washingtonu, že si japonská císařská vláda přeje bezpodmínečnou kapitulaci.
Američané ho ignorovali! Proč? Později se tvrdilo, že zprávu nebylo možné rozluštit! Ale jak
předtím došlo k rozluštění vojenského a diplomatického kódu? Známe odpověď: japonské ostrovy
totiž ještě nebyly zničeny. Velká podívaná měla přece teprve přijít. Letadla B-29 provedla
v Japonsku velkou “městskou sanaci” mezinárodních bankéřů. Nejprve zničení Tokia, pak bomby
na Nagasaki a Hiroshimu.
Proslýchá se, že mnoho vrchních velitelů vojsk Japonců bylo členy tajné mystické společnosti
jménem “ČERNÝ DRAK”. O tom je mi však sotva něco známo.
Nové vybudování Německa a Japonska přineslo mezinárodním bankám astronomické zisky. Němci
a Japonci jsou považování za nejpilnější pracovníky a manažery. Jejich vlády ale byly stejně tak
zvoleny Ilumináty a řízeny jako loutky. To Vám bude ještě jasnější, až později uvidíte výňatky ze
seznamů členů různých organizací. Mnozí němečtí vládní politici jsou přesně tak postavy v této hře
jako Američané nebo Rusové.(97)
Co bylo dosaženo Druhou světovou válkou ?
Ze všeobecně lidského stanoviska to byla pohroma bez polehčujících okolností, ze stanoviska
Iluminátů neomezený úspěch. Druhá světová válka se svým odhadem 30 mil. mrtvých (Solženicin
mluví o 100 milionech) je jasná součást světového sanačního programu Iluminátů, jejichž
konečným cílem je vytvoření “Novus Ordo Seclorum”, “nového světového řádu”.
Lenin byl pro Ilumináty v Rusku dokonalou osobou. V politickém a psychologickém schématu věcí
hrál komunismus roli fleretu, to znamená, že spiklenci použili komunismu jako “černého muže”,
aby přinutili západní národy k ústupkům a závazkům, které byly v rozporu s jejich vlastními zájmy.
Na počátku dvacátých let Lenin sdělil světu budoucí plány Iluminátů:
“Nejprve zabereme východní Evropu, pak masy Asie.”
Tyto cíle byly dosaženy jako výsledek druhé světové války. Největší část Asie následovala o pár let
později. Neúspěch ve Vietnamu byl částí úklidové akce, kterou byly dohromady spojeny volné
konce.
Druhá světová válka přinesla Iluminátům ještě více. Velké trhliny starého světového uspořádání se
rozevřely a finanční a sociální základy tradiční morálky byly odplaveny. Amerika, jejíž bezpečnost
nebyla ohrožena ani před ani během války, se nyní viděla přinucena skrze malström světové
politiky vzdát se vlastní politiky.
Druhá světová válka stála USA 400 miliard dolarů a způsobila vzestup státního zadlužení na 220
miliard dolarů. Díky tomu se ocitli USA hluboce ve spárech mezinárodních bankéřů. Druhá světová
válka urovnala půdu pro růst socialismu, který se jako nemoc rozšířil v Anglii a USA. A tato válka
rovněž připravila cestu pro založení OSN v roce 1945, jejíž hlavní sídlo leží v New Yorku na půdě
věnované ROCKEFELLERem. Přinejmenším 47 zakládajících členů OSN bylo v CFR. OSN je
největší mezinárodní lóže svobodných zednářů na světě, což už docela zřetelně ukazuje sám
emblém. Ten je, jako velká pečeť na americké jednodolarové bankovce, symbolem svobodných
zednářů (což se můžete dočíst na konci knihy).(98)
Co se stalo s tajnou nacistickou službou Gestapo ?
William Bramley nás informuje o tom, že CIA akceptovala nabídku REINHARTa GEHLENa,
velitele operací říšskoněmecké tajné služby v Rusku, na pomoc při vybudování americké
zpravodajské služby v Evropě. Ke Gehlenově organizaci patřili mnozí dřívější příslušníci SS.
Organizace “Gehlen” se stala důležitou součástí CIA v západní Evropě a vytvořila také základ
aparátu tajné služby Spolkové republiky. CIA si sehnala z podkladů Norimberských procesů
s válečnými zločinci také informace o psychiatrických metodách nacistů, které prý byly použity o
desetiletí později při pověstných experimentech, ve kterých šlo o kontrolu vědomí.(99)
INTERPOL, soukromá mezinárodní policejní organizace k potírání mezinárodně působících
kriminálníků a obchodníků s drogami, byla do roku 1972 vedena vopakovaně bývalými důstojníky
SS. Když člověk ví, že během druhé světové války byl Interpol kontrolován nacisty, nelze se tomu
dále divit.

Založení Izraele
Válka také otevřela, jak bylo naplánováno již od roku 1871, bránu k vytvoření státu Izrael. Jak se
rány v Evropě pomalu zacelovaly, nasměrovala se pozornost světové veřejnosti na Blízký východ,
kde právě sionisté chtěli etablovat Izrael v Palestině. Vražda lorda Moyne dvěma sionisty velmi
popudila Anglii. Na sionistickém kongresu v Ženevě v roce 1946 bylo doporučeno nasazení
terorismu jako prostředku ke zřízení sionistického státu. Tak vznikly mnohé teroristické organizace
v Palestině, aby vynutily založení Izraele.
Dvě nejdůležitější byly IRGUN ZVAI LEUMI Menachima Begina a HVĚZDNÁ TLUPA Yitzhaka
Shamira. Poté co dále zesílilo krveprolití Arabů proti Angličanům v Palestině, byla věc předložena
OSN. Ta rozhodla 29. listopadu 1947 o rozdělení Palestiny na dva nezávislé státy, jeden arabský a
jeden židovský. Princip rozdělení státu jako princip ovládnutí známe už z dob Říma. “Divide et
impera”, “rozděl a panuj”, má za následek stoprocentní, nekončící rozepře. A tak to také bylo.
Rozdělení vyvolalo ještě krvavější nepokoje, z čehož vyplynulo stažení OSN. Poté sionisté rozdělili
Palestinu svévolně. “Hvězdná tlupa” a “Irgun Zvai Leumi” (pod vedením Begina) zaútočili na
osadu Deir Yasin a zabili všechny lidi jako výstrahu před dalším odporem Arabů. Ti uprchli do
sousedních zemí, až na několik málo, kteří se pod vedením Yasira Arafata spojili v OOP.
S vyhlášením samostatnosti Izraele 14. května 1948 se objevily další nepokoje. Od této doby je
Blízký východ kvasící líhní nenávisti a vraždění.
Vždyť to ale přesně odpovídá cílům Iluminátů (Plán Alberta Pikea č. 3).(101)
CFR se upevňuje
V Americe začala mít nyní CFR skutečný vliv.
Staré suverénní organizace byly nahrazeny novými mezinárodními, jako OSN, která vznikla z CFR.
Později vznikl INSTITUTE OF THE PACIFIC RIM (IPR) a FOREIGN POLICY ASSOCIATION
(FPA).
Na příkaz IPR byla Čína předána Georgem Mashallem komunistům. Kontrola Iluminátů nad
Sovětským svazem byla skrze válku značně posílena. Projekty jako “Lend Lease” a závěry z Jalty
mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem rovněž Sověty posílily. Potom následující a dobře
zinscenovaná “studená válka” mezi sovětským impériem a Západem posílila pozici Iluminátů ve
zbytku světa. Korejská a vietnamská válka byly zinscenovány tak, že Rusové a Američané se přímo
spolu nezapletli. Současně měli kvůli tomu ospravedlnění pro svou “národní bezpečnost”, např. CIA
(Central Intelligence Agency), NSA (National Security Agency) a NSC.
Skryté operace CIA začaly na začátku padesátých let za účelem svržení vlád v jiných zemích, které
ještě nebyly kontrolovány Ilumináty, a jejich nahrazení iluminovanými, popř. řízenými lidmi.
Někteří američtí senátoři začali větřit nebezpečí a divit se, jako např. senátor McCARTHY, proč se
ve vysokých pozicích v americké vládě nachází tolik komunistů. McCarthy založil “House Hearing
on Unamerican Activities” (výslechy o neamerických aktivitách) a mohl odhalit některé
komunistické aktivity, byl však diskreditován médii. To je nejúspěšnější a nejosvědčenější metoda,
jak se zbavit odpůrců. Později zahájil McCarthy vyšetřování v CIA. Kdyby byl pronikl trochu
hlouběji, byl by mohl případně zabránit atentátu na J. F. Kennedyho.
“Výbor 300” byl velmi znepokojen, když se McCarthy připravoval pozvat Williama Bundyho před
vyšetřovací komisi. Jeho předvolání by odhalilo dobré spojení mezi CIA a britskou tajnou službou.
“RIIA” tedy vybrala Allena Dullese, aby McCarthyho odklidil z cesty. Dulles pověřil Richarda
Helmse a Patricka Lymana, aby se o McCarthyho postarali.
Eisenhower dal stejný úkol generálu Marku Clarkovi, členu CFR, aby McCarthyho odvedl od CIA.
Ten přesvědčil McCarthyho, že existuje speciální dohlížecí výbor, který dává na CIA pozor. Tak
McCarthy zastavil své vyšetřování. McCarthy, který byl pověstný svými hony na čarodějnice, měl
vedle své funkce jako právník početné Newyorské mafiánské rodiny také úzké přátelství s
homosexuálním šéfem FBI J. Edgarem Hooverem, pro kterého pořádal večírky s transvestity
v newyorských hotelích.
Richard Helms a Allen Dulles později oba převzali vedení CIA.(102)
Atentát na Kennedyho
Motivy vraždy J. F. KENNEDYHO jsou od listopadu 1963 předmětem prudkých spekulací. Je
jasné, že tento mladý prezident chtěl nastolit vlastní kurz v mnoha strategicky důležitých otázkách,
přičemž vždy stál v silném protikladu proti mocným politickým a finančním zájmům
ESTABLISHMENTU. Nebyl dobrým “spoluhráčem” a jedním z důvodů jeho zavraždění byla
skutečnost, že propustil mocného šéfa CIA ALLENa DULLESe po fiasku “Operace v Zátoce sviní”
(nepodařený pokus o přistání exilových Kubánců v “Zátoce sviní” na Kubě v dubnu 1961) jen
krátce po svém vstupu do úřadu v roce 1961. K tomu je třeba přičíst, že připravoval stažení
některých amerických poradců z Vietnamu. Příkaz stažení byl vydán v říjnu 1963. Velkým trnem
v oku Iluminátů byla také skutečnost, že chtěl značně omezit vojenské aktivity CIA v jihovýchodní
Asii. Dále dal 18. července 1963 vědět kongresu, že chce prosadit řadu opatření za účelem
odstranění deficitu platební bilance USA. Chtěl podporovat vývoz průmyslového zboží a uvalit
vyrovnávací daň z úroků na zahraniční pohledávky amerických občanů. Až 15% daň měla být ročně
placena z kapitálu investovaného do zahraničí. To, že toto byl další trn v oku mezinárodních
bankéřů, je jasné. Jak je vidět, Kennedy by býval byl správným mužem – jako zástupce lidu!(103)
Abychom se ale podívali na mnohem důležitější důvod, musíme zde krátce opustit sektor politiky. A
sice se zde jedná o “PÁD V ROSEWELLu”. 2. července 1947 se v Rosewellu v Novém Mexiku
zřítilo “mimozemské” létající těleso. Existovalo 92 svědků, z toho 35 zpráv z první ruky (personál
vzdušných sil) a byly nalezeny čtyři malé lidem podobné bytosti. Další vesmírná loď byla nalezena
13. února v blízkosti Aztecu v Novém Mexiku. Druhý pád v této oblasti se stal 25. března 1948
v Heart Canyonu v Aztecu v Novém Mexiku. Tento talíř měl průměr 33 metrů, byl z neznámého
kovu a bylo nalezeno šestnáct mrtvých, asi 1,2 m vysokých pasažérů. V roce 1949 došlo k dalšímu
pádu v Rosewellu, při němž jeden z pasažérů přežil. Ten byl převezen jedním důstojníkem
vzdušných sil podle rozkazu do Los Alamos. Los Alamos bylo tenkrát nejlépe zabezpečené zařízení
amerických vojenských sil. Bytost byla popsána jako reptiloidní humanoid s jistými insektoidními
charakteristikami. Byl jednoduše pojmenován jako “EBE” (Extraterrestrial Biological Entity). Ten
vyprávěl, že jeho rasa navštívila Zemi před 25 000 lety a že pochází se soustavy se dvěma
hvězdami, jeho planeta je prý pouštní planeta, jejíž slunce je životu nebezpečné a že prý disponují
podzemními základnami v různých státech Země. EBE naučil mladého plukovníka, který se o něj
staral, že existuje reinkarnace, že duše dále žije a že to je zákon Universa. Všechno bylo
zaznamenáno a shromážděno pod kódovým označením “YELLOW BOOK”. V projektu SIGMA se
zkoušelo navázaní kontaktu s rasou EBEho, avšak bez úspěchu. Na konci roku 1951 EBE těžce
onemocněl. Protože jeho tělesné funkce byly založeny na bázi chlorofylu, byl k ošetřování EBEho
povolán botanik Dr. Guillermo Mendoza. EBE zůstal v Los Alamos, dokud 18. června 1952 “z
neznámého důvodu” nezemřel. Proslýchá se, že plukovník, který se o EBEho staral, nad jeho smrtí
plakal. Prý ho měl rád jako dítě. Tato událost byla později v projektu ROBERTSON-PANEL
zfilmována jako “E.T.”, aby byla veřejnost přes sci-fi film pomalu srozuměna se skutečností.
6. prosince 1950 se zřítil další talíř (30 m) poblíž Lareda v Texasu. V troskách byly nalezeni
zuhelnatělí pasažéři, 1,30 m vysocí s extrémě velkou hlavou. Tato událost zvláště vzbudila
pozornost, když byly uvolněny fotografie mrtvých. 20. května 1953 byl zachráněn v Kingman
v Arizoně další talíř, který však vykazoval pouze 10 m v průměru. Tentokrát zde byly čtyři mrtvé
bytosti, které byly stejně jako jiné převezeny do “Wright Patterson Air Force Base” (Hangar 18).
(Jak Američané výstižně říkají: “Reality is sometimes stranger than fiction!”, skutečnost je někdy
podivnější než výmysl!)
Už po prvním pádu byly oživeny různé tajné organizace, aby se zabývaly existencí UFO.
Nejdůležitější byla operace MAJESTIC 12, která byla založena 24. září 1947 prezidentem
Trumanem a které podléhaly všechny ostatní projekty. (MAJESTY je kódové označení pro
prezidenta). Mezi členy byli Dr. Vannevar Bush, vědecký poradce prezidenta; ministr obrany
Forrestal a později také Nelson Rockefeller, Allen Dulles, šéf CIA a J. Edgar Hoover, šéf FBI.
Ostatní byli všichni členové CFR. Všech dvanáct bylo také členy “JASON-SOCIETY”, elity z řádu
SKULL & BONES. Sídlo skupiny je jen ze vzduchu dosažitelné místo v Marylandu, mezi
zasvěcenci známé jako “Country Club”.
Projekty podléhající Majestic 12 mj. byly:
Projekt MAJI: jmenuje se “Majority Agency for Joint Intelligence”, Majoritní agentura pro společné
zpravodajství. MAJIC byl Maji-Controlled. Všechny informace a dezinformace ve věci UFO a
mimozemšťanů byly využity MAJI ve spolupráci se CIA, NSA, zpravodajskou službou obrany
země DIA a Naval Intelligence (Tajná služba námořnictva).
Projekt SIGN: výzkum fenoménu UFO, který byl později přejmenován na Projekt GRUDGE
(možná kvůli velkému počtu lidských tělesných částí, které byly nalezeny ve dvou vesmírných
lodích).
Projekt BLUE BOOK: záchrana zříceného UFO a současně spolu s ROBERTSON-PANEL šíření
dezinformací mezi obyvatelstvo.
Projekt SIGMA: komunikace s rasou EBE.
Projekt SNOWBIRD: technologie mimozemských létajících objektů a pokus s jedním létat.
Projekt AQUARIUS: zastřešující projekt pro koordinaci výzkumného a kontaktního programu
s mimozemšťany.
Projekt GARNET: výzkum účinků mimozemšťanů na vývoj člověka.
Projekt POUNCE: odpovědný za využití zřícených vesmírných lodí a výzkum pasažérů.
Projekt REDLIGHT: řídí testovací lety se zachráněnými nebo mimozemšťany poskytnutými
vesmírnými loděmi. Tento projekt je nyní prováděn na území AREA 51 / GROOM LAKE
v Nevadě.
Projekt LUNA: je kódové označení pro mimozemskou základnu na měsíci, která byla pozorována a
nafilmována kosmonauty z lodě Apollo. Tam je provozována těžba a jsou zde umístěny velké
mateřské lodě tvaru doutníku.
DELTA FORCES: Jednotky, které byly vytvořeny speciálně pro tyto projekty.
Podle zprávy Williama Coopera a George Segala prý byla CIA schválně povolána pro zakrývání
problémů s mimozemšťany. Oba také sdělují, že k vytvoření mezinárodní elitní tajné skupiny
“Bilderberger”, na kterou se ještě blíže podíváme dále v knize, došlo také z důvodu zakrývání
mimozemských kontaktů. Zde se však budu skupinou Bilderberger zabývat pouze z čistě
politických hledisek.
Na tomto místě je možné se zeptat, co asi od nás mimozemšťané chtěli?
Pročpak nešli za vůdci nebo prezidenty jednotlivých zemí? To však udělali! A nejen jedna skupina!
Nejen George Washington a Abraham Lincoln tvrdili, že byli navštíveni mimozemšťany, také
prezident Roosevelt prý měl v roce 1934 setkání s pasažéry talíře zařízené Nikolou Teslou během
křížové plavby Pacifikem s lodí Pennsylvania. Prezident Truman prý měl osobní setkání 4. července
1945. Některé z Rothschildových dětí tvrdily na přelomu století, že se jejich rodiče setkali
s takovými UFOnauty. O tom existují však pouze zprávy jednotlivých osob, které něco takového
vyprávěly nebo napsaly.
Existují však konkrétní důkazy o setkání prezidenta DWIGHTa D. EISENHOWERa. Michael
Hesemann o tom píše (UFOs – Die Kontakte, str.55):
“Jak vyplývá ze zpráv kontaktních osob, navázali mimozemšťané od svého masivního výskytu nad
Washingtonem v létě 1952 kontakt s americkou vládou. Různé kontaktní osoby byly pověřeny
k tomu, tak jako George van Tassel, aby předávaly prezidentovi speciální sdělení. Tou byl – po
prezidentských volbách na podzim 1952 – od ledna 1953 generál Dwight D. Eisenhower.
Eisenhower se už během svého služebního období dověděl o pádech UFO v Rosewellu, Aztecu a
Laredu v letech 1947-50. Po svém zvolení 18. listopadu 1952 obdržel situační zprávu od vládního
výboru “Majestic 12”, který byl jeho předchůdcem Trumanem pověřen vyšetřováním zachráněného
vraku UFO. Výbor doporučil prezidentovi striktní držení záležitosti v tajnosti z důvodů “národní
bezpečnosti” ...
Místo dění, na kterém prý Eisenhower měl kontakt, byla Edwardsova (MUROC) základna
vzdušných sil v Kalifornii. Ta byla už v předešlých měsících a letech dějištěm úkazů UFO:
8. července 1947: hlášení o čtyřech různých úkazech neidentifikovaných objektů tvaru talíře nad
MUROC AFB a tajným testovacím územím Rogers Dry Lake.
31. srpna 1948: velký objekt s více jak kilometr dlouhým ohonem z modrých plamenů krouží ve
výšce 17 000 m.
14. července 1950: dopravní pilot námořnictva a různí civilní piloti zpozorovali mateřskou loď
tvaru doutníku 40 km východně od základny.
10. srpna 1950: Lt. Robert C. Wykoff, fyzik námořnictva, zpozoroval dalekohledem velký objekt
tvaru talíře, který manévroval v blízkosti základny.
30. září 1952: letecký fotograf a dva jiní svědkové zpozorovali dva lehce zploštělé objekty tvaru
koule při manévrech nad základnou.”
20. února 1954 to pokračovalo. Tato událost je vedle filmových záběrů také potvrzena různými
svědky, mezi nimi byl Geralt Light z mocného mediálního koncernu CBS, člen anglické horní
sněmovny Earl of Clancerty, bývalý člen tajné služby William Cooper, příslušník vzdušných sil
Paul Solomon a mnoho dalších, kteří byli právě umístěni na MUROC/Edwards.
Podle nich došlo tohoto dne k události, kterou spěchali pozorovat všichni důstojníci včetně velitele.
Byl zpozorován talíř o průměru mezi 60 a 100 m, který se vznášel přímo nad startovací dráhou.
Objekt byl pozorován hodiny, výslovně tak dlouho, dokud o tom nevěděl každý muž na základně.
Tento talíř prováděl manévry, které odporovaly všem pravidlům fyziky: nahoru a dolů, z jedné
strany na druhou, pravé úhly atd.
Později tam bylo celkem pět létajících objektů, tři tvaru talíře a dva tvaru doutníku. Eisenhower,
který se toho času právě rekreoval v nedalekém Palm Springs, přiletěl na základnu. Letecký
personál a Eisenhower pak pozorovali, jak vystoupila malá skupina pasažérů UFO a blížila se jim.
Vypadali jako lidé, měli zhruba stejnou výšku, byli blond a mluvili anglicky. Nabízeli pomoc
v duchovním vývoji člověka. Jejich hlavní podmínka byla, že zničíme naše atomové zbraně. Nebyli
ochotni nám dát k dispozici svoji technologii, protože duchovně nejsme na úrovni, abychom mohli
zodpovědně zacházet s technologií, kterou vlastníme. Věřili, že každou novou technologii bychom
použili pouze k tomu, abychom se navzájem zničili. Tato rasa prohlásila, že prý jsme na cestě
k sebezničení a musíme se přestat vzájemně zabíjet, znečišťovat Zemi, plenit přírodní zdroje Země
a že máme žít v harmonii s tvořením. Nejdůležitější prý je, že musíme umět a učit se hledět na sebe
jako na obyvatele planetární rodiny a že jsme povinni a musíme začít se chovat jako součást této
rodiny. Musíme se prý co nejrychleji vzdát představy, že můžeme dělat a dopustit, co chceme.
Teprve pak, když se začneme chovat jako obyvatelé planetárního systému, můžeme s nimi navázat
kontakt. Oni prý jsou částí stejné rodiny a mělo by být s nimi podle toho zacházeno a právě tak
bychom se měli dívat na obyvatele naší Země. Jakmile se prý naučíme přátelsky vycházet s jinými
národy, můžeme navázat meziplanetární kontakty.
K tomu byl zaujat krajně skeptický postoj, zvláště co se týkalo jaderného odzbrojení. Lidé nevěřili,
že by odzbrojení mohlo být v zájmu Spojených států, a báli se být před mimozemšťany beze zbraně.
Nabídka byla zamítnuta! Mimozemšťané pak prohlásili, že prý budou dále navazovat kontakt
s jednotlivými lidmi, dokud si na ně lidé nezvyknou. Pak mimozemšťané předvedli ohromenému
prezidentovy a jeho doprovodu své úctihodné technické možnosti. Ukázali prezidentovi jejich
vesmírné lodi a dokázali dokonce možnost učinit se neviditelnými. To Eisenhowerovi způsobilo
velkou nelibost, protože je nemohl vidět, ačkoli každý věděl, že tam ještě jsou. Pak nastoupili do
svých lodí a odstartovali.
Toto přistání potvrzuje také americký kosmonaut Gorden Cooper, který vypráví, že mu byl
během jeho služebního období promítnut film, který ukazoval přistání UFO na nějaké základně
vzdušných sil v Kalifornii na počátku padesátých let.
(Celou příhodu do detailů s odpověďmi na všechna jak to a proč najdete v knihách Michaela
Hesemanna “UFOs – Die Beweise” a “UFOs – Die Kontakte”. Dal si tu námahu a shromáždil
materiál z více jak 50 knih, zvláště z USA, a doložil ho vysloveně mnoha a především dobrými
fotografiemi. “UFOs – Die Beweise” obsahuje tajné dokumenty CIA, které byly díky “Freedom of
Information Act” (zákon o svobodě informací) zpřístupněny veřejnosti po třiceti letech držení
v tajnosti. Uskutečnily se ještě další kontakty s vládami, o nichž by se však člověk měl dočíst na
jednom místě, aby získal přehled o mnohotvárnosti tématiky UFO. Existují také videonahrávky,
které mimo jiné obsahují také přistání na opěrném bodě letectva Holloman roku 1964 a jsou
uvedeny v seznamu literatury.)
Nyní zpět ke KENNEDYmu. Chtěl, poté co se stal prezidentem a dozvěděl se o zachráněných UFO
a tajných projektech, které také zahrnovaly studium přežilých pasažérů, uvést tyto informace na
veřejnost. O to se pokusil také ministr obrany a člen Majestic-12 Forrestal a byl 22. května 1949
vyhozen z okna nemocnice.
Kennedymu se nestalo nic lepšího. Byl zavražděn 22. listopadu 1963 v Dallasu.(103 A)
První výstřel přišel skutečně ze střechy skladiště, nebyl však smrtelný. Smrtící výstřel přišel od
řidiče vlastního vozu, agenta CIA Williama Greera, který střelil Kennedyho do hlavy zbraní
vyvinutou v CIA. Když se člověk podívá na původní film s atentátem v časové lupě a dává pozor na
řidiče, zřetelně vidí, jak se řidič otáčí se zbraní v ruce, střílí a jak Kennedyho zadní část hlavy
praskne.
Na filmech, které je možno vidět ve většině západních států, je řidič zatemněn. 21. listopadu 1993
se zkoušelo ve vysílání televize ARD “Spiegel-TV” posluchačům humorným způsobem vymluvit
zapletení CIA do atentátu, zatímco na stanici RTL byl v téměř stejném vysílacím čase vysílán opak.
Nehledě na komentáře byl v obou programech ukázán nafilmovaný atentát jen jednou v celém
obraze, v následujících případech pak opět bez řidiče. Avšak i na tomto ukázaném původním filmu
byl pro toho, kdo věděl, kam se dívat, střílející řidič se zbraní rozpoznatelný.
John Lear, syn Lear Aircraft (současného vlastníka), kdysi vyznamenaný jako nejlepší pilot US-Air-
Force (17 leteckých světových rekordů), našel tři původní filmy, mimo jiné v Japonsku, nechal je
analyzovat pomocí počítače a testovat jejich pravost. On a William Cooper, bývalý člen tajné služby
amerického námořnictva a autor knihy “Behold a Pale Horse”, dnes pořádají v USA přednášky a je
přes ně možné také získat originály (adresa v seznamu literatury). William Cooper ztratil kvůli
tomuto filmu pravou nohu, když byl na něho v roce 1973 spáchán atentát. Japonská televize později
vícekrát vysílala tyto originály v hlavních zpravodajských relacích. Díky počítačové analýze filmu
byla také odhalena ta zbraň a popsána jako zbraň speciální ráže vyvinutá CIA. Také projektil byl
vyvinut CIA tak, že se roztrhne teprve po vniknutí do těla, a způsobil zánik Kennedyho mozku.
Na přípravě se podíleli členové CIA Orlando Bosch, E. Howard Hunt, Frank Sturgis a Jack
Rubenstein (alias Jack Ruby). CIA platila za jeho spolupráci Rubyho obrovské hráčské dluhy.
Lee Harvey Oswald byl jednou také členem CIA, pracoval však v době atentátu pro Jacka Rubyho.
On byl tím, jehož smrt byla naplánována. Jack Ruby zabil Oswalda předtím, než mohl dokázat svou
nevinu. Tak byl k dispozici pachatel, který už nemohl dokázat opak.(104)
CIA nenáviděla Kennedyho. V jejích očích nesl odpovědnost za to, že ani projekt Vietnam, Kuba
ani projekt UFO neběžel tak, jak měl. Jeden spolupracovník CIA, který pracoval také na “Operaci
v Zátoce sviní”, popsal, že když byla oznámena zpráva o zavraždění Kennedyho, všechny osoby
v jeho oddělení vstaly a tleskaly. Tato mnohá fakta byla zjištěna při výsleších speciální komise pro
atentáty, jsou však pod zámkem v archivech podle amerického bezpečnostního práva až do roku
2029. Po těchto výsleších byly CIA zakázány všechny skryté operace v rámci USA. (Asi nikdo
nevěří, že je to dodržováno).
Všichni svědci spiknutí byli zabiti nebo zemřeli na rychle vyvinutou rakovinu, která jim byla
vstříknuta injekcí (např. střelec, který vypálil smrtící výstřel, tři týdny po atentátu).
Oficiální historie atentátu na Kennedyho podle “Warren-Commission-Report” (zprávy Warrenovy
komise) zněla, že LEE HARVEY OSWALD byl jediný pachatel, což si bylo možno přečíst už devět
hodin po atentátu ve všech novinách v USA. Skutečná historie spiknutí CIA-Výboru 300 byla zcela
zamlčena. Z dobrého důvodu. Je vidět, jak účinné je pro Ilumináty kontrolovat zpravodajské
agentury! A zase je celý jeden národ dezinformován na několik desetiletí, dokud si nějaký odvážný
výzkumník nedá tu práci a nejde za celou věcí.
Jeho bratr, ROBERT F. KENNEDY, který stál Iluminátům také v cestě, musel zemřít 5. července
1968, poté co stál před výhrou v prezidentských volbách. V tomto případě se jediný pachatel
jmenoval SIRHAN SIRHAN. Ten byl pod vlivem drogy, která byla pro tyto účely vyvinuta CIA.
Aby byla jistota, že Sirhan Sirhan nemine, dodal tělesný strážce Howarda Hughese “extraprojektily”,
které byly později nalezeny v Kennedyho hlavě. Podle tvrzení vyšetřujícího soudce
balistické důkazy prokázaly, že ústí zbraně muselo být vzdáleno od Kennedyho hlavy 5 až 8 cm,
Sirhanova zbraň však nikdy nebyla blíže než 30 cm. Také tato historie zůstala veřejnosti utajena.
Nezávislá zveřejnění uvnitř CFR a řádu Skull & Bones však obsahují tyto informace. Jak už říká
§ 12 “protokolů”, měl by člověk osoby, které stojí v cestě “plánu”, přiblížit smrti.(105)
(Kompletní historie se jmény, daty a více fakty o atentátu na Kennedyho, stejně jako o spojení UFO
s USA, najdete ve speciální knize Williama Coopera: “Behold a Pale Horse”).
Jeruzalemští rytíři
Anglická královská rodina má velmi úzké spojení se “CTIHODNÝM ŘÁDEM
JERUZALÉMSKÝCH RYTÍŘŮ”, velmi starým řádem, jehož vůdci jsou vybíráni královskou
korunou na základě její schopnosti vést “Výbor 300”. Nejužší kruh se nazývá “ORDER OF THE
GARTER” (Podvazkový řád). Jak silný je tento řád dnes, ukazuje skutečnost, že LORD
CARRINGTON, podvazkový rytíř, kdysi šéf NATO je dnes předseda “BILDERBERGER”. Lord
Carrington, který je také zastoupen ve “Výboru 300”, byl také jednou ze spojovacích osob, společně
s LAWRENCEm EAGLEBURGERem, které se jako zástupci KISSINGER ASSOCIATES staraly o
to, aby Bělehrad měl v roce 1993 volnou ruku pro etnické čistky a masové vraždění. LOUIS M.
BLOOMFIELD, šéf PERMINDEX, je také členem “Jeruzalémských rytířů”.(106)

A Vatikán ?
Na konci druhé světové války byla většina monarchií vyčerpána. Část plánu Iluminátů byla
dokončena. Ale co bylo s katolicismem?
Na první pohled se zdá, že sedmnáct století stability sotva mohlo být ovlivněno, bližší pohled však
ukazuje něco jiného.
Tajnou službou Vatikánu byl odjakživa JEZUITSKÝ ŘÁD. Těm, kteří věří, že Jezuité byli jen další
neškodnou náboženskou organizací, bych chtěl trochu pomoci. Zasvěcovací přísaha 2. stupně
požaduje smrt všech protestantů a svobodných zednářů. Byli např. vedoucí silou masakrů hugenotů
a byli také zodpovědní za hlavy početných protestantů a svobodných zednářů v 16. a 17. století
v Anglii. Jezuitský řád byl založen v roce 1534 Ignácem z Loyoly, který byl, stejně jako první tři
generálové řádu, ŽIDOVSKÉHO původu.
Moc generála Jezuitů (vůdce) je tak silná, že je nazýván “ČERNÝ PAPEŽ”.
Během druhé světové války byla katolická církev silně infiltrována jinými tajnými lóžemi. Mimo
jiné šlo o OSS (předchůdce CIA), MI 6, členy italské “BLACK NOBILITY”, svobodné zednáře a
lóži P2 (Propaganda Due), které všechny byly pod ochranou “Výboru 300”. Lóže P2 je nejstarší
italská lóže svobodných zednářů. V ni začleněna je “Velká vatikánská lóže”, která dala v roce 1976
podnět ke skandálu s P2, když se ve Vatikánu objevil seznam lóže se jmény a daty vstupu 121
vysokých církevních hodnostářů, mimo jiné kurýrních kardinálů, arcibiskupů, biskupů, prelátů a
nezasvěcenců. Místo aby byly tyto osoby volány k zodpovědnosti, byl proveden řádný hon na
čarodějnice na vydavatele tohoto seznamu. Každý komentář je zde zbytečný. Mezi uvedenými
jmény bylo také státní tajemník kardinál Jean Villot, ministr zahraničí Vatikánu Agostin Casaroli,
kardinál Sebastiano Baggio, kardinál Ugo Poletti a vedoucí vatikánské banky, biskup Paul
Marcinkus.
Ilumináti podporovali, jak již bylo zmíněno, obě strany národů zapletených do války. Tak je konec
druhé světové války stále jasnější. Allen Dulles (šéf CIA) měl např. tajné setkání s SS-Führerem
Gehlenem.
Bylo zaranžováno, pašování důstojníků SS do Švýcarska pod krytím katolické církve. Někteří
důstojníci SS převzali kněžský titul a byli převezeni do jiných zemí, převážně Argentiny, Paraguaye
a USA. Po válce bylo Gehlenovou úlohou organizovat vysílání “RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA”.
Velká část SS byla po válce přímo převzata do CIA.
Dalším zajímavým členem “Výboru 300” byl Joseph Retinger. Po válce podporoval CIA
při uzavírání smluv s Vatikánem. Získal pro sebe mimo jiné Dr. Luigia Gedda, lékařského poradce
papeže Pia VII. a vůdce katolických aktivit. Skrze Gedda se mu podařilo upevnit si pro budoucnost
spojení s papežem Pavlem VI., který již předtím spolupracovat s OSS (Office of Stategic Services =
Úřad strategických služeb), předchůdcem CIA.
Retinger se také setkal s nizozemským princem Bernhardem, italským premiérem, Sirem Collinem
Grubbinem, ředitelem SOE (Special Operations Executive, britská tajná služba) a ředitelem CIA
generálem Walterem Bedellem.
PRINC BERNHARD byl před válkou u SS a následně měl postavení v I.G. Farbenu. Později se
přiženil do domu Oranžsko-Nassavského a převzal post u Shell Oil. Tato skupina byla jádrem, které
se setkalo v květnu 1954 v hotelu De Bilderberg in Oosterbeek v Holandsku a stala se známou jako
skupina “BILDERBERGER”. Člen Výboru 300, nizozemský princ Bernhard byl prvním ředitelem
“Bilderberger” (přesnější vysvětlení následuje).
Jedním z lidí ze CIA, s velkým vlivem v katolické církvi, byl kardinál Spellman. Spellmal pomohl
mimo jiné CIA při svržení demokracie v Guatemale v roce 1954. Spellman byl také tím, který
seznámil otce Paula Marcinkuse z Chicaga s papežem. V roce 1971 se stal Marcinkus arcibiskupem
a šéfem VATIKANBANK. Marcinkus vytvořil také úzké vazby se členem zednářské lóže P2
Michelem Sindonou a Robertem Calvim. Velmistr lóže P2 byl Licio Gelli. Calvi, šéf
AMBROSIANO BANK, pomohl Vatikánu převést přes 100 mil. dolarů pro polské hnutí Solidarita.
Ten byl později také zapleten do velkého skandálu kolem Ambrosiano Bank. V roce 1982 byla
nalezena Calviho mrtvola visící z mostu Blackfriars v Londýně. Měl dvě cihly v pravé a levé kapse
a svázané nohy do pravého úhlu. To byla rituální vražda svobodných zednářů. Toto zvláštní
znamení však bylo v novinách zamlčeno. Sindona byl poradce ve Vatikanbank. Lóže P2 měla
mnohá spojení na Vatikán, k Opus Dei a CIA. Lóže P2 měla také mnoho členů, kteří zaujímali
vysoké pozice v italské vládě.(107)
V lednu 1966 zveřejnil časopis “Look” tento článek: “Jak Židé změnili myšlení katolické církve”.
V něm byly podrobně pospány tajné porady mezi židovskou lóží B’NAI BRITH a kardinálem
Beaou, který zastupoval katolickou církev. Vatikán je pravděpodobně nejbohatší organizací na
světě. Velká část majetku je držena skrze Rothschildovy banky. Není pochyb, že Vatikán byl
postupně převzat “Výborem 300”. To vysvětluje, proč Bush, Gorbačov a jiní vůdci tak často
navštěvují papeže.(108)
Těchto pár příkladů je jen špičkou ledovce. Dalším by bylo ještě zavraždění papeže Jana Pavla I.
(Albino Luciani), jehož smrt byla oznámena v mexickém deníku “El Informador” západomexickou
lóží svobodných zednářů omylem o den dříve! (zpráva byla podána 3. července 1963, papež Jan
zemřel 3. července v 19.49 hodin).(109)
Zajímavá kniha k tématu: “Im Namen Gottes”, David A. Yallop.
PAPEŽ JAN PAVEL II. (současný papež), má také zajímavou minulost, která jistě stojí za zmínění.
William Cooper, který pracoval dvanáct let v “Naval Intelligence” (tajná služba námořnictva), o
něm píše ve své knize “Behold a Pale Horse”, že během druhé světové války pracoval v Německu
pro I.G. Farben na výrobě plynu pro plynové komory. Na konci války ze strachu, že bude popraven
kvůli spolupráci na válečných zločinech, se prý uchýlil pod ochranu katolické církve v Polsku. Tam
zůstal a později prodělal podobný vývoj jako Eisenhower, který trval ale o něco déle, dokud se
později nestal jako kardinál Wojtyla dnešním papežem.(110)
Poděkoval také svým přátelům tím, že 27. listopadu 1983 zrušil exkomunikaci svobodných zednářů
v celém světě v “Codex Iuris Cononici”. Že je dnešní papež seznámen s tajnou řečí svobodných
zednářů, dokazuje nejen zřejmé “podání rukou svobodných zednářů” (speciální podání rukou,
kterým se mezi sebou zasvěcenci poznají), ale také jeho řeč ve veřejné audienci 15. září 1982. Zde
mluvil při příležitosti smrti libanonského prezidenta Gemayela z Jeruzaléma, božího města, a
doslova řekl: “Jeruzalém se může také stát městem člověka” (City of man). Město člověka je
klíčové slovo Iluminátů pro světovou diktaturu.
18. dubna 1983 přijal papež celou, asi 200 člennou TRILATERÁLNÍ KOMISI ve veřejné audienci.
(111)
Tato tajná organizace byla založena v červenci 1973 Davidem Rockefellerem a Zbigniewem
Brzezinskim a nasazena s ohledem na skutečnost, že tak etablované organizace jako např. OSN
příliš pomalu pracují na uskutečnění “světovlády”. Tato elitářská organizace má za cíl spojit síly
průmyslových a hospodářských gigantů, tzn. Trilaterálních národů – Spojených států, Japonska a
západní Evropy – a podporovat konečné vytvoření “Nového světového řádu”. Nabízí elitě
svobodného zednářstva přicházející z různých směrů možnost svět obepínající tajné spolupráce a
má dát vlivu skupiny “Bilderberger” širší politickou základnu. Většina evropských členů měla
dlouholeté kontakty na Rockefellery. Má přibližně 200, na rozdíl od skupiny Bilderberger stálých
členů.
A že se PAPEŽ JAN PAVEL II. s těmito lidmi nesešel na kávu, to si můžete sami domyslet.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
Nové mezinárodní finanční instituce jako MMF, SVĚTOVÁ BANKA a BANKA PRO
MEZINÁRODNÍ PLATBY (Bank for International Settlement) byly vytvořeny, aby přenesly
hospodářskou nadvládu na celou planetu. Členské poplatky jednotlivých národů jdou ročně do
miliardové výše. Když má nějaký národ problémy zaplatit poplatky, pocítí to pracující a chudší část
obyvatelstva. V současnosti hledá MMF na podnět mezinárodních bankéřů cestu, jak kontrolovat
celé světové hospodářství.
Člen “Výboru 300” HAROLD LEVER předložil návrh, který je znám jako DITCHLEYův PLÁN.
Podle tohoto plánu by byla finanční a měnová politika USA protizákonně svěřena kontrole MMF.
Tento plán by umožnil MMF sjednotit centrální banky různých národů do Světové banky.
V roce 1982 se přední bankovní domy Wall Streetu a americká vláda společně dohodly, že každé
dlužnické zemi uloží utiskující podmínky pro splácení, což bylo řízeno skrze KISSINGER
ASSOCIATES INC. (představenstvo se skládá z ropných magnátů a předsedy Aspen-Institutu
Roberta O. Andersona, dřívějšího ministra zahraničí Thatcherové lorda Carringtona a lorda Roll of
Ispen, ředitele “Bank of England” a bankovního domu S. G. Warburg.)
MMF, “Federal Reserve Bank” a “Bank of England” jsou považovány za “světovou policii” za
účelem vymáhání dluhů. Myšlenka postavit MMF a jeho tvrdé podmínky do středu všech jednání o
dluzích pocházela z Ameriky. Podmínky MMF byly vypracovány zástupcem u MMF Irvingem
Friedmanem. (Později za to získal vysoké postavení u Citibank).

Poznámka k současné situaci:
Také náš současný ministr hospodářství REXRODT byl krátký čas šéfem Citibank v Německu.
Prostředky fondu byly podány zemím jako návnada. Poté co byl získán přehled o dané zemi a jejích
potížích, bylo poukazováno na to, co musí být bezpodmínečně změněno. Dlužnické zemi pak bylo
sděleno, že když chce opět získat i malý úvěr od nějaké zahraniční banky, musí omezit svůj import
pouze na absolutně nutnou výši, drasticky snížit státní výdaje a především přerušit všechny
subvence na základní potraviny a jiné podpůrné dávky sociálně slabým v zemi. Nejdůležitějším
požadavkem vždy byla devalvace měny. Tím se údajně měl stát vlastní export cenově výhodnějším
a atraktivnějším na světovém trhu. Ve skutečnosti to ale zdražilo dovozy a tím zvýšilo zadlužení. To
byl první krok. Druhým byl souhlas země s dalekosáhlým programem přeměny dluhu. Tím si
věřitelské banky zajistily dalekosáhlá budoucí práva v dlužnické zemi. Současně byly připočteny
stávající úrokové platby a splátky. MMF se stal mezinárodní hospodářskou policií z pověření
velkých soukromých bank. Jedna země po druhé si musela s MMF a bankami ze skupiny Ditchley
vyjednat podmínky splácení.
Podle údajů Světové banky proudily v letech 1980 až 1986 úrokové platby ve výši 326 miliard
amerických dolarů ze 109 dlužnických zemí do soukromých bank. Současně bylo kromě toho
splaceno 332 miliard dolarů. Tak bylo tedy zaplaceno 658 miliard dolarů, přičemž původní dlužná
částka činila jen 430 miliard dolarů. Přesto dlužilo těchto 109 zemí věřitelským bankám stále ještě
882 miliard dolarů.
Souhra enormně vysokých úroků a kolísajících směnných kurzů vytvořila pro soukromé banky
báječný dlužnický vír, ze kterého nebylo možné uniknout.
Informační kontrola
Bavorští Ilumináti začali už v čase francouzské revoluce rozšiřovat svou propagandu v čtenářských
klubech, aby přizpůsobili názory čtenářů svým cílům. Později, během 19. století, když už
Rothschildové převzali Bank of England, převzali židovskou zpravodajskou agenturu REUTERS
jako prostředek ke svému účelu. Zpravodajské agentury jako WOLFF v Berlíně a francouzská
HAVAS měly stejný smysl: vybudovat mezinárodní zpravodajský monopol.
CFR (Council of Foreign Relations = Výbor pro zahraniční vztahy) a RIIA (Royal Institute for
International Affairs = Královský institut pro mezinárodní záležitosti) byly oba založeny
prostřednictvím “Round Table” za účelem rozšíření jejich vlivu. RIIA vznikla v hlavě Cecila
Rhodese (britsko-jihoafrický státník a diamantový milionář), který chtěl rozšířit britské panství na
celý svět, ale zvláště na USA.
Jedna možnost, jak kontrolovat masy, je již zmíněné “social conditioning” RIIA. To vycvičilo
vojenského technika majora JOHNa RAWLINGSe REESe, který později otevřel TAVISTOCK
INSTITUTE FOR HUMAN STUDIES v Sussexu v Anglii. “Tavistock Institute” je centrum vedení
psychologické války v Anglii. Metody Tavistocku byly použity, jak již bylo zmíněno, v Anglii i
USA. Vedle tisku byly použity také skrze rozhlas a kino pro masovou manipulaci, což může být
mezitím pro desetiletí dlouhou činnost označeno jako vymývání mozků.
CFR je zodpovědný za vznik OSN, která mu slouží jako nástroj k dosažení “nového světového
řádu”, popř. “světovlády”. Podle podkladů “SPOTLIGHT” a jiných zdrojů, které jsem v knize
zmínil, má dnes CFR vládu Spojených států, spolu s “Trilaterální komisí”, stoprocentně v ruce.
Také všechny zpravodajské služby, popř. zpravodajské zdroje jsou obsazeny v řídících pozicích
členy CFR. To jsou mimo jiné Reuters, Associated Press, United Press, Wall Street Journal, Boston
Globe, New York Times, Los Angeles Times, Washington Post, ABC, NBC, CBS a RCA. Většina
mezinárodních novin používají těchto jako zdrojů. Německou obdobou CFR jsou Bilderberger a
“DGAP” (Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik = Německá společnost pro zahraniční
politiku). Skrze ně jsou např. řízeny “Frankfurter Allgemeine”, “Bild-Zeitung” a “Die Zeit” (zcela
jistě ještě další). CFR, který je spojen s RIIA a “Výborem 300”, má své členy také ve vedoucích
pozicích největších energetických koncernů, vojenského aparátu a ve vládě USA.
Díky vlivu “Round Table”, “Výboru 300”, “Bilderberger”, “RIIA” a “Club of Rome” platí pro
Evropu to samé. Řád Iluminátů “Skull & Bones” tvoří “vnitřní kruh” CFR a zahrnuje díky tomu
ještě další média: Time-Life, National Review, Minneapolis Star, Atlantic Monthly, Fortune atd.
V roce 1880 založil řád “Skull & Bones” “AMERICKÝ HOSPODÁŘSKÝ SVAZ” a “AMERICKÝ
HISTORICKÝ SVAZ”. Okolo přelomu století už SKULL & BONES získal značný vliv na
výchovný a vzdělávací systém. Timothy Dwight byl prezidentem Yaleské univerzity, stejně tak byla
členy Skull & Bones vedena Cornellova univerzita a Univerzita Johna Hopkinse. Také McGeorge
Bundy, který se jako bezpečnostní poradce Kennedyho a prezidenta Lyndona Johnsona podílel na
vedení vietnamské války, měl pozici děkana Harvardovy univerzity. Každá historická informace,
která šla proti směrnicím “Amerického historického svazu”, tedy proti “Skull & Bones”, nebyla
připuštěna pro účely vyučování. To samé se dělo i v Německu, stejně jako ve všech ostatních
zemích světa.
V Rusku a NDR se učilo podle komunistických směrnic (směrnic Iluminátů), v arabských nebo
židovských zemích podle jejich zájmů. Hlavní věc byla, že lidé nebyli vychováváni “k sobě sama”,
totiž k samostatnému myšlení, posuzování a jednání.
V roce 1946 vydala ROCKEFELLEROVA NADACE 139 000 USD za účelem prezentace oficiální
verze 2. světové války, která zakrývala celou výstavbu nacistického režimu americkými bankéři.
Jedním z hlavních dárců peněz byla vlastní Rockefellerova firma “Standard Oil Corp”.(112 A)
“Fordova nadace” byla původně vystavěna z peněz Ford Motor Company. Nakonec byla ale přece
také infiltrována členy “Skull & Bones”, kteří používaly jmění nadace také k tomu, aby oblbovali
vzdělávací systém, ale také všeobecnou veřejnost. Současný vzdělávací systém západních národů je
také kontrolován Ilumináty a jejich odnožemi. Většina organizací, které vydávají učebnice, je
nepřímo financována Ilumináty.
McGeorge Bundy, také člen “Skull & Bones”, byl během vietnamské války národním poradcem pro
bezpečnost USA. V roce 1966 se stal prezidentem Fordovy nadace a zvolil člena “Skull & Bones”
Harolda Howea II. za viceprezidenta. Jeho oblastí působnosti bylo oddělení pro výzkum a
vzdělávání. Abnormální spotřeba prostředků nadace přinutila Fordovu rodinu k odstoupení.
Techniky vedení psychologické války, se kterými se začalo ve WELLINGTON-HOUSE a které
byly zdokonaleny ve “TAVISTOCK INSTITUTE FOR HUMAN SUDIES”, popisuje Edward
Bernay následujícím způsobem:
“Díky nárůstu obyvatelstva vzrostla také činnost Iluminátů v oblasti řízení vědomí mas. Skrze
zpravodajské služby, tisk, noviny, telefon, rozhlas a letadla, které jsou všechny kontrolovány
Ilumináty, mohou být myšlenky a názory rychle rozšířeny po celé zemi. Vědomá a inteligentní
manipulace způsobů chování a názorů mas je jeden z nejdůležitějších elementů demokratické
společnosti. Ti, kteří tyto mechanismy používají, jsou vlastní vládnoucí mocí na tomto světě.”
Není pochyb o tom, jak důležitá je dnes role médií.(113)
Jde např. o televizi, kde je velmi zřejmé, jak ovlivňují negativní zprávy jako např. zpravodajské
informace, hororové a násilné filmy chování diváků. Převážně je ale televize používána pro
vsugerování názorů. Jak má člověk myslet, jednat a vypadat. Co člověk musí mít, aby byl “in”, a
jakou má sledovat politickou orientaci. Hussain je špatný, Bush, Clinton a Kohl jsou ale dobří.
Astrologie, vykládání z ruky, UFO jsou blbosti, ale sexfilmy, fotbal v sobotu večer a chlastání o
víkendu jsou O.K. ... Že je to přesně naopak, to si troufnou říci jen málokteří, protože by se jim pak
ti ostatní s vymytými mozky vysmáli. (Omluvte prosím můj drsný způsob vyjadřování, ale výraz lidé
s vymytými mozky nemůžu na tomto místě zmírnit, protože to po desetiletí trvající masové
manipulaci – a moje výzkumy to odhalily – nemůže být formulováno vhodněji). Věc spočívá totiž
v tom, že se člověku lidé vysmějí nebo se na něj dívají divně, když má vlastní názor, který je
případně v rozporu s masovým vědomím.Vlastně by za to člověk měl být odměněn.
Setba vzchází!
Dalším příkladem je kino, kde může být prostřednictvím speciální záznamové techniky promítán na
plátně přídavný obraz (např. láhev Coly), který oko sice nevnímá, který je ale přesto přijímán
podvědomím za účelem stimulace nákupu nebo spotřeby příslušného objektu – tzv. “Subliminal
Messages”.
Nejlepším příkladem je však hudební průmysl. Zde jsou posluchači desetiletí ovlivňováni
prostřednictvím “Backward Masking” (zpětné maskování) vyšších frekvenčních záznamů a
magickými rituály.
Při frekvenčních záznamech jsou zprávy nahrány na pásek, avšak ve frekvenci, která je tak vysoká,
že není uchem vědomě vnímána, je ale přesto dosažitelná podvědomím (subliminal messages).
Při “Backward Masking” jsou zprávy zaznamenány pozpátku a jsou tak rovněž integrovány
podvědomím. Když si člověk přehraje pásek pozpátku, zprávy se objeví.
Pár příkladů:
KISS (Kings in Satans Service)
Píseň: God of Thunder
Zpráva: Sám ďábel je tvůj Bůh!
Madonna
Píseň: Like a Virgin
Zpráva: Obracím se v hřích!
Queen
Píseň: Crazy Little Thing Called Love
Zpráva: Do pekla s biblí!
Všechno co chci je magie!
Police
Píseň: Every Little Thing She Does Is Magic!
Zpráva: Zlí mají násilí!
Rolling Stones
Píseň: Tops
Zpráva: Miluji Tě, říká ďábel.
Prince
Píseň: Purple Rain
Zpráva: Obloha je krátce před tím, než bude rozptýlena!
Cindy Lauper
Píseň: She Bop
Zpráva: Jsi bezmocný proti zlým, proti zpětným hrám. Ha Ha Ha.
The Beatles
Píseň: Revolution No. 9
Zpráva: Start smoking marihuana (začni kouřit marihuanu)
Turn me on dead man (potěš mě, mrtvý muži = Ježíš)
Zde je zajímavé, ačkoliv to vlastně nepatří k tématu, co řekl John Lennon v roce 1962
v hamburgském Starclubu Tonymu Sheridanovi:
“Vím, že Beatles budou mít úspěch jako ještě žádná skupina. Vím to přesně, neboť jsem pro tento
úspěch zaprodal svou duši Satanu!”
O tom také asi moc lidí nevědělo, že?
Ještě jeden velmi zajímavý příklad z hudebního průmyslu:
JOHN TODD, který byl podle vlastních údajů někdejší zasvěcenec nejvyšších okultních kruhů moci
Iluminátů (Rada 13), jmenuje tuto luciferskou organizaci, která chce všemi prostředky získat
světovládu. Především mládež je cílovým objektem Iluminátů, neboť už Hitler věděl:
“Kdo má mládež, ten má budoucnost.”
John Todd byl vedoucí největšího spojení gramofonových firem a společností pro koncertní
nahrávky v celých USA, ZODIACO Productions. Jeho příběhem je, že každá matrice (originál)
každé desky, která obsahuje klasiku, country, rock, meditační hudbu, disco, lidové písně ...
jednoduše každý druh hudby (nejen rock nebo heavy metal, tak jak by byli rádi mnozí náboženští
fanatici), je skrze rituály černé magie projednána 13 vybranými osobami a obsazena démonem.
Tito lidé nedělají tyto věci z finančních důvodů, ale za účelem kontrolování lidského ducha.
Pověra nebo čertovina, řeknou asi mnozí na tomto místě. Ať čertovina nebo ne, mluvím zde o
největší firmě celých USA s nejbohatšími lidmi této planety za sebou. To, co tito manipulanti pořád
dělají, nazývejte jak chcete, je přivedlo k bohatství a moci a lidi a národy tohoto světa do stavu,
v kterém teď jsou, a má to silné účinky na každého posluchače, a také na Vás.
Ze ZODIACO vznikl později v Kalifornii druhý podnik se jménem “MARANATA”. Smyslem a
cílem tohoto projektu bylo polapit také všechny mladé křesťany a jiné věřící. Proto byly vybrány
názvy pásků s pozitivním zněním a pozitivními texty, přesto na ně byly ale nahrány satanské a
destruktivní zprávy. Prvním projektem byl “JESUS CHRIST SUPERSTAR”.(114)
Jak vidíte, názvy jsou klamné, a s povrchností se člověk nedostane ani skrze téma hudby. Je jedno,
zda tito lidé používali satanské zprávy nebo zprávy typu “kup více”, skutečností je, že tito lidé, a je
jich hodně, jednali proti svobodné vůli jiných. Ale i zde existuje prostředek a cesta, jak se před tím
bránit nebo se naučit s tím zacházet. Neboť člověk má ještě svobodnou vůli vybrat si hudbu, kterou
poslouchá.
Očividně jsou masmédia jedním z hlavních nástrojů, jak držet lidi v hlouposti a ignoranci. To je
důvodem toho, proč sotva někdo zná skutečné pozadí politiky, hospodářství a náboženství. To samé
platí pro historii člověka, jeho pravý původ, stavbu a strukturu naší Země (zvláště uvnitř), skutečný
stav Měsíce a Marsu, skutečný vesmírný program, volnou energii, přírodní metody léčení, duševní
léčení, skutečný život Ježíše, světelné tělo člověka (duše a jeho aura), jeho magnetické pole a
mimozemšťany s jejich technologií. Jak jste možná sami zaznamenali, ani 0,1% Němců neslyšelo
nic o konstrukci létajících těles v naší VLASTNÍ ZEMI.
Přemýšlejte o tom jednou odpovědně!
K tomu bych chtěl vybrat jeden úryvek z Hessemannovy knihy “UFOs – Die Kontakte”, který
vysvětluje, proč je s tématem UFO v médiích stále zacházeno jako s podvodem:
“Počet pozorování vytrvale rostl a zdálo se, jako by invaze UFO neměla nikdy vzít konce. Jen
v červnu 1952 bylo u letectva hlášeno 250 pozorování. Výzkumný projekt UFO u letectva BLUE
BOOK měl nyní ve svých spisech přes 2 000 zpráv o pozorování, ze kterých 25% bylo zařazeno jako
“NEZNÁMÉ”. Tím ovšem získal tento fenomén dimenzi, která byla zajímavá i pro jiná místa. Již
v září se zapojila nejmocnější a nejproslulejší tajná služba Ameriky CIA (Ústřední zpravodajská
služba) do úředního vyšetřování, aby “prozkoumala”, zda problém létajících talířů neohrožuje
národní bezpečnost a zda by za tímto účelem neměla být provedena přiměřená vyšetřování a
zkoumání. Řada dokumentů CIA z tohoto období byla zpřístupněna prezidentem Jimmym Carterem
v roce 1977... (viz UFOs – die Beweise). 11. září 1952 hlásil Marshall Chadwell, viceředitel
vědeckého oddělení CIA řediteli CIA, že byl zřízen celosvětový výstražný systém a že všechny hlavní
základny vzdušných sil dostaly příkaz zachytit neidentifikované létající objekty... Létající talíře
přinesly dva nebezpečné momenty. Prvním je psychologický účinek na masy a druhým je
zranitelnost vzdušného prostoru Spojených států... Z praktického hlediska doporučujeme... “vytvořit
celostátní politiku, co může být řečeno veřejnosti o tomto fenoménu.” Na základě našich
výzkumných programů by CIA měla vytvořit politiku veřejných informací, která omezuje riziko
paniky na minimum, a doporučit ji před Radou národní bezpečnosti.
“To znamenalo, slovy majora Kehoese, “mazanou a bezohlednou cenzuru, aby byla vymýcena víra
veřejnosti v UFO.” Za tímto účelem uspořádala CIA setkání zástupců letectva a vědců v Pentagonu
kvůli tajné analýze důkazních materiálů o UFO... Toto setkání se uskutečnilo 14. až 18. ledna 1953
pod vedením Dr. H. P. Robertsona z Kalifornské univerzity, poté bylo také nazýváno jako
“ROBERTSON-PANEL”. Časový okamžik byl dobře vybrán. Na začátku listopadu byl zvolen nový
republikánský prezident, generál Dwight D. Eisenhower. Na konci ledna měl Eisenhower složit
přísahu. Až do té doby bylo možné navrhovat prezidentovi novou, úspěšnou politiku. Už 18.
listopadu 1952 prohlásil k tématu UFO ředitel CIA admirál Roscoe Hillenkoetter v nějakém
zasvěcovacím dokumentu pro nově zvoleného prezidenta:
“Důsledky pro národní bezpečnost jsou v první řadě dány tím, že motivy a záměry těchto
návštěvníků jsou ještě zcela neznámé. K tomu je třeba ještě přičíst nápadný vzestup letů těchto lodí
v období od května do podzimu tohoto roku, které vedly k prvním obavám, že budou následovat
nové kroky. Z těchto důvodů, ale také ze zřejmých mezinárodních a technologických pohnutek a
naléhavé nutnosti zabránit za každou cenu panice, trvá vyšetřovací komise Majestic-12
jednomyslně na názoru, že nová administrativa musí také, a bez přerušení, pokračovat v přísných
bezpečnostních opatřeních.”
“ ...Poslední den výbor odsouhlasil “výchovný program” pro veřejnost, který měl na základě
podílení se všech příslušných vládních míst sledovat dva hlavní cíle: školit a banalizovat. Cílem
banalizování bylo omezení zájmu veřejnosti o “létající talíře” a to mohlo být dosaženo
prostřednictvím masmédií, jako je televize, film a články. Základem pro to byly skutečné případy,
které byly zamotány, ale pak vysvětleny. Jako u kouzelnických kousků je o ně málo zájmu, když už je
hádanka rozřešena... Úřady národní bezpečnosti měly ihned podniknout nutné kroky, aby odňaly
neidentifikovaným létajícím objektům zvláštní status, auru plnou neznáma, kterou získaly.”
“Bylo nám přikázáno, abychom spolupracovali na celonárodní kampani,” prohlásil k tomu tiskový
mluvčí vzdušných sil Albert M. Chop, “vydávat v novinách články a poskytovat interview, abychom
zesměšnili zprávy o UFO.” Kapitán Ruppelt doplnil: “A to nebylo to nejhorší. Bylo nám
doporučeno, abychom vždy drželi zpozorování v tajnosti, nebo, pokud by o tom pronikla nějaká
zpráva na veřejnost, vysvětlit to jako balón, meteorit, mrak, falzifikaci... V každém případě dělat
všechno pro to, abychom to co možná nejrychleji zprovodili ze světa. Pokud by nás nenapadlo
žádné zřejmé vysvětlení, měli jsme jednoduše zesměšnit svědky.” V příštích měsících Chop a
Ruppelt vypověděli svoji službu u letectva.
Přece byla politika CIA “banalizování” nebo zesměšňování úspěšná. Jak úspěšná, to odvodíme
z otevřeného dopisu iniciativy “Spravedlnost pro vojenský personál” (JMP) z 4. září 1987
tehdejšímu prezidentu Spojených států Ronaldu Reaganovi: “Národní banalizační kampaň pro
UFO, která byla v roce 1953 nařízena CIA, vyprodukovala knihy a infiltrovala tisk stovkami článků,
aby obklopila téma UFO atmosférou směšnosti skrze falešné kontakty s UFO a zřejmé podvody.
Tato kampaň, která pořád trvá, infiltrovala vůdčí civilní výzkumné skupiny UFO agenty CIA, aby je
zesměšnila cílenými manipulacemi nebo svedla jejich úsilí směrem k “jinému způsobu objasnění”.
Tato politika ututlávání byla úspěšnější, než CIA vůbec očekávala, díky brilantní manipulaci tisku
skrze strategii zesměšňování. Etablovaný tisk se ze strachu, že by se mohl zesměšnit, ukázal jako
lehkověrný vůči “oficiálním názorům”.
K důvodům této masivní politiky utajování píše major NATO Hans. C. Petersen:
1. peněžní systém by se zhroutil – žádná mocenská skupina by to nedovolila.
2. všechna náboženství by musela myslet jinak, neboť pravda je mnohem jednodušší, než jak nás
církve učily. To znamená, že by církve a jejich náboženští vůdcové ztratili svoji moc a vliv na lidi. To
žádná církev nechce.
3. naše zásobování energií by se změnilo, neboť bychom poznali zdroje energie, které neznečišťují
náš svět. Současně by však ztratily nadnárodní ropné koncerny, atomová lobby atd. své odběratele a
tím i svou moc. Když člověk uváží, jak daleko sahá moc těchto koncernů, pozná velikost protistrany.
4. sami naši politici – lidé Země by přirozeně poznali, že jsou JEDNO lidstvo a že národní hranice
už nemají jako pozůstatek historie žádný význam. Kdo by ještě důvěřoval našim politickým vůdcům,
kdyby vyšlo najevo, že nás desetiletí obelhávali, aby si zajistili moc?
Nejvýstižněji to pojal Mathias Bröckers z Berliner Tageszeitung TAZ ve své zprávě o konferenci o
UFO ve Frankfurtu v roce 1990:
“ ...dnes jako tehdy nemají vlády světa ze sebezáchovných důvodů žádný zájem připustit přítomnost
nějaké technologicky a duševně silnější kosmické autority. Kdo by ještě věřil na zemskou hroudu
jako Helmut Kohl, kdo na naše nositele Nobelovy ceny a hrdé experty, když by najednou v televizi
někdo z nebe vyprávěl o zákonech a pravidlech na Reticule a o historii kosmu? Proto musí být
s UFO i v budoucnu zacházeno na stejné úrovni jako s příšerou z Loch Ness – existence
mimozemšťanů je subverzivní a radikální a smetává všechno, co přinesla během dvou tisíc let věda
a evoluční výzkum pomocí “tvrdých faktů”, na jednu hromadu. A kdo se pak chce jako tzv. “vrchol
tvoření” smířit s tím, že nadpřirozené snad vůbec není nadpřirozeným, nýbrž prostým a dojímavě
podpřirozeným.”

Jako závěr k tématu UFO můžu znovu jen říct:
“Najděte pravdu, neboť pravda Vás osvobodí!”
Jiným příkladem je přísně tajný projekt CIA “MK ULTRA”, který byl americkými psychology a
sociology po 50. letech v USA použit pro výzkum účinků drog měnících vědomí.
A sice už nebyly prováděny experimenty na morčatech, ale na studentech amerických univerzit.
Státem financovaní vědci jim podávali, částečně s jejich svolením, částečně aniž by to věděli,
omamné jedy a drogy. Tyto hromadně prováděné experimenty přinesly v USA velký průlom “hnutí
Hippie”.
Skoro každý už někdy něco slyšel o biologickém vedení války. V případě války se například otráví
voda protivníka a rozšíří viry a bakterie. To není nic nového, ale už jste někdy přemýšleli o tom, kde
jsou vlastně tyto bojové látky testovány?
Vyjmenuji Vám tu pár příkladů:
V roce 1950 se nechalo prostřednictvím lodi amerického námořnictva, která sloužila pro testování
útočných a obranných schopností biologických zbraní, zamlžit San Francisco na šest dní bakteriemi
známými jako Serratia. Skoro všichni z tehdejších 800 000 obyvatel to pocítili. Dnes je známo, že
bakterie Serratia způsobují jeden druh zápalu plic, který může vést ke smrti.
Armáda dále odhalila, že v letech 1949 až 1969 provedla 239 pokusů pod širým nebem, z toho 80 se
zárodky. To znamená čtyři útoky na americká města ročně po dobu dvaceti let! Podle zpráv CIA ve
stejném období také ona, odděleně od případů zmíněných výše, bombardovala města zárodky a
bakteriemi. Tyto pokusy byly údajně po roce 1969 zastaveny.
Američané nebyli ovšem ostřelováni jen zárodky, ale také něčím mnohem účinnějším. Jak oznámila
NBC 16. července 1981, byl severozápad USA více let bombardován ze Sovětského svazu
nízkofrekvenčními vlnami. Tyto rádiové vlny byly nastaveny na výši biologicko-elektrických
frekvencí. V odborném jazyku se označují jako “ELF”-vlny (Extremely Low Frequencies =
extrémně nízké frekvence) a objevil je na počátku století NIKOLA TESLA (knihy o něm a jeho
objevech najdete v příloze pod heslem “volná energie”). Tesla přišel roku 1884 k Edisonovi, zase se
od něj ale odtrhl kvůli rozdílným názorům na výrobu elektřiny a rozhodl se spolupracovat
s Edisonovým konkurentem Georgem Westinghousem. V roce 1892 byla uvedena do provozu první
elektrárna vyrábějící střídavý proud postavená Westinghousem a zkonstruovaná Teslou na
Niagarských vodopádech. Krátký čas nato se Tesla dostal na vědeckou úroveň, na kterou ho
nemohl, pokud dnes víme, žádný tehdy žijící výzkumník následovat. Pouze bankéř J. P. MORGAN,
který financoval Westinghouse, se zdá trochu pochopil, o co jde. Tesla začal s napojením na
energetické pole, které obklopuje Zemi a vyplňuje vesmír, tehdy také zvané éter, a s čerpáním
energie z něj – přirozeně bezplatně. Současně použil energetické pole éteru k různým formám
komunikace a přenosu energie. Energetické zdroje jako uhlí, ropa a vodní energie by odpadly stejně
jako elektrická nadzemní vedení. Lodě, automobily, letadla, továrny a domy by si mohly brát
energii bezprostředně z energetického pole éteru. Na konci roku 1898 se Tesla na svém
experimentálním pozemku v Colorado Springs, financován J. P. Morganem, dostal velmi blízko
technické realizaci tohoto získávání energie z éteru.
Dnes označujeme tuto technologii jako konverzi energie zemské přitažlivosti nebo tachyonové
energie. Morganovi bylo zcela jasné, co by tento objev znamenal. Kontrola skrze elektřinu, ropu,
benzin, uhlí atd. by už nebyla zaručena. Proto dal podnět k zastavení prací a nechal Teslovo centrum
v Colorado Springs zničit. Tesla se ale nevzdal. Až do své smrti 7. ledna 1943 provedl obrovský
počet objevů, které z části byly revoluční a z části lze dnes sotva změřit jejich dosah. Jeho objevy
by mohly v krátkém čase učinit ze Země ráj, což si však, jak už víte, naši “vládci” nepřejí.
K těmto objevům patří kromě přístrojů, kterými může být zachycena energie éteru a
přetransformována na použitelnou energii, také stavba “Solid-State-Converteru” (1931), který
poháněl speciální elektromotor, který byl zabudován do těžké luxusní limuzíny a přinesl stejné
jízdní výkony jako běžný benzinový motor. Vůz byl po dobu jednoho týdne testován –
s NULOVÝMI náklady na pohonné hmoty! (tento přístroj o velikosti bedny na víno vyráběl
dostatek energie, aby zásoboval jednu kompletní domácnost!!!) Dále se mu podařilo vyrobit umělé
zemětřesení skrze indukované vibrace tachyonového pole s následkem přenosu vibrací na veškerou
hmotu. Jednou vystavil celý blok domů v New Yorku takovému zemětřesení. Vedle patentu na
dálkové řízení vozidel patřil také bezkabelový přenos energie k jeho objevům.
Co však stojí v popředí pro naše téma, byl jeho objev stojících vln (na které se podíváme o něco
později) a extrémně nízkých frekvencí, které jsou také označovány jako Teslův efekt. Tyto
experimenty vytvořily základ pro všechny moderní výzkumy v oblasti ELF-komunikace. Jestliže se
vystaví tachyonové pole těmto ELF-vlnám a nasměruje se na člověka, dojde k rozkladu
elektrických funkcí v mozku, který vyvolá těžké poruchy v bdělém vědomí. Neurologické a
psychologické funkce jsou omezeny snížením duševních funkcí a to učiní člověka sugestibilnějším.
Že to je žádoucí, vyrozumíme z článku od “Associated Press” z 20. května 1983, ve kterém se říká,
že SSSR používal přinejmenším od roku 1960 zařízení známé jako LIDA za účelem ovlivňování
lidského chování nízkofrekvenčními radiovými vlnami. Zařízení LIDA bylo nasazeno v SSSR
k uklidnění a způsobovalo stav podobný vytržení. Tím lze léčit psychické problémy, neurózy a
vysoký krevní tlak, ale také vyvolat stav agrese nebo deprese. Velkými exempláři tohoto zařízení
LIDA byly dlouhou dobu cíleně ozařovány jednotlivé osoby, města a dokonce celé kusy území
v Sovětském svazu stejně jako v USA za účelem vyvolání určitých způsobů chování. Podle údajů
US-Defence Intelligence Agency (obranná zpravodajská služba) je možné způsobit výskyt tónů a
dokonce celých slov v lidském mozku, tak jako lze na dálku vyvolat záchvaty mrtvice, selhání
srdce, epileptické záchvaty a jiné nemoci.
Jeden z raných případů “Neviditelné války”, který se dostal na veřejnost, byl tzv. “Moskevský
signál”. Když bylo v roce 1962 prohledáno velvyslanectví Spojených států v Moskvě kvůli
odposlouchávacímu zařízení, byl objeven mikrovlnný paprsek, který byl namířen přímo na
velvyslanectví. V projektu CIA Pandora se vyšetřovaly motivy Sovětů pro tento mikrovlnný útok.
Zjistilo se, že k efektům způsobeným mikrovlnami patří bolesti v hlavě a očích, zvracení, únava,
všeobecná slabost, závrať, podrážděnost, strach, deprese, špatný spánek, napětí, poruchy
intelektuálních funkcí, snížená paměťová schopnost a také rakovina. Podle údajů bezpečnostního
poradce Zbigniewa Brzezinskiho vykazuje personál velvyslanectví Spojených států v Moskvě
nejvyšší kvótu rakovinových onemocnění na světě. Přes kratší přestávku, která byla zařazena po
požadavku prezidenta Spojených států Lyndona Johnsona na premiéra Alekseje N. Kosyginova,
bylo v mikrovlnném bombardování velvyslanectví pokračováno.(116)
Tzv. “psychotronikou” je skrze nasazení lehce postavitelných Teslových zbraní možné u útočících
vojáků odpojit bdělé vědomí a tím zhasit chuť k útoku. Zde je článek z “Magazin 2000”, č. 97
z prosince 1993, ve kterém se píše:
“Nové psychotronické zbraně” – pamatujete si na obrázky z války v Zálivu, jak vstali tisíce
kapitulujících iráckých vojáků z ochranných zákopů, jak se vzdali dokonce novinářům, které
považovali za vojáky, a jak se přes bílé vlajky stali potravou pro děla americké artilerie? Nyní je
stále více vojenských expertů přesvědčeno, že tuto náhlou kapitulaci asi nezpůsobilo špatné
zásobování Saddámových oddílů, ale psychotronické zbraně “Mind-Control” (ovládání mysli) USA.
Některé z těchto high-tech-superzbraní využívají účinku radiofrekvenčních vln na lidský mozek. Jak
uvádí vydání odborného časopisu “Aviation Week and Space Technology” z ledna 1993, vybavuje
nyní ministerstvo obrany Spojených států rakety vybavením, které je schopno vyrobit
elektromagnetické pulsy (EMP’s) za účelem ochromení protivníka, aniž by přitom bylo třeba použít
jaderné, biologické nebo chemické komponenty. Tento typ zbraně má v prvé řadě cíl vyřadit
elektronické systémy protivníka. Jiné přístroje produkují ultrazvuk, ELF (extrémně nízké frekvence)
zvukové vlny, nevolnost a zvracení působí a extrémně narušují orientační schopnost postižené
osoby. Tyto zbraně mají účinný dosah přinejmenším 2 500 kilometrů...”
Tak jako se dá snížit chuť k útoku, lze také vyrobit podnět k agresi, např. občanskou válku, masové
nepokoje, kolektivní sebevraždu, nenávist atd.
Dále se lze v odborných listech stále a znovu dočíst něco o tzv. Teslových zbraních.[1] Zde se jedná
o zbraně, které používají ke svému účinku nevyčerpatelný energetický potenciál tachyonového pole
ve vesmíru.

Nejznámější autority v této oblasti jsou plukovník armády Spojených států a fyzik Thomas E.
Bearden, americký fyzik Sidney Hurwitz a americký fyzik Guy Obelensky. Oba posledně
jmenovaní léta aktivně pracují pro izraelskou obranu. V roce 1969 zkonstruoval Hurwitz Teslovu
zbraň, která drasticky zvyšuje nebo snižuje gravitační zrychlení železných kovů v okruhu až do 300
metrů. Například Hurwitz mohl učinit malou pistoli těžkou mnoho kilogramů a změnit rozměry
materiálu, takže se do ní nehodila munice. Pod větším vlivem se kov zbraně roztrhl jako
“kuchyňské těsto”. (Tyto testy byly nafilmovány a jsou mj. zachyceny ve videotrilogii “UFOs – von
der Legende zur Wirklichkeit”, “Top Secret” a “Der Kontakt” od Royal Atlantis Film GmbH, tel.
+49-89-850 51 94. Tyto také obsahují rozhovory s Thomasem E. Beardenem!).
Také téma VEDENÍ VÁLKY POMOCÍ POČASÍ není asi pro většinu běžné. Než s ním začneme,
měli bychom se nejprve podívat všeobecně na počasí.
Domníváme se, že hlavní problém dnešního anomálního počasí pochází ze skutečnosti, že se Země
pozvolna ochlazuje, zatímco dosud zdvojnásobený obsah CO2 způsobuje ohřívání naší atmosféry
na základě “skleníkového efektu”. Zpráva v “Neue Solidarität” z 24. února 1993 popisuje:
“Že existuje obrovská diskrepance mezi nejdražšími počítači světa, které prorokují “klimatickou
katastrofu”, a realitou, se člověk mohl dočíst nedávno dokonce v renomovaném časopisu “Nature”.
Ve vydání z 28. ledna vyšel článek od Jonathana D. Kahla s názvem “Chybějící příznaky pro
skleníkové oteplování nad Arktickým oceánem v průběhu posledních čtyřiceti let.”
O co jde, ukazuje už začátek článku:
“Všeobecné cirkulační modely atmosféry předpovídají zesílené skleníkové oteplování ve vyšší
zeměpisné šířce... Zde zveřejňujeme měření teplot ve spodní troposféře nad Arktickým oceánem,
která byla provedena v časovém období 1950 až 1990. Analyzovali jsme více než 27 000 teplotních
profilů... Hlavní trendy nejsou statisticky významné. Zvláště jsme nezjistili žádné velkoplošné
oteplení povrchu, jak je předvídáno (klimatickými) modely; během práce jsme objevili pro roční
období podzimu a zimy významný trend ochlazování nad západním Arktickým oceánem. Tato
diskrepance přibližuje, že dnešní klimatické modely správně neinterpretují fyzikální procesy, které
ovlivňují polární oblasti.”
Také Moira Timms popisuje v “Der Zeiger der Apokalypse”, že pozorovací stanice na polárním
kruhu hlásí, že teplota v posledních 30 letech poklesla o více než 6° C.
“Neue Solidarität” dále píše:
“Bylo by však ukvapené z toho vyvozovat závěr, že jsou tím skleníkové modely vyvráceny. A sice
z docela jednoduchého důvodu: skleníkové modely se nedají vyvrátit ani naměřenými daty, ani
jinými vědeckými fakty. Jsou nevyvratitelné, protože nemají nic společného s vědeckými tvrzeními.
Klimatické modely jsou sociologicko-manipulativní instrumenty, které umožňují s dostačujícím
počtem externích parametrů vyrobit z libovolných napozorovaných dat katastrofické scénáře
s maximálním politickým “potenciálem k prosazení”. Proto předpovídáme, že přesně data
z Kahlovy studie – která dnes zdánlivě vyvracejí klimatické modely – budou už za několik týdnů
patřit k nejlepším důkazům skleníkové teze. Flexibilitu těchto modelů nelze podceňovat.”
Téma, o kterém člověk v médiích nikdy nečte, je případný nástup doby ledové. Existují mnozí
vážení meteorologové a geologové, kteří po desetiletí trvajících rozborech hornin a půdy a dalších
testech došli k závěru, že se v příštích padesáti letech musí projevit nová doba ledová. Podle jejich
názoru by doba ledová byla nezávislá na skleníkovém efektu vyvolaném znečištěním naší
atmosféry. Už za pár desítek let by rostoucí ochlazování vyrovnalo přibývající oteplování.
Celá věc je ještě více znepokojivá, když se podíváme na tvrzení, že už o 1% méně slunečního světla
může vyvolat příští dobu ledovou. Redukce slunečního záření skrze znečištění životního prostředí je
méně znepokojivá než skutečnost, že by gigantický sopečný výbuch mohl podstatně odclonit
sluneční světlo. Mraky jemného popílku z takového sopečného výbuchu mohou být ve stratosféře
roky a snížit teplotu na povrchu o více stupňů. O tom člověk ale slyší v médiích jen velmi málo.
Také v případě znečištění životního prostředí byste tedy neměli věřit všemu, co je šířeno médii. Je
vhodné si také jednou poslechnout druhou stranu.
Přece existuje k tématu počasí ještě jedna docela jiná varianta, o které média rovněž mlčí:
Že naše současné vztahy počasí nemůžeme vždy odbýt jako takzvané “rozmary” počasí a také
přírodní katastrofy, zemětřesení, bouře a období sucha jsou všechno jiné než “boží trest”, vysvětluje
tento úryvek Moira Timmse z knihy “Zeiger der Apokalypse”, v kterém se píše:
“Bez úplné teorie, proč se klima mění, jsou pokusy lidí ho změnit jistě nebezpečné (podobně jako
léčebná terapie, která potírá symptomy aniž by se zabývala příčinou). Jedná se o to, na co naráží
Johann Friede? “Ne všechno bude následkem přírodních příčin, nýbrž lidstvo bude sahat po
oblacích a vsadí do hry vlastní existenci.” ...V roce 1975 probíhalo jen v USA devět programů
modifikace počasí federální vlády a 66 programů z jiných míst. Tyto programy obsahovaly
nejrůznější klimatologické výzkumy až ke srážení oblaků pomocí kondenzačních zárodků za účelem
vyvolání deště, k potlačení krupobití, rozptýlení mlhy, ovlivňování uragánů, odklonění sněžných
bouří za účelem odklonění sněžení, vyvolání zemětřesení a přílivových vln, potlačení blesků atd.
Když trvá okamžitý trend nepředvídatelného a studeného chování počasí, jsou severní Amerika,
Kanada, severní Evropa a Rusko zeměmi, které trpí nejvíce. Krádež počasí s pomocí komplikované
technologie, která odkloní počasí od chudých zemí, by mohla být velmi reálným problémem v blízké
budoucnosti, když méně vyvinuté národy postihnou “přírodní” katastrofy, potravinová nouze a
sucho. To by dokonce mohlo vést k válce. Jako všechny pokusy řídit přírodní síly vede tato cesta
k různým zpětným účinkům. Dosud ještě nebyly přijaty žádné mezinárodní zákony za účelem
omezení “monopolu na počasí” – což se jeví jako velmi lukrativní věc. Vytvářet počasí na jednom
místě je možné jen tehdy, když se zkrátí jeho potenciál na nějakém jiném místě.
“V roce 1973 obvinil Honduras USA, že ukradly jeho déšť a způsobily velké sucho tím, že uměle
odklonily hurikán FIFI za účelem záchrany turistického průmyslu na Floridě. Tento hurikán
způsobil největší bouřkové škody v historii Hondurasu. Suchem soužený El Salvador vznesl proti
USA podobné obvinění stejně jako Japonsko, které věří, že mu zavlažování tajfunem v Guamu
ukradlo životně důležitý déšť. Rhodesie a také Izrael byly obviněny sousedními národy z krádeže
deště. Spojené národy pracují na zákazu vedení války pomocí životního prostředí, ale je to
komplexní a obtížná záležitost. V knize “The Cooling” cituje Lowell Ponte vojenské úředníky, kteří
připustili, že letadla vlády Spojených států ukončila sucha na Filipínách a Azorech za účelem
ochrany vojenských zájmů USA, ale že odmítli prosbu různých jiných národů v africké oblasti
Sahel, která trpěla suchem a potravinovou nouzí, s odůvodněním, že by mohly být zapojeny
soukromé americké firmy. Ponte také popisuje plány Sovětů drasticky změnit normální struktury
počasí v SSSR za účelem zvýšení zemědělské produkce.”(116 A)
Dále existují důkazy, že masivní zkáza počasí skrze El Nińo v letech 1982/83 nad Tichým oceánem
byla úmyslně způsobena Sověty prostřednictvím zásahu do ionosféry. Fenomén nazývaný El Nińo
je mořský proud přírodního původu v tichomořské oblasti a vystupuje přibližně každých deset let.
Zpravidla způsobuje těžké dešťové srážky nad menší částí Peru a omezenou oblastí naproti
západnímu pobřeží jižní Ameriky. Ale u El Nińo 1982/83 se účinky jevily drasticky jinak:
rovníkové pasáty, které na jižní polokouli vanou z východu na západ, se najednou nějak zastavily a
způsobily, že se normálně na Asii proudící teplá voda zastavila, tekla zpět a nakupila se před
západním pobřežím jižní Ameriky. Podle meteorologů z neznámých důvodů proudily poté pasátové
větry v opačném směru, přičemž tento obrat přinesl dešťové srážky charakteru průtrží mračen nad
Peru a období sucha do Austrálie. Dále způsobil zemětřesení, sesuvy půdy a smrště v jižní
Kalifornii, na západním pobřeží severní Ameriky a Aljašky.
Přesně tento příklad vysvětluje důsledky ELF-vln, které jsou pomocí Teslova zesilovacího
vysílače[2] vysílány skrze Zemi do ionosféry za účelem vyvolání gigantických stojících vln. Ty
zase slouží jako mechanismus blokující počasí za účelem vyvolání náhlé neočekávané zástavy
popsaných východo-západních pasátových větrů. Už v roce 1978 popsal Dr. Michrowski
z kanadského State-Department, že se Sovětům v zimě 1976/77 podařilo zjistit elektrickou
rezonanci Země a byli proto s to vyprodukovat relativně stabilní a lokalizované stojící vlny, kterými
mohl být zastaven nebo přemístěn tok proudů Jet nad severní polokoulí.
Cílená změna počasí prostřednictvím ELF-vln má ale vedle škodlivého účinku na přirozené
struktury počasí, rytmus přílivu a odlivu a účinku vyvolávajícím nemoci u lidí také ten negativní
efekt, že zvířata, která jsou jak známo závislá na teplém větrném a mořském proudění, jsou rušena
ve svém přirozeném cyklu a tím jsou odsouzena k smrti. K těm patří hejna ptáků, kteří náhle hledají
své obvyklé ostrovy ke hnízdění a žádné nenalézají, a velryby, které také ztrácejí orientaci díky
změněnému mořskému proudění. (O změnách počasí stejně jako o psychologickém vedení války
najdete vynikající informace v “Nikola Tesla – Freie Energie statt Blut und Öl”, vyšlo v roce 1991
ve VAP-Verlag, Wiesbaden).
Čtenář si bude muset na tomto místě opět uvědomit, že má v případě eventuální doby ledové nebo
následků znečištění životního prostředí a jeho účinků k dispozici jen málo nebo vůbec žádné
alternativy a východiska z této situace. Jinak je tomu přitom u “elity”, která si je vědoma zhoubných
podmínek životního prostředí již nejpozději od roku 1957.
Tehdy se setkali prominentní vědci v Huntsville v Alabamě za účelem zhodnocení dat a informací
z nově instalovaného satelitního programu. Jeden z přítomných, Dr. Carl Gerstein, učinil prognózu,
že znečištění vrchní atmosféry a stovky miliard tun CO2, které se tam navíc nashromáždily, prý do
konce tisíciletí zapříčiní katastrofální důsledky. Došlo se k názoru, že prý v průběhu následujícího
století už nebude díky důsledkům tohoto znečištění možný lidský život na povrchu Země. Proto byl
vyvinut plán, který by dnes měl být znám většině zasvěcenců v oblasti UFO a jehož zveřejnění už
stálo život více lidí. Jedná se o “ALTERNATIVU 3”.

Plán byl následující:
ALTERNATIVA 1: Detonace nukleární hlavice ve stratosféře, aby měl CO2 možnost uniknout do
vesmíru.
ALTERNATIVA 2: Stavba obrovských, podzemních, samozásobitelských měst, do kterých by
mohla být evakuována “elita společnosti” a mohla by tam žít tak dlouho, dokud by zase nebyl
možný život na zemském povrchu.
ALTERNATIVA 3: Kolonizace jiné planety, např. Marsu.
ALTERNATIVA 1 byla později odmítnuta jako příliš nebezpečná a vyřazena z programu. Obě
ostatní alternativy byly naproti tomu pomalu ale jistě uvedeny do pohybu.
ALTERNATIVA 2 má podle mých dosavadních výzkumů rozsah 75 podzemních měst, z toho 65 na
severoamerickém kontinentu, jedno ve švýcarských Alpách, jedno v Transvaalu v Jižní Africe jedno
v Pine Gap v Austrálii. (Ostatní mi vypadly z paměti, protože mi bylo umožněno se jen krátce
podívat na příslušné seznamy). K americkým podzemním městům patří podzemní základny Dulce
Base v Novém Mexiku; Area 51 v Groom Lake v Nevadě; “Country-Club” v Marylandu a Los
Alamos zvaný “Dreamland” v Kalifornii, v kterém jsou také prováděny genetické experimenty na
lidech (klonování), testovací lety a dostavby zřícených létajících talířů a také testovány pulzní
pohonná zařízení.[3]
V dubnu 1992 jsem měl rozhovor s jednou dámou ze Sidney z Austrálie, která nechce být
jmenována a která pracovala pro australskou úklidovou skupinu a na její pověření navštívila
podzemní opěrný bod letectva “PINE GAP”. Řekla, přes hrozbu enormně vysokých trestů, že Pine
Gap je hluboký asi 13 km, funguje na bázi “volné energie”, má podzemní jezera, visuté dráhy,
vlastní produkci zeleniny a ovoce atd. Podle oficiálních informací může Pine Gap bez problémů
přestát svržení atomové bomby. (Více o PINE GAP v “Cosmic Conspiracy” od Stana Dejo).
ALTERNATIVA 3 pak prý byla vzata útokem v roce 1959. Už ke konci padesátých let byly
postaveny americké létající talíře díky pomoci německých vědců, kteří pracovali na německých
talířích, mj. Viktora Schaubergera (VRIL 7), a technologii ze zřícených talířů na západě USA. Byl
zahájen tajný projekt běžící paralelně s veřejným vesmírným programem, ve kterém se za pomoci
techniky létajících talířů začalo s průzkumem povrchu Měsíce. Od roku 1960 se začalo se stavbou
dvou základen na Měsíci, které byly obsazeny společně Američany a Rusy, a sice na východní
straně “MARE IMBRIUM”. Byly to “ARCHIMEDES BASE” a “CASSINI BASE”, pojmenovány
podle kráterů, ve kterých byly zřízeny. Základny na Měsíci byly zamýšleny jako mezistanice pro let
k Marsu.
22. května 1962 pak prý došlo k prvnímu přistání posádky na Marsu. Toto přistání bylo stejně jako
let nad povrchem Marsu s komentáři americké a ruské posádky z talíře zaznamenáno.
V lednu 1977 se tento film dostal přes spolupracovníka NASA Harryho Carmella k Siru Williamu
Ballantinovi, prominentnímu astronomovi.
6. února 1977 si Ballantine smluvil setkání s Johnem Hendrym, manažerem jednoho mezinárodního
deníku, aby s ním projednal zveřejnění tohoto filmu. Zemřel na cestě k Hendrymu v podivné
automobilové nehodě. Díky pomoci Ballantinovy ženy a Carmella se film konečně dostal
k televiznímu týmu pořadu “Science Report” anglické televizní stanice “Scepter TV” a byl
odvysílán při následujícím vysílání “Science Report”. Televizní stanice dostala poté “pokyn”, že
přijde o svou licenci v případě, že bude dále vysílat o tomto tématu. Film, který byl nasnímán
z kokpitu letecké lodi, obsahoval také krátký pohled na nástroje pilotů, které ukazovaly vnější tlak
vzduchu 700 milibarů a vnější teplotu 4° C. Kosmonauti, jejichž hlasy byly také nasnímány, jásají a
volají mimo jiné: “Je 22. květen 1962, jsme na Marsu – a máme vzduch!” (117)
Poznámka autora:
Dosud jsem se zdržel vlastních hypotéz, teď bych chtěl ale jednu uvést. Slyším, jak mnozí čtenáři
říkají: “Taková blbost, přece víme, že na Marsu není život možný...”
Moje otázka na Vás: skutečně to VÍTE? Buďme přece jednou úplně čestní, jediné co víme je, že to
nebo ono bylo o Marsu uvedeno ve zprávách NASA a v běžných učebnicích. Veřejnosti bylo
ŘEČENO, že na Marsu neexistuje žádný život, VĚDĚT to ale ještě dlouho nebudeme. Uvědomte si,
že zvláště u vesmírných programů se opět jedná o monopoly a žádný člověk, kromě výzkumníků,
kteří se přímo na těchto projektech podílejí, se v nich SKUTEČNĚ nevyzná. Tomu, co tito lidé
zveřejňují, musíme věřit, protože nemůžeme sami okamžitě letět na Mars, abychom si to sami
ověřili. Vyjděme tedy z toho, že na Marsu je skutečně “mrtvo”; pak by všechno bylo jako dosud,
poznali bychom, že tedy musíme zůstat na Zemi a že na nás tam venku nečeká žádné dobrodružství.
Uvažme ale jednou, že by Mars mohl umožnit život v nějaké formě – snad pod skleněnými
kopulemi a s filtrovaným vzduchem – věříte, že by to bylo lidem tak jednoduše prozrazeno? Že
však na Marsu existoval v nějaké době inteligentní život, ukazují už fotografie ze sondy Viking 1 z
31. července 1976, když fotografoval ve výšce 1 278 mil nad severní hemisférou dnes známý
obličej Marsu (dlouhý 1,5 km) a vlevo od něj symetrické tvary několika pyramid. Sama existence
těchto staveb je už dost revoluční, aby otřásla všemi takzvanými světovými náboženstvími v jejich
kořenech, protože to znamená, že lidstvo na Zemi asi přece jen není samo a už vůbec není
“vrcholem tvoření”.

Existence těchto pyramid už umožňuje dvě teze, které ničí všechny dosavadní příběhy o minulosti
lidstva. Buď byli ti, co postavili tyto pyramidy, předci lidí, přičemž se naskýtá otázka, jak se dostali
z Marsu na Zemi. Pokud by tomu tak bylo, bývali by museli mít vesmírné lodě, tzn. museli by mít
vyspělou techniku, což naše západní náboženství a věda jak známo popírají. Nebo ti, co pyramidy
postavili, nebyli příbuzní s obyvateli Země, což znamená, že jde o důkaz mimozemské civilizace,
což je také jmenovanými institucemi popíráno. Možná že tito stavitelé vůbec nezmizeli, nýbrž se
jen přesunuli o poschodí níže. Kdyby ale skutečně v nějaké době kolonizovali Zemi, byli by dnes
asi jednou z hlavních ras na Zemi. (Snad dokonce “RUDÍ”, jak už také jméno říká?)
Měli bychom na výběr dostatek různých ras, které tvrdí, že měli takovou událost ve své vlastní
minulosti. Také dosud pro astronomy nevysvětlitelné pohyby kanálů na Marsu podporují spíše tezi,
že Mars v každém případě nemůže být docela mrtvý. Kdyby tedy měl být Mars tak mrtvý, jak tvrdí
mnozí takzvaní vědci, a kdyby neměl existovat žádný jiný život ve vesmíru kromě Země, my, lidé
Země, bychom se tedy mohli docela nerušeně – alespoň v naší sluneční soustavě – potulovat,
naskýtá se otázka, co se stalo se sovětskou sondou “Phobos II”, která v roce 1989 přistála na Phobu.
Dříve než mohl být Phobos II (pozemní vozidlo) vysazen na malém Marsově měsíci Phobu, bylo
navždy z dosud neznámých důvodů přerušeno radiové spojení. Také zmizení americké sondy na
Mars “Observer” 24. srpna 1993. Úkolem Observeru bylo mimo jiné udělat nové fotografie obličeje
Marsu a pyramid. To je podivné, že? (Pevná fakta k tomu najdete v americké videonahrávce
“Hoagland’s Mars”, adresy najdete v příloze).
Nejlépe si udělejte Váš vlastní úsudek o historii Marsu. ALTERNATIVA 2, podzemní města, je však
realitou. Lze se tedy ptát, když byla druhá alternativa provedena, proč ne pak také třetí?
(Kompletní historie Alternativy 3, o údajném stavu Marsu, jeho atmosféře, potlačování informací,
stavbě základen, obranných a zastíracích opatřeních, personálním zaopatření, přepravě, vymývání
mozků personálu a potížích, které se prý vyskytly a možná ještě existují, je obsažena v knize
Leslieho Watkinse “Alternative 3” (viz seznam literatury). Adresa, přes kterou můžete získat film,
je také k dispozici v příloze).
Jak vidíte, má téma “UFO” mnohem více pozemský a realistický význam, než bylo dosud
všeobecně rozšířeno. Teď je doufejme pochopitelné, že byly vydány enormní sumy pro získání
vědců, kteří přišli na kloub tajemství stavby letadel, které létají na pohonnou látku, která nemůže
být monopolizována nebo ovládána žádným koncernem na světě.
Přesto zatím existují také soukromé osoby, které postavily takové létající talíře a také na nich létaly,
což se nadnárodním koncernům přirozeně vůbec nelíbí. Je třeba vědět, že ne všechny vědce a
objevitele lze koupit a mezitím také mnozí přišli na to, že člověk takový objev nesmí nechat
patentovat, nýbrž s ním musí jít rovnou do výroby. Kdybyste nechali takový objev patentovat,
mohli byste počítat s tím, že byste za chvíli měli přede dveřmi někoho, kdo by chtěl Váš patent buď
hned koupit, aby ho nechal navždy zmizet, nebo by Vám hrozil potížemi, protože takové produkty
pro elitu nejsou žádoucí. V případě, že byste pocítili zájem blíže se zabývat takovými letadly nebo
stroji na “volnou energii”, můžete v nakladatelství této knihy dostat kontaktní adresy.
Energie jako zbraň
Stále znovu je Německo a zbytek západního světa konfrontován s takzvanou “energetickou krizí”,
která je organizována mezinárodními bankéři.
V roce 1974 se např. cena ropy vyšplhala díky ropnému embargu OPEC rychle nahoru. Za oponou
uzavřeli mezinárodní bankéři s arabskými vůdci OPEC dohodu. Princip je velmi jednoduchý.
Arabové vydělali díky tomu, že cena stoupla, motorista, popř. kupec platil a ropné koncerny
inkasovaly. Ropné koncerny jako např. ARCO, SHELL, MOBIL, EXXON... byly spojeny s “Chase
Manhattan Bank” (Rockefeller). Chase Manhattan zase uzavřela dohodu s vůdci OPEC a jejich část
obchodu byla, protože prodávali svou ropu dráže jako v případě roku 1974, ukládat své zisky na 30
let a 7% úrok u Chase Manhattan Bank.
Z těchto vkladů pak byly poskytovány obrovské půjčky takzvaným zemím třetího světa, jako je
Mexiko, Brazílie a Argentina. A tyto země pak vykrvácely na vysokých úrokových platbách. Aby
tyto platby vyrovnaly, což však nemohly udělat penězi, jsou tyto země vydíráním přinuceny k tomu,
že poskytly bankám větší vliv na jejich ekonomiku a politiku. Jednotliví vůdci zemí jsou přinuceni
k tomu, aby razili kurz věrný mezinárodním bankéřům nebo jsou nahrazeni jinými postavami.
Mezinárodní bankéři získali, jak vidíte, z embarga prospěch vícekrát. Jednou z vkladů zemí OPEC,
pak ze zisků k bankám přimknutých ropných koncernů, z úroků z poskytnutých úvěrů zemím tzv.
třetího světa a k tomu získaly vliv na ně díky zadlužení.
V médiích padá přirozeně všechna vina na zlé Araby, ale nikdo nemluví o skutečných původcích,
mezinárodních bankéřích, kteří uzavřeli smlouvy s arabskými ropnými zeměmi.
Naštěstí existuje stále ještě nezávislý tisk, jako “Spotlight” v USA a “Neue Solidarität” v Německu,
který informuje o Iluminátech přinejmenším více než ostatní.(118)
CIA a perský šáh
V roce 1979 byl vyhnán při revoluci v Iránu nenáviděný šáh, který přišel k moci v roce 1953
prostřednictvím CIA. Protože je pravidlem, že většina zaměstnanců velvyslanectví Spojených států
je rovněž příslušníky CIA, došlo k tomu, že iránští rebelové, kteří to věděli, vzali ze msty
příslušníky velvyslanectví Spojených států (CIA) jako rukojmí. CIA se zase pomstila tím, že byl
vůdce Iráku, SADDAM HUSSAIN, upozorněn na to, že je vhodná doba na vpadnutí do Iránu,
protože v tomto čase je velmi slabý (což neodpovídalo bezpodmínečně pravdě).
Hussainova invaze byla úspěšná a iránští držitelé rukojmích dali poté vědět Jimmymu Carterovi, že
propustí rukojmí výměnou za zbraně. Protože většina zbraní během šáhova režimu byla tak jako tak
z USA, museli Iránci následně získat munici a náhradní díly také z USA. Prezident CARTER však
odmítl tento obchod a současně zahájil tajnou misi CIA (Desert One) za účelem osvobození zajatců.
CIA však neměla Cartera obzvláště ráda, protože pro CIA prosadil drastické škrty. Proto bylo
provedeno předčasné referendum, který kandidát by asi vyhrál příští volby, Carter nebo Reagan.
Národ hlasoval pro Cartera. CIA ale chtěla Reagana a plánovala proto záchrannou akci “DESERT
ONE” sabotovat, čímž měl Carter ztratit svou tvář.
Ve stejném čase navázal WILLIAM CASEY, tehdejší ředitel CIA a šéf Reaganova volebního
výboru, kontakty s revolučním vůdcem Iránu, AJATOLLAHem CHOMEJNÍm. Casey mu řekl, že
Reagan vyhraje příští volby a Chomejní by s ním měl jednat jako s Reaganovým reprezentantem.
William Casey už měl dobrou pověst, protože se přes něj uskutečnila stavba “nákladní automobilky
na řece Kama” v Sovětském svazu (největší výrobce nákladních automobilů na světě). Protože
Casey byl také ředitelem “Export-Import-Bank”, rozhodl se Chomejní s ním spolupracovat.
Ve třetím říjnovém týdnu roku 1980 se setkali GEORGE BUSH (pozdější prezident a člen “Skull &
Bones”) a RICHARD ALLEN jako zástupci Caseyho se zástupci iránských extremistů Hizballah
v hotelu Raphael v Paříži. Bylo přitom dohodnuto, že USA dodá zbraně přes Izrael do Iránu a Iránci
propustí rukojmí v okamžiku, kdy bude Reagan prohlášen za prezidenta. První dodávka zbraní měla
začít o dva měsíce později (březen 1981).
Plánovaná sabotáž záchranné akce CIA proběhla jako po másle (akce totiž proběhla nesprávně) a
Carter byl vyměněn Reaganem. Rukojmí byli propuštěni a uskutečnila se první dodávka zbraní přes
Izrael do Iránu. 24. až 27. července 1981 podepsal izraelský obchodník se zbraněmi Yaacov
Nimrodi kontrakt s Iránem o hodnotě 135 mil. USD o dodání 50 “Land Missiles”, 50 “Mobiles” a
68 “Hawk Anti-Aircraft Missiles”.
Jiný obchod, který se stal známým, byl případ, při kterém švýcarský obchodník se zbraněmi
Andreas Jenni s obchodníkem se zbraněmi Staurtem Allenem McCaffertym dopravili do Iránu
dohromady 360 tun pancéřových dílů M-48 v dopravním letadle CI-44, které si vypůjčili od
argentinské letecké společnosti Transporte Aereo Rioplatense. Celé to stálo 27 mil. USD a
uskutečnili dva úspěšné lety z Izraele do Iránu. 18. července 1983 bylo však jejich letadlo sestřeleno
během zpátečního letu třetí cesty sovětskou armádou ruským letadlem MIG-25.
Tyto obchody se zbraněmi by sotva byly možné bez George Bushe a Richarda Allena.
Také v tomto případě byly oficiální zpravodajské verze velmi vzdáleny od toho, co se skutečně
stalo.(119)

Saddam Husajn a "Desert Storm"[1]
Irák měl právě nyní vyhlásit nesmyslnou válku Iránu, která neměla žádný jiný účel, než umožnit
mezinárodním obchodníkům ze zbraněmi fantastické zisky.
Začátkem osmdesátých let přihráli Spojené státy Iráku zfalšované zpravodajské údaje, které
ukazovaly na rychlé vítězství nad Iránem. Pomocí této dlouhé války bylo irácké hospodářství
vtaženo do společného utrpení (65 Milionů USD dluhů jen samotném roce 1989) Po Sovětském
svazu byla hlavním dodavatelem zbraní Francie.
Čas nyní pouze pokročil do konečné fáze ( podle dopisu Alberta Pikea) odzvonění třetí a
poslední války. Na to je třeba aktivní krizové ohnisko na Blízkém východě. To bylo uděláno
šikovně, neboť podle Janova proroctví z Bible začíná poslední bitva na Blízkém východě. Tím
budou bibli věřící lidé a geopoliticky špatně informovaní věřící nalákáni na falešnou cestu. Budou
věřit, že to je dílo boha. Ale tak to není. Je to dílo Iluminátů, jejich oblíbený pokrm.
Proto bylo třeba, aby Saddam Hussajn udělal chybu. Měl dodat USA a Anglii záminku pro
vojenskou intervenci, navenek, pro zajištění světových zásob ropy. V červnu 1989 cestovala
delegace sestávající se z Alana Stogy (Kissingerova Association Ltd.), členů předsednictva
bankéřských trustů, Mobilu, Occidental Petroleum atd. na pozvání Saddamam Husajna do Bagdádu.
Těžiště rozhovorů projekt přehrady Badush, která měla učinit Irák během pěti let nezávislým na
dovozu potravin, byla odmítnuta. Trvalo se na tom, aby Hussajn nejprve vyrovnal státní dluhy a
poté alespoń z části zprivatizoval ropný průmysl. On to přirozeně odmítl.
Na konci roku 1989 byly poté 2,3 miliardy USD, které již byly Iráku přislíbeny prostřednictvím
George Bushe, pozastaveny (přes Benak Nazionale derl Lavoro BNL). Tím se staly Iráku, počátkem
roku 1990, západní půjčky totálně zapovězené. Nyní přišel do hry šejch Al-Sabah, emír z Kuvajtu a
přítel anglické královské rodiny. Ten měl zatím na pokyn Londýnu a Washingtonu nechat proudit
peníze do Iráku, aby se osmiletá válka, která přinesla obchodníkům se zbraněmi peníze a Israeli
politické výhody, nenechala vyhasnout. Začátkem roku 1990 přišel Kuvajtu pokyn, proti všem
podepsaným ujednáním OPECu, zaplavit trh levnou ropou. Veškeré diplomatické úsilí ostatních
zemí OPEC, mezi jiným i Iráku, se pokoušelo odvrátit Kuweit od tohoto zničujícího kursu. Bez
úspěchu. V červnu 1990 se eskalovali rozepře mezi Kuvajtem a Irákem. Na setkání skupiny
Blidberger od 6- do 9.června 1990 bylo již ujednáno, co April Glaspie, americká velvyslankyně v
Bagdádu, sdělila 27.července Saddamu Husajnovi:
USA nebudou zaujímat ke sporům mezi Irákem a Kuvajtem žádné stanovisko ( Toto oficiální zápis
této rozmluvy byl Irákem po zahájení války zveřejněn).
Do bylo přirozeně "zeleným" signálem pro Saddama. 2.srpna vpochodovali poté irácké oddíly do
Kuvajtu. Vládnoucí rodině byla přirozeně informována předem CIA, a tak včetně svého vozového
parku Rolls Royců a šperků opustili zemi.
V následujících šesti měsících se odehrál dobře inscenovaný divadelní kus. 11. září[2] vyhlásil
George Bush svůj "Nový světový pořádek". Proběhlo mnoho jednání, aby se zabránilo válce,
která byla již dlouho rozhodnutá. A tak se stalo, že že oddíly USA 15.ledna 1991 vstoupily do války
v Zálivu.
A tento scénář popisuje James H. Webb, vrchní velitel loďstva za Reagana:
"Cílem naší účasti v Perském zálivu je to, aby se odstartoval "Nový světový pořádek"
Bushovy vlády (loutky Iluminátů), to se mi nelíbí."
Kdyby jste zde ještě jednou srovnali, co k tomu vysílaly zprávy …..
Williamu Cooperovi byl již jeden rok před začátkem války v zálivu znám přesný datum vstupu
oddílů USA, který získal z tajných dokumentů, měl k nahleédnutí během svého úřadování jako
důstojník Naval Intelligence (tajné služby námořnictva). Toto datum oznámil mezi jiným na
jednom workshopu[3], které bylo zaznamenáno na video, což potvrzuje, že přesné datum bylo
vydáno již rok před Golfskou válkou.
Tato válka byla již dávno předtím plánována a připravena a je to současně třetí světová válka, ať to
přijmete za pravdu nebo ne.
Co je přichystáno v budoucnosti plánované války na Blízkém východě
Des Griffin k tomu uvádí, že podle prohlášení vydanho v červenci 1980 v izraelském parlamentu
má být Jeruzalém od nynějška politickým hlavním městem Izraele se světovým významem.
Ukazuje to na krok ve směru velmi ctižádostivého cíle ze strany sionistů?
Již roky platí jako uznávaná skutečnost, že sionisté plánují, aby se Jeruzalém stal správní
metropolí "světové vlády". Tento cíl byl objasněn Benem Gurionem, izraelským ministerským
předsedou v roce 1962. Pokusy, vybudovat takový světový svaz s Jeruzalémem jako hlavním
sídlem, budou s jistotou vyvolají třetí světovou válku, kterou předpověděl špičkový Iluminát Albert
Pike ve svém dopise Manzzinimu. Pike říká, že se tato třetí světová válka rozšíří na Blízkém
východě a to sice na základě nepřátelství mezi Araby a Izraelci a že skončí založením světové
diktatury.
Postavení mezinárodních bankéřů vzhledem k nastolení takového globálního otrockého
tábora bude jasné shrnuto ve slovech Jamese Warburga, která vyslovil před senátem USA 17.2.
1950:
"Budeme mít světovládu, ať se nám to líbí nebo ne. Jedinou otázkou je, zda světová vláda bude
ustavena dobytím nebo souhlasem."
Třetí světová válka je podle výroku Wiliama Coopera naplánována na polovinu roku 1996. On
získal tyto informace s tajných dokumentů, které ofotografoval během svého úřadování v Naval
Inteligence (Tajné služby NAVY). Poté je naplánováno vymazání jednoho ze tří největších
amerických měst (New Yorku, San Francisca, Los Angeles) pomocí atomové bomby. Bude to
podstrčeno jako vina extrémistů z krizových oblastí Blízkého východu (Irák?), jako zdůvodnění pro
začátek třetí světové války.
Byla bomba ve světovém obchodním centru[1] snad jen testem, aby se vidělo jak budou
reagovat masy? Přemýšlejte o tom!
Německo je opět sjednoceno (v úpadku)
Rusko a komunismus splnily svojí úlohu jako Buhmann a mohly být zničeni. Stalo, se, že západní
národy byly skrze ruského nepřítele dotlačeny do svazku, který postavil zákony OSN a NATO nad
národní zákony. Všechno to báječně klaplo. Nyní přišel čas, aby se US a SU[2] mohly oficiálně
sjednotit, ačkoliv se díky kapitálu a zbrojní produkci nikdy příliš nelišily. (US, SU vidíte ty
podobnosti) Náhoda? Je snad také náhoda, že Sověti, mají tak jako USA pentagram (pěticípá
hvězda) nejen na všech zbraních, letadlech a tancích, nýbrž i jako symbol státu. (rudá hvězda,
Pentagon), rovněž je vševidoucí oko Iluminátů vedle amerického státního symbolu také středem
emblému marxistického režimu).
Nyní to byl opět jednou Velký bratr[3], který zde něco musel nainscenovat. Nakonec byla
naplánována skrze OSN jedna světová armáda.
Pád cen ropy v roce 1986 bylo sovětské plánované hospodářství těžce postiženo. Ropný
export na západ byl již 70 let nejdůležitějším nositelem deviz. Výnosy se začaly scvrkávat právě
poté, když Gorbačov se svými reformami slíbil více, než mohl dodržet. Rozmáhajícíc se
hospodářský chaos byl základem proto, aby se Moskva vzdala napojení na satelity ve východní
Evropě. Mnozí Sověti vsadili na znovu se sjednocující Německo jako vhodného partnera pro
výstavbu ruského hospodářství.
V listopadu 1989 to bylo tak daleko, že NDR[4] odstranilo zpoza svých nohou sovětský koberec.
Pod tlakem uprchlického hnutí přes Maďarsko a svobodného hnutí na ulicích Východního Německa
byla stará NDR během několika týdnů odstraněna. Během oslav následujících po dramatickém
konci komunistického násilného panství, skrývali Ilumináti nejlhlubší obavu před úspěchem
revoluce blízké lidu ve východní Evropě. Mimo jiné je alarmoval výhled, že by se Německo mohlo
vyvíjet jako alternativa k hospodářské politice USA. Proto bylo anglo-americkým mediím ihned
poskytnuto heslo Čtvrtá říše.
Političtí stratégové v Londýně a Washingtonu viděli dlouhodobé působení německé jednoty
a znovu posílené popř. nezávislé Německo jako zřejmé. Také se vědělo o nebezpečí, že projekt
Německo by mohl být úspěšný skrze sílu a víru 85 milionů lidí i proti vůli Iluminátů a vzbudit
eventuálně jiné země, aby je následovaly.
V létě 1990 nechala vláda Thatcherové zřetelně po zprávách z Londýna zesílit aktivity svých
zpravodajských služeb v Německu a zřídila pro tento účel nové tajné zpravodajské oddělení. Také
Bushova vláda podnikla kroky k aby si vybudovala vliv na německou politiku. Nezávislý a
pozitivní vývoj není součástí plánu Iluminátů.
Poté byl 30.listopadu 1989 zavražděň nájemným vrahem (ne RAF[5]) Alfréd Herrhausen,
mluvčí představenstva Deutsche Bank a člen Bilderbergeru. Herrhausen byl důležitým poradcem
Kohlovým. Informoval jen několik dní před tím ve svém interview pro Wall Street Journal o svém
plánu o ZNOVU VYBUDOVÁNÍ VÝCHODNÍHO NĚMECKA. Běhen jediného desetiletí se mělo
proměnit v nejpokrokovější, nejprůmyslovější národ Evropy. Hovořil také programu oddlužení pro
třetí svět. Herrhausen se měl otevřeně postavit proti systému establishmentu, což také jasně vyslovil
na Bilderberger konferenci v roce 1988 a semináři Americké obchodní komory v roce 1988. Později
byl zastřelen šéf fondu národního majetku, Detlev Rohwedder. Atentát na spolkového ministra
Wolfganga Schäubla nevedl k jeho smrti. Všechny atentáty se staly v souvislosti s programam
opětovné výstavby východního Německa.
Že také případ Herrhausen musel odnést jako původce činu fantom RAF, je možné označit téměř
jako špatný vtip. Herrhausen byl jednou z nejohroženějších osobností Německa a vykonal proto
početná bezpečnostní opatření. Bezprostřední osobní ochranu převzalo bezpečnostní oddělení
Deutsche Bank, okolí jeho domu bylo neustále střeženo policií a sledováním okolí bytu byli
pověřené speciálně vycvičené a vybavené hessenské zásahové jednotky (MEK). Přesto se
pachatelům podařilo rozkopat ulici Seedammweg v Bad Homburgu aby přemístili kabel a potom
opět položit asfaltový koberec bez toho že by někdo něco zaznamenal. Před polsanci německého
sněmu informoval generální spolkový zástupce Von Stahl, že atentát byl naplánovan již o týden
dříve a že atentátníci měli instalované již dříve téměř všechny zásobní části pozdějšího pumového
atentátu včetně teprve později identifikovaného kabelu pro spojení se spouštěcím mechanismem.
V den atentátu dopravili pachatelé dokonce ještě na místo činu světelnou závoru a nastavili na
jizdní kolo namontovanou bombu do pozice, tak že Herhausenovo vozidlo muselo přejíždět rovnou
kolem. Všechny tyto přípravy se konaly na místě, které bylo necelou půlhodinu před atentátem
kotrolováno pěší hlídkou policie, bez toho že ta by něco zaznamenala.
Je to podivuhodné, neboť správce v místě činu ležících lázní, měl asi půl hodiny před
atentátem pozorovat mladé muže, kteří se tam nápadně pohybovali. K tomu přišlo, že výbuch
inciovaný světelným čidlem, mohl zafungovat jen v případě, že by projel jako první Herrhausenův
vůz a tedy žádné vpředu jedoucí vozidlo, které by narušilo přípravu.
Dřívější prezident spolkového úřadu pro ochranu ústavy Dr. Richard Meier řekl před německým
sněmem týden po atentátu, že napřed jedoucí vozidlo z Herrhausenova konvoje, který se normálně
sestává ze tří vozidel bylo staženo. (Asi RAF zavolala a objasnila, že vpředu jedoucí vozidlo stojí v
cestě atentátu?)
Další zvláštností, kterou atentátníci vymysleli a ze které se nechá usuzovat na velmi velké
zkušenosti v zacházení s vojenskými výbušninami, je, že bomba byla zformovaná jako tzv.
kumulativní (usměrněná) nálož. To mělo za následek, že tlaková vlna nepůsobí současně do všech
stran, nýbrž je směrovaná paprskově, aby zničila cíl. Vytvoření této bomby, tak jako znalosti o
slabých místech pancéřované limuzíny Mercedes Benz s otevřenými bočními okny, který je znám
pouze malému okruhu bezpečnostních specialistů, kteří znají odpovídající výsledky testů, nemůže
při nejlepší vůli žádný údajný RAF terorista nebo jiný začátečník vytáhnout z bot.
Bezpečnostní úředníci nenašli na místě činu žádné cenné stopy, které by umožnili určení
nějaké konkrétní skupiny pachatelů. Byl zanechán papír s pěticípou hvězdou vyobrazující
automatickou pistoli Heckler&Koch s nápisem RAF a slovy "Komando Wolfganga Beera", což
samo osobě nemá žádnou důkazovou sílu. Jako v případě všech atentátů které byly vzaty v potaz,
které provedla ve frakci rudé armády , její již uvězněná takzvaná druhá RAF generace okolo
Christiana Klara a mezitím se v roce 1984 vynořivší část teroristů v bývalé NDR, nebyl a není
jediný důkaz na skutečně existující kruh osob, který by mohl být legitimně označen jako levicově
teroristické sdružení RAF.
Neexistují žádné otisky prstů, zbytky slin na cigaretových špačcích, vlasy nebo nějaké jiné cenné
důkazy na pachatele, kteří pod jménem RAF již devět let střílí, odpalují bomby a nejnověji dkonce
i odborně provádějí odstřely odstřely vězení. Důkazy v případě Herrhausenova případu byly
takovou měrou ubohé, že je kritizoval tehdejší ministr spravedlnosti Schäuble, jádro činu pachatelů
stojí v křiklavém protikladu k obtížnosti a technickému perfekcionismu atentátu. Sestává se z
úplnému nedostatku důkazů a také jen poukazů na teroristickou organizaci RAF, přesto se
bezpečnostní úředníci Spolkové republiky pevně drží toho, pachatelem je RAF.
V červenci 1992 představili autoři HR a WDR ve vysílání Brennpunkt poprvé výsledky
svých pátrání s názvem "konec RAF legendy" . Prezentovali zde tézi, že takzvanná třetí generace
RAF", která je podle oficiálních míst spustila teroristické vraždy polsedních let, existuje jen jako
legenda, která je již dále neudržitelná. Jejich teéze prohloubili autoři Wolfgang Landgraeber,
Ekkehard Sieker a Gerhard Wisnewski v knize Fantom RAF, která se objevila v nakldatelství
Knaur. Jako hlavní argumenty se uvádí
1. v protikladu k první (Meinhof, Baader, Ensslin) a druhé RAF generaci ( Sussanne Albrecht,
Christian klar) nezanechala tzv. třetí generace nikdy více jak "nádech stopy" na místě činu.
2. Lidé počítaní k třetí generaci RAF jako např. Christian Seidler zmizeli všichni v polovině
osmdesátých let, bez toho, že by po sobě zanechali stopy.
3. řízení buněk RAF skrze teroristy uzavřené ve vězení bylo lidmi znalými věci zpochbněno
nebo dokonce vyloučeno. Úroveň řízení musí být někde jinde.
4. jediné indicie z kterých lze usuzovat na RAF jako pachatele atentátů posledních sedmi let
byli tzv. poznávací dopisy, které které byly spolkovými německými bezpečnostními
úředníky uznány za autentické. Přitom základ použitých metod požadoval přezkoumání, což
se žádným způsobem nestalo.
5. V těžišti vysílání stálo interview s tehdejším korunním svědkem i případě Herrhausen
Siegfriedem Nonnem, který své prohlášení z ledna 1992 zase odvolal. On byl opětovně
nucen spolupracovníky hessenského úřadu na ochranu ústavy pod nátlakem vězení a smrti k
falešným výrokům, že ve svém bytě v Bad Homburgu poskytoval přístřeší pachatelům a
připravoval s nimi atentát na Alfréda Herrhausena.
Televizní tým došel k řečeným rozsáhlým konečným závěrům, že třetí generace RAF je jen uměle
při životě držený fantom pro vědomé a chtěné klamání obyvatelstva. Z toho povstává podezření, že
politické vedení spolkové republiky nejen tolerovalo koncem sedmdesátých a počátkem
osmdesátých let zmizení velké části členů RAF v tehdejší NDR nýbrž při něm i náležitě
spolupůsobilo.
Je ve skutečnosti pravděpodobné, že nejen tajné služby spojenců, ale i německé služby a úředníci
pravděpodobně věděli, že bývalí členové RAF v NDR zmizeli v propadlišti.
Veřejnost byla klamána, že tito vždy znovu se na pátracích plákátech objevující členové RAF , měli
něco společné s vražednými atentáty osmdesátých let. V nejnovějším atentátu, ke kterému se
takzvanná RAF přihlásila, odborné odstřelení budovy vězení ve Weiterstadtu, bylo zase všechon
jako dříve, byl nalezen jen papír s emblémem a název komanda, jinka žádné stopy, chyby, žádní
svědci.
Italský žurnalista Cipriani dělal interview s bývalým plukovníkem letectva USA Fletcherem
Proutym, ve kterém ten nachází motivy pro zavraždění Herrhausena na prvních jedenácti stranách
řeči, kterou chtěl pronest Herrhausen čtyři dny pro datu atentátu. Měla odhalit Herrhausenovu vizi
nového údělu ve vztazích Východní a Západní Evropy, která měla změnit osud světa.
Plukovník Prouty řekl dále v interview, že Alfréd Herrhausen, John F. Kennedy, Aldo Morro, Enrico
Mattei a Olaf Palme všichni byli zavražděni ze stejného důvodu - protože neakceptovali kontrolu
světa přes dohodu z Jalty[6]. V každém případě se jednalo o čin malé elity, která viděla, že je
ohrožován její idea moci založená na "Pax mondiale" (světový mír).
Odpovídající poznámka k současné situaci.
Celkově cílený proud azylantů do Německa je částí velkého plánu k ustavení "Nového
světového pořádku". K tomu bude využito vytvořwení nesnášenlivosti k cizincům v Německu. Tím
má být dán příval lidí do pravicových stran a přibývání násilností pravicové scény proti azylantům a
invalidům, které dá ospravedlňení pro anglo-americkým establishmementem šířenou propagandu o
"Čtvrté říši".
Od sjednocení Německa a tím zlikvidování pořádku z Versailles a Jalty se vzpěčovala a otevřeně
bránila politická třída Německa geopoliticky motivovaným propagandistickým útokům
( Znovuvybudování čtvrté říše). V protikladu: jiné síly, jako například předseda evropské trilaterální
komise Otto hrabě Lambsdorf, sledovali, ten samý agresivní hospodářskopolitický kurs, který se
vyrovnal v působení cílům geopolitiků - žádné přerušení ztroskotané politiky IWF , v zadržování
německých inciativ.
Také výbuchy pána Petra Glotze z vedoucí čety SPD proti odsouzení velkosrbské agrese skrze
úvodníky v novinách "Frankfurter Allgemeine Zeitung jsou svědectvím způsobu geopolitických
pohledů uvnitř Německa. Podle dosavadní představy těchto geopoliticky vyrovnaných mocností
(Anglie, Francie a USA), je požadavek, mít druhý Blízký východ, trvalé ohnisko, na jižním boku
Evropy (jugoslávská válka), aby se mohl překazit, možný euroasijský Nový pořádek v jehož ccentru
by mohla stát úzká spolupráce Ruska, Francie, a Německa. Pokud může nějaká země ovlivňovat
události ve východní Evropě, potom je to Německo.
Lord Castlereagh, mistrovksý manipulátor při výdeňském kongresu popisuje, jak se
omezovala moc Německa v Evropě (v plném souhlasu s plánem ukázaným "Mudrci ze Sionu") jak
je uvedeno:
" Moc Německa v nové Evropě musí být omezena, aby se Němci vybízeli, k silné angažovanosti v
NATO a jiných mezinárodních organizacích, současně musí Amerika ale úzce spolupracovat s
Velkou británií, Francií a jinými zeměmi, aby se omezil vliv Německa na tyto organizace.
V originále chybí 2 strany.
Podle oficiálních podkladů stejně jako aktuálních interview s vedoucími americkými neonacisty a
členy KKK se nechá velmi dobře zpětně vysledovat, jak již mnoho let, zpětně počítáno do
sedmdesátých let toto přičinlivé snažení těchto rasistů a skinheadů z Ameriky odbývá v Německu.
To šokující na tom je, že aktivity Garyho Rexe Lauckse NSDAP/AO (National-sozialistische
Deutsche Arbeitspartei - Auslands und Aufbauorganization[7]) v USA se svými německými
kamarády - na AIDS zemřelý Michael Kúhnen byl úzkým přívržencem američana Gary Rexe
Laucka - se mohly rozvíjet, zřejmě neoběžovány americkými služebními orgány nebo celní a
pasovou kotrolou přes oceán, nýbrž vychází také najevo stále více pokynů, které umožňují usuzovat
na pomáhající ruku tajné služby při výstavbě neonacistické scény a v Německu, ale také v USA.
Právě tento vývoj a jeho protiváha, kterou je- ANTIFA Potential der Autonomen, vystavěná starou
sítí STASI - VVN (Vereiningugng der Verfolgen des Naziregimes[8]), finanzována STASI a starou
NDR , spolupracující dnes přímo s BdA ( Bund der Antifaschisten[9]) a vypínající se jako hrot kopí
"antifašistického boje", (jde asi o 6000 k násilí připravených osob v obou táborech) jsou nástroje
strategie protiněmeckého napětí ve vnitřním a vnějším míru. Jak je vidět, financovali zde zase
Ilumináti podle osvědčeného macchiavelliho principu obě strany a získali je tak pod svou kontrolu.
Na straně jedné řetěz skotského ritu svobodných zednářů, (KKK, B´nai B´rith, Anti Defamation
Leaque ADL, NSDAP/AO) až k německým neonacitické a skinheadské scéně a na druhé straně
skrze komunistický systém kontrolovaná síť STASI, kteráse rozvětvuje až po ANTIFu a levicový
extremismus.
Kühnensem v roce 1977 založená Gesinnungsgemeinschaft der Neuen Front (GdnF)[10] se svými
asi 400 členy patří jedné z nejdůležitějších kmenových skupin, která je úzce propojená s
NSDAP/AO. Právě tak byla velká část propagandistického materiálu nedávno zakázané FAP
dodávána NSADP/AO.
A budou přitom odkryty další ještě velice zajímavé propletence. Například že spolupracoval
svazový vůdce anglického svazu skinu "Screwdriver", Ian Stuart , pravicově extrémistickou "
British National Front"[11]. Až do roku 1985 patřili k "White Noise Club"[12] britské národní
fronty ve které se soutřeďovali rasistické anglické spolky skinu. V roce 1985 založil Ian Stuart
hnutí "Blood & Honour"[13] se kterým se v organizované formě dále šířily myšlenky Ku Klux
klanu "White Power"[14]. A nejen spolky skinů patří mezi tyto kádry. Například satanská skupina
KISS (Kings in Satan Service[15], kteří se otevřeně přiznávají k satanismu a kteří psali obě dvě
písmena S v názvu KISS jako nacistické runy SS, až jim to bylo zakázáno) je v přímém kontaktu k
Antonu La Veyovi s "Church of Satan"[16] největší oficiální satanská církev světa. Church of Satan
si vybudovala v minulosti nejužší vztahy k mnoha anglickým a americkým satanským rockovým
kapelám.
Náčelník satanské sekty "Temple of Seth"[17], která vyšla z Church of satan, je neonacistický
vůdce a satanista Michael Aquino. Ten byl v šedesátých a sedmdesátých letech důstojníkem pro
psychologické vedení války v bojových jednotkách USA, zároveň autorem, filosofem a historikem
"Church of Satan". V roce 1981 fungoval podplukovník Aquino s nejvyšším stupněm utajení jako
evropský poradce u amerického generálního štábu. Ten samý Aquino udržuje satanské ceremoniály
na " zámku Wewelsburg" v Německu, kde již vůdce SS Heinrich Himmler zřídil prostor pro černé
mše (Walhalla).
Aby mohl ve své současné funkci jako satanista a pravicový radikál pracovat uvnitř bojových sil
USA , musel Aquino vytvořit nové úzce kotrolované seskupení, které vyšlo z Church of satan -
Temple of seth. Aquino rovněž zapletený do sexuálního a satanského zneužívání dětí, neonacista
Gary Rex Lauck a pravicový radikál a satanský kněz Anton Szandor Lavey stojí v nejužším spojení
v nejužším spojení s nynějším "Velkým drakem rytířů Ku klux Klanu" Denis Mahon, právě tak
jako zesnulý Michael Kúhnen (všichni právě vyčíslení jsou mimo jiné auch homosexuálové). Přes
Aquina mají všichni spojení k již zmíněnému TAVISTOCK - institutu pro psychlogické vedení
války v Sussexu, v Anglii.
Montagnu Norman, britský šéf centrální banky v letech 1920 - 44, který podporoval nástup
Hjalmara Schachtse a s ním Hitlera, byl k tomu navíc, podle vlastní výpovědi, Hitlerovým
nejlepším přítelem. Norman byl mimo jiné vášnivým mystikem, teosofem a často trpěl psychckým
zhroucením. Před koncem války se stáhl Norman z Bank of england a věnoval se práci pro "světový
spolek proto duševním chorobám". Jmenoval brigádního genrrála Johna Rawlinga Reese
prezidentem svazu.
Normanova žena byla rasová fanatička a seděla v "British Health Board". Brigádní generál Rees,
šéf oddělení pro psychologické vedení války v britské válce, byl vedoucím Tavistockova institutu v
Anglii. Díky takovým a jiným doporučením mohla noční můra nauky o rasách nacistů a jejich
světový názor na západě přežít. Mnozí srbští velitelé četniků, kteří v Bosně a Hercegovině veleli
etnickým čistkám a masovému násilí, měli sychiatrické vzdělání, které získali mimo jiné na
britském Tavistockově institutu.
[1] bombový atentát v garažích WTC v roce 199
[2] slovní hříčka patrná pouze v angličtině US - United States - Spojené státy, SU Sowiet Union -
Sovětský svaz
[3] Big Brother - ústřední postava Orwellova románu "1984"
[4] Východní Německo
[5] německá teroristická organizace, Roten Armee Fraktion, která se stala známou politickými
vraždami a únosy v sedmdesátých letech
[6] Jaltská konference z ledna 1945 určila poválečné uspořádání
[7] Národně soocialistická německá strana pracujících - Zahraničně organizace pro výstavbu)
[8] svaz obětí nazismu
[9] svaz antifašistů
[10] názorové společenství deváté fronty
[11] Britská národní fornta
[12] klub hlasu bílých
[13] Krev a čest
[14] Bílá síla
[15] králové ve službách satana
[16] Satanova církev
[17] Sethův chrám, Seth egyptský bůh
Dobyvačné tažení Srbů by bývalo nebylo možné bez toho, že měli krytá zada z Moskvy a
z Bushovy administrativy. Tehdejší zástupce ministra zahraničních věcí a prominentní partner
poradenské firmy „Kissinger Associates“, LAWRENCE EAGLEBURGER, se nakonec spolu
s jiným polibprdelkou, LORDEM CARRINGTONEM, postaral o to, že Bělehrad dostal volnou
ruku k etnickým čistkám a masovému vraždění národů. Zároveň byly k financování tohoto tažení
vytvořeny mechanismy pro ohromný ilegální tok peněz do Bělehradu, aby se tak daly popřít
dovozní náklady za zbraně, ropu a jiné zboží.
V posledním roce a půl překvapily soukromé banky v Bělehradě nabídkou měsíčních úroků ve výši
15% u devizových vkladů a 200% u vkladů v dinárech, a to při inflaci 25,0% ročně. Při tak vysoké
nezaměstnanosti a velkém počtu osob bez příjmu se takové úrokové plnění podobá politickému
triku, jímž se chce působit proti vzrůstající nespokojenosti obyvatelstva s hospodářskými obtížemi
způsobenými válkou. Jeden z pozorovatelů k tomu říká: „Kdosi tu financuje skrytý systém sociální
péče.“
Některé aspekty těchto praktik vyšly na světlo poté, co bělehradský bankéř Jesdomir Vasiljevič, šéf
banky JUGOSKANDIC-BANK, odešel v březnu 1993 do Izraele. Podle tiskových zpráv měla tato
banka na 4 miliónech kont s devizovými prostředky téměř 2 miliard USD. Odkud pocházely tyto
peníze? Jugoslávie měla sice před válkou kvetoucí turistický ruch a zbrojní průmysl, který
produkoval zejména lehké zbraně na export, ale po promptním splacení zahraničního dluhu ve výši
14 miliard USD mnoho nezbylo. Mezitím se turismus zhroutil a produkce zbraní je převážně
nasazována do války.
Srbská vláda sice profituje z válečné kořisti v dobytých oblastech, ale i to je málo vzhledem ke
skutečné potřebě. Ruské dodávky ropy a zbraní jsou zpravidla za hotové. Západní ropa, jako např. z
„Mobil-Oil-Raffinerie“ z řeckého Thessaloniki se do země dostává za ceny černého trhu, které leží
až 400% nad tržními cenami.
Díky své roli v obchodu s omamnými látkami balkánskou cestou dostal Bělehrad přístup
k mezinárodnímu systému praní peněz Offshore, a právě zde je třeba hledat zdroj peněz. Přibývající
aktivity z Bělehradu řízené „SRBSKÉ MAFIE“ v západní Evropě jsou určitě jedním ze zdrojů
přílivu peněz. V Bělehradu existuje škola loupežné krádeže, které se očividně dostává ochrany ze
strany zpravodajských služeb a jejíž absolventi jsou nasazováni v celé Evropě, kde svou kořist
předávají dobře organizovaným překupnickým sítím. Přesto je těžko představitelné, že by tento
zdroj peněz měl stačit ke krytí srbských válečných nákladů, dokonce i když k tomu připočítáme
rostoucí význam srbské mafie na západoevropském trhu s drogami.
Nezávislí komentátoři rozdílně srovnávali praktiky „JUGOSKANDIC“ a jejího nejdůležitějšího
konkurenta, banky “DAFIMENT“, s obvyklými podvodnými investičními společnostmi, které
lidem pod slibem pravidelných vysokých úrokových přírůstků z imobilií nebo jiných vkladů tahají
peníze z kapes.
Ale je to jinak. Nebylo to malé Srbsko, kdo odlákal velkým hráčům na mezinárodních horkých
peněžních trzích kapitál. Stejné síly, které daly Srbsku zelenou pro válku, zajistily také její
financování. Srbsko neorganizuje tento tok peněz samo, nýbrž je jen jeho uživatelem. Tak existují
mimo jiné i dohody, díky kterým vnitrostátní banky v Bělehradě nebo kanály Offshore za
odpovídající poplatky byly využívány každý měsíc k praní části příjmů z mezinárodního drogového
trhu. Bělehrad při tom nevydělával špatně. Standardní úrokové sazby za praní peněz mohou ležet
mezi 3 a 7%, ale s ohledem na gigantické sumy dosahované v celosvětovém obchodě omamnými
látkami mohou obchodníci zaplatit až 30%, aniž by je to bolelo.
Podílník Defina Milanoviče, šéfa banky „DEFIMENT“ v Bělehradě, je Israel Kelman z Tel Avivu,
jemuž patří 25% akcií. Vasiljevič z „JUGOSKANDIC“ odešel do Tel Avivu – poukaz na to, že by
mohl hrát jednu z klíčových rolí anglo-americky inspirované techniky financování války.
Podobným způsobem se svého času, za latinsko-americké dlužní krize v roce 1982, zachránily
banky USA před bankrotem silnou infuzí peněz z drogových obchodů. To všechno má málo co dělat
s volným tržním hospodářstvím. Podle údajů německé policie se při vyšetřování proti srbským
mafiánům došlo k závěru, že Bělehrad nenabízí žádnou mezinárodní policejní spolupráci, a tudíž by
mohl být ještě pohodlnějším místem pro praní peněz než Švýcarsko. Důležitou operativní
základnou pro bělehradské bankéře je Kypr, vysoce vyvinuté bankovní centrum Offshore.
Očividný úspěch financování války, vytvořeného na základě finančních zájmů za Eagleburgera a
Carringtona (Výbor 300), není následkem převelikého utajování, ale výsledkem západní nečinnosti.
Po roce a půl pozorování praktik bělehradských bank tam věděl každý, včetně diplomatů, že tu něco
nehraje. Vědělo se i o reprezentantech bank na Kypru. Nic se nepodniklo, ačkoli sankce Spojených
Národů se vztahovaly i na převod financí do Srbska, pokud nebyly určeny pro zdravotnické nebo
jiné humanitární účely. Až v dubnu 1993 uznal sankční výbor Spojených Národů, že opominul
konzultovat srbská bankovní spojení s kyperskými úřady. K tomu prý bylo „příliš málo konkrétních
informací.“
Bankéř Vasiljevič žil 15-20 let v zahraničí, především v Austrálii, a byl známý svými obchody ve
„válečných oblastech Dálného Východu“, jak to nazval britský „Observer“. Snad starý přítel
„Theodora Shackleyho“?
Současná situace
„Iluminati“ mají skrze mezinárodní bankéře, spojené s uvedenými elitními společnostmi a jimi
vybudovanými impérii, celý svět na oprátce. Snaží se „vlastnictví“ této planety nadále upevňovat.
Jejich hlavní kontrolou jsou národní dluhy států. A mimo to existuje mezinárodní policejní moc,
která potom „drží v lajně“ nezávislé státy jako je Libye nebo Írán – jednotky OSN. S ohledem na
nezávislost Libye na mezinárodní kontrole je to výzva k novému uspořádání světa. V médiích je
Muammar al-Kaddafi představován jako terorista, čímž ospravedlňují agresi proti Libyi. Obnovené
vymývání mozků.
GEOGE BUSH byl jedním z nejlepších hráčů, které Iluminati kdy měli, a kvůli jeho silným
spojením s ilegálním prodejem drog, bude muset hrát do posledního dechu (§ 8 protokolu).
George Bush je bývalým šéfem CIA, bývalý šéf CFR, člen řádu „Skull & Bones“, člen
„Trilaterální Komise“ a „Výboru 300“.
Jeho konkurent při posledních prezidentských volbách, Bill Clinton, dnešní prezident, je členem
CFR, „Bilderberger“ a doživotním členem řádu svobodných zednářů „De Molay“. Od počátku 80-
tých let je Clinton také členem „Trilaterální Komise“. Nejbližší Clintonovi poradci s nejlepšími
vyhlídkami na nejvyšší pozice ve vládě pocházejí rovněž z „Trilaterální Komise“: jeho
nejdůležitější hospodářský poradce Felix Rohatyn z newyorské banky „Lazard Brothers“; Paul
Volcker, za Cartera šéf Notenbank; Robert Hormats z newyorské banky „Goldman Sachs“; jeho
poradkyně pro otázky obchodu, Paula Sternová, stejně jako jeho poradce v otázkách zahraniční
politiky, Warren Christopher. K užšímu Clintonovu týmu patří kromě toho vysoce postavení lidé z
„Council on Foreign Relations“ (CFR – Rada pro zahraniční vztahy) a „Brookingského Institutu“.
Nejdůležitější mezi nimi jsou bankéři Peter Petersen, Robert Rubin a Roger Altman.(124)
To tedy znamená, že oba tehdejší kandidáti jsou 100% spoluhráči Iluminatů, a mezi těmi mohli tedy
občané USA volit. To silně připomíná volby SED ve staré NDR.
To samé platí také pro Německo a naše spolkové kancléře: Brandt byl členem „Výboru 300“ a
„Bilderbergerů“, Schmidt a Kohl rovněž „Bilederbergerů“. Engholm, který mezitím odstoupil, ale
býval by byl Kohlovým rivalem při příštích kancléřských volbách, je také u „Bilderbergerů“ a
„DGAP“.
Vláda USA uznává mezitím ústavu OSN jako „světový zákon“. Založení „super-světové vlády“,
kterou uznají všechny národy světa je blízko před námi (viz § 9 protokolu).
Ruský převrat je také vydařený. Boris Jelcin převzal pozici Gorbačova. Toto tzv. likvidace je
vlastně jenom změnou jmen. Vojenský aparát nejen že zůstal stejný, ale navíc je ještě mocnější, než
předtím. Jedním z posledních Bushových skutků byla injekce 12 Miliard USD, určená k rozšíření
vojenského aparátu. Nevšimli jste si ještě, že i přes enormní sumy, které posílá i Clinton, tam lidé
stále ještě hladoví? Víte, co by se těmito sumami dalo všechno vylepšit? Přesto se všechny
používají pro zbrojní výrobu a aparát tajných služeb. Podle výroku „Důvěrných sdělení“ z 12. října
1993 klesl vývoz zbraní z Ruska v roce 1992 jen o 1,8 Miliardy USD. To odpovídá pouhým 6% z
exportu zbraní ve výši 26 miliard USD, dosaženému ve špičkovém roce 1986.
Když se spojí GUS[1] s armádou USA v jednotkách OSN, budou lidé věřit, že se spojily dvě
velmoci, které byly po desetiletí největšími nepřáteli (i když ve skutečnosti nikdy nepřáteli nebyly).
Jiné národy se připojí dobrovolně nebo budou připojeny prostřednictvím budoucí světové armády.
Eduard Ševardnadze, bývalý ministr zahraničí, Gruzínec a generál major KGB, zapletený do
mučení a politického utlačování, je najednou blízkým přítelem státního sekretáře George Bakera a
médii jako např. New York Times navržený na pozici generálního sekretáře OSN!
MMF[2] se stále rychleji stává dominantní silou v lokálním hospodářství jednotlivých svazových
zemí. Pod jeho vedením stoupá cena benzínu v dubnu 1992 ze 4 na 30 Rublů za galon. Kongres
ruských lidových poslanců je na hranici toho, revoltovat proti požadavkům MMF, protože Rusko je
nyní už v politováníhodném stavu.
Jak už bylo zmíněno, patří také válka v Jugoslávii do scénáře Iluminatů. Je třeba mít „druhý Blízký
Východ“ na jižním boku Evropy, aby se tak zabránilo možnému novému euro-asijskému
uspořádání. Pokud by se Německo snažilo dostat ze spárů Iluminatů, mohla by se tomu lehko učinit
přítrž vpádem Srbů. Především je Německo už nyní ve velkosrbské propagandě označováno jako
nepřátelská země č. 1.(125)
Abych výše řečené trochu podpořil, rád bych citoval jednu zprávu z „Důvěrných sdělení“ z 20.
července 1993:
„V bývalé olympijské vesničce zimního střediska Pale, nedaleko od Sarajeva, byla jedné zářivé
britské osobnosti přidělen jeden z nejkrásnějších bytů hned vedle kanceláře vůdce bosenských Srbů
KARADŽIČE. Jedná se o SIRA ALFREDA SHERMANA.
„Sherman má ve Velké Británii pověst „vynálezce Margarety Thatcherové“. Poté, co se britská
konzervativní strana po odchodu Edwarda Heatha ocitla v krizi, to byl Sherman, který později tak
úspěšnou ministerskou předsedkyni navrhl jako předsedkyni strany. Spolu s Margaret
Thatcherovou založil „Centre for Policy Studies“ (Centrum politických studií). Paní Thatcherová
dosáhla – jak se říká z vděčnosti – povýšení Shermana do šlechtického stavu.
„Formálně vystupuje Sherman v Pale jako poradce Karadžiče. Ve skutečnosti však prý musí srbský
vůdce každý svůj jednotlivý politický krok s Shermanem odsouhlasit. Podle tvrzení místních
pozorovatelů neuplyne jediný den, aby spolu Karadžič -a Sherman podrobně nekonferovali.“
BILDERBERGER, o nichž jsem se již zmiňoval, jsou jednou z nejmocnějších organizací
internacionalistů usilujících o „celosvětovou vládu“, a je natolik tajná, že někteří spolkoví poslanci
ještě stále tvrdí, že neexistuje. Jestli to je tvrdohlavá ignorance nebo cílené zatajování, je nejisté.
V květnu 1973, při schůzce ve švédském Saltsjöbaden (sídlo švédské bankéřské rodiny
Wallenberg), si jejích 84 účastníků ustavilo za cíl znovu upevnit nadvládu anglo-amerických
finančních zájmů, která začala kolísat, a navrátit jí kontrolu nad veškerými světovými pohyby
peněz. K tomuto účelu se znovu chopili staré osvědčené zbraně – ropy, a rozhodli se zvýšit její cenu
o 400% - aby tak podpořili americkou měnu za pomoci Petrodolaru, k čemuž také došlo (Spotlight).
Zajímavé by bylo zmínit se o tom, že organizátorem této schůzky v Saltsjöbadenu byl ROBERT D.
MURPHY. Ten má také zajímavou minulost: Robert D. Murphy se jako generální konzul USA
v roce 1922 poprvé sešel s Adolfem Hitlerem a zaslal do Washingtonu velice pozitivní zprávu o
schůzce a o schopnostech Adolfa Hitlera. Tentýž Murphy byl v roce 1944 činný jako „politický
poradce vlády USA pro Německo“ a v roce 1945 jako „politický poradce vojenské vlády USA
v Německu“.
V roce 1988 bylo místem schůzky rakouské městečko Telfz u Innsbrucku, této se zúčastnil také
spolkový kancléř Helmut Kohl.
6.až 9. června 1990 se sešla skupian Bilderberger v Baden-Baden. Jedním z témat byl Marshallův
plán, který počítal s podporou 100 Miliard $ pro SNS a jako vyrovnání za to požadoval
přizpůsobení jejích zemí pravidlům volného tržního hospodářství. Padlo zde také rozhodnutí
o vpádu Saddama do Kuvajtu.
Poslední mně známá schůzka se konala 20. května 1992 v hotelu Ermitage v Evian ve Francii.
Hlavní náplní této schůzky byla „Agenda 2000“, plánovaná světová vláda do roku 2000.(125A)
Jak vidíte, je toto téma aktuálnější než kdy jindy, i když se to navenek tak nejeví.
Na tomto místě bych rád krátce dodal, že WILLY BRANDT (člen „Bilderbergerů“ a „Výboru
300“), který mezitím zemřel, vydal knihu „Nord-Süd, ein Überlebensprogramm“ (Sever-Jih,
program přežití), v níž popisuje světovou vládu prostřednictvím UNO (do r.2000).
„ANTI-DEFAMATION LEAGUE“[3] (ADL) z „B´NAI B´RITH “ je neakreditovaná zahraniční
agentura pro Izrael, která v posledních letech vedla mnoho žalob proti špiónům, zejména proti
„Spotlight“. Spolupracuje se „Skotským obřadem svobodných zednářů“, čímž je možno vysvětlit,
proč se tolik zasazuje za památník Alberta Pika a proti hospodářskému expertu a vícenásobnému
prezidentskému kandidátu LYNDONu LAROUCHEovi. LaRouche sedí od 29. ledna 1989 jako
politický vězeň ve vězení ve státě Minnesota, poté co byl odsouzen k 15-ti letům v justičním
skandálu zinscenovaném americkým Establishmentem.
La ouche se stal z pohledu Illuminatů velmi nepohodlným odpůrcem, protože odhalil a zveřejnil
propojení mezi Establishmentem, Ku Klux Klanem, ADL, B´nai B´rith, Skotským obřadem, CFR,
Trilaterální Komisí …atd. Díky mohutné propagandě Anti-Defamation League (ADL) proti La
Rouchovi je tento známý většině jako pravicový extremista, ačkoli je hlavním zastáncem odstranění
washingtonské sochy Alberta Pika. (126)
Gary Allen k tomu říká:
„Hlavní důvod historického zatemňování role mezinárodních bankéřů v politické historii je ten, že
Rothschildovi jsou Židé. Antisemité nahráli spiklencům do ruky, tím že se snažili celé spiknutí
ukázat jako židovské. Ve skutečnosti nic nemůže být pravdě vzdálenější. Tradiční anglosaské
bankovní instituce J.P. Morgana a Rockefellerů hrály ve spiknutí také jednu z klíčových rolí, ale
význam Rothschildových a jejich satelitů se nedá popřít.
„Přesto je stejně nerozumné a nespravedlivé vinit všechny Židy ze zločinů Rothschildů, jako by
bylo činit všechny baptisty zodpovědnými za zločiny Rockfellerů. Židovští členové spiknutí
používají organizaci, nazvanou „Anti-Defamation League (ADL), jako prostředek, jímž se snaží
všechny přesvědčit o tom, že každé negativní označení Rothschildů a jejich spojenců je útokem na
Židy. Touto cestou zadusili téměř všechny spolehlivé informace o mezinárodních bankéřích a celé
téma učinili pro naše univerzity tabu. Každá osoba nebo kniha, která zkoumá tento objekt, je
okamžitě napadena stovkami ADL-výborů z celé země. ADL se nikdy nedala ve své vysoce
profesionální taktice pomlouvání zmást pravdou nebo logikou… Ve skutečnosti by nikdo nemohl být
na Rothschildovi spravedlivěji rozzlobený než Židé sami. Warburgovi, část Rothschildova impéria,
pomáhali financovat Adolfa Hitlera…“ (Die Insider, str.51)
Na tomto místě bychom měli do našich pozorování zahrnout také Japonsko. Japonsko je pro mnohé
experty zemí, která je nejlépe připravená na technologicky zaměřené globální změny v příštím
století. Že jsou nejvýše postavení Japonci zastoupeni v Trilaterální Komisi nemusí znamenat, že je
Japonsko 100% infiltrováno. Japonská elita je sama totiž tak silně propojena tajnými ložemi, že pro
anglo-americké multimilionáře bylo dosud jen ve velmi omezeném měřítku možné vytvořit si vliv
na hospodářskou moc Japonska. Velice jasně to bylo vyjádřeno v knize šéfa SONY, AKIA
MORITY, a japonského špičkového politika SHINTARA ISHIHARY s názvem „Japonsko, které
nemůže říci NE“. Kniha, určená původně vlastně jen pro Japonce, má ohromnou tříštivou sílu.
Charakterizuje USA jako nemilovaného přítele, jako rasistickou zemi, a naznačuje, že Japonsko
pomýšlí na odplatu kapitulačních podmínek, jež mu byly vnuceny.
Autoři popisují USA z japonského pohledu jako kolísající, uvnitř zkažený, umírající kolos –
smrtelně zasažený – pod jeho hvězdným praporem vlajícím jako pohřební rouškou. Japonsko podle
jejich názoru de facto donutilo americký hospodářský systém ke kapitulaci. Ishihara a Morito
vyslovují v této knize bez obalu to, co si vlivní japonští obchodníci dosud dovolili vyslovit jen
v soukromém kruhu a s rukou před ústy:
„Za druhé světové války bombardovaly americké vzdušné zbraně civilní cíle v Německu, ale
atomové bomby byly ke zkušebním účelům svrženy pouze na Japonsko, které už bylo připraveno ke
kapitulaci. To byl velmi odporný druh rasismu.“
To posiluje výpovědi několika prominentních japonských osobností, týkající se snahy o zničení
amerického hospodářství jakožto pomsty za Hiroshimu a Nagasaki.
Mimo jiné zaznělo:
„Japonsko se nachází ve válce s USA. My nad Amerikou hospodářsky zvítězíme a pomstíme se za
ztrátu tváře v Pacifiku, způsobenou nám USA.“ (CODE č.2, únor 1990)
Podle jednoho článku z „Wall Street Journal“ v září 1991 je téměř třetina ze sta největších
světových bank a čtyři z pěti světově vedoucích pojišťovacích společností japonská. Japoncům patří
i velká část novozélandských pozemků, větší část hotelů a koncernů na východním pobřeží
Austrálie a rovněž velká část kanadských lesů.
Jak dalece jsou Japonci skutečně kontrolováni a využíváni prostřednictvím Illuminatů, ukáže
budoucnost.
Další organizací, která navenek představuje něco jiného než co ve skutečnosti je, byla „Agentura
USA pro mezinárodní rozvoj“(USAID). Dle výpovědi Antona Chaitkina a Jessicy Primacka ve
„Strategii napětí“ slouží USAID nejen jako tradiční maskování pro špionážní operace CIA, ale je
navíc také hlavní měrou zodpovědná za anglo-americké intervence ve všech částech světa. Existuje
například program USAID ve výši 300 miliónů USD pro kontrolu porodnosti v zemích třetího
světa, jehož hlavním cílem je sterilizace barevného obyvatelstva.
Další osobností se zajímavým pozadím byl již zesnulý L. RON HUBBARD, zakladatel církve
scientologů. Jelikož se tato kniha zabývá věděním o pozadí, měli bychom si tu také prohlédnout
pozadí L.Rona Hubbarda, jehož organizace působí na veřejnosti více než podivně.
V počátcích MK ULTRA, programu kontroly vědomí v USA, zkoumal bývalý námořní důstojník
Hubbard, pozorujíce to, co námořnictvo drželo v tajnosti, mechanismy lidského myšlení. Poté, co
odmítl shodnout se s vládními výzkumy a připojit se ke kontrolním psychiatrům, uveřejnil knihu
„DIANETIKA – moderní věda o duševním zdraví“. Kniha proklamovala duševní svobodu a
integritu jako přirozené právo lidstva. Kniha se stala se bestselerem, a Hubbardovy „kontrolní
techniky“ byly popisovány jako velice úspěšné. Některé z metod, které Hubbard nabízel k dosažení
duševní svobody, byly vládou tajně používány při pokusech o zotročování lidstva. Jiné
z Hubbardem popsaných technik byly ve skutečnosti protiprostředky k metodám kontroly vědomí
MK ULTRA.
Vláda USA poté zahájila proti Hubbardovi ďábelskou pomlouvačnou kampaň, jež byla vedena
Sekcí kontroly myšlenek CIA. Tenkrát ještě mladý autor totiž – pravděpodobně bez úmyslu –
odhalil klíč k nejlépe střeženému tajemství Studené války. Byla vypáčena jeho kancelář a odcizen
protokol popisující mechanismy kontroly myšlenek, které dnes nazýváme „PSYCHOTRONIKA“.
Hubbard a jeho kolegové byli fyzicky napadeni a jen těsně unikli pokusu o únos. Že Hubbard přesto
není žádné nevinné jehňátko, ukazuje už enormní vliv scientologické církve. A L. Ron Hubbard měl
zajisté přehled o několika velmi důležitých záležitostech světového dění, jelikož nejenže strávil své
„magické roky“ v sektě „Thelema“ Aleistra Crowleye v Kalifornii, ale dokonce se vypracoval až k
33. stupni Skotského obřadu svobodných zednářů (možná i stupni Iluminát). Poté co se skrze své
zaškolení seznámil s principem moci, používal techniky, které současně vláda užívala proti národu,
aby tím svázal své scientology do hierarchického systému. (127)
Další osobou s mezinárodním vlivem je francouzský ministerský předseda FRANCOIS
MITTERAND, velký mistr lóže svobodných zednářů „Grand Orient“. To je největší lóže
svobodných zednářů ve Francii. Mitterand je zároveň i členem „Výboru 300“.
K svobodným zednářům, ale i církevním křesťanům je potřeba na tomto místě ještě uvést, že zhruba
90% členů těchto organizací je využíváno Elitou a zčásti opravdu nemá nejmenší ponětí o tom, co
se skutečně odehrává v horní sféře. Totéž platí i pro „Lions Club“, „Rotary“…(Rotary International
byla založena v roce 1905 v Chicagu svobodným zednářem vysokého stupně Paulem Harrisem
z příkazu lóže B´nai B´rith. Stejně tak vznikl r.1917 v Chicagu skrze tuto lóži Lions International.
C.O.D.E. 1/88 str. 47)
V nižších hierarchických stupních jsou tyto organizace velmi činné v sociálních sférách a
představují opravdu dobré programy. Obyčejný svobodný zednář nebo křesťan je úplně normální
člověk a snaží se svou přítomností o konstruktivní přínos každodennímu životu. Přinejmenším se
většina alespoň snaží budit navenek takový dojem (čehož si člověk může dobře všimnout třeba na
příkladu navzájem se vraždících křesťanů v Irsku). Co se odehrává v lidském nitru se stává patrným
často až po delším pozorování.
„Podle svých plodů budou poznáni“
Přesto je v principu možné říci, že čím výše člověk na této „Pyramidě“ (hierarchii) vyšplhá tam, kde
jsou uchována skutečná tajemství, tím více protikladů úvodních stupňů odhalí.
Jacob Schiff například byl vysokým členem „B´nai B´rith“a tajným ředitelem bolševické revoluce.
Franklin D. Roosevelt, velký mistr svobodných zednářů, vytvořil během doby svého úřadu mnoho
sociálních programů, byl ale také tím, kdo zavlekl USA do druhé světové války a jedním
z iniciátorů útoku na Pearl Harbour. A byl to zase on, kdo se na „třech velkých schůzkách“ dohodl
s Churchillem a Stalinem o prodeji východní Evropy komunistům.
Jak je vidět, utajování je velice účinný a často používaný prostředek.
666

Součástí „nového uspořádání světa“ je “bezhotovostní společnost”.
Iluminati lidstvo na její zavedení rozhodujícím způsobem připravili skrze své přípravné práce při
zavádění elektronicky čitelných šekových a kreditních karet, telefonních karet, karet zdravotních
pojišťoven, benzínových karet jednotlivých ropných koncernů atd. Argumentem, že bezhotovostní
způsob placení je jistější, jednodušší a praktičtější, byly masy úspěšně přesvědčeny o přednostech
tohoto systému. Tento model už musí být jen domyšlen do konce. Jakmile budou lidé muset s sebou
nosit množství různých elektronických karet, bude jim vysvětleno, že by bylo ještě jednodušší a
praktičtější mít namísto mnoha karet jen jednu jedinou.
To je pak “Debitní karta”, takzvaná JEDNA-KREDITNÍ-KARTA-NA-VŠECHNO, která už je
zavedena na Novém Zélandu, v Austrálii a Kanadě. Nadále tam sice existují i jiné kreditní karty, ale
Debitní karta (Debit-Card) je už v oběhu[1].
Konečným řešením je ale laserové tetování. Na pravou ruku nebo čelní kost se laserovým paprskem
vytetuje pro oko neviditelný Bar-Code (čárkový kód). To znamená, že čárkový kód na Vaší ruce,
stejně jako Debitní karta, je užitečný jako platební, a navíc i jako identifikační prostředek. Pak už se
přes Váš kód na ruce jen přejede Scannerem a hned je každá žádaná informace k dispozici.
Podobné úvahy už nejsou hudbou budoucnosti, ale hořkou pravdou. Laserové tetování bylo 15 let
testováno v Disney-landu. Osoby, které se tam zdržely na více dní, měly možnost rozhodnout se
mezi permanentní kartou nebo laserovým tetováním na levou ruku. Tím se mělo testovat, jak by
lidé reagovali a jestli by si časem zvykli.
Již jsou mezinárodně připraveny formuláře s dotazem, kde by tetování mělo být: F = Forehead
(čelo) nebo H = Hand (ruka). To jsou testy, aby si národ pomalu zvykal, než se to stane povinností.
V Holandsku začali prý už před sedmi lety dělat laserové tetování na čelní kost bezdomovcům. Lidu
bylo řečeno, že by se tím dala omezit kriminalita, zejména v Amsterdamu. Mezitím je toto laserové
tetování už částečně oficiálně zavedené. S vysvětlením, že umožňují rychlejší odbavení obchodních
cestujících, byly na amerických letištích instalovány speciální přístroje k odečítání těchto oku
neviditelných značení vytetovaných na pravé ruce. A počet těch, kteří tento servis využívají, stále
roste, protože čas jsou peníze.[2]
Ne, že byste byli stůj co stůj nuceni toto tetování přijmout, ale ani Vám nic moc jiného na vybranou
nezůstane, pokud nejste zrovna samozásobitel. Jednoho dne už se nebude v obchodech přijímat
hotovost. A lidstvu bude dokázáno, jak je tato metoda jistá. Už není možná žádná krádež, protože
kde nejsou peníze, nemá být co ukradeno. Každého zločince je možné díky jeho tetování nalézt
přes satelit a také ilegální přechody hranic už nebudou možné.
Ve skutečnosti to však bude absolutní kontrola člověka. Je konec se svobodnou vůlí, každý Váš
krok bude střežen, všechno co děláte, jaký kapitál máte, kde se zdržujete, co kupujete a prodáváte,
každičká informace bude pro „Velkého Bratra“ zjistitelná. Dejte si tu práci a přečtěte si knihu Sira
George Orwella „1984“, v ní je tento plánovaný otrocký systém velmi pěkně popsaný.(138)
V Janově zjevení 13:16-18 se říká:
„A (zvíře) nutí všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce
nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo
číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje
člověka a je to číslo 666.“
Číslo 6 symbolizuje v Kabbale, stejně jako tarotová karta číslo 6 („milující“), pokušení, cestu
z duchovního do materie; zatímco číslice 9, číslo moudrosti, symbolizuje cestu z materie zpět do
duchovna.
Indiáni kmene Hopi ve severní Arizoně mají také jednu věštbu a ta říká:
„Nikdo nebude moci kupovat nebo prodávat, pokud nebude mít znamení medvěda. Až bude toto
znamení viditelné, nastane Třetí Velká Válka.“
Zde uvedu příklad k vysvětlení tohoto proroctví:
„Zvíře“ v této části je v angličtině označováno jako „The Beast“. Znamení medvěda vypadá takto:
Nyní si je porovnejte s čárkovým kódem:
Musíte si představit, jak je Indiánu před několika sty lety zjevena vize, v níž spatří Bar-Code
(čárkový kód). Protože jej samozřejmě nezná pod tímto jménem, popíše jej tak, že toto znamení
vypadá jako stopy medvěda brousícího si drápy.
Čárkové vzory na jednotlivých obchodních produktech obsahují různé linie, které podle své šířky a
vzdálenosti představují určité číslo, díky němuž může být produkt identifikován v binárním
číselném systému. Vidíte dvanáct krátkých dvojitých čar jako stopy drápů medvěda, šest vlevo a
šest vpravo (zpočátku jich bylo pět). K tomu přijdou TŘI delší, po stranách vlevo a vpravo a
uprostřed. Když teď u krátkých čar vyhledáte číslo 6 (2 tenké čáry) a srovnáte je s delšími čarami,
uvidíte, že i delší čáry představují číslo 6, pouze pod nimi není napsáno. Ty tři delší čáry jsou a
zůstávají na každém Bar- Code v celém světě stejné, mění se pouze ty krátké. Počítač tedy vždy čte
666.
Slibuji Vám, že pokud se něco zásadně nezmění, brzy nebudete bez čárkového kódu moci
nakupovat. Za čas jej pak dostanete dokonce na ruku nebo na čelo.
A navíc – největší počítač světa, na který jsou všechny ostatní napojeny, stojí v Bruselu a nazývá se
„La Bête“ („The Beast“).
Otázku jak to bude zařízeno, aby byl Bar-Code lidem vnucen, není těžké zodpovědět. Mezinárodní
bankéři místo jednotlivých malých hospodářských krizí tentokrát způsobí krizi celosvětového
hospodářství, která bude nejhorší, k jaké kdy došlo. Tato událost bude využita k zřízení celosvětové
měny a absolutně kontrolované celosvětové banky a současně i k zavedení výhradně
bezhotovostního systému plateb. A poté, co se zhroutí všechny bankovní systémy světa a nebude
existovat žádná alternativa Debitní karty, budou ji lidé muset akceptovat. V žádném obchodě už
nebude možné platit hotově. Jediné východisko, jak se vyhnout kartě a později tetování, je být
samozásobitelem. Mít snad zlato nebo stříbro a produkovat něco (v zemědělství nebo řemeslné
výrobě), co bude možné vyměnit za něco jiného. K tomu je každopádně nevyhnutelné bydlení na
venkově, protože nezávislá a samozásobitelská existence ve městě je v podstatě nemožná.
Existují však ještě jiné výklady čísla 666.
Jde o numerologii, to znamená výpočet jména. Jak už říká úryvek z Bible, jedná se o číslo jeho
jména (zvířete). Podle Kabbaly odpovídá každé písmeno nějakému číslu. Každé číslo a každé
písmeno má zase určitý význam neboli charakter. Znám-li význam čísel, mohu z vypočteného čísla
vyčíst charakter a osud.

Například:
a b c d e f g h i K A R L V O N H A B S B U R G
j k l m n o p q r 2 1 9 3 4 6 5 8 1 2 1 2 3 9 7
s t u v w x y z 15 15 33
1 2 3 4 5 6 7 8 9 6 6 6
666 = 6 + 6 + 6 = 18. Číslo 18 odpovídá v kabbalistické numerologii emoci, tajemstvím,
nesprávnému, lži, egoismu, kriminalitě, destruktivitě, sklonu k úrazům, obtížím všeobecně, nemoci,
nebezpečí…
Osmnáctá tarotová karta je “Měsíc”:
Také tato karta odpovídá zhruba tématům emoce, smutek, osamělost, nemoc, sklon k úrazům, sny
(těžká doba).
Numerologické rozluštění jména Karl von Habsburg jsem přejal z jedné knihy vydané v Austrálii.
Jmenuje se “The United States of Europe” (Spojené Státy Evropské). Její autor, přesvědčený
křesťan, popisuje celou habsburgskou dynastii s jejím vlivem. Snaží se dokázat, že Svatý Grál není
– jak se dosud domníváme – nádoba, v níž byla krev Ježíšova, ale že je to rodinný kmen s Ježíšovou
krví. Dále popisuje, stejně jako autoři Lincoln, Baigent a Leigh v knize “ Svatý Grál a jeho dědici”,
že Ježíš nejen, že byl ženatý, ale měl i děti. Ježíšův rodinný stav je prý jedním z největších tajemství
Bible. A to je v židovství velice neobvyklý způsob zatajování.
Z Evangelií, píše, by se mělo vědět, že velká část jeho učedníků (m.j. Petr) byla ženatá a Ježíš kázal
všechno jiné než opak tohoto. V Evangeliu Matoušově 19:4-5 říká:
“Nečetli jste, že Stvořitel od počátku muže a ženu učinil ? A řekl: Proto opustí muž otce i matku a
připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo.”
Manželství bylo podle židovského zvyku závazné. Nebýt ženatý bylo dokonce přísně odsuzováno.
Pokud by tedy Ježíš nebyl ženatý, jistě by nebyl býval židovským národem přijat tak, jak přijat byl,
a toto porušení židovské tradice by muselo být zmíněno nejméně v několika Evangeliích. K tomu
připočteme, že Ježíš byl svými učedníky nazýván Rabbi. Židovský zákon Mischna jednoznačně
předepisuje, že žádný neženatý muž nesmí být Rabbi.
Baigent, Leigh & Lincoln k tomu vysvětlují:
„Základem křesťanské teologie je předpoklad, že Ježíš byl vtělením Boha. Jinými slovy: Bůh pocítil
soucit s lidmi a poslal na Zemi svého syna v lidské podobě. Tímto způsobem byl schopen se
takzvaně z první ruky důvěrně seznámit s „conditio humana“. Mohl zakusit nestálost lidského bytí
na vlastním těle. Mohl se naučit pochopit, co to znamená, být člověkem, muset se vyrovnat
s osamělostí, duševními útrapami, bezmocností a tragikou smrti, kterou bytí s sebou přináší. Tím, že
se stal člověkem, mohl Bůh poznat svá stvoření svým způsobem, který Starý Testament nepřipouští.
Tím, že se vzdal olympské dálky a vzdálenosti, mohl se podílet na údělu lidstva – a zároveň je
spasit.

„Ježíšův symbolický význam spočívá v tom, že byl jako Bůh vystaven celému spektru lidských
zkušeností. Mohl by ale Bůh zhmotnělý v Ježíši skutečně tvrdit, že byl člověkem a pojal do sebe
spektrum lidských zkušeností, aniž by poznal dva základní a nejelementárnější aspekty „conditio
humana“, aniž by se vyrovnal s dvěma tak důležitými aspekty, a sice se sexualitou a otcovstvím?“
Autoři dále popisují, jak Ježíšova žena s rodinou po útěku ze svaté země nalezla azyl na jihu
Francie, kde se pokolení Ježíšovo rozrůstalo v židovské obci. Zdá se, že se toto pokolení
v průběhu pátého století sňatkem spojilo s královskou linií Franků a tím založilo dynastii
Merovejců[3]. Potomstvo Ježíšovo přežilo všechny pokusy o vyhlazení. Královská krev byla
později chráněna skrze „Prieuré de Sion“. Prieuré de Sion je tajná společnost, jejímž cílem, dle
názoru autorů, bylo zachovat a chránit tajemství Ježíšova rodinného stavu. (Velkými mistry byli
mimo jiné: Leonardo da Vinci 1510-1519; Robert Fludd 1595-1637; Isaac Newton 1691-1727; Karl
A. Emanuel von Lothringen 1746-1780; Maximilian Franz von Habsburg-Lothringen 1780-1801).
Rod Habsburg-Lothringen podle názoru těchto tří autorů vychází přímo z Merovejců, a tím
z potomstva Ježíšova. (Existuje však více rodů, které by toto o sobě mohly tvrdit.)
K tomu Baigent, Leigh & Lincoln:
„V devatenáctém století se Prieuré de Sion prostřednictvím Svobodných Zednářů a Hiéron du Val d
´Or snažila o vytvoření obnovené Svaté Říše Římské, jakýchsi teokratických Spojených Států
Evropských, jež měly být spravovány rodem Habsburgů a současně radikálně reformovanou církví.
První světová válka a pád většiny evropských královských rodů tyto plány zhatil. Každopádně je
možné předpokládat, že Sion dnes sleduje v podstatě stejné cíle.“
Je dokonce velice pravděpodobné, že snaha o dosažení tohoto cíle dnes dosud existuje. Podle
proslovu, který pronesl Otto von Habsburg, čestný rytíř Německého Řádu, 9. května 1993 v Bad
Mergentheim před Řádem Německých Rytířů, leží vytvoření „Otčiny evropské“ nadále v jeho
zájmu. Určitě také není náhoda, že Karl von Habsburg, syn vévody Otty von Habsburg (člen
Výboru 300), se nedávno oženil s dcerou barona Hanse Heinricha von Thyssen-Bornemisza (rovněž
člen Výboru 300). Autor vidí souvislost v domnělé minulosti Habsburgů, rozepsání jména Karla
von Habsburg jako 666 a zjevením Janovým. Mimochodem jsou Habsburgové majiteli kopí, které
římský centurio Gaius Cassius vbodl Ježíšovi do boku. Už jen o mýtu tohoto kopí bylo dosud
popsáno několik tisíc stran (kromě jiného „Kopí osudu“ Trevora Ravenscrofta).
Jestli se scénář kolem Ježíšovy rodiny skutečně takto odehrál, je nejasné. Katolická církev má
každopádně o tom mnoho co skrývat a reaguje na toto téma velice citlivě – podklady o tom jsou
pravděpodobně drženy v tajnosti. Také otázka, byl-li Ježíš otcem či nikoli, je sama o sobě úplně
bezvýznamná, protože nemění nic na dnešním světovém dění, možná snad jen pro jeho údajné
potomky a pár fanatických takzvaných „věřících“, kteří jeho osobu zaměňují s významem jeho
učení, respektive nejsou schopni uvést „Víru“ ve skutky.(139)
Nechci zde také tvrdit, že by měl být Karl von Habsburg kvůli numerologickému významu jeho
jména odhalen jako domnělý antikrist. To je příklad dalšího vysvětlení čísla 666 a existuje mnoho
lidí, kteří číslo 666 vykazují. Takže tím nevytvářím žádný nový nepřátelský obraz. Mohlo by se
však stát, že Karl von Habsburg ještě přijme klíčovou pozici. Buďte jednoduše jen pozorní k tomu,
co se kolem Vás děje, zatímco se dále vnitřně vyvíjíte. O tom, že takzvaný antikrist nebude
k poznání dle zevnějšku, se bude ještě hovořit v kapitole „Co můžeme dělat?“
Další příklad najdeme ve Starém Zákoně (1. Královská 10, 14):
„Váha zlata, které bylo přiváženo Šalamounovi za jeden rok, činila šest set šedesát šest talentů.“
Lidé Společnosti THULE to celé prezentovali takto: Protože 666 je vedle 333 a 999 také puncem
zlata, respektive proto, že ve Zjevení 13, odst. 18 se říká, že zvíře, jehož jméno je 666, způsobí, že
všichni dostanou znamení na pravou ruku nebo na čelo, je zvíře ŽIDOVSKÁ PENĚŽNÍ MOC.
Že má číslo 666 co do činění s čárkovým kódem, systémem kreditních karet, tedy s bankami a
penězi, se projevuje jasně už v tom, že kód světové banky je 666. Nebo že například karty
australské Národní banky vykazují číslo 666. Zúčtovací místo šeků indických bank v Bombay nese
číselný kód 666. Nové americké kreditní karty mají předčíslí 666. „Olivetti-Computer-Systém P
6060“ používá nyní čísla začínající 666. Všude v USA mají počítačové účtenky skupinu šedých
bodů, které obklopují číslo 666. Na každém losu izraelské loterie je vytištěno číslo 666. Zámořské
telefonní číslo Izraele zní 666 atd…

Výjimkou není ani Rockefellerský EXXON:
E X X O N
5 6 6 6 5
[1] podrobněji a ve svých důsledcích depresivně je toto téma zpracováno v knize T.Marse Project
L.U.C.I.D.
[2] pozn. překladatele - protože vše musí být připraveno do důsledku, souvisí s tím možná i moda
posledního desetiletí - piercing a tetování - jedno tetování víc nebo míň?
[3] královská dynastie franská ovládala území dnešní Francie v letech 448-752 n.l.. Po svržení
posledního panovníka nastoupili na její místo Karlovci
SHRNUTÍ
Ačkoli jsou v této knize uvedeny jen krátké výňatky z „Protokolu mudrců ze Sionu“ jako i z
„Nového Zákona Satanova“, přesto umožňují dostačující nahlédnutí do hlavních machinací těch,
kdo tahají za drátky světového dění. Dokonce i kdyby někdo nadále chtěl tvrdit, že takové postupy
Iluminatů se zřetelem na ovládnutí tohoto světa jsou nepravděpodobné nebo nerealizovatelné, že
národy světa nemohou být klamány a masy řízeny a zaplétány do válek, žádný kriticky myslící
člověk nemůže popřít nepokoj, nenávist, války, hlad a bídu na tomto světě, roztříštěnost zemí, stále
rostoucí rasovou nenávist v KAŽDÉ zemi tohoto světa, snahu všech národů o nezávislost,
bezmocnost vládnoucích, korupci politiků, přibývající perverzitu a surovost lidí, nesmírnou
zadluženost států, nestabilitu měn, hospodářské krize, úpadky zemědělství, nezaměstnanost,
nespokojenost obyvatelstva, prostopášnost a bezbožnost lidí.
Je to podivná „náhoda“, jak se současný stav světa perfektně shoduje s Protokoly a jak byl současně
i plán Alberta Pikea s šokující přesností uveden ve skutečnost. Rád bych znovu připomněl
skutečnost, že při podpisu smluv ve Versailles bylo přítomno pět ROTHSCHILDOVÝCH agentů, o
čemž se dočtete v každé knize o historii. Fungovali jako PORADCI hlav Anglie, Francie a USA. A
jelikož víme, že tyto smlouvy byly vytvořeny tak, že z nich musela stoprocentně vzniknout nová
válka, je KAŽDÉMU jasné, k čemu ROTHSCHILDOVI agenti radili. Ještě jednou se nad tím
svědomitě zamyslete!
Také bych zde rád ještě jednou ocitoval Rooseveltova slova:
„V politice se nic nestává náhodou! Když se něco stane, můžete si být jisti, že to tak bylo
naplánováno!“
Tím docházím k závěru, že až do tohoto okamžiku dějin všechny důležité události v oblastech
politiky a financí probíhají podle směrnic Illuminatů. Jen ti, kdo vědí, vidí souvislosti. A když se
ještě jednou vrátíte k tématu kontroly informací a seznamům jmen, porozumíte tomu, proč jen
málokdo „opravdu ví“. To je také důvod toho, proč Hitler nechal spálit všechny okultní a poučné
spisy. Jak pěkně říká Dieter Rüggeberg:
„Okultisti mohou být poznáni jen okultisty“.
Atheista nebo materialista nebude nikdy moci pochopit nebo dokončit myšlenkové pochody či
pohnutky okultisty. (Rozlišujeme mezi pozitivními okultisty – též nazývanými spiritualisty – a
negativními okultisty; pozitivní užívají svou znalost duchovních zákonů k tomu, aby pochopili
život a tím pomohli sobě i ostatním, negativní ji používá výhradně pro sebe, to znamená k vyžití
svého ega.)
A je tomu tak, že nejvyšší okultisté této planety (v tomto případě negativní) – Illuminati, Elita a
všechny jejich následné lóže zaujímají jako nejvyšší špička financí, politiky, hospodářství,
náboženství a vědy téměř všechny vedoucí pozice a staré satanské vědění používají pro své plány.
Na druhé straně stojí dav více než 6-ti miliard lidí, kteří jsou cíleně udržováni v nevědomosti
ve zfalšovaných náboženstvích, atheismu, realismu, materialismu a víře ve vědu, mluví tudíž úplně
jiným jazykem a žijí si na tomto světě bez nejmenšího ponětí o tom, co se tu skutečně děje.
Rüggeberg toto potvrzuje, když píše:
„Všichni ti ateisti a agnostikové, kteří v chóru s „pokrokovými“ církevními kruhy prohlašují
okultismus a magii za nesmyslné pověry, vůbec nepozorují, že tak sedají na lep vědomě plánované
politice jistých kruhů církví a lóží. Leckterý známý ateista by se ještě dnes obracel v hrobě, kdyby
věděl, že mu jeho čestné ceny a vyznamenání kolem krku pověsili příslušníci okultních řádů a lóží,
aby jej tak použili jako nástroj k šíření určitých matoucích ideí.“ („Tajná politika“, str.61)
Naplánovali, financovali a vyhráli obě světové války (a také tu přicházející). Uvrhli na nás také
drogové prokletí. Plánují a způsobují expanze a deprese státních hospodářství a využívají politické a
hospodářské události ve svůj prospěch a v neprospěch obyvatelstva. To je také důvod toho, proč
jsou tak nepředstavitelně bohatí. Tito lidé chtějí být na jedné straně zbožňováni a respektováni,
zatímco na druhé straně v tajnosti uvrhují národy do neštěstí a osnují války. V průběhu staletí
vytvořili opoziční strany, aby jimi mátli lidi, a jiné, kteří pro ně pracují, využívají k tomu, aby stáli
v čele těchto stran a vykonávali špinavou práci. Pokud se něco nepodaří, potrefí to loutky a nikoliv
skutečné viníky.
Většina lidí skutečně věří tomu, že když dnes vypukne válka, je jejím viníkem určitý národ. Lidé,
kteří se považují za obzvláště mazané a myslí si, že musí tvrdit, že některý národ je předurčený
k tomu, aby vedl války – jako například kdysi „zlí Rusové“, „žluté nebezpečí“ nebo věčně fašistické
Německo, se buď jen dělají hloupými nebo jimi opravdu jsou.
Co myslíte, odkud vezme čínská, ruská, arabská, německá, americká, srbská nebo jakákoli jiná
vláda peníze na vybudování zbrojního průmyslu? Opravdu věříte tomu, že existuje nějaký národ,
který si může vybudovat zbrojní průmysl z vlastních úspor? Dnes neexistuje jediná země na světě,
která by nebyla natolik zadlužená, aby mohla existovat bez kreditů mezinárodních bankéřů.
Myslíte, že Srbové mají vlastní peníze na zbraně, aby mohli vést tuto válku? Nebo pokud by
Rusové byli kdy začali světovou válku, odkud myslíte, že by si bývali půjčili peníze? Samozřejmě
také od mezinárodních bankéřů.
Rothschild neměl banku v Kremlu zbytečně. Proto se přece jmenují MEZINÁRODNÍ bankéři. Jim
se nejedná bezpodmínečně jen o Anglii nebo USA. Na místě, kde jsou k mání peníze, jsou
k nalezení také mezinárodní bankéři. A protože válka je nejlepším možným zdrojem peněz, jsou
také vždy interesováni na jejím rozpoutání. Pokud tito bankéři válku nechtějí, není také žádný kredit
a tím žádné zbraně. Tak jednoduché to je. Chce-li tedy určitá země vést válku, musí se nejdřív
dotázat bankéřů, jestli s touto válkou souhlasí. Pokud ano, bude výzbroj vybudována za jejich
finanční podpory a může se začít. Pokud však nesouhlasí, protože to možná neodpovídá jejich
vlastním plánům, nebude žádný kredit, bez kreditu žádné zbraně a bez zbraní žádná válka. Při válce
se nejedná jen o pár miliónů, tady jde o obrovské miliardové sumy.
Jak jsem už v průběhu knihy poukázal, pocházely peníze pro bolševiky, pro Němce před a během 2.
světové války, pro Rusy, komunistický systém a také pro Saddama Husseina ze stejných peněžních
zdrojů. Proto se v politice ani na válečných jevištích nikdy nic neodehrává náhodně. Dojde-li
k válce, musela být naplánována, protože jinak by nebyly k dispozici žádné finanční prostředky.
Z toho plyne, že současná dějiště nepokojů, stejně jako všechna budoucí, jsou chtěná a dokonale
naplánovaná, aby bylo dosaženo jednoho velkého cíle, celosvětové vlády.
Iluminati se sami vymlouvají, říkají-li, že musí prosadit tuto celosvětovou vládu, aby konečně
dosáhli celosvětového míru. Zajímavé je, že jako prostředek k tomu využívají války.
Věříte tomu, že se tito lidé změní a budou jinak chovat, až jednou celosvětové vlády dosáhnou?
Poznáte je podle jejich činů!
Proti celosvětové vládě by vlastně nebylo co namítnout, je dokonce konečným cílem naší planety,
pokud by byla vedena lidmi, kteří mají na mysli dobro ostatních, a kteří by zaručili další vývoj po
stránce duševní, spirituální a především v upřímnosti (tzn. žádná tajemství před ostatními lidmi) a
umožnili by právo svobodného vývoje každému tím, že by uveřejnili zadržované informace, pokud
je to žádáno. Celosvětová vláda, o níž je řeč v této knize, je vymyšlena Elitou a pouze pro Elitu, to
znamená, že zbytek lidstva je považován za hloupé a tím za otroky.
Pokud ještě stále nemůžete uvěřit tomu, že „ty nahoře“ ani v nejmenším nezajímá, co chce národ,
jestli se Vám daří dobře nebo jestli přežijete další válku či ne, ukazuje na to už samotná skutečnost,
že v Německu a také téměř v žádné jiné zemi světa, až na výjimky jako např. Švýcarsko, neexistují
žádné ochranné bunkry pro obyvatelstvo.
Už vás to někdy napadlo? A nebezpečí nové války, která by mohla zasáhnout i Německo, je velmi
pravděpodobné nejen s ohledem na Protokoly MUDRCŮ ZE Sionu a dopis Alberta Pikea. Srbové
by museli jen splnit svou hrozbu, že Německo v případě jeho zásahu do války v Jugoslávii začnou
ostřelovat raketami. Nebo například, když ještě vzroste bída a hlad v zemích Sovětského Svazu a
v severoafrických zemích „třetího světa“, což je možné předpovědět i bez prorockého nadání,
nevydají se tyto národy do Číny ani do USA, aby si vzali, co potřebují, ale do Německa. Švýcarům
to nezpůsobí žádný problém, protože jednak mají ochranné bunkry a doma zbraně, a jednak žijí
v horách, kam by hladovějící lidé jistě nestoupali. Zato Němci by takovému dění museli přihlížet
celkem bezbranně. Pro Elitu a naše politiky, kteří si „zvláště zaslouží“, aby přežili, existují početné
dokonale zařízené podzemní základny se zásobami potravin a všeho, čeho je zapotřebí na přežití
několika desítek let. Ale na naivní pěšáky se nedopatřením zapomnělo.
Pohrajte si jednou sami s touto myšlenkou: Jak byste se zachovali, kdyby zítra Srbi ostřelovali
Stuttgart nebo Mnichov?
Ex-Iluminat George Orwell ve své knize „1984“ velmi jasně popsal, jak by to podle představ
Iluminatů mohlo vypadat. K tomu patří také kontrola prostřednictvím laserového tetování.
Mimochodem - bylo učiněno několik pokusů jak zabránit zveřejnění knihy „1984“.
Samozřejmě, že ještě není pozdě. Mohlo by se toho mnoho udělat, kdyby se lidé všech národností
konečně vzdali své do nebe volající ignorance a opravdu se starali o lidi a naši planetu Zemi.
Ale my jsme díky hře Iluminati tak pěkně zaujatí našimi vlastními malými problémy, že většina
z nás už stejně dávno ztratila přehled a tím se stáhla ze světských aktivit.
Jen malý příklad k znázornění uvedeného:
Prostřednictvím masových médií (kontrolovaných Iluminaty) je vám nalito do hlavy, že abyste byl
dobrý Němec, musíte mít skvělé auto, vlastní dům, rodinu, kariéru v zaměstnání, značkové oblečení
atd. Poté, co tento obraz dokonalého „člena společnosti“ po desetiletích sledování televize a čtení
novin přijmete do svého podvědomí, jste pevně přesvědčeni o tom, že tyto věci skutečně potřebujete
(to samé platí pro způsob chování nebo módní směry). Ale abyste toho všeho dosáhli, musíte moc,
moc pracovat. Tak rychle ale zas pracovat nemůžete. Vy ty věci přece chcete už teď. Takže si berete
půjčky a kupujete na splátky a tím se pomalu, ale jistě chytáte do sítě, která pro vás byla tak
dokonale připravena, a jste svými závazky a dluhy svázáni na další desetiletí.
K tomu se přidá rodina a děti, peníze na dovolenou, auto se musí opravovat….a vy jste nakonec se
svými mnoha problémy natolik chyceni v ďábelském kruhu, který jste si sami vytvořili, že nemáte
ani chuť ani sílu se ujistit, jestli to, co právě děláte, je vůbec to, co skutečně chcete.
A jednoho dne poznáte, že vůbec nejste šťastní s tím, co jste si všechno navenek vytvořili a že byste
to vlastně dnes udělali úplně jinak, ale už je pozdě.
To je jednoduchý obraz toho, co je Protokoly mudrců ze Sionu naplánováno a co se po desetiletí
odehrává ve všech zemích světa. K tomu se může přidat, že se s těmi všemi problémy už nejste
schopni vyrovnat a jako prostředek úniku začnete požívat alkohol nebo drogy. Pokud jste jednou tak
daleko, je tím závod tohoto života skoro prohraný. Někteří to potom přesto zvládnou. Že totiž nikdy
není pozdě, ukáži ještě v příští kapitole.
Zde však nestačí léčení příznaků, tzn. jednoduché vyříznutí Iluminatů jako nemocného orgánu, zde
musí být vyléčeny příčiny.
Vy sami jste totiž řešením Vašeho problému, respektive těch stavů, na které tato kniha poukazuje.
Kdybyste si bývali ověřili, koho volíte a co denně podporujete, vypadal by svět dnes jinak a
Iluminati by nad Vámi neměli žádnou moc. „Vámi“ myslím každého člověka této planety.
Jak pěkně řekl Ross Perot, kandidát na prezidenta USA v posledních volbách:
„Chceš-li zjistit, co na Tvé zemi není v pořádku, jdi a podívej se do zrcadla.“
Leckdo na tomto místě možná namítne:
„Moment, to už přece začalo dlouho přede mnou a kromě toho se tu na dění aktivně podílí 6 miliard
lidí, proč mám tedy zrovna já začít něco měnit?“
Protože jste si uvědomili, že tu něco není v pořádku! Vaše vědomí se změnilo, poznali jste, že
existují jiné, lepší způsoby jak zacházet se životem a tím se nyní lišíte od „nevědomých“ lidí. Nyní
nesete zodpovědnost za vědění, jehož jste právě dosáhli. Předtím jste možná mohli říci: já jsem o
tom přece nic nevěděl. Ale teď to víte. A podle přísloví „spolu chyceni – spolu pověšeni“ už od toho
nemůžete utéci.
My všichni jsme využíváni jen proto, že nejsme dost kritičtí a nedáváme pozor. Ale tak jako jsme
do toho sami vklouzli, se zase dostaneme ven. Na fyzické úrovni může mít smysl stát se
samozásobitelem. Zase si vlastnoručně vypěstovat obilí, vyvrtat studnu, držet pár koz na mléko a na
sýr, mít alternativní zdroje energie, pro případ nouze si na zahradě zahrabat trochu zlata….prostě
stát se nezávislým.
Nemusí to ale zrovna znamenat, že se člověk musí vyškrtnout z obvyklého života. Dnes už existuje
množství komun, které toto praktikují na téměř luxusní úrovni. Zajisté více v USA než v Německu.
Funguje to však všude. Také to nemusíte za každou cenu udělat sami. Zeptejte se svých nejlepších
přátel, jimž důvěřujete a vytvořte něco společně. Dohromady to jde někdy jednodušeji, protože
každý z nás je jiný a každý nějakým způsobem zvláštní.
Díky tomu se můžeme navzájem vyrovnat.
Najděte si stejně smýšlející lidi. Můžete začít číst kritickou literaturu nebo chodit na odpovídající
přednášky; dále se vzdělávejte nebo vytvářejte diskusní skupiny. Témata jako „Stroje na volnou
energii“ a jejich výroba jistě nejsou nezajímavá. Velký význam má ale i mluvit o pocitech. Je
důležité dobrat se přitom jádra věci a ne jen tlachat a diskutovat.
K možnostem řešení vnějšku, tedy materiálního světa, je k dispozici několik knih uvedených
v seznamu literatury.
Leckterý historik už se sám chytil v síti propletenin a přenesl své vlastní určení příčin a
zodpovědnost na Sionisty nebo Židy. A leckterý křesťanský badatel se vydal proti Svobodným
Zednářům a věřil, že jsou vším vinni. Také ne všichni členové rodiny Rothschildů propadli
ideologii světové vlády. Takže – neměřit všechno jedním metrem! Smyslem a účelem této
knihy nebylo přibýt na kříž skupinu viníků, nýbrž poznat princip a postupy a na základ toho
uvážit možnosti řešení.
Zde ještě jednou zcela zřetelně:
Iluminati nepatří do žádného náboženství, strany, národnosti či jiného seskupení, používali je však
jako krycí plášť. Proto budiž zde ještě jednou poznamenáno, že tato hra začala desítky let před
osobami, o nichž je v této knize zmínka, a také jimi nekončí. Osoby, které dnes označujeme za
satanisty nebo zástupce sionistické obce (Rothschild, Warburg), nejsou nic víc než figurky hry, v níž
jde o mnohem víc.

Rüggeberg k tomu píše:
„RUDOLF STEINER už v roce 1920 upozornil na to, že jména nejvyšších členů okultních tajných
společností se nikdy neobjeví na seznamech členů…U řádů negativních a řádů černé magie je ale
to nejmenší, že všechny důležité písemné podklady jsou sepsány tajným písmem, jež může
nezasvěcenými být přečteno pouze za pomoci odpovídajícího klíče. V tomto vztahu se budou mít
materialističtí historikové ještě mnoho co učit, pokud se nebudou chtít zříci plné pravdy.“
(„Tajná politika“, str.195)
Iluminati vidí především sebe samotné, chtějí být nejmocnějšími na světě a mít všechno, tedy celý
svět. Žijí s přehnaným „vědomím ega“. Proto si můžete být rovněž jisti, že Iluminati mezi sebou
navzájem hrají stejnou hru o moc, jakou hrají s národy.
Každý chce být nejlepší, nejbohatší a nejmocnější. Jestli tito lidé mohou klidně spát a znají pocit
vnitřního štěstí a naplnění, je pochybné.
William Bramley například ve své knize „Bozi z Ráje“ ukazuje, jak jsou i sami Iluminati dále
využíváni a jak je celé téma tajných lóží spleteno s mimozemšťany, počínaje „Bratrstvem Hada“. Ti,
kteří věří, že mají globální moc, jsou sami zase loutkami jiných bytostí. (Více k tomu v seznamu
literatury.)
I zde se ukazuje pravdivost přísloví:
„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“
nebo
„Ti, kdo chtějí stát nejvýše nad ostatními, se stanou nejnižšími“
nebo také
„Vrána k vráně sedá.“

CO MŮŽEME DĚLAT?
V podstatě existuje celá řada možností, jak se s touto situací vyrovnat. Někteří by možná chtěli část
těchto lidí jednoduše eliminovat, což by podle mého názoru jistě moc nepomohlo, protože by byli
rychle zase nahrazeni. To by bylo to samé, jako když jedete autem a rozsvítí se kontrolka oleje.
Přijedete do dílny a mechanik řekne: „To bude hned hotové“ a vyšroubuje žárovku, která blikala.
Řeknete, že to tak nejde, že kontrolka už sice nesvítí, ale příčina jejího rozsvícení, totiž chybějící
olej, odstraněna nebyla. S Vaším autem byste to nedělali, ale s Vaším tělem nebo životem ano. To
totiž známe ze školské medicíny, kde je pacientovi vyříznut nemocný orgán nebo rakovinou
napadená tkáň, aniž by byla brána v úvahu příčina. To je takzvané léčení symptomů. S tím se ale
daleko nedostaneme. Co potřebujeme, je léčení příčin. Když tedy tyto „chlapce“ zastřelíme,
vyšroubujeme sice žárovku, ale problém tím dávno ještě odstraněn není. Hlavním důvodem je ztráta
zodpovědnosti a lenost obyvatel země, jichž Iluminati využívají. Pokud my lidé tato slabá místa
nezměníme, budou brzy po odstranění současných Iluminati existovat nové osoby, které se lidí
ujmou.
Snad je mezi Vámi puntíčkář, který si hraje s myšlenkou kontaktovat Společnost Thule nebo
jednoho z autorů knih o UFO, aby tak získal stavební plány na létající talíř. Potom byste mohli
Zemi opustit, ale kdo ví, co by Vás teprve čekalo na jiné planetě?
Možná, že Vám také učaroval vnitřek Země a chcete jít v Hitlerových stopách, abyste našli říši
Agarthi?
Také byste se mohli jednoduše odstěhovat do hor a přihlížet celému dramatu jako samozásobitel.
Možná ale také hledáte pomoc v modlitbě?
Jako autor této knihy jsem se tímto tématem zaobíral velmi dlouho a velmi intenzívně, při hledání
možností řešení dosud procestoval pět kontinentů, diskutoval o tomto tématu s bezpočtem lidí
z různých oblastí života a neopomenul ani hledání ve vlastním nitru. A díky vlastní zkušenosti a
osobním důkazům jsem se dobral k názoru, který jsem shrnul v této poslední kapitole. Je to můj
ryze osobní názor a nemusí být nikým přejat. Sledujte, prosím, tyto řádky stejně kriticky, jako byste
to v budoucnosti měli dělat se vším. I když možná nesouhlasíte se vším, jistě si můžete z mých
závěrů vzít pár dobrých rad.
Co pozitivního je tedy možné udělat, aby se napravily věci, které se v minulosti nepodařily, a aby se
zabránilo těm, které jsou špatně naplánovány pro budoucnost? Abychom mohli toto zodpovědět,
musíme se ještě jednou vrátit na úplný počátek a zeptat se:
Co je smyslem života?
Že smyslem života těžko může být jen jídlo, pití, spánek, sex a vlastnictví, si snad už uvědomila
většina.
Je velice důležité si uvědomit, že na konci života budeme muset všechny tyto vnější záležitosti
opustit. Také naše těla. Přišli jsme nazí a nazí zase odejdeme. To znamená, že se z létajících talířů a
volné energie můžeme radovat jen omezeně, protože i cestováním do jiné galaxie můžeme sice
změnit místo, ale nikoli tělo. Z tohoto pohledu je relativně nedůležité, jestli Společnost Vril se
svými talíři navštívila jiné galaxie a jestli USA za pomoci své technologie už před třiceti lety
postavily svou první základnu na Marsu, protože tito lidé doslova „nemůžou z vlastní kůže“. Jsou
chyceni v matérii a v sobě samých.
Destruktivní člověk se skrze pokročilou technologii nestane hodnějším lásky, spíše naopak. Také se
zřetelem na situaci, kterou momentálně na Zemi máme a událostí, které byly předpovězeny proroky
na přelom století, by bylo určitě docela užitečné, kdyby člověk mohl jednoduše toto místo
„přicházejících hrůz“ opustit nebo odcestovat strojem času do budoucnosti. I to už se provádí déle,
než si většina umí představit. Ale ani cesta časem nic nezmění na nitru člověka. Je-li někdo
destruktivní typ, zůstane jím i v době, do níž cestuje, protože bude mít stále ty samé myšlenky,
pocity a důvody jako předtím. Navíc je na stroji času závislý. Vezmeme-li mu tento stroj, bude opět
stejně slabý jako předtím a v příští obtížné situaci buď bude hledat podobný stroj, anebo bude
schopen konečně svůj strach překonat a problému se postavit. Jelikož jsme všichni přišli na svět bez
strojů a bez nich také odejdeme, znamená to, že klíč k dokonalosti a naplnění člověka je také bez
strojů dosažitelný. Je to cesta vědomé vlastní zkušenosti, při níž na vlastní zodpovědnost, nezávisle
na jiných osobách nebo materiální pomoci, sbíráme poznatky a tím se vyvíjíme.
Jeden světový učitel to kdysi vyjádřil těmito slovy:
„Lidem se nemají dát ryby, ale má se jim ukázat, jak je chytat.“
Postavím-li někomu řešení problému před nos, učinil jsem ho sice v tom okamžiku šťastným, ale
zanechal jsem jej hloupým.
Normální obyvatel země si tedy, až bude opouštět své materiální tělo, s sebou nevezme nic kromě
svých zkušeností a znalostí, které ve svém životě nasbíral. Zdá se, že tyto zkušenosti jsou uloženy
v našem energetickém poli, takzvané lidské auře. Médium nebo jasnovidec, mající schopnost auru
člověka vidět nebo z ní alespoň čerpat informace, může tyto zkušenosti, zásobu pocitů a myšlenek
té které osoby poznat. Jasnovidec nevidí, jakým autem člověk jezdí, kolik peněz má nebo jak často
s někým spal, vidí však, co přitom cítil nebo co si myslel a jak k tomu přišel. Čtenář aury může
rozeznat, je-li osoba konstruktivním nebo destruktivním člověkem nebo jestli to, co má, používá pro
všeobecné dobro nebo jen pro sebe. Pocity, myšlenky a nálady, tedy jeho zkušenosti, jsou očividné.
Zkušenosti a poznatky jsou tím jediným, co si s sebou vezmeme, až budeme opuštět materiální tělo.
Až budeme bez těla, bude bezvýznamné, jestli jsme pracovali mnoho nebo málo, jestli jsme
vlastnili velký dům nebo měli krásné šaty. To, co se počítá, je to, co jsme přitom cítili a z jakých
důvodů jsme činili to, co jsme činili.
Mnozí lidé už na to přišli, ale cítí se vydáni životu napospas, protože si nejsou vědomi jeho
zákonitostí a nepoznají tedy souvislosti.
To je pak například tak, jako když mimozemšťan poprvé řídí auto v pozemské metropoli a na
prvním semaforu na červenou narazí do jiného auta. Na dalším semaforu se mu to pak stane znovu,
neboť semafory jsou pro něho mezi všemi ostatními reklamami jen pěknou, ale bezvýznamnou hrou
světel.
Pokud mu nyní vysvětlím smysl semaforu a že na červenou musí zastavit, protože je to pravidlo
silničního provozu, už pak nikdy nezaviní nehodu kvůli semaforu, neboť od této chvíle světelná
znamení chápe. Předtím je nemohl chápat, protože to vše nevěděl.
Je to to samé, jako když nezasvěcený člověk zkoumá sebe a své onemocnění. „Bolí mě hlava, tak si
vezmu tabletu proti bolesti a bolest ustane.“ To by bylo stejné jako příklad s řidičem a lampičkou.
Nemocný se nevidí v souvislosti s nemocí, jednoduše odstraní signál, který mu tělo dává, tím že si
vezme tabletu. Stejně jako mimozemšťan se semaforem, ani nemocný zpočátku nevidí souvislost
mezi sebou a bolestmi hlavy, dokud nebude upozorněn na „zákonitosti života“.
Jaké zákonitosti?
Jak může potvrdit každý astronom nebo fyzik, žijeme v KOSMU, respektive jsme jeho součástí.
Teď si řeknete: „Ale to ví přece každé dítě!“ Dobře, ale uvědomujete si také, co právě říkáte? Slovo
KOSMOS je řecké a znamená POŘÁDEK. Žijeme tedy v jakémsi pořádku, respektive jsme jeho
součástí. A pořádek se řídí zákonitostmi, jinak by to nebyl žádný pořádek. Potom by to byl CHAOS,
i toto slovo je z řečtiny a znamená NEPOŘÁDEK. Jsme tedy součástí pořádku a jeho zákonů.
Pokud jednou znám duchovní životní zákony, mohu se jimi řídit a rozeznat upozornění a vzkazy,
které mi život dává, a podle toho jednat.
A zákonitosti si probereme příště.
1. zákonitost Zákon příčinnosti
O tom by měl každý už nejméně jednou slyšet, neboť je obsažen ve všech duchovních spisech
všech náboženství této Země. Je to zákon „Příčiny a důsledku“ neboli „co si kdo zaseje, to
sklidí“ nebo, pro materialisty a ateisty, „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Podle zákona
setí a sklízení, seje-li člověk destruktivní, také destruktivní sklidí. Seje-li zlobu a nenávist, sklidí
totéž. Zaseje-li do země pšenici, stoprocentně se mu dostane pšenice a nikoli žita. A podle toho, jak
se o svou setbu stará a jakou pozornost jí věnuje, tím lépe a výše vyroste, bez ohledu na to, jaká
setba to je.
Teď následuje dle mého názoru nejdůležitější část. Je velice důležité vědět, že kosmos, ale také naše
podvědomí, jsou absolutně bezhodnotové. (Ani dobrý ani špatný, pozitivní ani negativní, krásný ani
ošklivý, hodnotný ani bezcenný…) Tato označení platí jen pro Vás samotné. Co je pro Vás pozitivní
nebo krásné, ještě dlouho nemusí být takovým pro někoho jiného.
Například jsou zemědělci často považováni za nižší vrstvu společenského života. Málokteří to
říkají, ale mnozí si to myslí. Nyní se zamysleme nad tím, odkud bychom vzali jídlo, kdyby
zemědělci neexistovali a všichni už by jen seděli v kanceláři ve městě. Nebo třeba řidič Ferrari,
který shlíží spatra na dělníka od pásu a z noční směny. Kdyby tento dělník neexistoval, neexistovalo
by ani Ferrari, v němž teď řidič jezdí. Anebo například uklízečka. Jsou ženy, které se mají moc rády
na to, aby dělaly takovou nepříjemnou práci a nechají ji dělat uklízečku. Víte, jak by to na našem
světě vypadalo, kdyby nebylo uklízeček?
Co je pro jednoho oblíbeným jídlem, může být jinému odporné. Určitá rostlina může být pro
homeopata nebo znalce rostlin lékem, pro zahrádkáře však plevelem, který vytrhne. Někteří
nazývají pavouky „strašnými zvířaty“ a zašlapávají je, zároveň se ale ti samí lidé rozčilují, že se
přemnožily mouchy, které teď, když jsou pavouci mrtví, nemá kdo chytat.
Jak je vidět, jsou pojmy jako dobrý nebo špatný, cenný nebo bezcenný vlastně neoprávněné a jsou
nanejvýš výrazem naší vlastní subjektivity.
Ještě pochopitelnější to bude, když se naučíme myslet v energiích. Energie je bezhodnotová. Je nám
přenecháno, učiníme-li z toho pozitivní nebo negativní energii, tzn. jestli ji využijeme konstruktivně
nebo destruktivně. To znamená, že cokoli si přejeme, nám patří a také to dostaneme. Stvořením
jsme dostali svobodnou vůli, abychom mohli poznat život v jeho celé plnosti. Život nám neporoučí,
že smíme zažít jen příjemné nebo krásné. Je pouze na nás, co chceme zakusit. Jestli však to chtěné
budeme ještě pořád chtít, poté co toho dosáhneme, je nejisté. Přinejmenším jsme si zvolili
svobodně.
(Merlin: „Dobře si rozmysli, oč žádáš, mohlo by Ti to být splněno“ nebo Goethe: „Duchů, které
volal, se teď už nezbaví.“)
Příklad: Máte nějakou určitou myšlenku a čím více se touto myšlenkou zaobíráte, tím silnější se
stává. Tím vytváříte příčinu. Důsledek toho je, že cokoli bylo Vaší myšlenkou, jednou vstoupí do
Vašeho života.
K objasnění: Máte před něčím strach, např. že byste jednou mohli být znásilněni, že Vás po
několika pivech zastaví policie, nebo se ráno probudíte a přemýšlíte nad projektem, který máte
v plánu: „To se určitě nepovede!“ Energie, kterou touto myšlenkou vytváříte, je rozkazem pro Vaše
podvědomí a kosmos a stoprocentně bude naplněna. (Kosmos by se dal nejlépe přirovnat k velkému
počítači s dokonalými zákonitostmi, který programujete svými myšlenkami (INPUT) a Váš počítač
(kosmos) Vám naprogramované vytiskne (OUTPUT)). Vaše podvědomí nezná strach, nerozlišuje
ani pozitivní od negativního. Dostane přivedenu energii, rozkaz, a s tím pracuje. Dostanete tedy to,
z čeho máte strach. Váš projekt se nezdaří, a budete-li si dlouho a dostatečně intenzivně hrát
s myšlenkou na znásilnění, budete také znásilněni. Potom řeknete: „Vidíš, já jsem to věděl, to se
totiž muselo stát.“ Správně, věděli jste to. Přesněji řečeno: jenom Vy jste to věděli.
A protože „každému se děje podle jeho víry“, dostali jste to, co jste svými myšlenkami a pocity
způsobili a tím vyslali. Co si myslíte a co cítíte je tedy pouze na Vás a projeví se ve Vašem životě.
2. zákonitost Zákon analogie (jak nahoře, tak dole)
Hermes Trismegistos (Hermes třikrát veliký) je řecké označení egyptského boha Thotha, který
sepsal „Hermetické spisy“ obsahující učení gnostické o stvoření světa a spasení, a byl dočasně
považován za největšího kouzelníka, jenž uměl mimo jiné činit poklady a nádoby nepřístupnými
(hermetický uzávěr). Vyučoval hermetický zákon: „To, co je dole, je stejné jako to, co je nahoře. A
to, co je nahoře, je stejné jako to, co je dole, aby bylo dosaženo zázračnosti jedné jediné věci.“
Některým je tento výrok známý jako:
„Jak na Nebi, tak i na Zemi“.
V makrokosmu stejně jako v mikrokosmu platí stejné zákonitosti.
Příklad: Nejmenší nám známá část fyzické matérie je atom. Atom se v podstatě skládá z protonů,
neutronů a elektronů. Protony a neutrony společně tvoří nukleus (atomové jádro), obal vzniká
nepředstavitelně rychlým kmitáním elektronů kolem jádra. Celé to drží pohromadě
elektromagnetickou silou.
Rozdíl mezi různými atomy spočívá v počtu elektronů a protonů. Existuje 105 základních prvků,
z nichž každý existuje jen proto, že vykazuje jiný počet elektronů a protonů. Kdybychom vzali
jádro atomu vodíku a zvětšili ho na velikost kuličky, byl by jeho jediný elektron vzdálen přibližně
400 m. To ukazuje, že atom je tvořen téměř jen prázdným prostorem a že matérie sama o sobě je
velmi pomíjející. Takto viděno se skládá olověný blok téměř jenom z meziprostorů, kolem nichž
létají atomové částečky. V porovnání odpovídá vzdálenost mezi pevnými částicemi vzdálenosti
mezi planetami našeho slunečního systému. Zrovna tak odpovídají odstupy souhvězdí jednotlivým
odstupům tónové stupnice.(141)
Fotografie atomového jádra (1 pikometr) odpovídá fotografii Země ze vzdálenosti 1 miliónu km a
zároveň Mléčné dráhy ze vzdálenosti 10,000,000 světelných let.
Lidské magnetické pole v rotujícím stavu vypadá přesně tak, jako naše rotující galaxie. (Geo-
Wissen, vydání č. 2, 1990, „Chaos a kreativita“ ukazuje velmi pěkné fotografie právě zmíněných
případů.)
Jak vidíte, je vše vybudováno v dokonalém systému, který možná není patrný na první pohled, ale
při bližším zkoumání stává očividným. Život sám – stejně jako mikro- a makrokosmos – podléhá
dokonalým zákonitostem.
Tyto zákony najdeme všude, v našem slunečním systému, v krevních buňkách, v elektřině i
v magnetismu. A protože matérie je udržována a určována elektromagnetickými silami a také my
lidé patříme k matérii, jsme tedy i my podřízeni těmto zákonům, jako např. zákonu přitahování a
odpuzování.
Thorwald Dethlefsen k tomu píše v „Osud jako šance“:
„Analogie „jak nahoře, tak dole“ je oprávněná jen tehdy, jsme-li připraveni uznat toto universum
jako kosmos (řecky: kosmos = pořádek). Kosmos je však ovládán zákony a nemá místo pro náhody.
Náhoda by, jako dění nevypočitatelné a neodpovídající zákonům, každý kosmos (pořádek) obrátila
v chaos (nepořádek). Vytvoříme-li počítač, představuje tento sám o sobě malý kosmos. Je
zkonstruován podle pravidel, jeho funkčnost je na dodržení těchto pravidel závislá. Pokud bychom
do jeho obvodů svévolně přiletovali několik tranzistorů, kondenzátorů nebo odporů, které nepatří do
zákonitého plánu přístroje, přeměnili by tito reprezentanti „náhody“ celý jeho kosmos v chaos a
počítač už by nepracoval smysluplně. Totéž platí i pro náš svět. Už při první náhodné události by
náš svět přestal existovat.
„Příklad: Necháme-li padnout kámen z určité výšky, nepadá dolů náhodně, ale zákonitě dolů. Trefíli
tento kámen přitom pana X do hlavy, nebyl pan X trefen kamenem náhodou, ale zákonitě. Ani
skutečnost, že panu X padá kámen na hlavu, ani okamžik, v který se to odehrává, není
náhodný…“(142)
Všimli jste si také, že ještě nikdy žádná hvězda neopustila „náhodou“ svou oběžnou dráhu, krevní
destička neplavala proti proudu nebo letní květina náhodou nevykvetla v zimě? Víte snad o
elektronu, který při svém oběhu kolem atomového jádra najednou „náhodou“ zahnul? Veškerá
matérie se skládá ze 105-ti základních prvků, ty jsou zase tvořeny neutrony, protony a elektrony a
jejich absolutně dokonalými a rytmickými pohyby. Proč by tedy, když všechen život v nás i kolem
nás podléhá velkému, rovnoměrnému rytmu, zrovna člověk jako jediný měl být vystaven
„náhodám“?
Náhoda neexistuje! Za každou událostí stojí zákon. Ne vždy můžeme tento zákon na první pohled
rozeznat. To nás však neopravňuje k tomu, abychom popírali jeho existenci. Kameny padaly dolů
ještě předtím, než byl známý zákon pádu. (142)
Člověk je věrným obrazem makrokosmického universa. Proto stojí nad věštírnou v Delphi:
„Člověče, poznej sám sebe, potom poznáš Boha!“
3. zákonitost Zákon rezonance (lat. resonare: souznít)
Také člověk, stejně jako ladička nebo radiový přijímač, podléhá zákonu rezonance. Přijímač, který
je nastavený na VKV, nemůže přijímat střední ani dlouhé vlny. U člověka je to stejné. Je-li osoba
agresivní a plná nenávisti, nemůže přijímat lásku. Každý si může uvědomovat jen ty rozsahy
skutečnosti, s nimiž rezonuje. Na tom spočívá výrok: „Každý vidí jen to, co vidět chce“.
Příklad: Čtete knihu. O pět let později čtete tu samou knihu znovu a vyčtete úplně jiné věci než
napoprvé, ačkoli je to stejná kniha. Proč? Protože jste se stali jiným člověkem. Změnil se Váš obzor
nebo Váš úhel pohledu. Vidíte nyní věci jinak než dříve.
Lidé mají také snahu být pohromadě se stejně založenými lidmi. Vrána k vráně sedá. Přijdete na
to, že až jednou budete špatně naladěni nebo dokonce rozzlobeni, také Vaše okolí Vám dá důvod ke
vzteku.
Vezměme si člověka, který neustále vše kritizuje. Tento člověk stoprocentně vždy najde něco, co ho
rozzlobí. Naopak někdo, kdo má radost ze života a jiné lidi považuje za zajímavé a hezké – životu
nezbyde nic jiného, než tomuto člověku ukazovat milé lidi.
Ještě jeden příklad: Je tu člověk, který na každém něco vidí: „Tenhle je idiot a támhleten je
neschopný a vůbec je mi z toho všeho špatně.“ Většinou mu všechno připadá negativní a on to také
dává jasně najevo svým zlým pohledem a svěšenými koutky. Přece nevěříte tomu, že někdo o tomto
člověku řekne, že je přátelský a srdečný. Není to žádná radost, být s ním pohromadě, a přátelští a
citliví lidé se od něho celkem rychle odvrátí. On si přesto najde stejně založené a ti mu ještě to, co
zažil, potvrdí. Vrána k vráně sedá.
Naproti tomu člověk, který je vždy ochotný pomoci, vždy má po ruce vtip a všude kolem sebe šíří
dobrou atmosféru. Má vždy úsměv na tváři a dělí se o to, co má, s ostatními. U tohoto člověka se
můžu spolehnout na to, že se kolem něho bude hromadit mnoho především veselých a příjemných
lidí. A on také bude vždy zván, protože je sám zvyklý dávat. Vrána k vráně sedá.
Vidíte, že tato věta je úplně bezhodnotová. Není tu ani dobré ani zlé. Oba kandidáti jednoduše
dostali to, co také dali. A obojí se může přeměnit ve spirálu zákona. U rýpala to bude stále horší
(ďábelský kruh) a u toho druhého stále lepší (vývoj), protože díky svému nepřetržitě přátelskému
bytí (není-li tomu tak jen navenek) bude přitahovat stále více lidí stejného naladění, bude se
rozšiřovat a tím i dostávat více nazpět. Když se na někoho usměji, usměje se většinou také, protože
každý člověk má radost, když se na něho někdo usměje. Budu-li se tedy často usmívat, budou se
mnozí usmívat na mne. A kdyby se mi někdy mělo dařit špatně, budou určitě někteří z lidí, s nimiž
spokojeně žiji, připraveni, mi v tuto chvíli dát něco z jejich radosti.
U toho druhého člověka o tom lze pochybovat. Ale není tím vinna ani jeho žena ani jeho firma,
která mu ztěžuje život. On sám je svým problémem. Nikdo ho nenutí nadále pracovat u této špatné
firmy. Doby otroctví jsou naštěstí za námi. Nikdo ho také nenutí, zůstat se ženou, s níž si už dlouhá
léta navzájem dělají peklo na zemi, protože mezi šesti miliardami lidmi má celkem dobrou šanci
ještě najít ženu, s níž by mohl žít šťastněji. Ale pravděpodobně to ani s tou novou ženou nebude
lepší, dokud nenajde a nezmění to, co poprvé jeho problém způsobilo. V okamžiku, kdy se vnitřně
změní, změní se automaticky také jeho okolí. Říká se:
„Tvé okolí je obrazem Tebe sama.“
Naše okolí nám bude vždy prezentovat to, co my sami vyzařujeme. Jestliže lžu, budu obelháván.
Jsem-li ustrašený, budu se svými strachy konfrontován. Jsem-li typ rváče, budu mít stále rvačky.
Jsem-li v rezonanci lásky, budu ji přitahovat. Žiji-li s radostí, najdu vždy něco, z čeho se můžu
radovat. Změním-li svůj pohled, ukáže mi to také mé okolí jako zrcadlo.
Buďte si také vědomi toho, že díváte-li se denně v televizi na násilné filmy nebo horory (zprávy),
má to silný vliv na Váš život. My lidé jsme v běhu staletí naším destruktivním jednáním, myšlením
a vším tím vražděním uvolnili nepředstavitelně velké energie, které skrze negativní myšlenky a
sugesce (a k tomu patří také násilné filmy) nejen trávíme, ale i přitahujeme. To, co tvoří výsledek,
jsou nejen velké politické události, ale především malé nelítostnosti každodenního života.
Zabývám-li se destruktivním čtením, psaním, myšlením, konáním, mluvením, také je přitahuji. Žijili
opačně, nemá pro mě destruktivní žádný význam a proto je také nebudu přitahovat. Také zde
funguje zákon rezonance bezvadně. To bylo mimochodem také to, co myslel Umberto Eco svým
výrokem, jenž jsem citoval v úvodu. Věřím-li v Satana, jsem s touto energií v kontaktu, má pro mě
význam a já dostanu potvrzení mé víry. Pokud jí ale nepřipisuji žádný význam, ale směji se jí, nemá
na mě žádný účinek. Toto energetické pole se ke mně nemůže pohybovat ze svobodné vůle.
Poslouchá jen zákon rezonance. Každému se děje podle jeho víry.
K tomu také patří analogie:
„Jak uvnitř, tak venku.“
Tělo je zrcadlový obraz duše. Jestliže je můj duševní stav v disharmonii, je v ní i mé tělo. Je-li mým
vnitřním stavem zlost, bude se i mé tělo zlobit a dá mi to najevo nemocemi. Chybí-li mi vnitřní
chování, vidím to také ve vnějším; chybí-li mi vnitřní síla, poznám to na stisku rukou, atd, atd…
Lidstvo si zvyklo na všechno, co by nemělo být, tzn. co se jednomu osobně nehodí, hledat omluvy
ve vnějším světě. Škála viníků, na které chce jednotlivec svalit zodpovědnost, sahá od členů rodiny
až po vládu, od časových okolností, společnosti, Illuminatů až k Satanovi. Někteří volí dokonce
Boha. (144)
Na základě duševně-kosmických zákonitostí, které jsme si právě prohlédli, už ale toto rozdělování
viny nefunguje. Důsledností těchto zákonů je všechno, cokoli a jakkoli to dnes existuje, důsledkem
příčin, které lidé sami vytvořili. Je lhostejné, jedná-li se o stav vnější nebo vnitřní, nemoc, nehodu
nebo situaci na naší Zemi s jejími obyvateli. My sami jsme to zavinili a tudíž jsme za to
zodpovědní. Někdo nyní řekne: „Ale co s tím mám co dělat já, já jsem tu přece teprve třicet let?“
Jiná otázka, která možná někoho napadla, je: „Mně se ale jako dítěti stalo něco, na příčinu čehož se
vůbec nemohu rozpomenout, například zneužití nebo znásilnění. Čím jsem si to zasloužil?“
Už v samotné otázce leží část odpovědi: zasloužili jste si to znamená, že jste ve svém osudu dostali
spravedlivou odměnu za práci, kterou jste vykonali. K Vaší takzvané ráně osudu jste se tedy
dopracovali sami, tzn. kdysi jste pro ni vytvořili příčinu, na což si už však nevzpomínáte. Může se
tedy stát, že příčina byla vytvořena ve Vašem ranném dětství, v prenatální fázi nebo v jednom
z Vašich minulých životů. Ani skutečnost, že jste vzpomínky na to ztratili, ještě neznamená, že jste
žádné preinkarnace (minulé životy) neměli. Země byla kulatá už předtím, než jsme to dokázali. A už
tenkrát existovali dokonce vědci a takzvané odborné kruhy, zastupující názor, že Země je plochá a
odlišné názory byly dokonce trestány.
Problém leží hlavně v tom, že většina lidí ztratila přehled, tzn. vzpomínku na minulé životy, v nichž
vytvořila příčinu, jejíž následky nyní zažívá.

ALE NEVĚDOMOST VÁS NECHRÁNÍ PŘED DŮSLEDKY PŘÍČIN, KTERÉ JSTE
VYTVOŘILI!
ZAČNĚTE SBÍRAT VĚDOMOSTI!

4. zákonitost Zákon znovuzrození
Křesťané mezi Vámi řeknou, že učení o reinkarnaci (o znovuzrození) není v církevním učení
obsaženo. Mají pravdu, učení o reinkarnaci DNES již není v Bibli obsaženo a já Vám také povím,
proč!
V roce 553 po Kristu svolal římský císař Justinián (všimněte si, že to nebyli církevní hodnostáři!)
druhý Koncil cařihradský, při němž byl vydán edikt, který zamítal učení o minulých životech nebo
reinkarnaci, ačkoli Ježíš tomuto učení připisoval velký význam. Se zřetelem na tento dekret
zmizely z Bible všechny poukazy na preexistenci, kromě těch sotva rozeznatelných. Tím byl
ranným křesťanům odebrán nejdůležitější pilíř jejich náboženství. Jako vyrovnání za to učí Klerus,
že své zmrtvýchvstání zažijí až v „den posledního soudu“. Pěkná záměna!
Rád bych poprosil Bibli věrné křesťany mezi Vámi, aby si dali tu práci a VLASTNORUČNĚ si
ověřili pravdivost právě uvedeného tvrzení o Koncilu cařihradském. A když už jste přitom, dejte si
tu práci a prověřte si také Koncil v Nicaeji z roku 375 po Kristu[92]. Doufám, že budete schopni
snést pravdu, protože to, co najdete, jsou důkazy, že Nový Zákon ve svém vzniku a v ohledu na
původní učení Ježíšovo byl drasticky změněn. (144A)
Prohlédněme si tedy téma reinkarnace přesněji. Už v úvodu zákonitostí jsme zjistili, že žijeme
v matérii, v níž vše podléhá zákonitostem polarity, a že stálým střídáním dvou pólů vzniká rytmus a
kmitání, základy všeho živého. Už „Moudří muži v Kybalionu“ věděli, že nic není „v klidu“, nýbrž
že vše je v pohybu, kmitání. A moderní fyzika potvrzuje, že vše je kmitání. To nám objasní kmitání
kyvadla, při němž míra výkyvu doprava je měrou výkyvu doleva. Tento rytmus najdeme všude v
životě, např. při nádechu a výdechu nebo v rytmu bdění a spánku. Jako po nadechnutí následuje
stoprocentně výdech, následuje po spánku probuzení. Známe nyní zákony „jak nahoře, tak dole“,
„jak uvnitř, tak venku“, „jak kdo zasadí, tak sklidí“. Zrovna tak následuje po zimě léto a po západu
Slunce jeho východ. A tak jako existuje pozitivní a negativní (elektřina a magnetismus) a muž a
žena, následuje po životě smrt a po smrti znovu život. Vidíte, že tento rytmus je k dispozici všude
v životě, pouze ve víře některých náboženství a těch, kdo věří ve vědu, prý život sám do takových
zákonitostí nespadá. Vidíte ten rozpor?
Dethlefsen to formuluje takto:
„Toto rytmické procházení duše životem a smrtí se od nejstarších dob nazývá putování duší neboli
reinkarnace (opakované ztělesnění). Věděl o ní Plato stejně jako Goethe. Říkám schválně věděl,
nikoli věřil, protože reinkarnace není otázkou víry, nýbrž otázkou filozofické schopnosti poznání.
Každý může věřit v cokoli jiného než reinkarnaci, přesto by si měl uvědomit, že hypotéza „bez“
reinkarnace nese známku absurdna, neboť reinkarnace je v souladu se všemi zákony tohoto
universa.“
(„Osud jako šance“, str. 200)
Existuje překvapivě mnoho lidí, kteří si na své minulé životy nebo alespoň jejich část vzpomínají.
Možná jste Vy sám jedním z nich nebo už jste někdy zažili, že jste přišli na místo, kde jste nikdy
v tomto životě nebyli, které jste ale přesto poznali a věděli, že tam za rohem je ten malý obchod…
Pokud jste něco takového nebo podobného zažili, měli jste svou vlastní zkušenost, tzn. „víte“, co
jste zažili a už nepotřebujete „věřit“.
Tak jako musíme život v matérii rozdělit na dvě polarity, dělí se sám život na život zde a život na
druhé straně. Zemřeme-li zde, budeme zrozeni na druhé straně a budeme ji prožívat jako realitu.
Naproti tomu, zemře-li někdo na druhé straně, bude znovu zrozen zde. Kdo se tedy umí trochu
osvobodit od subjektivity jevů, pozná, že zrození a smrt, respektive tato strana a druhá strana jsou
vlastně dvě strany stejné mince.
To samé se děje se spánkem, „malým bratrem smrti“, při němž duševní tělo vystupuje z těla
fyzického. V takzvaném snu zažijeme úplně jinou realitu, která s sebou přináší stejné bolesti,
smutek, strach, radost atd. A zase existují lidé, kteří se mohou rozpomenout na každý detail jejich
snů, a jiní, kteří tvrdí, že vůbec nesní. Také jim prostě jen chybí vzpomínka, ale přesto snili, což už
se dnes dá technicky dokázat. A tak jako máme radost, když se probudíme, máme také radost, když
jdeme večer do postele a konečně můžeme usnout, protože víme, že po spánku budeme zase svěží a
odpočatí. Ani spánek ani bdění nemůže být označeno jako pozitivní nebo negativní. Je to
bezhodnotové.
Přeneseme-li to zpět na smrt, znamená to, že nemusíme mít před smrtí strach, protože se odehrává
to samé jako při spánku, jenom časové odstupy jsou delší a ne tak přehledné. Tím se smrt stává
vrcholem života, po němž si zase můžeme odpočinout, abychom se znovu vrhli do „dobrodružství
tělesného života“.
Jestliže jste sami dosud neměli žádné vzpomínky na minulost, zeptejte se jednou někoho, kdo měl
„prožitek blízkosti smrti“ a nechte si od této osoby vysvětlit její současný postoj k smrti. Zjistíte, že
více než 90% těchto lidí mělo pozitivní (příjemné) zážitky, které je také zbavily strachu před smrtí,
protože totiž získali vlastní zkušenost a tedy vědí.
Duševní vývoj člověka je dlouhý proces učení a vývoje, pro který potřebujeme několik, dokonce
bezpočet, těl. Skutečné Já každého jedince není jeho fyzické tělo, ale takzvaná duše, jež také bývá
nazývána energetické nebo světelné tělo. Tato část, tedy naše Já, má veškeré vzpomínky na celý
scénář a je nesmrtelná. Je to právě energetické tělo (aura), které jasnovidec rozezná a z něhož je
schopen nabýt informací.
Cesta vývoje lidské duše je cesta učení. Tento proces učení, jehož cílem je pochopení života v jeho
úplnosti, je velice dlouhá cesta s mnoha omyly a opravami. Inkarnace (znovuzrození) jsou
srovnatelné se školními třídami. Pozemský život by odpovídal jedné třídě s jejími úkoly, problémy,
testy, těžkostmi a úspěchy. Po čase učení následuje doba prázdnin, v níž někdy musí být dohnány
nezdařené nebo neúplné procesy učení. Potom se dostaneme do další třídy. Podle toho, jak jsme
předešlou zakončili, budeme nově zařazeni. Když jsme se neučili, musíme opakovat; pokud jsme
byli schopní, přijdeme na další vyšší stupeň s novými a vyššími zkouškami. Rozdíl mezi školou a
životem je však ten, že život má s námi nekonečnou trpělivost a člověku, respektive duším, dává
stále další nové možnosti k pochopení zanedbaného.
Zpět k otázkám, které čekaly na zodpovězení. Někdo byl tedy znásilněn nebo se snad narodil
postižený. Proč se to stalo?
Dethlefsen vysvětluje:
„Život znamená učit se, nezávisle na tom, jestli to jednotlivec akceptuje či nikoli. Život se podle
probraných zákonů s nepodplatitelnou spravedlností stará o to, aby se každý naučil právě to, co
nejméně chce akceptovat a proti čemu vyvíjí největší odpor. Pozoruje-li člověk život bez pozadí
reinkarnace, mohl by někdy skutečně o smyslu života pochybovat. Je očividné, že ne všem lidem
byla dána do života stejná startovací místa – a to také určitě není základem společnosti. Ať
z pohledu náboženského nebo ateistického: Je celkem obtížné bez myšlenky reinkarnace někomu
vysvětlit, proč zrovna on spatřil světlo tohoto „nejlepšího ze všech světů“ němý nebo ochrnutý,
zmrzačený nebo debilní. Také odkaz na „nevyzpytatelné rozhodnutí Boží“ se málo hodí k tomu, aby
v takových případech zprostředkoval pocit smysluplnosti. Život beze smyslu se však stane pro
člověka nesnesitelným. Hledání smyslu života je základní potřeba. Teprve až bude člověk připraven
osvobodit tento život z izolace jedinečnosti a uznat jej jako článek dlouhého řetězu, naučí se chápat
smysl a spravedlnost „osudu“. Neboť osud jednoho života je výsledkem dosavadního procesu učení
v jeho úhrnu.“(Osud jako šance, str. 204)
5. zákonitost Zákon vyrovnávání
Abychom to celé učinili ještě pochopitelnějším, zavedeme zde dva nové pojmy, karma a dharma.
Zákon karmy (sanskrt = vykonaní, čin) je zákon vyrovnávání, který se stará o to, že člověk je se
stejným problémem konfrontován tak dlouho, dokud jej nevyřeší. Tím se každá myšlenka, každý
pocit a každý čin stává nesmrtelným a bude se k nám vracet jako bumerang. To žádá od člověka
úplnou zodpovědnost za jeho osud. Je zase očividné, že to většina lidí naší doby odmítá. Odpor
proti učení reinkarnace je velmi pochopitelný, protože mimo jiné Iluminati s pomocí vědy,
západních náboženství a univerzitních věd s velkými náklady vytvořili a rozšířili dokonale se jevící
teorie, které člověka zbavují jeho vlastní zodpovědnosti a svalují vinu na společnost, původce
nemocí, satanistické vlivy nebo zlou náhodu.
Díky karmickému zákonu vyrovnání je před člověka znovu postaveno to, co si sám vytvořil. Pokud
jste tedy v jednom životě někoho znásilnili, budete v tomtéž nebo jiném životě sami znásilněni nebo
zažijete něco podobného, aby se tím vyrovnala Vaše karma, kterou jste si sami vytvořili. Takový
Adolf Hitler, Josef Stalin nebo Džingis Chan si svoji karmu odnesou stejně, jako to musí udělat
kdokoli jiný na této planetě.
Jako dharma označuje buddhismus naproti tomu všechny konstruktivní a spíše příjemné zkušenosti,
které jste během Vašich mnohých minulých životů nasbírali a které tvoří rovnováhu k Vaší karmě.
Dharma jsou Vaše schopnosti a talenty, které si s sebou přinášíte, abyste mohli úspěšně vést tento
život, a vždycky trochu převažuje nad Vaší karmou, aby bylo možné se karmických zkušeností
zbavit. Sebevražda je tedy vždy útěk před úlohou, kterou jsme si vyhledali než jsme přišli do tohoto
života. Tato úloha bude proto při příští inkarnaci před nás postavena znovu. Odpuštěna nebude
nikomu. Každému bude zadáno to, co sám způsobil, ne více a ne méně. Ježíš k tomu řekl: „do
posledního haléře…“
Pro člověka, který může vidět auru jiných lidí, nebo pro jasnovidce (vidí jasné světelné tělo zářící
přes tělo fyzické) je karma, stejně jako dharma, viditelná. Jasnovidec nevidí zrovna budoucnost
určitého člověka, ale je schopen vidět, co daná osoba dosud způsobila a může postiženému říci
z toho plynoucí následky. Ty se také dostaví, pokud osoba na svém životě nic nezmění. Osud je
možné změnit. Absolutně. Osud znamená, že to, co jste vyslali, padne na Vás zpět. Jasnovidec vidí
pouze to, co člověk způsobil, resp. vyslal, do okamžiku, kdy jej jasnovidec vnímá. Jestliže se tato
osoba příští den rozhodne k zásadní, život měnící změně ve směru konstruktivity a lásky, změní se
její vztah mezi karmou a dharmou. Z toho, co „uděl-áme“ se formuje náš „úděl“.
K tomu jeden příklad: Jeden muž byl ve svém minulém životě činný v koncentračním táboře a kvůli
své tehdejší ideologii zabíjel postižené. Tento čin je nyní jeho karma, kterou jednou dostane nazpět
a bude muset zpracovat. Nyní je duše tohoto muže v novém těle, v jiné zemi, jiné době a jednoho
dne jde k jasnovidkyni. Ta pozná, co ve svém minulém životě učinil a řekne mu, že má před sebou
ještě těžký osud za to, co způsobil a že se možná dostane na kolečkový vozík. To by se také stalo
v případě, že by nadále žil stejně jako dosud. On se ale nyní uvědoměle rozhodne, že odčiní, co
způsobil a např. přijme místo ošetřovatele v nějakém domově pro postižené, aby svým budoucím
životem v dobromyslnosti a nezištné lásce pomohl sobě i ošetřovaným. Nebo uvědoměle začne
měnit od základu svůj způsob myšlení a jednání. Tak může prostřednictvím nových rozhodnutí svůj
úděl změnit.
Podle zákona reinkarnace bude člověk znovu zrozen v různých tělech, a vždy tak, aby mohl nejlépe
ve zkouškách toho kterého života obstát. Jednou jako černoch, jednou jako Žid, jednou jako
křesťan, jednou jako satanista, jednou jako bohatý, jednou jako chudý, jako žena, jako muž, jako
homosexuál, jako vrah, jako oběť, atd., aby mohl načerpat všechny zkušenosti, které život nabízí.
Odsuzovat někoho kvůli barvě jeho pleti, jeho víře nebo jeho původu je tedy úplně nesmyslné,
protože každý člověk to vše alespoň jednou už prodělal nebo teprve prodělá.
Vidíte sami, že podle učení reinkarnace je jakýkoli druh odsuzování, nenávisti nebo války
nesmyslný, protože všechno se člověku vrátí. Jsem-li ve svém životě otrokářem, budu jednoho dne
smět přijmout roli otroka, abych pochopil, jak se otroci tenkrát pod mými důtkami cítili. Zákon
znovuzrození je absolutně fair a je to jediný skutečně logický a spravedlivý princip. Když střelíme
fotbalový míč proti zdi, vrátí se stejnou silou, jakou byl vykopnut. Bumerang přiletí zpět stejnou
rychlostí, jakou byl hozen. Volám-li do lesa hlasitě, vrátí se hlasitá ozvěna. Činím-li to jen potichu,
vrátí se také jen tichá ozvěna. Pokud jsem v životě brutální, vrátí se mi to brutálně nazpět. Jestliže
jsem jeden život prožil jako lakomec, sedě na svém bohatství a žijíce na náklady jiných, v příštím
životě zřejmě nebudu mít peníze žádné. Pokud jsem v tomto životě odváděl ženy od jejich mužů a
přitom podváděl ženu vlastní, pravděpodobně nebudu mít v budoucím životě štěstí v lásce a budu-li
mít partnera, bude mi pokud možno odlákán. Tím dostanu příležitost, smět anebo muset zažít ve
stejné intenzitě tutéž bolest nebo trápení, které jsem způsobil jiným.
Zákon vyrovnání najdeme všude v přírodě, fyzice a chemii, jednoduše všude kolem nás a také
v našem vlastním těle. Sypu-li do sebe mnoho silných jedů (cigarety, drogy, alkohol), vyvolá to
následně silnou reakci. A není tím vinen nikdo jiný než ten, kdo to do sebe nasypal. Proto se
chystám žít konstruktivně a uznávat lásku a srdečnost jako nejvyšší zákon, aby se mi stejně a
nezměněně vrátily. A proto poznávám lidi podle jejich činů.
Zamyslete se v tuto chvíli nad Vaším vlastním systémem víry. Spočívá Vaše víra, Vaše náboženství
a Vaše realita na vlastních zkušenostech, nebo jen opakujete mínění jiných nebo ducha doby?
Měli jste sami už někdy hluboko vnikající osobní zážitek, například, že se Vám někdo zjevil (možná
jako dítěti), že jste slyšeli hlasy, že se Vám zdálo o budoucnosti nebo Vaší vlastní minulosti, poznali
prožitek blízkosti smrti, cestování v astrálu, Déja-vu, jasnovidectví, předtuchu, telepatii, spontánní
vyléčení, viděli jste jako děti přírodní duchy, věděli jste už někdy předem, co se stane, atd.?
(Samozřejmě bez drog a jiných pomocných prostředků.)
Pokud ano, máte dobrý důvod a vlastní zkušenost, na nichž lze dále stavět. Většina lidí však žádnou
vlastní zkušenost nemá, ale také ještě neinvestovala žádnou vlastní energii, aby prověřila, jestli to,
čemu věří, vůbec souhlasí a jestli to skutečně může zastupovat.
Těmto lidem je určena výzva „nikdy není pozdě“. Jděte a přesvědčete se sami pro sebe, jestli Vám
to, čemu věříte, pomáhá. Možná dojdete k potvrzení Vašeho dosavadního systému víry, v tom
případě Vám blahopřeji. Pak jste si to sami potvrdili a nepotřebujete už věřit, protože víte, že tomu
tak je.
Pokud byste ale nenašli potvrzení, ale snad dokonce protiklady, blahopřeji Vám rovněž, neboť jste
tím získali poznatek a nyní alespoň víte, co už nechcete a tím se otvíráte něčemu novému. Je jedno,
jak to děláte, vycházejte z toho, že to děláte správně. Nedělejte jen jedno, totiž nic.
Pokud by se ve Vás nyní snad vzbudil zájem o minulé životy, v seznamu literatury je uvedeno
několik knih, které do tohoto tématu uvádějí. Existují různé cesty, jak vyvolat uložené vzpomínky,
ale je třeba být opatrný. Nedoporučuje se hypnóza, neboť je nepřirozeným zásahem do Vašeho
života. Oproti tomu je již vhodnější cesta zpět za plného vědomí. Ale i zde byste se měli sami pro
sebe ujistit, proč to chcete udělat. Je to pouhá zvědavost nebo máte skutečně důležitý důvod, abyste
do své minulosti nahlédli? Tyto věci byste neměli vynucovat. Pro většinu lidí je jistě lepší, že svou
minulost neznají, protože by je mohla blokovat a zdržovat od eventuálních rozhodnutí. Je přírodou
dobře zařízeno, že právě proto je vestavěn tento „mechanismus zapomnění“. Kdybychom se mohli
rozpomenout na všechny ty stovky, nebo dokonce tisíce životů a jejich procesů umírání, asi bychom
se vůbec nedostali k tomu, abychom náš nynější život prožili vědomě a přijali bohatství jeho
možností.
Pokud byste však měli podle Vašeho názoru skutečně důležitý důvod ke zjištění toho, co bylo
příčinou takových důsledků jako je např. postižení nebo těžká nemoc, existuje například možnost
provést vědomou cestu zpět anebo, což je podle mého názoru vhodnější, vytvořit příčinu
prostřednictvím modlitby či přání, a potom, pokud je to pro Vás vhodné, bude mít podle zákona
„pros, bude Ti dáno“ také účinek. To znamená, přejte si nebo proste pro sebe o to nejlepší, nebo jak
říká církev „buď vůle Tvá“, a uvidíte, co se stane. Pro většinu lidí je jistě lepší, že se nedoví, proč
trpí, protože by to možná jejich utrpení jen zvětšilo.
„Ne každý člověk je v takovém stádiu, aby unesl čirou pravdu.“
Ale může se stát, že Vám zkříží cestu jasnovidná osoba a bude Vám spontánně vyprávět, co vidí.
Bez pomocných prostředků, úplně přirozeně, sama od sebe. To je asi ta nejlepší a také
nejbezpečnější způsob a funguje v miliónech případů.
A pokud byste se rozpomněli, tak jako já a desítky jiných lidí, pochopíte souvislosti, proč jste si
vybrali být zrozeni na této planetě, v tomto století, v této rodině, s tímto tělem, jménem a životními
okolnostmi, abyste směli udělat právě tuto zkušenost.
Dovolte nám tu ale hned udělat ještě další krok. V podstatě je naprosto nedůležité, jestli si na Vaše
minulé životy vzpomenete či nikoli. Dovolte mi to vysvětlit na jednom extrémním případu. Dejme
tomu, že někdo byl ve svém minulém životě masový vrah a ještě to musí vyrovnat. To nejlepší, co
může sám od sebe udělat, je prožít každý okamžik života v dobromyslnosti, nezištnosti, pravdě a
spravedlnosti, a tím vytvořit ty nejlepší nové příčiny, které by vyrovnaly to, co vytvořil dosud.
Byl-li někdo aktivním členem Iluminatů, nezbyde mu nic jiného, než aby to vyrovnal
konstruktivitou.
Jestliže, ale někdo už větší část své karmy odboural a prožívá tato konstruktivní témata velmi
důsledně, jistě by mu nebylo radno nyní znovu začít žít destruktivně. Také on by měl konstruktivní
činy užívat jako nástroje k tomu, aby se tak rychle, jak je jen možné, dostal vpřed a osvobodil se z
„kruhu znovuzrození“, který si sám vytvořil.
Jak vidíte, není vždy důležité, co jste vykonali v minulém životě. Bez ohledu na to, co jste
v dřívějším životě způsobili, konstruktivní či destruktivní – rozhodná je současnost! To, co Vás
dnes nejrychleji posune dále, je nejvyšší nám známý zákon, zákon nezištné lásky a dobromyslnosti,
pravdy a spravedlnosti v harmonii mezi pocitem a rozumem.
Někteří z Vás možná přesně neví, jak to vše mají nyní změnit. Pro ně je tu jeden starý poznatek,
který to velmi pěkně shrnuje: ZLATÉ PRAVIDLO!
Nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali oni Tobě!
V křesťanství:
„Vše, co chceš, aby lidé dělali Tobě, učiň nejdříve Ty jim.“
V židovství:
„Co nechceš, aby jiní působili Tobě, nedělej ani Ty jim.“
V islámu:
„Není skutečným věřícím ten, kdo svému bratru neodkazuje a nečiní totéž, co by rád udělal
sám pro sebe.“
V hinduismu:
„Nečiň svému sousedu nic, co bys sám od něho nechtěl snášet.“
V buddhismu:
„Prokazuj jiným stejnou lásku, dobrotu a milosrdnost, jaká si přeješ, aby byla přinesena
Tobě.“
V džinismu:
„V radosti a štěstí, v utrpení a nouzi bychom měli se všemi bytostmi zacházet jako sami se
sebou.“
V parsismu:
„Jasný a ušlechtilý je jen ten, kdo to, co není dobré pro něho samého, nečiní ani jiným.“
V konfucianismu:
„ Chovej se k ostatním tak, jak si přeješ, aby se chovali oni k Tobě.“
V taoismu:
„Považuj štěstí a utrpení Tvého bližního za Tvé vlastní štěstí a utrpení, a snaž se, jeho štěstí
stejně jako Tvé vlastní zvětšit.“
Chtěli byste být obelháváni, okrádáni nebo uráženi? Ne? Tak to ani Vy nedělejte Vašim bližním.
Kolik malých lží nám tak denně projde přes rty. Buďte jednou úplně čestní.
Z jiné strany: Máte radost, když Vás někdo obdaruje, nebo k Vám přijde a obejme Vás? Tak to samé
udělejte někomu jinému a uvidíte, jak se Váš život postupně mění. Chybí-li Vám zpočátku odvaha
k někomu jednoduše přijít a obejmout ho nebo mu říci něco hezkého (např. že působí zajímavě
nebo láskyplně nebo srdečně), tak si tu scénu jednou jednoduše jen představte. Prostě si
představujte, jak jiným lidem děláte radost. Zjistíte, jak už samotnými Vašimi myšlenkami se Váš
život mění k Vašemu dobru. Nasaďte například nějaké problematické osobě svatozář (vizualizace) a
pozorujte výsledek.
Láskyplně a dobromyslně můžete žít všude a naprosto vždy, ať jste muslim, křesťan, Svědek
Jehovův nebo ateista. Nezištná láska je bezhodnotová a není vázána na žádnou organizaci, církev
nebo rasu. Je použitelná pro každého na světě a není k zaplacení. Jsem si vědom toho, že to
zpočátku není jednoduché. Většině se to na pár minut denně podaří, ale i v tomto případě žádný
učený z nebe nespadl.
Uvědomili jste si, že láska vlastně ani není „vědecky“ prokazatelná? Pokud bych tedy byl
tvrdohlavý vědec, mohl bych tvrdit: „Láska se nedá prokázat, nemohu ji testovat žádným
přístrojem, z toho plyne, že neexistuje.“ Stejně jako není pomocí aparatur prokazatelná láska, není
prokazatelná ani reinkarnace. Bylo by absurdní tvrdit, že láska neexistuje, jen proto, že ji nemohu
prokázat. Někdo, kdo lásku poznal, ví, že existuje a nepotřebuje žádný vědecký důkaz. Zrovna tak
je to s reinkarnací. Je stejně absurdní tvrdit, že neexistuje, když statisíce lidí na tomto světě mají pro
ni vlastní důkazy – prožitky blízkosti smrti, přirozené rozpomínání apod. S největší
pravděpodobností bude jednoho dne možné, ji prokázat vědecky, ale přesto existuje od počátku.
Zpět k Iluminatům
Podívejme se na náš scénář ještě jednou z tohoto nového úhlu pohledu. Také Iluminati jsou tedy
pouhým zkušebním objektem, zkušebním kamenem během našeho procesu učení; protože
Iluminati, nebo alespoň osoby, jednající podle týchž principů, existovali odjakživa.
Buďte si jisti tím, že by dnes většina lidstva, pokud by měla stejnou moc a bohatství, hrála tutéž
hru jako současní Iluminati. Na jejich momentálním stupni vývoje by znovu lidstvo prodali, aby tím
uspokojili své vlastní nadměrné ego.
Co se zde odehrává ve velkém, děje se i v malém. Jde o kontrolu a moc. Tak jako Iluminati chtějí
kontrolovat naši planetu, chce prezident kontrolovat svou zem, starosta svou obec, papež církev,
farář své ovečky, boss svoji firmu, otec rodinu, matka domácnost a dítě psa.
Na druhé straně by Iluminati nebyli tak mocní, kdyby se lidé nenechali využívat. Stalin, Napoleon
nebo Saddam Hussein sami žádného člověka nezabili (předpokládám). Oni nechali zabíjet, to
znamená, že využívali lidskou nevědomost, ignoranci a pohodlnost a obraceli je proti nim.
Lidé, v jejichž pohledu na svět se stává příčinou všeho špatného „protikladně nabité“ stvoření jako
Satan, Bafomet nebo Ariman a záchranu nebo vykoupení přenášejí na jiná stvoření jako je Ježíš,
Buddha, Mohammed nebo Maitreya, jsou podle mého názoru nejen úplně nesamostatní a duševně
nezralí, ale také politováníhodní. V okamžiku, kdy někdo toto nebo něco podobného vyjádří,
dokazuje, že je závislý na jakýchsi silách a mocích, je těmto bezmocně vystaven a nenese
zodpovědnost za nic, co s ním souvisí, co se s ním a kolem něho děje.
Ne nadarmo mocní zástupci církve ve všech velkých světových náboženstvích vždy učení jejich
zakladatelů, proroků a svatých zlidštili a poupravili (viz učení o reinkarnaci), takže jim věřící
přenechali zodpovědnost za vlastní život i život prostředí.
A když je dnes, na prahu 21. století, moc původních systémů víry oslabena a vyměněna či
vyměňována za náhradní systémy jako materialismus, víru ve vědu a jiné obrazy úspěchů, přejal
zodpovědnost za pohodlný život bez jakékoli odpovědnosti nový, moderní duch doby.
Většina lidstva je závislá na šablonách chování a myšlení, které vlastní odpovědnost vytlačují nebo
dokonce negují. Jakákoli vlastní odpovědnost přenášející víra není ničím jiným než výmluvou lidí,
aby mohli nadále žít podle jejich pohodlných šablon a hlavně nemuseli nic změnit.
Výrok: „Představ si, že je válka a nikdo do ní nejde“ má úplné oprávnění. Kdyby lidé jednotlivých
národů nevzali do rukou zbraně a nezabíjeli jimi vlastní druhy, nebyli by Iluminati ničím jiným než
malými zločinci. Žijí ze slabostí a ztráty odpovědnosti jednotlivých lidí, potenciálu, který je
k dispozice a s nímž se dá virtuózně hrát.
Tím skutečně nebezpečným na tomto světě nejsou Iluminati ani tyrani, ale nevědoucí lidé. Kdyby
lidé nebyli tak lhostejní, pohodlní a nekritičtí, nemohl by vůbec nikdo být zneužíván. Kdo má
vědomosti, nemůže být zneužíván, protože ví. A proto ještě jednou:
„Najděte pravdu, neboť pravda osvobozuje!!!“
Hlavní příčina problému není ve vnějšku, ale v našem nitru. Vnějšku nezbývá nic jiného, než tento
vnitřní problém „zrcadlit“. Iluminati jsou pro nás výzvou. Jimi jsou podporovány naše strachy,
zkoušena naše odpovědnost a testována naše důvěra v sebe samé.
Projděte se mnou tímto myšlenkovým pochodem:
Zkoumejte, prosím, jednou Váš vlastní život. Když se dnes zadíváte zpět na nejtěžší a
nejnepříjemnější situace Vašeho dosavadního života (nehoda, rozvod, prožitek blízkosti smrti, těžká
nemoc), přijdete na to, že právě v těchto momentech jste nabyli největších životních zkušeností.
Bylo to sice velice nepříjemné, možná i bolestivé, ale nakonec jste se z toho nejvíce naučili – stali
jste se tím zralejšími.
Přeneseno na naše téma to znamená, že nebýt Iluminatů, válek a s nimi souvisejících problémů,
zůstalo by vše tak, jak to je, a nikdo by nic proti tomu nedělal, protože by každý byl příliš líný a
pohodlný na to, aby něco měnil. Jsme přece spokojení.
Ale tím, že nadále máme globální problémy, např. problémy životního prostředí, nezaměstnanost,
rasovou nenávist, války a hlad, jsme probouzeni a je od nás vyžadováno, abychom byli aktivní a
hledali řešení, a to přináší automaticky novou zkušenost a následně další vývoj. Čím horší jsou časy
s jejich problémy, tím více přinášejí zkušeností a tím rychlejší vývoj.
Naše země stojí krátce před mocným vývojovým skokem. Kolem roku 2000 zase ukončíme jeden
sluneční rok. To znamená, že naše Slunce jednou obešlo pracentrální Slunce, což odpovídá zhruba
25,800 letům. Náš sluneční systém má tak řečeno narozeniny, bude o jeden sluneční rok starší,
ukončí jeden cyklus zralosti a vstoupí do dalšího, vyššího. Fyzikálně, stejně jako spirituálně,
viděno, se zvýší kmitání nebo frekvence. Zrychlí se kmitání nejmenších částeček, ale i život. To je
to, co momentálně vnímáme.
Ohlédneme-li se zpět do minulosti, zjistíme, že jsme za posledních padesát let v mnoha oblastech
pokročili rychleji, než po celých pět set let předtím, respektive v posledních deseti letech pokročili
rychleji než v celých padesáti letech předtím, atd. Rychlost vývoje, ve velkém stejně jako v malém,
se umocňuje. Ve vnějšku člověka vše půjde rychleji vpřed, v nitru se patřičně zvýší vědomí. Ve
vnějším životě se rozpadnou instituce jako např. církve a formy vlády, které lpějí na starém myšlení
a tudíž jsou nepohyblivé, zrovna tak jako lidé, kteří se brání dalšímu myšlenkovému a pocitovému
vývoji, tzn. nechtějí se vzdát starých vzorů, a tito musejí tedy nuceně zůstat na cestě. Zemřou na
nemoci, katastrofy či války, aby uvolnili místo těm, kdo zvýšili úroveň svého vědomí nebo se znovu
inkarnovali, aby se ve formě svobodného člověka vyvíjeli do své skutečné velikosti.
Ti, kteří se tohoto vyššího vývoje dobrovolně zúčastní, získají báječné zkušenosti. Zažijí to, co je
předpovězeno jako „zlatý věk“, ale pouze proto, že se nechají vést pudem „vnitřního pokroku“.
Takoví lidé již nyní pozorují, že se jejich přání najednou rychleji splňují nebo že nečekaně nalézají
stále více a více stejně založených lidí, na jaké dříve museli roky čekat.
Drasticky se zvýší pozemské vědomí, což bude patrno z vnějších problémů na Zemi. V léčitelství je
to nazýváno „léčitelská krize“ nebo „zhoršozlepšení“, což znamená, že symptom pacienta se před
vyléčením ještě jednou zhorší, ještě jednou pořádně propukne, aby byl pak rychle vyléčen. Také
naše Země zažije tuto krizi, takzvaný očistný proces. Smyje si špínu a pořádně se nadechne, což
zaregistrujeme jako hurikány, zemětřesení, soptění a skok pólu.
Vidíte, že vše „negativní“ má svou nejméně stejně pozitivní stránku. Iluminati si venku hrají na
hříšného kozla, aby nám připomněli naše vlastní Já a naši odpovědnost za život. Čas léčebné krize a
změny už začal, a Iluminati ho nezůstanou ušetřeni. Známými se stává stále více knih a badatelů,
kteří upozorňují na jejich působení, ale také na jiné špatné stavy naší doby, vnitřní i vnější.
„Systémy starých mužů“ s jejich tajnůstkami a rituály a ceremoniemi (symboly, roucha, modlitební
rituály a především TAJEMSTVÍ), jež si pěstuje i takzvaná „křesťanská“ církev, už nebudou
k udržení. Síla a svěžest nové generace nechce o těchto „malichernostech“ už nic vědět. Staré
systémy nebyly schopny lidstvo osvobodit od válek a denních nemilosrdností a tím propadly u
zkoušky. Staří muži zmizí z jejich pozic a budou nahrazeni mladými lidmi, zaměřenými na
budoucnost a jednajícími od srdce.
A není jen velice pravděpodobné, že my všichni jsme v jednom z našich minulých životů přispěli
k vytvoření těchto poměrů na naší planetě s jejími obyvateli, jinak bychom teď nebyli tady, včetně
mojí maličkosti. Toto uznat a na základě tohoto poznatku jednat, je nejvyšší úloha. „Skutečný
hřích“ je totiž úloha naší vlastní zodpovědnosti. Zodpovědnost za naše stvoření. Německé slovo
Sünde (hřích) pochází ze staroněmeckého Sinte = odloučení. Hřích znamená být oddělen od
stvoření, nevidět sebe jako součást stvoření. A tvoříme každý den. Přejeme-li si něco, tedy si přané
představujeme (vizualizace), potom vypracujeme plán (myšlení) a nakonec jej uvedeme ve
skutečnost (konání). My sami, každý sám, jsme stvoření. Jeden velký učenec jednou řekl: „Otec je
ti bližší než Tvá košile, bližší než Tvůj dech.“ Kde jinde by mohl být skrytý než v celém našem bytí,
celé naší existenci?
Tento hřích, toto odloučení, je také velice patrné u lidí, kteří očekávají příchod Ježíše ve vnějšku,
tedy příchod osoby, jež vše uvede do pořádku. Návrat Ježíše však nebude personifikován, nýbrž
odehraje se lidském v nitru, zejména v nitru člověka této planety, který se rozhodl pro tuto cestu.
Tento návrat bude důsledkem sebepoznání, nezištné lásky a dobromyslnosti každého člověka a
nebude omezen na žádnou určitou rasu ani náboženství.
Zrovna tak nebude antikrist osoba, která převezme svět ve vnějšku; antikrist je nadměrné ego
v nitru každého jednotlivého člověka jako celku. Takže antikrist už tento svět dávno převzal. Žádná
víra nebude vyvolená k přežití. V okamžiku, kdy předpokládáte, že budete zachráněni, protože
patříte k určité skupině, se stavíte nad ostatní, tím posilujete své ego a tím zase moc a pole energie
takzvaného antikrista. V podstatě dosahujete protikladu toho, o co jste usilovali. Zajímavá hra, že?
Také existuje spousta lidí, kteří by chtěli být jako Ježíš, Thoth, Buddha nebo Saint Germain. To
znamená, že by také rádi léčili lidi pouhým dotekem ruky, zhmotňovali z éteru nebo chodili po
vodě. Chtěli by sami na sobě zažít výsledky těchto učitelů světa, ale ne tak jako oni cítit a myslet.
Lidé rádi přehlížejí, že tyto osoby mluvily a také jednaly od srdce. Cítili stejnou lásku ke všem
lidem: k chudému jako k bohatému, k prostitutce, k vojákovi, k nezaměstnanému nebo bezdomovci
stejně jako k úspěšnému. Bezvýznamná pro ně byla i barva pleti nebo řeč, příslušnost k rase nebo
náboženství. Až budete jednoho dne schopni setkat se s Vaším bližním na ulici či jinde jako by byl
Vaším bratrem nebo životním druhem, budete také schopni činit divy. Ale vlastně to nejsou žádné
divy, ale výsledek, odměna, k níž se tito učitelé světa samostatně dopracovali. Lidem mezi Vámi,
kteří usilují o tentýž cíl, je třeba poblahopřát, neboť pochopili, co tito učitelé chtěli ve svých
učeních vyjádřit a od čehož jsme se mezitím tak daleko vzdálili.
Po tisíciletí byli lidé učeni, že Stvoření žije mimo svou říši, kdesi v hloubce prostoru. Většina tomu
věřila a akceptovala to jako pravdu. Ale Stvoření, příčina veškerého života, nebyla mimo nás – jsme
to my sami. Lidé byli učeni, že se narodili jen proto, aby žili po okamžik v této době, zestárli a
potom zemřeli. A protože to lidé považovali za pravdu, skutečně se to stalo realitou jejich života na
této úrovni.
Lidé byli učeni, že Stvoření je Bůh, jediná bytost, samozřejmě mužská, která vlastníma rukama
vytvořila nebe a Zemi a potom člověka. Jestliže tento prapůvodní princip, toto stvoření, tato
nejvyšší inteligence, kterou křesťané nazývají „Bohem“, stvořila lidi a také vše ostatní, vzniká
otázka, Z ČEHO to vytvořila. Samozřejmě ze sebe samé, neboť nic jiného neexistovalo! To
znamená, že vše, co z toho Stvoření vzniklo, je TAKÉ Stvořením – je to přece tatáž matérie. Jako
když se spojí dva lidé a vytvoří dalšího člověka – je to tentýž výsledek, a sice člověk. Nebo když se
spáří dva psi, nevznikne z toho kráva, ale logicky zase pes. Jestliže se tedy toto dokonalé Stvoření
rozmnožilo, mohlo z něho logicky vzniknout opět jen něco dokonalého. Řečí křesťanů: Jestliže se
Bůh, počátek všeho Bytí, rozmnoží, může vzniknout zase jedině Bůh! Z toho plyne, že vše, co a jak
dnes existuje, ať člověk, zvíře, rostlina, nerost, pocit, myšlenka, zkrátka VŠE, je Stvoření – to
znamená dokonalé. A Stvoření tvořilo z radosti a sebou stvořené miluje.
A to je to, čemu učil Yeshua ben Joseph, jehož křesťané nazývají Ježíš Nazaretský. Jeho otec je otec
lásky! Ježíš svého Stvořitele nazýval v hebrejštině ABBA. ABBA znamená v překladu TAŤKA! To
ukazuje vnitřní pouto mezi nimi. Ježíš jej nenazýval Pán ani Bůh, oslovoval jej taťko.
Nejvyšší inteligence miluje své stvoření, jako otec miluje své dítě. Kdyby Bůh trestal své vlastní
stvoření, které vytvořil sám ze sebe, trestal by přece sebe sama. Chápete nesmyslnost této
myšlenky? Trestající Bůh je naprosto absurdní. Tím, že Stvořitel sebou stvořené miluje a netrestá,
se původní křesťanské učení lišilo od všech učení dosavadních. Ale kvůli strachu, který lidem
namluvili, bylo možné je kontrolovat. Namluvili naivním lidem i existenci místa mučení a utrpení –
pekla, kam se dostanou, pokud nebudou Bohu sloužit. To znamená, že tento Bůh, který vše stvořil
sám ze sebe, by se sám uvrhl do pekla, aby se potrestal. Na takovou myšlenku může skutečně přijít
jen nemocný mozek!
Ježíš se ani jediným slovem nezmínil o existenci takového místa, ale jasně a důrazně vysvětlil, že
nebe i peklo jsou V NÁS. Řekl, že je synem boží, ale zároveň vyučoval, že synem božím je i každý
člověk na tomto světě. Řekl: „Všichni mohou učinit, co jsem učinil já, neboť otec a vy je totéž.
Království nebeské je ve vás.“
Člověk vytvořil obrazy Boha, které mu slouží k tomu, aby vládl nad svými bratry. Náboženství byla
vytvořena, aby bylo možné udržovat lidi a národy pod kontrolou, když selhaly armády – a strach
byl argument, který je držel na uzdě. Náboženství a moc církví byly po tisíciletí příčinou ničení
jiných kultur. Mayové a Aztéci byly pod nadvládou křesťanské církve vyhlazeni a vyvražděni,
protože nevěřili v to, čemu tato církev učila. Všechny takzvané Svaté války temného věku byly
bojovány za další rozšíření náboženských učení. Zejména ženy byly po miliónech mučeny a
popravovány. A toto společenství víry bylo udržováno v chodu tím, že byl používán takzvaný
pekelný oheň, síra a ďábel k tomu, aby byl vytvořen strach v srdcích dětí. Bylo jim vyprávěno, že
nebudou-li dělat určité věci a žít podle pravidel a předpisů církve, budou se navěky smažit v pekle.
Vezmeme-li člověku jeho božskost, jeho dokonalost – vysvětlíme mu, že existuje odděleně od
Stvoření – můžeme jej lehce ovládat. Stvoření nevytvořilo ani peklo, ani ďábla. To byly hrůzu
nahánějící výtvory člověka, aby trápil své bratry. Byly vytvořeny náboženskými dogmaty, aby
znejistily masy a dosáhly kontrolovanou organizaci. Stvoření je vše – každé zrnko písku, každá
hvězda v universu, každý motýl, každý člověk. Kdyby existovalo něco takového jako peklo, bylo by
to jako rakovinný nádor na těle stvoření a to by kvůli tomu muselo zaniknout.
Nadále existuje na této planetě množství lidí, kteří skutečně věří, že sami by byli jen ubohým
kouskem buněčné hmoty. Kdyby tomu tak bylo, kdo je tedy ten, který se pozorně dívá zpoza našich
očí? Co je to, co nám dává naši jedinečnost, naši osobnost, náš charakter, podněty, schopnost
milovat, objímat, věřit, snít a ohromnou moc stvoření? A odkud potom pochází inteligence, všechno
vědění a všechna moudrost, kterou my lidé máme? Věříte skutečně, že bychom dosáhli všech těch
zkušeností a všeho našeho vědění za jeden jediný život, jenž představuje ve věčnosti jen
nadechnutí?

Vším, čím jsme, jsme se stali za dobu stovek životů. A ze všech těchto životních zkušeností jsme
sbírali moudrost, jež pomohla k vytvoření naší jedinečnosti a krásy. Pokud se někteří i nadále chtějí
držet bludné víry, že pozemský život existuje pouze jednou, jak je potom například vysvětlitelné, že
před šesti lety se v chudé rolnické rodině v malé vesnici na severu Číny narodil chlapec, jemuž se
podařilo ve věku přesně pěti let s vyznamenáním složit maturitu? Odkud měl své znalosti? Od lidí,
jež ho obklopovali jistě ne, ti totiž sami uměli stěží číst a psát, natož aby řešili komplikované
matematické vzorce nebo uměli mluvit více cizími jazyky. Většina takzvaných vědců, kteří jsou
v mých očích spíše tvůrci teorií a dogmat, přechází takovéto případy většinou heslem náhoda, jež je
bráno na pomoc vždy, když vědění mozků na vysvětlení podobných fenoménů nestačí. Tento
chlapec si své vědění vědomě přinesl ze svých předchozích životů. A případy jako tento nejsou
mezitím na Dálném Východě žádnou výjimkou.
Jsme příliš cenní, příliš krásní na to, abychom byli stvořeni pro pouhý okamžik věčnosti. Těla, jež
obýváme, jsou dokonalé dopravní prostředky, námi zvolená vozidla, která nám dovolují žít a hrát si
na úrovni matérie. Ale mezitím jsme uvěřili iluzi, že tato těla jsme my SAMI. Máme svůj původ,
své dědictví, jež jsme nastoupili před nekonečně dlouhou dobou a sebe sama jsme zapomněli.
Zapomněli jsme a nyní zapíráme vší silou, že my sami jsme tím Stvořením a bohužel zapíráme i
naši zodpovědnost za to.
Toto všechno jsme si vytvořili a tvoříme nadále. JSME, co myslíme. Představíme-li si ve své
fantazii akt sjednocení, vzruší se celá naše bytost. Přemýšlíme-li o nouzi, budeme mít nouzi.
Přemýšlíme-li o radosti, budeme ji mít. Tak si vytváříme naši budoucnost. Každá myšlenka, kterou
se zaobíráme, každá fantazie, každá emoce, kterou máme, pro jakýkoli cíl, vytváří v našem těle
pocit, jenž bude zaznamenán a uložen v naší duši. Tento pocit vytváří předpoklad pro naše životní
podmínky, neboť přivolá do našeho života okolnosti, které znovu tento pocit uložený v duši
vyvolají a budou mu odpovídat. Každé slovo, které vyslovíme, vytváří naše budoucí dny, protože
slova jsou jen tóny vyjadřující pocity naší duše, které se znovu stávají myšlenkami. Žádný člověk
není obětí vůle nebo plánů někoho jiného. Všechno, co se nám přihodí, jsme si pro náš život mysleli
nebo cítili. Způsobili jsme to buď skrze naše „Co-by-bylo-kdyby“ nebo formou strachů. Nebo
někdo prohlásil, že něco je tak a ne jinak, a my jsme to akceptovali jako pravdu. Vše, co se děje, se
odehrává jako záměrný akt, vytvořený myšlenkami a emocemi. VŠE!
Po tisíciletí se různé existence pokoušely nás naučit tomuto poznatku – prostřednictvím hádanek,
písní či spisů – ale většina z nás se bránila jej uvést do současnosti. Jen málokdo chtěl nést
zodpovědnost za svůj život na svých ramenou. Ale kosmos je jednoduše tak vytvořen a je kvůli
tomu tím nejdokonalejším a nejspravedlivějším existujícím systémem. Umožňuje každému z nás,
aby SE SÁM STAL čímkoli pomyslí. Od nejostudnějších a nejošklivějších až po znamenité a
vznešené. Dostaneme, co vyslovíme. Jsme, co myslíme. Za čím nepatrnějšího se člověk považuje,
tím nepatrnějším se stane. Čím méně si považuje své inteligence, tím hloupějším se stane. Čím
méně se považuje za krásného, tím ošklivějším se stane. Čím si myslí, že je chudší, tím ubožejším
bude. Kdo je tedy tvůrcem života? MY SAMI!
Ale co si většina z nás dnes tvoří? Naše největší jsou války, neštěstí, zármutek, utrpení, bída, nouze,
nenávist, roztržky, odmítaní sebe sama, nemoc a smrt. Většina lidí si vytvořila život omezení, neboť
akceptovala omezené myšlenky, které se pak staly pevnými pravdami v nitru, tím skutečností života
a tím jejich vlastním vězením. Většina lidí se odpoutává od života, tím že POSUZUJE všechny
věci, všechny lidi a dokonce sebe sama. Žijí podle módního komplexu nazvaného krása a obklopují
se věcmi, které jim dovolují být přijímáni omezeným lidským vědomím – vědomím, které
neakceptuje nic kromě svých vlastních, nedosažitelných ideí. Jsou to děti, které se narodily jen
proto, aby vyrostly, ztratily vitalitu vlastního těla, a sami sebe natolik vmyslely do stařeckého věku,
až zemřely. My, velcí stvořitelé, jimiž jsme kdysi byli, jsme zdegenerovali a stali se členy stáda,
kteří se separují ve velkých městech a plni hrůzy žijí za zamčenými dveřmi. Místo radosti, lásky a
věcí, které činil Ježíš, jsme vytvořili velké budovy a děsivé vědomí. Vytvořili jsme si společnost,
která reguluje a kontroluje, jak máme myslet, věřit, jednat a vypadat. Ohnivý stvořitel v nás, jenž
má moc vzít myšlenku a dát život libovolné formě, se sám chytil do pasti víry a dogmat, módy a
tradice – skrze OMEZENÉ MYŠLENKY; OMEZENÉ MYŠLENKY; OMEZENÉ MYŠLENKY!
Přesto máme každý den možnost naše myšlenky, fantazie a pocity použít konstruktivně pro sebe a
náš svět.
Co se stane, až dost lidí dosáhne společného vyššího potenciálu vědomí, bych rád ukázal na
příkladu „Sté opice“.
Na jednom japonském ostrově prováděli vědci pokusy na skupině opic. Aby mohli studovat jejich
jednání, házeli jim do písku sladké brambory. Opice je sbíraly a jedly, ale každopádně zpozorovaly
nepříjemný vedlejší efekt písku mezi zuby. Jedna z opic byla o něco chytřejší než ostatní a odešla si
svůj brambor umýt k blízkému potoku. Ostatní opice se zvědavostí sobě vlastní pozorovaly, co má
za lubem. Když pochopily, že chuť brambory bez písku je očividně lepší, následovaly tuto opici.
Poté, co jim vědci hodili do písku další brambory, odešly opice rovnou k potoku a umyly je. Tak to
udělaly všechny, celkem 99, až stá opice, Nikola Tesla mezi opicemi, neodešla se svou bramborou
k potoku, ale k moři a umyla si ji ve slané vodě. A této opici bylo pak hned jasné, že brambora se
solí chutná ještě lépe. Avšak nyní se stalo něco velice zajímavého, neboť teď to po ní dělaly nejen
všechny ostatní opice na ostrově, ale i ty na vedlejším ostrově vzdáleném 90km. I ony šly
okamžitě, když jim byly hozeny brambory do písku, s nimi k moři a tam je umyly. A to samé se
dělo i na pevnině.
Díky té sté opici se nahromadil dostatek energetického potenciálu, aby se tato myšlenka přenesla na
ostatní opice na sousedním ostrově. Rupert Sheldrake mluví v případě takovýchto přenosů o
„morfogenetických polích“.
Ten samý princip známe od vynálezů. Mezitím už ze zkušenosti víme, že když někdo objevil něco
nového, byl udělán tentýž objev zároveň na jiném místě Země, naprosto nezávisle od tohoto
vynálezce. První vynálezce možná musel po desetiletí bádat, než dospěl k svému vynálezu. Ale
když to konečně zvládl, byl tento myšlenkový proces (tak řečeno prolomení této speciální
myšlenky) uzavřen a energeticky uložen. Pro všechny ostatní vědce zabývající se podobným
problémem, bude nyní jejich cíl jednodušeji dosažitelný, neboť toto prolomení už dokázal ten první
vynálezce, ta „stá opice“ mezi námi.
Přeneseno na naše téma to znamená: až dostatečný počet lidí na světě dosáhne určitého
myšlenkového či pocitového procesu nebo dalšího, vyššího stupně vědomí, bude pro zbytek lidí
jednodušší dosáhnout téhož, protože těmi prvními už byl vytvořen určitý potenciál, který se
automaticky přenáší na ostatní – to je také součást zákona rezonance.
Většina lidí má výmluvu: „co bych mohl já jako jediný dělat?“. Zvolil jsem výše uvedený příklad,
abych Vám ukázal, že možná zrovna Vy jste v nějakém procesu tou „stou opicí“ (možná myšlenka,
pocit nebo vynález), to znamená, že možná už 99 lidí před Vámi se zabývalo stejným problémem,
ale ještě nedošlo k jeho prolomení. Snad je k tomu nutná už jen snaha jednoho jediného člověka,
možná právě Vás, aby byla míra naplněna a přeskočila na ostatní. Může to být i něco na první
pohled naprosto bezvýznamného; možná se Vám podaří vyrovnat se s žárlivostí nebo osvobodit se
od nějaké závislosti, možná dokonce něco objevíte, kdo ví?
Já sám jsem měl stejnou myšlenku. Proč bych měl psát knihu o tématu, které je stejně potlačováno?
Proč bych se právě já, v mých 26-ti letech, měl snažit chopit se této knihy s tak obtížným tématem,
když se to nepodařilo ani autorům s postavením a jménem? Ale možná zrovna tato kniha a ta
námaha, práce, myšlenky a pocity, které jsem do ní vložil, je to, co scházelo, aby byla práci a
námaze předešlých autorů nasazena koruna a energetický potenciál přetekl.
Je to jako u sklenice vody, která je naplněna po okraj. Chybí jen jedna jediná kapka, která způsobí,
že napjatá hladina vody přeteče. Je to úplně obyčejná kapka vody, vypadá stejně jako všechny
ostatní, ale je to zrovna ona, která způsobí, že hladina vody se protrhne a sklenice přeteče.
Vidíte, že vůbec nemusíte být někdo známý nebo zvláštní, abyste se stali hrdinou. Stá opice si také
nemyslela, že to bude právě ona, kdo spustí lavinu.
Krátké shrnutí řešení
Nejdříve se tedy informujte. Buďte kritičtí a nepolykejte nic z toho, co jsem zde napsal, aniž byste
to rozkousali. Sami si vše prověřte.
Potom, pokud to již nečiníte, začněte žít jako svobodná, uvědomělá, čestná, spravedlivá a zejména
láskyplná lidská bytost. Láska a odpuštění hojí mnohé rány. Jestliže někoho nenávidíte nebo Vás
rozčiluje, uvědomte si, že zloba nikdy netrefí toho druhého. Illuminati je srdečně jedno, jestli se na
ně pan Majer zlobí. Jediný, kdo si zlobu odnese, jste Vy sami, a zloba má potom nepříjemné a
nemoc vyvolávající účinky na Vaše tělo, Vašeho ducha a Vaši duši. Žijte v lásce a radosti a začněte
je rozšiřovat na Vaši rodinu, okruh Vašich přátel a Vaše kolegy a uvidíte, co se stane. Začněte žít
uvědoměle. Uvědomělá láska, myšlení, mluvení, jednání!
Abych to krátce shrnul, rád bych citoval mistra Eckhardta:
Nejdůležitější moment v mém životě je ten současný!
Nejdůležitější člověk je ten, který zrovna stojí přede mnou.
A nejdůležitější skutek je vždy láska.
Rád bych Vám také ještě jednou připomněl, že nejste v tomto životě náhodou, ale z nějakého
určitého důvodu. Jste dokonale vybaveni všemi Vašimi vlastnostmi, talenty a charaktery, abyste tuto
úlohu (tento život) jako součást Vašeho vývoje co nejlépe vyřešili. Udělejte si tedy někdy čas a
vciťte se sami do sebe.
Co jsou Vaše talenty a schopnosti? Co to vlastně bylo, co jste vlastně vždy chtěli dělat, ale
z nejrůznějších důvodů, které Vám vždy diktoval Váš rozum, nikdy nedělali? Udělejte to! Nemáte
co ztratit. Můžete jen získat! Materiální vlastnictví bylo a bude vždy pouhou iluzí. Vše budete
muset opustit. Začněte dělat to, co je pro Vás skutečně důležité, Vaše pocity a Vaše myšlenky, Vaše
bytí. Dělejte to, co nejlépe umíte a co Vás činí šťastnými, tím pomůžete sami sobě, naší planetě a
nejvíce celému stvoření. Začněte být sami sebou a ne žít tak, jak někdo od Vás chce.
Jste součást stvoření a tím jste stvořením a nikdy nebyli od něho odděleni. Tvoříte každý den. Jste
příčinou Vašeho vlastního osudu. Uvědomte si to a začněte to využívat pro sebe. Nenajdete nikoho,
kdo to udělá za Vás. „Pomoz si sám, potom Ti pomůže Bůh“ to přece říká úplně jasně.
V okamžiku, kdy si sami pomůžete, poznáte, že Bůh není kdesi venku, ale uvnitř Vás, tzn. že jste to
Vy sami.
Jak tak pěkně říká Ramtha:

CHCETE VIDĚT, JAK VYPADÁ BŮH?
JDĚTE A POHLÉDNĚTE DO ZRCADLA,
UVIDÍTE BOHU PŘÍMO DO TVÁŘE!

Vy sami jste pomoc, kterou jste vždy hledali. Mějte k sobě důvěru, riskujte trochu. Teprve když
riskujete, můžete se naučit důvěře.
Pozemský život je nádherné dobrodružství a my si všichni můžeme vytvořit ráj na zemi, budeme-li
chtít. Sami můžete rozhodnout, kolik si z života vezmete, tím, že to osobně dovolíte.
Chcete-li lásku, štěstí, radost, tak je prožívejte a jako nezměnitelný důsledek se Vám vrátí.
Mnoho radosti!!!
Střez Tvé myšlenky,
neboť se stanou slovy.
Střez Tvá slova,
neboť se stanou činy.
Střez Tvé činy,
neboť se stanou zvykem.
Střez Tvé zvyky,
neboť se stanou Tvým charakterem.
Střez Tvůj charakter,
neboť se ti stane osudem.
(Talmud)

PRO BADATELE
Na závěr bych rád ještě jednou upozornil na to, že druhým cílem této knihy je ukázat Vám, že
existuje ještě jedna, úplně jiná realita než ta, kterou si denně necháváme předehrávat. Nedovoluji si
tvrdit, že obraz, který jsem tu podal, je kompletní. Ani historický počátek ani další průběh tohoto
vývoje není jistý, a také události, které jsem popsal, jsou jen malou částí toho, co bylo poznáno a
dostalo se na veřejnost. Schválně jsem zvolil rozsah knihy i přemíru informací na malém prostoru,
abyste začali být zvědavi na témata, která Vám dosud byla skryta, a zvláště abych zprostředkoval
kritické informace těm, kterým v hektice všedního dne a boje o život chybí potřebný čas k hlubšímu
studování vysoce zajímavých témat. Snažil jsem se zejména toto téma představit mým způsobem,
protože odpovídající knihy, které se těmito tématy podrobně zabývají, možná odpuzují průměrného
občana svým matoucím a často fanatickým způsobem, jak jsou napsány. Protože jsem při každé
kapitole mé zprávy vycházel ze všech dostupných knih, je snad pochopitelné, že jsem jednotlivá
témata nemohl probrat natolik podrobně, abych přesvědčil každého.
Budiž mi prominuto, že se mi pravděpodobně nepodařilo v poslední kapitole zodpovědět smysl
života, reinkarnaci a všechny otázky, které se k tomu mohou vztahovat, stoprocentně a ke
spokojenosti všech náboženských i jiných náhledů mých čtenářů. Pokud Vás ale zvláště zajímá
způsob a pohled, z něhož je poslední kapitola uspořádána, nebo jakékoli z jednotlivých témat, a rádi
byste znali názory jiných autorů na toto téma, jsou pro Vás ke všem zmíněným oblastem v dodatku
uvedeny prameny a zároveň podrobnější doporučená literatura.
Protože tato kniha je shrnutím takových prací, lze se při tak velkém množství informací těžko
vyhnout tomu, aby v ní nebyla místa, která by PRÝ mohla být jinými autory vyvrácena.
Ujišťuji Vás však, že po čtyři roky předtím než jsem tuto knihu sepsal, jsem procestoval více než 20
zemí, jednak proto, abych se k těmto informacím vůbec dostal, neboť svoboda názoru a informace
v Německu, co se takovýchto informací týče, jsou bohužel jen krásná slova, a jednak i proto, že
jsem v každé z těchto zemí nacházel pod povrchem tytéž informace a tím potvrzení mých výkladů.
Pokud by se ale v některých případech ukázalo, že určité detaily nejsou pevné, neměli byste proto
„vylévat dítě s vaničkou“ a házet přes palubu všechno, co jsem zde citoval. I kdybychom
předpokládali, že je pravdivá pouhá třetina informací, měla by přesto tato třetina dostatečnou váhu,
abychom museli začít pochybovat o našich dosavadních zvyklostech, takzvaných „společenských
náhledech“ a způsobu, jak zacházíme se svým životem a naším postavením k němu.
I zde je důležité prověřit, z jakého tábora pochází autor, jehož užíváte pro Vaši kritiku, a jestli také
nepracuje pro nějaký státní úřad nebo není spojen s některou z organizací související s Illumináty, a
tím měřit hodnotu kritiky.
Jestliže jste však již sami sbírali informace a myslíte, že by stálo za to, uvést je v mém dalším
vydání, anebo jste sami členem nějakého mocného spolku, ale poznali jste, že nebudete v budoucnu
pokračovat ve vašem dosavadním působení a chtěli byste mou osvětovou práci informativně
podpořit, je pro takový případ k dispozici adresa vydavatelství. (Čas od času budu s nakladatelstvím
v kontaktu.)
Nejvíce by mě však potěšilo, kdybyste se sami probrali Pokusy řešení, tedy konstruktivní částí této
knihy, a sdělili mi, pokud sami vytvoříte, zjistíte nebo zažijete něco skvělého nebo důležitého.
Jedna stará životní moudrost platí také zde a dnes:
Nebojujme proti špatnému, ale pro dobré.

Jan van Helsing

Viewing all articles
Browse latest Browse all 771

Trending Articles


Re: Prosím o určení autora - google nepomáhá


Nelze se přihlásit na Facebook přes PC


Prodám Flexi pass - 3 200


Markéta Reinischová: Chceme s Filipem Jankovičem dítě!


Od: Martina


Podzemlje - epizoda 62


Defender


Plynový kotel DAKON DS 22G - 2 500


Gymnastické řemínky na hrazdu zn. Reisport, vel. č. 2: 590


P: NooK Soundelirium THE 12.6


Qube SP26 ( XTA DP226 ) signal processor - 12 000


Narovnání,vylisování bankovek


Javorina Holubyho chata


Tinylab: Tlačítka


Levasan Maxx není gel na klouby, nýbrž hnus


RNS315 couvací kamera


Kde najdu GameInput Service ve win 10?


Redmi Note 11 Pro+ 5G (PISSARO)


MV3 Vermona, Klingenthal, NDR


Hradcany 30h fialova razena 11 1/2 11 3/4